sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Vast

Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.

Armada

Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.

Boeing

Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.

Eutelsat

Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.

FCC

Federální komunikační komise ukončila vyšetřování společnosti EchoStar, která se chystá prodat spektrum společnostem SpaceX a AT&T v rámci obchodů v celkové hodnotě přesahující 40 miliard dolarů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění, Věda a výzkum

Gaia – stručný přehled novinek

Před týdnem jsme tu hovořili o Euclidu, ale vědecké výsledky ve skutečnosti přišly v nedávné době ještě z jedné evropské mise, sondy Gaia. A zatímco Euclid byl nyní ve středu zájmu a téměř všichni se na něj těšili, na chudinku nebohou Gaiu tak nějak skoro všichni pozapomněli, přešli její výsledky mlčky a nebo si jich dokonce ani nevšimli. A to je velká škoda, neboť zjištění této observatoře jsou vždy extrémně zajímavá. Mimochodem, možná se pamatujete, že jsme se tu před rokem a několika měsíci a sondě Gaia bavili. Rok se s rokem sešel a jsme tu s podobným tématem znovu. Dnes konkrétně s některými průběžnými výsledky zveřejněnými na počátku října.

Webb – organické molekuly poblíž černé díry

O velké spirální galaxii NGC 7469 vzdálené 200 milionů světelných let ve směru souhvězdí Pegase jsme už docela podrobně hovořili v třetím díle našeho seriálu S Webbem za hlubokým nebem, který vyšel letos v únoru. NGC 7469 patří mezi první galaxie, jež astronomové tímto novým přístrojem nasnímali. Krásný snímek této spirální galaxie byl uveřejněn týmem JWST 21. prosince loňského roku, na oslavu premiérových Vánoc v kosmickém prostoru. Ale galaxie NGC 7469 nabízí i zajímavé příležitosti k vědeckému bádání.

Kupa galaxií v souhvězdí Vlasy Bereniky.

Hubble – trojice srážejících se galaxií

Objekty v našem vesmíru nezůstávají v čase neměnné, ale vyvíjejí se a pohybují se. Někdy jde přitom i o dosti dramatické události. Zvláště, když hovoříme o tak velkých objektech jako jsou mnohé galaxie. Ty se navíc velmi často nevyskytují jednotlivě, ale v gravitačně vázaných skupinách, jimž říkáme kupy a které obsahují stovky až tisíce jednotlivých galaxií. Kupy galaxií se mohou sdružovat do ještě větších struktur zvaných nadkupy. Těch známe ve viditelném vesmíru zhruba 10 milionů, kup ještě řádově více.

Euclid – první várka vědeckých dat

Mise vesmírné observatoře Euclid byla některými skupinami astronomů a fyziků očekávána téměř stejně, jako Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Jejím úkolem je totiž přispět k objasnění dvou entit, které náš vesmír téměř jistě obsahuje, ale o jejichž původu a podstatě máme zatím jen dosti kusé informace. Hovořím nepřekvapivě o temné hmotě a temné energii. Pomoci s jejich vysvětlením by mohl i Webb, ale na rozdíl od něj nemá Euclid v podstatě žádný jiný program, než právě kosmologická pozorování. Před několika dny poslal Euclid své první výsledky, které naznačují, že by má všechny předpoklady své poslání velmi dobře plnit.

Podivný svět K2-18 b: Něco je ve vzduchu

Bylo-nebylo, kdesi v souhvězdí Lva, za osmatřiceti parseky a dost možná ještě dál, žil jeden červený trpaslík. Na první pohled byl docela obyčejný, ale už na ten druhý… Ten pohled přišel v roce 2015, a „pozorovatelem“ byl kosmický teleskop Kepler. Protože jeho staré a revmatické gyroskopy mu již nedovolovaly upřeně pozorovat jeho oblíbené souhvězdí Labutě, kterému se věnoval v letech 2009 – 2013, poctil svou pozorností také Lva a našeho zatím bezejmenného trpaslíka. Zjistil, že každých třiatřicet dnů jej oběhne planeta. A náš trpaslík od těch dob sluje K2-18. (Rozumějte: „K“ jako „Kepler“ a „2“ prostě proto, že šlo o Keplerovu druhou, prodlouženou misi. Osmnáctka je už číslo pořadové.) Pokud byste si pro hvězdu našeho příběhu přáli nějaké epičtější jméno, můžete jí říkat také EPIC 201912552. Trpaslíkova planeta byla pokřtěna hezkým a poetickým jménem K2-18 b. („Béčko“ znamená, že jde o první planetu nalezenou v daném systému. Proč ne „áčko“, ptáte se? Inu, vedle hvězdy, byť by to byl trpaslík, je každá planeta jenom „béčko“, pokud to tedy není rovnou „céčko“, „déčko“ atd.)

S Webbem za hlubokým nebem – 7. díl

V minulém období jsem si musel dokonce vybírat co se do seriálu dostane, a co nikoliv, jinak by délka posledního dílu překročila veškeré únosné meze. Na některé zajímavosti se tedy proto už nedostalo. S potěšením kvituji, a jistě i vy budete, že v posledním dvouměsíční se situace uklidnila, a nemusel jsem tedy opakovat variantu s vyřazováním některých výsledků. Vše co se objevilo na oficiální stránce ESA jako fotografie bylo zařazeno. Dnes se proto podíváme na dvě zajímavé galaxie, mlhovinu, známou supernovu či zcela nový typ objektů, o nichž jsme zde ještě nehovořili. Začneme ale u jedné dosti pozoruhodné hvězdy.

VT_2023_42

Vesmírná technika: Kombinovaná širokoúhlá a planetární kamera WF/PC

Zatímco v minulém týdnu byla řeč o nepříliš známém vědeckém přístroji z Hubbleova kosmického dalekohledu, dnes si podrobně představíme jiný přístroj, který je naopak velmi známý. Možná jeho název WF/PC neznáte, ale výstupy z něj jistě ano. Však byl také tato 283 kilogramová kombinovaná širokoúhlá a planetární kamera koncipována jako hlavní zobrazovací přístroj celého Hubbleova kosmického teleskopu.

Kvantová fyzika, kvantová komunikace a kosmický výzkum

Ještě ve druhé polovině 19. století se mohlo zdát, že veškerá zásadní fyzika byla objevena a na budoucí generace odborníků čeká již jen upřesňování konstant na pátém desetinném místě. Nic však nemohlo být dále od pravdy. Nebylo totiž daleko období, kdy se začaly naplno projevovat nedostatky klasické fyziky, což vyvrcholilo velkou revolucí v prvních letech 20. století. O novém přístupu ke gravitaci, obecné teorii relativity Alberta Einsteina jsme zde už hovořili. Dnes se podíváme podrobně na druhou novou oblast, kvantovou fyziku. Při pokusu vysvětlit nesmyslné předpovědi klasické fyziky se tak trochu nechtěným ničitelem starých pořádků stal rozvážný německý fyzik a filosof Max Planck. Plný dosah Planckových kvant však dohlédl právě až Albert Einstein, jenž svým vysvětlením fotoelektrického jevu připravil půdu pro zásadní pokrok Nielse Bohra, Erwina Schrödingera, Wernera Heisenberga, Paula Diraca a dalších. Dnes si povíme více o tom, jak zdánlivě drobný nevyřešený problém ve staré fyzice přerostl všechny meze a vedl až k laserům, počítačům a kvantové komunikaci.

Hubbleův vesmírný dalekohled při jedné ze servisních misí.

Hubble – nový test obecné relativity

Obecná relativita brzy oslaví 110 let od svého vzniku. Přestože se taková doba může zdát velmi vzdálená, jde o stále platnou teorii gravitace. Už od prvních let od publikace probíhá testování obecné relativity, které se v posledních letech velmi zintenzivnilo. V poslední době se podařilo uskutečnit celou řadu testů této krásné a úspěšné teorie a obecná relativita zatím pokaždé jasně triumfovala. O jednom takovém testu jsme tu hovořili nedávno, dnes si probereme jiný test provedený za pomoci Hubbleova kosmického dalekohledu.

XMM-Newton

XMM-Newton – slapové síly u supermasivních černých děr

Jedním z nejatraktivnějších témat astrofyziky jsou černé díry a vše kolem nich. Černé díry přitahují pozornost a prodávají knihy. Proč je zrovna o ně takový zájem? Jednak je to určitě zajímavým názvem, jednak tím, že v sobě obsahují jakési tajemno, což většinu lidí vždy fascinovalo. Navíc v sobě obsahují i jakousi konečnost a osudovost, což také může některé přitahovat. Ať tak či onak, právě černé díry jsou také častým tématem seriózních výzkumů. Kromě menších tzv. hvězdných černých děr se zkoumají i obří supermasivní černé díry, které sídlí v jádrech galaxií. Na jednu takovou studii se dnes podíváme podrobněji.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.