EchoStar
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.
Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vážení diváci, po delší odmlce mám tu pro vás upozornění na jeden budoucí pořad. Není to úplně přednáška, spíše jde o moderovaný pořad Hvězdárny a planetária Brno s názvem Sedmikrásky. Ten pro vás již od října roku 2020 připravují jeho dva protagonisté, kterými jsou ředitel hvězdárny, pan Mgr. Jiří Dušek PhD., a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Hlávním tématem tohoto pořadu je astronomie, ovšem čas od času se téma pořadu mírně odchýlí a vy máte možnost zavítat i do příbuzných vědních oborů. Většinou tento pořad moderují pouze oba zmínění hlavní pánové, ale i čas od času si také pozvou zajímavé hosty. Hostem dnešního pořadu bude Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Nicméně narozdíl od jiných pořadů nebude pan Přibyl přítomen na hvězdárně, ale bude se nacházet na Floridě, v návštěvnickém centru Kennedyho vesmírného střediska, konkrétně pak v nové budově, kde je umístěna výstava Gateway. Pořad začíná mimořádně již ve středu večer ve 20:00 a vy jste všichni srdečně zváni. Připomínám, že častokrát je možno napsat do chatu otázku, kterou mohou moderátoři hostu i položit, takže si
OSIRIS-REx je sonda americké NASA, která se do vesmíru vydala 8. září roku 2016 pod aerodynamickým krytem rakety Atlas V. Sonda měla za cíl dostat se k cílové planetce 101 955 Bennu, prozkoumat ji, odebrat u ní vzorky a dopravit je zpět na Zemi. 3. prosince 2018 se sonda ocitla 19 km od planetky. V blízkosti asteroidu sonda strávila přibližně 505 dní, během kterých se snažila o cílovém tělese zjistit co nejvíce. Samotný odběr vzorků proběhl dne 20. října roku 2020. Sonda následně strávila u planetky ještě několik dalších měsíců, než se v dubnu roku 2021 vydala na zpáteční cestu. Dnes v odpoledních hodinách bylo naplánováno přistání pouzdra se vzorky asteroidu na Zemi. A právě u příležitosti návratu vzorků si pro vás Hvězdárna a Planetárium Brno připravila přímý přenos této události. Komentářem nás celou dobu provázeli pan ředitel, Mgr. Jiří Dušek PhD., redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos, šéfredaktor serveru kosmonautix.cz pan Dušan Majer a Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Pro ty, kteří celou událost nestihli, jako například já, je samozřejmě k dispozici i záznam celé události.
Dne 5. května roku 2018 odstartovala k Marsu sonda InSight, určená k tomu, aby objasnila procesy, při kterých před miliardami let vznikaly terestrické planety. Po cestě dlouhé sedm měsíců přistála na jeho povrchu v listopadu 2018. Sonda se zaměřila na výzkum vnitřní struktury rudé planety. Ač původně plánována na dva roky, nakonec vydržela pracovat více než čtyři. Konec mise samotné byl nicméně neodvratný, kvůli postupnému zanášení fotovoltaických panelů, které sondu napájely. O tom, co nám výsledky měření této sondy odhalili, se dozvíte v dnešní přednášce. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně zaměřuje na projevy sopečné činnosti na Marsu. Přednáška se uskutečnila v rámci cyklu Café Nobel, což je cyklus „přátelských setkání s vědou“, který pořádá Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Přednáška samotná se pak odehrála v prostorách Severočeské hvězdárny a planetária v Teplicích
Dnes máme pro vás malinko opožděně upozornění na budoucí přednášku. Tato patří k těm již tradičním, vystoupí nám v ní totiž šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer, a pokusí se vám představit nejdůležitější okamžiky kosmonautiky v uplynulém čtvrtletí. Jedním z hlavních taháků tohoto dílu bude patrně premiérový start kosmické lodi Starship společnosti SpaceX. Řeč pak pochopitelně přijde i na start evropské sondy JUICE k Jupiteru. Přednášející se nezapomene zmínit ani o vybudování družicové sítě pro studium hurikánů, nebo o komerční výpravě na Mezinárodní kosmickou stanici. PPokud vás zajímá aktuální dění v kosmonautice, nebo prostě jen některá událost, která se ve výzkumu vesmíru nedávno odehrála, přijďte v podvečer 11. července roku 2023 do budovy Hvězdárny a planetária Brno, popřípadě si zapněte přenos na YouTube kanálu této organizace. Přednáška, respektive přímý přenos začíná v 18:00.
Vážení čtenáři našeho webu, po určité odmlce bychom vám opět chtěli nabídnout zajímavou kosmonautickou přednášku. Připravil si ji pro vás známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky, pan prof. RNDr. Petr Kulhánek. A jak je již z názvu patrné, přednáška bude na téma dalekohledu Jamese Webba, společného projektu NASA, Evropské kosmické agentury ESA a Kanadské kosmické agentury CSA. V přednášce se nejprve podíváme na samotný kosmodrom a poté si budeme moci v krátkosti zopakovat i celý start dalekohledu pod štítem rakety Ariane 5. Budeme si moci zavzpomínat i na cestu dalekohledu do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. Řeč přijde pochopitelně i na předchůdce dalekohledu Jamese Webba, na dalekohled samotný, na jeho zrcadlo, termální štít, na pozorovací cíle a na první snímky, které obletěly celý svět. Přednáška se uskutečnila v prostorách restaurace a kavárny Refugio v Tisé na Ústecku.
Moderní kosmický výzkum přináší dříve nečekané aplikace řady fyzikálních metod. Jednou z nich je i Ramanova spektroskopie založená na Ramanově jevu popsaném poprvé C. V Ramanem, K. S. Krishnanem, G. S. Landsbergem a L. I. Mandelštamem v roce 1928. Pomocí této spektroskopické metody lze identifikovat anorganické i organické chemické sloučeniny, proto našla uplatnění u vesmírných sond pátrajících po životě nebo pozůstatcích života z dávné minulosti. Dnešní záznam přednášky pochází z cyklu seminářů k předmětu Základy astrobiologie, ustaveném v zimním semestru 2015/16 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Julie Nováková, Tomáš Petrásek a Jan Toman začali studentům nabízet ucelený kurz této nové, bouřlivě se rozvíjející vědy. V letním semestru následuje odborný seminářem, kde vystupují s hlubšími a detailnějšími příspěvky specialisté z jednotlivých výzkumných oblastí. Ve druhém ročníku 2016/17 pronesl na tomto semináři přednášku také biofyzik Vladimír Kopecký z Fyzikálního ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, sám pořádající na své fakultě kurz astrobiologie, založený ovšem spíše na fyzikálním přístupu. V nově vydaném videu se tak můžete podrobněji seznámit s metodou Ramanovy spektroskopie, její historií, odbornou stránkou i využitím v celé řadě aplikací od zkoumání pravosti starých map, přes identifikaci minerálů či analýzu léčiv a drog až
Oblast kolem naší Země jsme si tak nějak zvykli považovat za místo, kde se nachází řada sond, které pomáhají nám lidem při naší běžné každodenní činnosti či kde se nachází úžasná vědecká laboratoř ISS, tedy mezinárodní kosmická stanice. Nicméně bychom neměli zapomínat na to, že se na oběžných drahách kolem naší planety nachází i družice, které patří armádním silám. Patří sem pochopitelne družice navigační, spojovací či satelity určené k dálkovému průzkumu Země. Tyto družice nicméně nepomáhají jen pozemním silám, ale jejich služby využívají i námořníci nebo letecké síly. Dnešní přednášku na téma armády a kosmonautiky si pro vás připravil kapitán Armády České Republiky Aleš Svoboda, člen záložního oddílu astronautů evropské ESA. Přednáška byla pronesena na půdě hvězdárny a planetária v Brně.
Vážení divácí, na našem serveru vám přinášíme upozornění i na jeden pořad, který tak trošku vybočuje z tématu přednášek, nicméně jeho kvalita je natolik vysoká, že jsem se v jeho případě rozhodl udělat výjimku. Je jím pořad Sedmikrásky, který pro vás od října roku 2020 připravuje Hvězdárna a planetárium Brno na svém youtube kanálu. Hlavními hvězdami programu jsou jeho dva protagonisté, kterými jsou ředitel hvězdárny, pan Mgr. Jiří Dušek PhD., a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Hlávním tématem tohoto pořadu je astronomie, ovšem čas od času se téma pořadu mírně odchýlí a vy máte možnost zavítat i do příbuzných vědních oborů. Většinou tento pořad moderují pouze oba zmínění hlavní pánové, ale i čas od času si také pozvou zajímavé hosty, které ustálené schéma zpestří. Hostem dnešního pořadu bude šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer, který bude hovořit o revoluční raketě Starship, kterou vyvíjí patrně nejznámější kosmonautická firma na světě, SpaceX. Pořad začíná v neděli večer ve 20:00 a vy jste všichni srdečně zváni. Připomínám, že častokrát je možno napsat do chatu otázku, kterou mohou moderátoři hostu i položit, takže si nějaké
Čas od času zvu naše diváky a čtenáře na pořady, které se velmi dotýkají kosmonautiky, nicméně rozhodně se neřadí mezi přednášky. Takovým pořadem jsou i Sedmikrásky, které pro vás od října roku 2020 připravuje Hvězdárna a planetárium Brno na svém youtube kanálu. Stálicemi tohoto pořadu jsou ředitel hvězdárny, pan Mgr. Jiří Dušek PhD., a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Hlávním tématem tohoto pořadu je astronomie, ovšem čas od času se téma pořadu mírně odchýlí a vy máte možnost zavítat i do příbuzných vědních oborů. Většinou tento pořad moderují pouze oba zmínění hlavní protagonisté, ale i čas od času si také pozvou zajímavé hosty, které ustálené schéma zpestří. Častokrát jsme se zde potkali s Tomášem Přibylem, Milanem Halouskem či Dušanem Majerem a jednou jako speciální host vystoupil i první československý kosmonaut Vladimír Remek. Hostem dnešního pořadu bude kapitán Armády ČR Aleš Svoboda, který byl koncem loňského roku vybrán do záložního oddílu astronautů ESA. Pořad začíná v neděli večer ve 20:00 a vy jste všichni srdečně zváni. Připomínám, že častokrát je možno napsat do chatu otázku, kterou mohou moderátoři hostu i položit, takže
Lidská noha poprvé stanula na povrchu jiného tělesa v červenci roku 1969 a prvním člověkem, který tento krok učinil byl Neil Armstrong. Do konce roku 1972 se pak po měsíčním povrchu prošlo celkem 12 pozemšťanů. Když posléze NASA program Apollo ukončila, nepředpokládala, že návrat lidských bytostí zpět na Měsíc se protáhne na předlouhých padesát let. První zmínky o možném návratu lidí na Měsic se začaly objevovat již v devadesátých letech, ale reálné práce na programu, který měl tento návrat umožnit, byly zahájeny až v novém tisíciletí. Za těmito účely vyvinula americká NASA spolu s dalšími zahraničními partnery prostředky, které jí tento krok umožní. Řeč je samozřejmě o superraketě SLS či kosmické lodi Orion. V rámci prvního přistání, které by měla uskutečnit mise Artemis III by se měla po měsíčním povrchu projít také první žena. O ní a dalších podrobnostech programu Artemis by vás v dnešní přednášce chtěl informovat Mgr. Jan Veselý z pražského planetária.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
