LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Experiment ACES (Atomic Clock Ensemble in Space, špičkové evropské zařízení pro měření času, je již nainstalován na vnější plášť evropského modulu Columbus na Mezinárodní kosmické stanici. Náhledový snímek dnešního článku pořídila kamera na vnějším plášti stanice po instalaci experimentu. Na ISS je celá řada kamer, které již 25 let dokumentují činnosti na oběžné dráze a poskytují v reálném čase pohledy na činnosti, jako byla tato. Jde o vzácné a pozoruhodné pohledy z kosmického prostoru. 25. dubna se kanadská robotická paže postarala o jemné vyjmutí ACES z nehermetizovaného nákladového prostoru (trunku) kosmické lodi Dragon 2 a poté jej usadila na externí modul Columbus, konkrétně na jeho konstrukci Columbus External Payload Facility. ACES se tak usadil vedle hlídače bouří, experimentu ASIM (Atmospheric-Space Interactions Monitor) na straně směřující k Zemi. Zatímco bude ISS 16× denně obíhat okolo Země, bude se ACES spojovat s pozemskými atomovými hodinami. Experiment ACES vyvinula Evropská kosmická agentura ve spolupráci s průmyslovými firmami, v jejichž čele stojí společnost Airbus. V jeho útrobách najdeme nejpřesnější atomové hodiny, jaké kdy byly vyslány do kosmického prostoru:
Jak jsme si řekli už v článku vydaném předevčírem, v rámci nákladní mise CRS-32 doveze nákladní kosmická loď Dragon 2 na Mezinárodní kosmickou stanici také evropský experiment ACES (Atomic Clock Ensemble in Space). Dnes se proto na tohle zajímavé zařízení, které bude usazeno na vnějším plášti evropského modulu Columbus, podíváme podrobněji. Vytvořením „sítě hodin“ má ACES propojit své vlastní nástroje pro vysoce přesné měření času s nejpřesnějšími hodinami na Zemi, aby bylo možné jejich údaje porovnávat za účelem měření plynutí času.
Vypuštění experimentu ACES na ISS na palubě lodi Dragon SpaceX CRS-20 včetně českého přístroje ELT definitivně nepřijde dříve než v lednu 2020. Zdroj 5. února 20:51
Už na přelomu zimy a jara 1986 bylo všem jasné, že situace se záchrannými prostředky, jež měly posádky raketoplánů k dispozici, je zcela neudržitelná. V průběhu vyšetřování vyšlo najevo, že minimálně někteří pasažéři Challengeru rozpad startovní sestavy přežili, ovšem neměli žádnou možnost z krizové situace uniknout. Je logické, že havárie podobného rozsahu by byla nad síly jakéhokoli záchranného systému, nicméně všem se zdálo praktické minimálně přehodnotit přístup zvaný „Intact Abort“, tedy scénář, kdy jakákoli porucha má vyústit do přistání kompletního letuschopného orbiteru. Nově se začala připouštět taková alternativa, kdy posádka stroj opustí na padáku. 7. dubna, tedy tři měsíce po katastrofě Challengeru, NASA začala pracovat na studii „Shuttle Crew Egress and Escape Review (studie výstupu a úniku posádky Shuttlu)“. Měla být dokončena do 1. října téhož roku a autoři v ní měli za úkol předložit možné způsoby, jakými by bylo možné posádku během letu bezpečně dostat z raketoplánu bez zranění. V průběhu zpracování studie se objevily různé divoké i střízlivé návrhy, z nichž dva nakonec dospěly do pomyslného finále…
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.