sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

LambdaVision

Společnost LambdaVision, která využila experimenty s mikrogravitací na Mezinárodní vesmírné stanici k vývoji umělé sítnice, si rezervovala místo na plánovaném komerčním nástupci.

NSA

Financování amerických vesmírných sil se v tomto fiskálním roce blíží 42 miliardám dolarů, pokud se sečtou povinné a diskreční výdaje, uvádí nová analýza, kterou 24. února zveřejnila Národní bezpečnostní vesmírná asociace (NSA).

Remondo

Izraelský vesmírný startup Remondo tvrdí, že našel způsob, jak získávat snímky ve vysokém rozlišení z družic dostatečně malých na to, aby se vešly do příručního zavazadla. Toto inženýrské tvrzení, pokud bude ověřeno na oběžné dráze, by mohlo změnit cenovou strukturu komerčního dálkového průzkumu Země.

Aalyria

Společnost Aalyria 23. února oznámila kolo financování ve výši 100 milionů dolarů, které oceňuje kalifornskou společnost na 1,3 miliardy dolarů. Podpoří nasazení laserových terminálů a softwaru pro dynamické směrování dat napříč vesmírnými, vzdušnými a pozemními sítěmi.

SDA

Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) 23. února oznámila udělení zakázky v hodnotě 30 milionů dolarů společnosti AST SpaceMobile na demonstraci schopnosti její vesmírné mobilní širokopásmové sítě se přímo propojit s vojenskými komunikačními zařízeními.

Rheinmetall

Společnost Rheinmetall, největší německý dodavatel obranných konstrukcí, zvažuje možnou akvizici mnichovského výrobce laserových komunikačních terminálů Mynaric. Tento krok by mohl zhatit dříve oznámený plán společnosti Rocket Lab na koupi.

Boeing

Společnost Boeing otevřela ve svém areálu El Segundo v Kalifornii nový výrobní závod na výrobu elektrooptických infračervených (EO/IR) senzorů pro americké vojenské družice. Rozšiřuje tak kapacitu s rostoucí poptávkou po systémech pro sledování raket.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: aces

Evropský experiment ACES na ISS

Experiment ACES (Atomic Clock Ensemble in Space, špičkové evropské zařízení pro měření času, je již nainstalován na vnější plášť evropského modulu Columbus na Mezinárodní kosmické stanici. Náhledový snímek dnešního článku pořídila kamera na vnějším plášti stanice po instalaci experimentu. Na ISS je celá řada kamer, které již 25 let dokumentují činnosti na oběžné dráze a poskytují v reálném čase pohledy na činnosti, jako byla tato. Jde o vzácné a pozoruhodné pohledy z kosmického prostoru. 25. dubna se kanadská robotická paže postarala o jemné vyjmutí ACES z nehermetizovaného nákladového prostoru (trunku) kosmické lodi Dragon 2 a poté jej usadila na externí modul Columbus, konkrétně na jeho konstrukci Columbus External Payload Facility. ACES se tak usadil vedle hlídače bouří, experimentu ASIM (Atmospheric-Space Interactions Monitor) na straně směřující k Zemi. Zatímco bude ISS 16× denně obíhat okolo Země, bude se ACES spojovat s pozemskými atomovými hodinami. Experiment ACES vyvinula Evropská kosmická agentura ve spolupráci s průmyslovými firmami, v jejichž čele stojí společnost Airbus. V jeho útrobách najdeme nejpřesnější atomové hodiny, jaké kdy byly vyslány do kosmického prostoru:

Evropský experiment ACES s atomovými hodinami pro ISS

Jak jsme si řekli už v článku vydaném předevčírem, v rámci nákladní mise CRS-32 doveze nákladní kosmická loď Dragon 2 na Mezinárodní kosmickou stanici také evropský experiment ACES (Atomic Clock Ensemble in Space). Dnes se proto na tohle zajímavé zařízení, které bude usazeno na vnějším plášti evropského modulu Columbus, podíváme podrobněji. Vytvořením „sítě hodin“ má ACES propojit své vlastní nástroje pro vysoce přesné měření času s nejpřesnějšími hodinami na Zemi, aby bylo možné jejich údaje porovnávat za účelem měření plynutí času.

Kosmický šatník 12. díl

Už na přelomu zimy a jara 1986 bylo všem jasné, že situace se záchrannými prostředky, jež měly posádky raketoplánů k dispozici, je zcela neudržitelná. V průběhu vyšetřování vyšlo najevo, že minimálně někteří pasažéři Challengeru rozpad startovní sestavy přežili, ovšem neměli žádnou možnost z krizové situace uniknout. Je logické, že havárie podobného rozsahu by byla nad síly jakéhokoli záchranného systému, nicméně všem se zdálo praktické minimálně přehodnotit přístup zvaný „Intact Abort“, tedy scénář, kdy jakákoli porucha má vyústit do přistání kompletního letuschopného orbiteru. Nově se začala připouštět taková alternativa, kdy posádka stroj opustí na padáku. 7. dubna, tedy tři měsíce po katastrofě Challengeru, NASA začala pracovat na studii „Shuttle Crew Egress and Escape Review (studie výstupu a úniku posádky Shuttlu)“. Měla být dokončena do 1. října téhož roku a autoři v ní měli za úkol předložit možné způsoby, jakými by bylo možné posádku během letu bezpečně dostat z raketoplánu bez zranění. V průběhu zpracování studie se objevily různé divoké i střízlivé návrhy, z nichž dva nakonec dospěly do pomyslného finále…

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.