Bluelink Satcom
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jedním z nejatraktivnějších témat astrofyziky jsou černé díry a vše kolem nich. Černé díry přitahují pozornost a prodávají knihy. Proč je zrovna o ně takový zájem? Jednak je to určitě zajímavým názvem, jednak tím, že v sobě obsahují jakési tajemno, což většinu lidí vždy fascinovalo. Navíc v sobě obsahují i jakousi konečnost a osudovost, což také může některé přitahovat. Ať tak či onak, právě černé díry jsou také častým tématem seriózních výzkumů. Kromě menších tzv. hvězdných černých děr se zkoumají i obří supermasivní černé díry, které sídlí v jádrech galaxií. Na jednu takovou studii se dnes podíváme podrobněji.
V říjnu loňského roku detekovalo několik kosmických observatoří, jako evropský INTEGRAL a americké Fermi a Swift gama záblesk GRB 221009A. Šlo o nejzářivější do té doby zaznamenanou událost tohoto typu. I zde jsme o ní již jednou hovořili, neboť záblesk pozoroval také slovenský cubesat GRBAlpha, o čemž jsem na našem webu vydal samostatný článek. GRB 221009A ale přímo v okamžiku exploze i nějakou dobu po ní sledovaly i další kosmické observatoře. I o jejich výsledcích má smysl hovořit a důkladně si je rozebrat. Dnes se proto podíváme na pozorování dosvitu tohoto mimořádného záblesku, které učinil Vesmírný dalekohled Jamese Webba.
Gravitační vlny předpověděl Albert Einstein v roce 1915, ale přímý důkaz jejich existence máme až od roku 1974 zásluhou Russella Hulse a Josepha Taylora. Na přímá pozorování jsme si ale museli počkat dokonce do roku 2015, kdy se podařil první záchyt detektorům LIGO. Od té doby se daří pozorovat gravitační vlny poměrně pravidelně. Až dosud jsme však mohli zaznamenat prakticky jen jeden typ gravitačních vln spojený se srážkami dvojic hmotných objektů jako jsou černé díry a neutronové hvězdy. Samo o sobě je určitě skvělé, že vůbec dokážeme gravitační vlny měřit, ale hodil by se nám i jiný způsob jejich záchytu. A ten se podařilo uvést do služby právě letos. Proto si dnes o nových výsledcích povíme více.
V programu Vesmírného dalekohledu Jamese Webba se věnuje dosti velká pozornost problematice vzniku a vývoje galaxií. A to jak prvních, které vůbec ve vesmíru existovaly, tak i těch co vznikly později. I u nich je totiž velmi užitečné vidět, jak se rodily. Hodnotná pozorování mohl sice provádět již dříve Hubbleův dalekohled, ale Webb nám otevřel úplně nové možnosti. Není proto divu, že výzkum evoluce galaxií patří mezi čtyři body, které vědci pro Webbův teleskop stanovili jako hlavní směry a cíle bádání.
Jen málo věcí v kosmologii je tak jasných, jako stáří našeho vesmíru. Když se zeptáte libovolného kosmologa, téměř ihned a automaticky získáte odpověď 13,8 miliardy let. Tuto hodnotu přitom známe jen zhruba posledních 14 let, od doby činnosti kosmické sondy Planck. Je tomu ale skutečně tak? Vody odborné komunity nedávno značným způsobem rozčeřila velmi odvážná a také velmi silně kontroverzní hypotéza, podle níž je náš vesmír výrazně starší. A protože má tato hypotéza základ v kosmologických pozorováních Webbova dalekohledu, podíváme se na ni dnes trochu podrobněji.
Hubbleův dalekohled je i přes své stáří a vypuštění Webbova dalekohledu stále jedním z nejpokročilejších teleskopů v kosmickém prostoru. Ačkoliv se občas objevovaly názory, že by bylo možné po spuštění dalekohledu Jamese Webba ukončit jeho provoz, Hubble nám dnes a denně prokazuje, že stále představuje pro astronomický výzkum velký přínos. Nedávno jsme se na našem Webbu bavili o pozorování relativistického výtrysku z první zaznamenané srážky neutronových hvězd. Dnes se podíváme na jiný nedávný výsledek, vysvětlení jedné ze záhad týkající se kup galaxií.
Temná hmota a temná energie už patří k všeobecně celkem běžně přijímaným součástem fyziky. Jejich výzkumu se věnuje celá řada vědců. Věděli jste ale, že možná existují i temné hvězdy? To vás může možná trochu zaskočit, protože byste si mohli říci, že temná hmota nedokáže vytvořit větší struktury. A měli byste docela pravdu. Přesto je existence temných hvězd skutečně reálná možnost, jak naznačují nedávné výsledky Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Co přesně nám nový výzkum říká a jak by případné temné hvězdy vypadaly? Na to se podíváme v dnešním článku.
Panely fotovoltaických článků jsou nejviditelnější součástí systému EPS (Electrical Power Subsystem) Hubbleova teleskopu. Pro úspěšné fungování jsou však potřebné i další součásti tohoto systému – třeba řídící jednotky CCC (Charged Current Controller), nebo PDU (Power Distribution Unit). Hlavním mozkem celého energetického systému je však jednotka PCU (Power Control Unit), která přijímá povely z palubního počítače, odesílá telemetrické informace o systému, zajišťuje správné natočení panelů s fotovoltaickými články a hlavně rozhoduje, jak bude distribuována vyrobená elektrická energie.
Proč je v našem vesmíru naprostá dominance hmoty a antihmota se zde vyskytuje jen výjimečně? Fyzikální zákony jsou přitom velmi často symetrické a invariantní vůči různým změnám. Není důvod předpokládat, že by tomu u antihmoty mělo být jinak. Samozřejmě, kdyby hmota nepřevládla, neexistovali bychom a nemohli bychom se na toto ptát. To je ale argument antropickým principem a ten obvykle moc relevantní není. Existuje však nějaký fyzikální důvod proč v našem vesmíru převládá hmota nad antihmotou? Na to se podíváme v dnešním článku.
Po minulém článku o nejvýznamnějších fyzicích, kteří dali své jméno kosmickým observatořím se tentokrát podíváme na zajímavé ženy fyzičky. Protože se ale prozatím žádná aktivní observatoř nejmenuje po žádné ženě ve fyzice (to by měl změnit dalekohled Nancy Grace Roman), rozhodl jsem se zvolit trochu jiný přístup. Dnes si proto představíme nejvýznačnější ženy ve fyzice, jež se zasloužily o fyzikální výzkum více či méně ovlivňující kosmonautiku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
