Victor Glover
Victor Glover, pilot mise Artemis 2, uvedl, že návrat NASA na Měsíc by měl začít lidskými přistáními v méně náročných rovníkových oblastech, spíše než jít přímo na jižní pól.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Victor Glover, pilot mise Artemis 2, uvedl, že návrat NASA na Měsíc by měl začít lidskými přistáními v méně náročných rovníkových oblastech, spíše než jít přímo na jižní pól.
Více než dvě desítky velkých projektů NASA tvrdí, že byly postiženy ztrátou pětiny zaměstnanců státních úředníků NASA v posledním roce, což vyvolalo obavy ze zpoždění a zvýšení nákladů.
Společnost Relativity Space uzavřela dohodu se Space Florida o vybudování výrobních a testovacích zařízení pro svou raketu Terran R na floridském Space Coast
Společnost Vast založila novou divizi určenou na podporu práce v oblasti národní bezpečnosti.
Federální komise pro komunikace (FCC) 22. července odhlasovala uvolnění další části frekvenčního pásma C, kterou dosud využívají operátoři družic, pro aukci určenou pro sítě 5G v příštím roce. Zároveň schválila reformu licenčního systému, jejímž cílem je urychlit rozvoj komerčního kosmického sektoru.
Německý vývojář komponentů kosmických zářízení deltaVision získal 10,2 milionu eur (11,6 milionu dolarů) na rozšíření výroby ventilů a souvisejících zařízení se zaměřením na umožnění doplňování paliva ve vesmíru.
Britská vláda a úřad pro financování a rozvoj letectví a kosmonautiky Space Florida vyčlenily 200 000 USD na podporu společných výzkumných, inovačních a komercializačních projektů.
Zenno Astronautics, novozélandský startup zaměřený na aplikaci supravodivých magnetů pro řízení polohy a zrychlení kosmických lodí, plánuje přesídlit do Spojených států.
Šestiměsíční čínský startup LegendSpace, jehož cílem je využít umělou inteligenci ke kompresi cyklů vývoje raketových motorů, získal financování ve výši 29,5 milionu dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnes si posvítíme na systém, díky kterému může legendární Hubbleův teleskop provádět smysluplná vědecká pozorování. Řeč bude o systému PCS (Pointing Control Subsystem), tedy souboru vybavení, které se stará o přesnou orientaci HST a jeho precizní nasměrování k pozorovanému objektu. Dnes bude řeč o senzorech, které sledují, jak je Hubbleův kosmický dalekohled orientován v prostoru. Tyto údaje pak řídící počítač teleskopu využívá k případným korekcím, které vykonávají silové složky, ale o těch zatím ještě mluvit nebudeme.
Vážení čtenáři, je mi velkou ctí, že právě já mohu zahájit letošní ročník pravidelného seriálu TOP 5, který na našem webu vychází pravidelně, rok co rok, každé prázdniny již od léta 2015. V minulých ročnících jste měli možnost se seznámit s celou řadu zajímavých a mnohdy netušených aspektů kosmonautiky. Vybíráme témata vážná i odlehčená, proto si dovolím připomenout, že přesné pořadí pěti bodů v tom konkrétním článku někdy může být jasně dané a neměnitelné, ale poměrně často závisí na libovůli autora. Mnohdy jde tedy o subjektivní názor a kdyby psal článek někdo jiný, patrně by volil jiné pořadí, či některé body dokonce zcela vynechal a vyměnil za jiné. Svůj názor na pořadí a výběr autora můžete vyjádřit v diskuzi pod článkem. Ale dost mlácení prázdné slámy, pojďme rovnou na věc.
Dyna Soar, další z řady x-plánů, který se ovšem nikdy nedostal až k praktickému použití. Tento projekt o čtvrt století předběhl americký raketoplán. Prošel si velice složitým vývojem, aby nakonec nikdy nevzlétl. Z vývoje Dyna Soar mohl těžit i letoun X-15, který jsme zde už probírali. Právě systém stabilizace řízení SAS pocházel z Dyna Soar. Jako i jiné technologie té doby, měl i Dyna Soar svůj původ v nacistickém Německu. Základem raketového bombardéru se stal koncept letu „skip-glide trajectory“ s užitím vztlakového tělesa, jako bombardéru. Tento koncept patří do skupiny tzv. lifting bodies. Možnosti, které tato nová technologie nabízela ihned zaujala armádu, protože nabízela možnost bombardovat cíle na obrovské vzdálenosti s možností návratu. Zkonstruovat takovýto stroj, ale nebylo zdaleka jednoduchou záležitostí v mnoha směrech.
Systém SIC&DH na Hubbleově teleskopu pomáhá s řízením a koordinací vědeckých přístrojů, ale i s distribucí dat určených k přenosu na Zemi. Kromě toho tvoří jakýsi most mezi vědeckou aparaturou a hlavním řídícím počítačem celého Hubbleova kosmického dalekohledu. Palubní datová úložiště slouží k ukládání vědeckých i provozních údajů. Také tento systém se dočkal modernizace, díky které se zvýšila jeho kapacita a změna přinesla i další výhody.
Temnou hmotu a temnou energii, záhadné substance, které dohromady tvoří 95 procent hmoty – energie našeho vesmíru jsme si podrobněji popsali ve dvou minulých článcích. Kromě významu, který mají temná hmota i energie samy o sobě jsme je tak detailně probírali zejména z důvodu, že Evropská kosmická agentura chystá na letošní rok start kosmické sondy Euclid, která by měla právě temnou hmotu a temnou energii výrazněji probádat. A protože se okamžik vzletu již velmi blíží, pojďme si tuto zajímavou misi více představit.
„Byl to ten nejošklivější letoun, jaký jsem kdy viděl. Do té doby jsme se snažili snižovat odpor, jak to jen šlo, a teď tu stojí letoun se čtvercovým stabilizátorem, takže mě to moc neuchvátilo. Dokud do toho ovšem nedali ten velký motor, který ve vás uměl vzbudit úctu. Dokud jsem neměl možnost osobně řídit tento letoun, nechoval jsem k němu velké sympatie“. Zajímavý pohled na X-15, z pohledu pilota Billa Dany. Letoun nemusel na první pohled vzbuzovat velké sympatie, ale jeho poměr tahu vůči hmotnosti byl ohromující. Spolu s X-15 přišel i speciální výcvik, kdy piloti trávili šest měsíců jen teoretickou přípravou spolu s nácviky v simulátoru. Člověk se chystal tam, kde nikdo nikdy nebyl, technicky náročným způsobem. Výcvik připomínal spíše výcvik astronautů na misi. Piloti létali na simulátoru jeden let za druhým a pokaždé jim byla nasimulována nová a nová závada. Na co se, ale piloti nedokázali připravit, bylo první oddělení od NB-52. Podle Milta Thompsona to byl šok, když ho motor okamžitě zatlačil do sedačky on neměl ani šanci číst přístroje, jak byl zvyklý ze simulátoru. Podobné
Výpočetní technika udělala v devadesátých letech 20. století a v prvních letech 21. století ohromný pokrok. Proto také NASA sáhla k výrazné modernizaci mozku své legendární kosmické observatoře – Hubbleova teleskopu. Jeho původní řídící počítač byl modernizován a upravován během servisních misí amerických raketoplánů. Postupně tak díky pokrokům ve výpočetní technice rostla jak rychlost jeho výpočtů, tak i kapacita paměti RAM.
Objevení temné hmoty, kterou důkladně rozebíráme v minulém článku bylo pro fyziky poměrně značným překvapením. Nicméně se tato detekce nemohla ani vzdáleně rovnat šoku z jiného objevu, který přišel těsně před koncem minulého století a znamenal velkou revoluci v oblasti kosmologie. Tehdy byla objevena jiná neznámá substance nazvaná temná energie. Tato temná nebo též skrytá energie přitom tvoří více než dvě třetiny hmoty – energie našeho vesmíru. V podstatě se tak zopakovala situace s temnou hmotou, ke které došlo o několik let dříve. Sotva jsme měli pocit, že začínáme vesmíru rozumět, přišlo vystřízlivění a poznání, že rozumíme jen malé části kosmu.
Letoun NB-52 A letí vzduchem a stoupá do určené výšky, pod svým pravým křídlem si nese zbrusu nový letoun, který čeká jeho první let. Píše se 8. červen 1959 a na palubě prvního kusu X-15 sedí tovární pilot North American Aviation, Scott Crossfield. NB-52 A nastoupal do pracovní výšky 11 500 m s rychlostí M=0,79 a nyní již zbývá, aby se Scott se svým X-15 oddělil od mateřského letounu a klouzavým letem přistál na dně vyschlého jezera u základny Edwards AFB. Ještě nedošlo k oddělení a už musel Scott řešit výpadek v systému řízení SAS přepnutím na STANDBY a potvrdit pokračování v letu. Oddělení proběhlo čistě a X-15 konečně mohl provést svůj inaugurační let. Crossfield stočil svůj stroj doprava a ověřoval řízení. Času bylo málo, let nepřesáhne 6 minut, a už se musí chystat na přistání. Nasměroval X-15 na dráhu a začal podrovnávat a držel si rychlost, když v tom začal X-15 zvedat příď mnohem víc, než Scott čekal, rychle potlačil a zase se rychle snažil srovnat X-15. Marně, letoun zase pokračoval přídí vzhůru víc, než bylo zdrávo v takové chvíli a choval se velmi,, jankovitě,,. Byla to opravdu velmi nebezpečná situace, kdy šlo o život
Bez komunikačního systému by Hubbleův kosmický dalekohled nebyl schopen přijímat pokyny z řídícího střediska a opačným směrem by nemohly putovat výsledky vědeckých pozorování ani telemetrie. Hubbleův teleskop je proto vybaven anténami a vysílači, které zajišťují obousměrnou komunikaci. Jednotlivé prvky komunikačního systému mají odlišné vlastnosti a proto se používají k odlišným účelům – jiné požadavky jsou kladeny na odesílání velkých objemů vědeckých dat a jiné pro změnu na přijímání pokynů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.