LegendSpace
Šestiměsíční čínský startup LegendSpace, jehož cílem je využít umělou inteligenci ke kompresi cyklů vývoje raketových motorů, získal financování ve výši 29,5 milionu dolarů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Šestiměsíční čínský startup LegendSpace, jehož cílem je využít umělou inteligenci ke kompresi cyklů vývoje raketových motorů, získal financování ve výši 29,5 milionu dolarů.
Italský startup ORiS získal 5 milionů eur, aby mu pomohl vyvinout bezdrátovou technologii energetického paprsku pro družice využívající lasery.
Japonská společnost IHI zvažuje přidání hyperspektrálních družic nové generace od finského startupu Kuva Space do své plánované 100členné suverénní konstelace pro pozorování Země s více senzory.
Americké vesmírné síly více než ztrojnásobily strop velkého kontraktu na vynesení družic pro národní bezpečnost z 5,6 miliardy na 17 miliard dolarů, protože armáda se připravuje na prudký nárůst družicových misí.
Ostrovní stát Mauricius podepsal dohody Artemis Accords dne 17. července a stal se tak 70. státem, který se připojil k Artemis Accords.
NASA a společnost Draper ukončily plány na misi přistávacího modulu SERIES-2 na Měsíci po značných zpožděních ve vývoji lunárního landeru.
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) obhájil svůj návrh na systém povolování misí pro nové vesmírné aktivity s argumentem, že by to společnostem poskytlo jistotu a zároveň omezilo regulační zátěž.
Oddělení pro inovace v oblasti obrany (Defense Innovation Unit) hledá komerční nabídky na demonstraci přenosu elektrické energie mezi družicemi z oběžné dráhy na Zemi v rámci dvou let. Cílem je do konce tohoto desetiletí přesunout dlouho studovanou technologii k operačnímu vojenskému využití.
Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX 16. července vynesla 21 družic pro Agenturu pro rozvoj vesmíru Vesmírných sil (Space Development Agency) a po měsících tak obnovila zavádění první operační sítě Pentagonu pro vojenské datové přenosy na nízké oběžné dráze Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Již dvacátým dílem seriálu se zaměříme na další stroj ze skupiny vztlakových těles. V minulém díle jsme se věnovali hlavně prostředí a osobnostem NASA FRC (Flight Research Centre) působící na základně Edwards. Dnes se začneme zabývat prvním vztlakovým tělesem, které umetlo cestu dalším strojům své kategorie. Jeho vznik byl také netradiční, protože nevznikal na základě nějakého oficiálního nařízení, ale trochu bokem a tajně, protože byl financován z prostředků určených na údržbu zařízení FRC. Nebylo však jiné cesty, jelikož bylo potřeba přesvědčit vyšší vedení o smysluplnosti této kategorie. Jediné, co může spolehlivě přesvědčit vyšší vedení, je reálná ukázka takového stroje za letu. Vznik i první lety M2-F1 byly velmi zajímavé a dnes už asi nerealizovatelné. Ale zde se bavíme o době 60. let, kdy snad nic nebylo nemožné.

Minulý díl Vesmírné techniky se věnoval kombinované širokoúhlé a planetární kameře WF/PC, která byla součástí Hubbleova teleskopu jen do první servisní mise. Tehdy byla nahrazena svou vylepšenou verzí – kamerou WFPC2. Ta jednak nabízela modernizované součástky, nebo měla různá vylepšení vytvořená na základě zkušeností s provozem první kamery. Především však obsahovala korekční optiku, která vyřešila problém se špatně vybroušeným primárním zrcadlem Hubbleova teleskopu.

V minulém díle jsme ukončili společnou cestu s USAF a jejich programem vztlakových těles. Závěrečným letem X-24B, pilotovaným Billem Danou, došlo zároveň k završení třiceti let testování nejrůznějších raketově poháněných experimentálních strojů. My se pro změnu vracíme zpět v čase. Tentokrát se budeme zabývat stejný typem programu, ale z dílny agentury NASA. Stejně jako letectvo tak i NASA projevovala zájem o tuto kategorii strojů a vedla svůj vlastní vývoj. Cesty obou programů, NASA i USAF, se postupem času úspěšně protnuly a pokračovaly v X-24B. Bylo to zcela logické a během běhu každého programu se střídali v letovém programu i piloti obou stran. Samotný program vyprodukoval i několik astronautů, kteří v budoucnu navštívili vesmír a zapsali se do dějin lidstva. Obecně se dá říct, že tato doba byla velmi zajímavá a plná zajímavých programů bez omezení, s jedním velkým cílem, a tím byl vesmír. Než se však můžeme pustit do prvního stroje z dílny NASA, musíme se také seznámit s prostředím agentury,respektive FRC.

Pro velký ohlas k článku pojednávajícím o přetížení Deep Space Network jsem se rozhodl, že by bylo dobré se více podívat na historii tohoto systému, který je nesmírně důležitý pro podporu pilotovaných i nepilotovaných misí v rámci výzkumu vesmíru. Dále bychom se zaměřili i na budoucnost provozu DSN. V předešlém článku jsme se věnovali problémům, kterým nyní celá síť čelí. Tyto problémy způsobuje především narůstající počet vesmírných misí v kombinaci se zpožděním modernizace sítě a zmenšujícím se rozpočtem. Tato kombinace tlačí vedení DSN do situace, kdy bude muset striktně odmítat pokusy o spojení s družicemi, které se odmlčí. Sama ředitelka DSN, Suzanne Dodd, uvedla k celé situaci: „Pokud neuslyšíme váš signál, vaše mise je u konce“. Problémy hrozící síti byly známy již delší dobu, ale mise Artemis I ukázala, že se nejedná o malý problém.

Za pouhých deset měsíců od rozhodnutí došlo k přestavbě kluzáku X-24A na další vývojovou etapu X-24B. Systémově se oba stroje od sebe moc nelišily, ale vnějším tvarem se jednalo o diametrálně jiné stroje. X-24B byl další vývojový stupeň, který měl ukázat možnosti větších doletů a zvýšení poměru vztlak/odpor. Všechny poznatky získané v rámci celého programu PILOT (Piloted Lowspeed Tests) budou nakonec zúročeny v budoucí legendě pilotované kosmonautiky. V minulém díle jsme se věnovali především konstrukční části X-24B a nyní se podíváme na letovou část projektu a jeho přínos. Tímto dílem dovršíme období strávené s projekty USAF a otočíme se k agentuře NASA, která se také zabývala oblastí vztlakových těles schopných provozu na orbitě. Snahy NASA i USAF se postupem času spojily, a to právě v projektu X-24B, který je společně s dalšími stroji tak trochu v pozadí historie o raketoplánu.

Mnoho lidí po celém světě trpí nějakou formou podvýživy a proto je nezbytné, aby základní plodiny jako je rýže, sója, či pšenice, byly co možná nejvýživnější. Výzkum financiovaný Evropskou kosmickou agenturou ukazuje, že data z evropského programu Sentinel-2 a italské mise Prism by mohla být využita k monitorování nutričního obsahu základních plodin. To by mohlo (kromě jiného) pomoci třeba farmářům zvolit odpovídající postupy ke zvýšení kvality produkovaných rostlin ještě v době jejich růstu.

Až se lidé vrátí na povrch Měsíce, bude na ně čekat hodně práce. Proto se dá očekávat, že spíše budou po povrchu jezdit než chodit. Jenže otáčející se kola vozítek víří nepříjemný regolit a proto se inženýři už teď zabývají tím, jak by se daly na Měsíci postavit nějaké upravené cesty. Odborníci z Evropské kosmické agentury nyní v prestižním časopise Nature Scientific Reports vydali zprávu, která shrnuje jejich poznatky. Experti v rámci probíhající studie testovali možnosti výroby vhodných povrchů s využitím silného laseru, který tavil simulovaný lunární regolit.

Tímto dílem se konečně dostáváme k podrobným popisům vědeckých přístrojů Hubbleova kosmického teleskopu. Začneme přístrojem, který na této legendární kosmické observatoři moc dlouho nepobyl. Řeč bude o vysokorychlostním fotometru HSP (High Speed Photometer), jehož konstrukce byla zajímavá třeba tím, že neobsahovala žádné pohyblivé části, tedy ani filtrová kola, která jsou u podobných přístrojů běžně používána. Přístroj HSP byl součástí Hubbleova teleskopu od jeho vypuštění do první servisní mise, kdy byl navzdory dobrému technickému stavu nahrazen korekční aparaturou COSTAR.

Čínské vesmírné úřady oznámily záměr vybudovat rozsáhlou třístupňovou komunikační, navigační a dálkovou síť, která má umožnit operace v hlubokém vesmíru. Tato informace byla sdělena 2. října v rámci 74. mezinárodního astronautického kongresu (IAC) v Baku. Konstelace má podpořit budoucí mise čínského vesmírného programu. Během prezentace na kongresu došlo i k nastínění budoucích misí, které plánuje čínský vesmírný program.

O tom, že budou k Hubbleovu kosmickému teleskopu létat americké raketoplány za účelem údržby, modernizace a oprav, se počítalo již prakticky od začátku projektu. Nakonec se k legendární kosmické observatoři vydalo v průběhu let celkem pět servisních misí. Astronauti v jejich rámci instalovali nové vědecké přístroje, nasadili korekční optiku, ale také měnili fotovoltaické panely a další vnitřní systémy, aby HST mohl úspěšně fungovat i nadále. V současné době se k němu sice žádná další servisní mise nechystá, ale kdo ví, co přinesou další roky. NASA o takové možnosti zatím nezávazně uvažuje.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.