AT&T
Plánovaný společný podnik společností AT&T, T-Mobile a Verizon v oblasti přímého připojení k zařízením (D2D) rozdělil operátory, kteří stojí za družicemi potřebnými k připojení běžných chytrých telefonů z vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Plánovaný společný podnik společností AT&T, T-Mobile a Verizon v oblasti přímého připojení k zařízením (D2D) rozdělil operátory, kteří stojí za družicemi potřebnými k připojení běžných chytrých telefonů z vesmíru.
Společnost Cowboy Space podala Federální komunikační komisi plány na orbitální datové centrum s 20 000 družicemi Stampede, krátce poté, co získala 275 milionů dolarů na vývoj raket, jejichž horní stupně by sloužily jako výpočetní platformy.
Společnost Intuitive Machines se dohodla na koupi společnosti, která provozuje pozemní komunikační stanice ve Spojených státech a Velké Británii, aby pomohla s vybudováním lunární komunikační sítě.
Výbor pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů 13. května předložil návrh zákona o výdajích, který zamítá mnoho škrtů pro NASA navržených administrativou. Udržuje tak rozpočet NASA na stejné úrovni.
Společnost Varda Space Industries podepsala svou první významnou dohodu s farmaceutickou společností o vývoji vylepšených léků v prostředí mikrogravitace.
Společnost Northrop Grumman adaptuje technologie vyvinuté pro vesmírný dalekohled Jamese Webba do menšího navigačního systému zaměřeného na středně velké družice.
Společnost TrustPoint, startup z Virginie, který vyvíjí navigační systém pro nízkou oběžnou dráhu Země, jenž má doplnit nebo zálohovat GPS, 12. května oznámila, že od amerických vesmírných sil získala kontrakt v hodnotě 4 milionů dolarů na demonstraci systému pro určování polohy, navigaci a časování nezávislého na GPS.
Společnost Quantum Space 12. května oznámila, že v Tulse v Oklahomě, kde sídlí nový generální ředitel společnosti, postaví svou vysoce obratnou družici Ranger.
Společnost SpaceX má od Federální komunikační komise (FCC) souhlas s nákupem spektra EchoStar za účelem zlepšení služeb D2D (direct-to-device) ve Spojených státech. Musí však složit úschovu ve výši 2,4 miliardy dolarů, která je spojena se spory ohledně opuštěné výstavby pozemní sítě 5G prodávajícím.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po dvou měsících se zde společně znovu setkáváme již u třetího dílu našeho seriálu. Webbův dalekohled a jeho výsledky jsme opustili na konci listopadu. Od té doby stihl Webb oslavit první narozeniny v kosmickém prostoru, byť zatím nikoliv první výročí vědecké práce, ani výročí prvních zveřejněných snímků. Na tyto milníky si musíme ještě několik měsíců počkat. Zato nám však přibylo mnoho zajímavých a důležitých dat, fotografií a měření, která opět v plné šíři ukazují možnosti nového velkého kosmického teleskopu. Právě na ně se dnes podíváme. A začneme u extrémně vzdálených objektů mladého vesmíru.
Britská startupová firma Gravitilab, poprvé provedla experiment, v rámci kterého bylo účelem vytvořit prostředí mikrogravitace. Ne ale za pomoci pádové věže, nebo suborbitální rakety. Gravitilab vsadila na daleko levnější způsob, a tím je dron. Výhoda tohoto řešení spočívá především v tom, že dron se speciálním pouzdrem, ve kterém jsou umístěny vědecké experimenty, je možné vypustit prakticky odkudkoliv. Tento první test firma provedla na vojenském letišti Predannack v jizozápadní Anglii. Dron se speciálním shozovým pouzdrem vystoupal přibližně do výšky šesti set metrů, kde bylo pouzdro uvolněno a začalo padat k zemi. Po více jak pěti sekundách, co na náklad působila mikrogravitace, byl vystřelen padák a pouzdro bezpečně dosedlo na zem.
Raketovým motorům RD-170 a RD-171 jsme se věnovali v několika uplynulých týdnech. Tímto dílem tuto minisérii zakončíme a ukážeme si, které raketové motory z těchto legendárních motorů vychází. Ačkoliv se v současné době ani jeden původní typ již nepoužívá, jejich nástupci jsou stále v provozu a dokonce probíhá vývoj nových typů, které se mají dočkat nasazení až v dalších letech. Odkaz legendárních motorů RD-170 a 171 tak stále pokračuje.
V minulém díle jsme si popsali cestu pohonných látek (kapalného kyslíku a leteckého petroleje) motorem RD-170. Dospěli jsme až ke vstřikovací hlavici. Právě tam dnes začneme a podrobně si popíšeme celou kriticky důležitou součást tohoto motoru – od vstřikovací hlavy a vstřikovačů, přes spalovací komoru až po trysku. Kromě toho se budeme věnovat i popisu nastartování tohoto raketového motoru.
Jen málokdo dnes nezná neutronové hvězdy. Ještě před sto lety ovšem vědci ani netušili, že existují samotné neutrony, natožpak hvězdy z nich složené. První takové objekty našli astronomové až v 60. letech minulého století a rozpoutali tím hotovou tsunami. Od té doby probíhá nesmírně intenzivní výzkum neutronových hvězd a jejich jednotlivých typů. O těchto objektech jsme získali spoustu znalostí a zjistili jsme, že jsou ještě mnohem podivnější, než jsme se vůbec odvážili doufat. Dnes si některé z již dlouho známých informací, ale i nových objevů o neutronových hvězdách představíme více dopodrobna. Začít ale musíme u toho, jak fyzikové objevili částice zvané neutrony.
Kosmická agentura NASA společně s Agenturou ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA = Defense Advanced Research Projects Agency) oznámily 24. ledna spolupráci, která má vést k demonstraci jaderného motoru v kosmickém prostoru. Jeho realizace by měla významně usnadnit pilotovanou výpravu k Marsu pod taktovkou NASA. Obě státní organizace se mají věnovat projektu, který dostal označení DRACO (Demonstration Rocket for Agile Cislunar Operations). Tato nevratná dohoda, která má být přínosem pro obě agentury, popisuje role, odpovědnosti a postupy, jejichž cílem je urychlit vývoj a koncentrovat úsilí na potřebné aspekty.
Ve fyzice a ve vědě obecně už to tak bývá, že když zodpovíme nějakou otázku, spousta jiných se vynoří. Přesto je pochopitelně nesmírně pozitivní, že se nám občas podaří nějaký dlouho nevyřešený problém objasnit. Něco podobného se děje možná právě teď. Japonský fyzik Jutaka Fujita publikoval odbornou práci v níž vysvětluje záhadu takzvaných Fermiho bublin. Zatím je samozřejmě příliš brzy na komplexní zhodnocení správnosti jeho myšlenky, přesto neuškodí si ji stručně představit.
Minerály jsou jako časová pouzdra poskytující informace o tom, jak vypadalo prostředí v době jejich vzniku. Odlišné minerály jsou spojeny s odlišnými typy prostředí. Teplota, tlak a přítomnost (či absence) chemických látek (včetně vody) určují, jaké minerály vzniknou a jak budou pozměněny. Kupříkladu sádrovec je minerál obsahující vápník, síru, kyslík a vodu. Anhydrit také obsahuje vápník, síru a kyslík, ale chybí v něm voda. Přístroj CheMin (Chemistry and Mineralogy) na palubě marsovského vozítka Curiosity je schopen tyto dva minerály od sebe rozlišit. Některé minerály detekovatelné pomocí CheMin (jílovité minerály, fosforečnany, uhličitany, nebo sírany) mohou pomoci zachovat tzv. biosignatury, tedy stopy života. Za určitých podmínek mohou jílovité minerály, které vznikly při vypaření slané vody, zapouzdřit a ochránit tyto stopy. Vědci proto přístroj CheMin používají k pátrání po těchto a dalších minerálech, které chrání důkazy dřívějších podmínek na Marsu, které mohly umožňovat mikrobiální život, ačkoliv rover Curiosity nedokáže určit, zda jsou přítomné nějaké stopy života.
V minulých dílech jsme si představili velmi složitou cestu k nejsilnějšímu sovětskému raketovému motoru, tedy RD-170. Nyní si posvítíme na jeho konstrukční řešení, které si zaslouží velkou pozornost. Tento čtyřkomorový raketový motor na kapalný kyslík a kerosin totiž dosahoval na hladině moře tahu 7,26 MN a každou sekundu dokázal spolykat 2 393 kilogramů pohonných látek. Z těchto čísel je vidět, že jeho konstrukce musela odolávat opravdu extrémním podmínkám.
V minisérii věnované vývoji raketových motorů RD-170 a 171 jsme se dostali až k ostrému nasazení prvních jmenovaných motorů na nové těžkotonážní rakety Energija. Kromě toho ale pokračovaly i jejich statické zážehy, kterých byly provedeny stovky. Celý příběh však skončil nečekaně brzy. Těžká raketa Energija nakonec letěla pouze dvakrát – v obou případech však odvedla svou práci správně, což byla i zásluha jejích raketových motorů. V roce 1993 byl program Energija/Buran ukončen, ale raketové motory RD-170, které pro něj byly vyvíjeny, přežily.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.