GOVSATCOM
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
Ukrajinská telekomunikační společnost Kyivstar 31. října oznámila, že se připravuje na testování služby Starlink Direct to Cell od společnosti SpaceX ve většině země, s výjimkou pohraničních oblastí.
Lotyšsko podepsalo Artemis Accords a připojilo se tak nyní ke skupině 60 zemí.
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
Bulharská společnost EnduroSat oznámila 30. října další investici rizikového kapitálu ve výši 104 milionů dolarů na rozšíření své výrobní kapacity malých družic.
Čínská komerční firma StarDetect získala předběžné finanční prostředky, aby se etablovala jako poskytovatel řešení pro sledování vesmíru a družicové výpočetní techniky.
Společnost SpaceX oznámila, že vyvíjí zjednodušenou architekturu pro přistání na Měsíci a zároveň obhajuje pokrok, kterého dosáhla na lunárním modulu Starship pro program Artemis.
Saúdskoarabská telekomunikační společnost stc Group podepsala desetiletou smlouvu, která zahrnuje závazek předem splatit 175 milionů dolarů za využívání plánované vesmírné mobilní širokopásmové sítě společnosti AST SpaceMobile.
Společnost Slingshot Aerospace jedná s dalšími zeměmi o vytvoření nebo rozšíření kapacit pro sledování vesmíru poté, co prodala optické senzory Spojenému království, což je první obchod této kalifornské společnosti s hardwarem, který stojí za jejím monitorovacím softwarem.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Panely fotovoltaických článků jsou nejviditelnější součástí systému EPS (Electrical Power Subsystem) Hubbleova teleskopu. Pro úspěšné fungování jsou však potřebné i další součásti tohoto systému – třeba řídící jednotky CCC (Charged Current Controller), nebo PDU (Power Distribution Unit). Hlavním mozkem celého energetického systému je však jednotka PCU (Power Control Unit), která přijímá povely z palubního počítače, odesílá telemetrické informace o systému, zajišťuje správné natočení panelů s fotovoltaickými články a hlavně rozhoduje, jak bude distribuována vyrobená elektrická energie.
Proč je v našem vesmíru naprostá dominance hmoty a antihmota se zde vyskytuje jen výjimečně? Fyzikální zákony jsou přitom velmi často symetrické a invariantní vůči různým změnám. Není důvod předpokládat, že by tomu u antihmoty mělo být jinak. Samozřejmě, kdyby hmota nepřevládla, neexistovali bychom a nemohli bychom se na toto ptát. To je ale argument antropickým principem a ten obvykle moc relevantní není. Existuje však nějaký fyzikální důvod proč v našem vesmíru převládá hmota nad antihmotou? Na to se podíváme v dnešním článku.
Po minulém článku o nejvýznamnějších fyzicích, kteří dali své jméno kosmickým observatořím se tentokrát podíváme na zajímavé ženy fyzičky. Protože se ale prozatím žádná aktivní observatoř nejmenuje po žádné ženě ve fyzice (to by měl změnit dalekohled Nancy Grace Roman), rozhodl jsem se zvolit trochu jiný přístup. Dnes si proto představíme nejvýznačnější ženy ve fyzice, jež se zasloužily o fyzikální výzkum více či méně ovlivňující kosmonautiku.
Bez zdroje elektrické energie by palubní systémy Hubbleova kosmického dalekohledu nefungovaly. Primárním zdrojem energie této observatoře jsou dva fotovoltaické panely. Už od počátku návrhové fáze se počítalo s tím, že panely bude potřeba pravidelně kontrolovat a v případě potřeby proběhne jejich výměna. S tím, jak odborníci získávali zkušenosti, se ukázalo, že první výměna bude muset proběhnout ještě před startem. Původní design byl totiž mimořádně náchylný k erozi vlivem atomárního kyslíku, který se vyskytuje na oběžné dráze.
Minulým dílem seriálu TOP5 jsme definitivně opustili téma fyzikálních kosmických observatoří, které jsme prozkoumali ze všech stran a úhlů. V dnešním díle se zaměříme na něco, čemu vědci někdy napůl žertem říkají dědkologie. Podíváme se totiž na nejvýznamnější světové fyziky, po nichž se jmenují některé kosmické sondy či observatoře. Samozřejmě si povíme něco i k těmto samotným kosmickým misím, ale to jen velmi stručně, dnes budeme probírat hlavně osobnosti a životy pěti velmi uznávaných a pro historii vědy důležitých fyziků.
V minulém dílu našeho letního miniserálu o kosmických observatořích jsme si představili TOP 5 sond, které byly průkopníky své oblasti měření či pozorování. Dnes se zaměříme na sondy, které nebyly první, ani nejdůležitější v minulosti, současnosti či budoucnosti výzkumu. Přesto jde o sondy, které mají na svědomí důležité objevy a ve fyzikálním výzkumu vesmíru zanechaly nesmazatelnou stopu. V současné době se na ně ovšem bohužel dost často zcela neprávem zapomíná.
Minulý týden jsme hovořili o nejzajímavějších konceptech fyzikálních observatoří, které byly navrženy, avšak nikoliv (zatím) schváleny k realizaci. Dnes si naopak představíme některé velmi důležité mise, které otevřely cestu mnoha dalším a pokročilejším kosmickým observatořím. Ty poté mohly jejich výzkum upřesnit, rozšířit či doplnit. Nicméně dnes probírané průkopnické mise už navždy budou mít místo v historii kosmonautiky, neboť právě jimi začalo něco nového.
Vážení čtenáři, je mi velkou ctí, že právě já mohu zahájit letošní ročník pravidelného seriálu TOP 5, který na našem webu vychází pravidelně, rok co rok, každé prázdniny již od léta 2015. V minulých ročnících jste měli možnost se seznámit s celou řadu zajímavých a mnohdy netušených aspektů kosmonautiky. Vybíráme témata vážná i odlehčená, proto si dovolím připomenout, že přesné pořadí pěti bodů v tom konkrétním článku někdy může být jasně dané a neměnitelné, ale poměrně často závisí na libovůli autora. Mnohdy jde tedy o subjektivní názor a kdyby psal článek někdo jiný, patrně by volil jiné pořadí, či některé body dokonce zcela vynechal a vyměnil za jiné. Svůj názor na pořadí a výběr autora můžete vyjádřit v diskuzi pod článkem. Ale dost mlácení prázdné slámy, pojďme rovnou na věc.
Temnou hmotu a temnou energii, záhadné substance, které dohromady tvoří 95 procent hmoty – energie našeho vesmíru jsme si podrobněji popsali ve dvou minulých článcích. Kromě významu, který mají temná hmota i energie samy o sobě jsme je tak detailně probírali zejména z důvodu, že Evropská kosmická agentura chystá na letošní rok start kosmické sondy Euclid, která by měla právě temnou hmotu a temnou energii výrazněji probádat. A protože se okamžik vzletu již velmi blíží, pojďme si tuto zajímavou misi více představit.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta červnová vychází na 28.6.2023. Do Pražského planetária (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka tentokrát nabídne dva atraktivní přednášející, našeho redaktora Vítězslava Škorpíka a také Tomáše Petráska. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.