Shijian-19
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.
Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.
Americké vesmírné síly se připravují na zpoždění vynášení klíčových nákladů národní bezpečnosti na palubě rakety Vulcan od společnosti ULA. Uvedl to generálporučík Philip Garrant, šéf Velitelství vesmírných systémů vesmírných sil.
Společnost Lunar Outpos oznámila 21. listopadu, že podepsala dohodu se SpaceX o použití kosmické lodi Starship pro přepravu lunárního roveru Lunar Outpost Eagle na Měsíc. Společnosti nezveřejnily harmonogram spuštění ani další podmínky obchodu.
Společnost Maxar Intelligence se zaměřuje na začátek roku 2025, kdy dojde k vynesení poslední dvojice družic WorldView Legion. Znamená to tak dokončení ambiciózní konstelace pro pozorování Země.
Agentury JAXA a ESA 20. listopadu v Tsukubě v Japonsku vydaly společné prohlášení, ve kterém načrtli novou spolupráci v oblastech planetární obrany, pozorování Země, aktivity po ISS na nízké oběžné dráze Země, vesmírná věda a průzkum Marsu.
Společnost SEOPS na Space Tech Expo Europe 19. listopadu oznámila, že podepsala smlouvu se společností SpaceX na vynesení mise plánované na konec roku 2028 z Floridy. Do roku 2028 také získává kapacitu pro blíže nespecifikované další starty SpaceX.
Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Hubbleův vesmírný dalekohled je bezespotu historicky přelomovým zařízením v našem zkoumání vesmíru. První velký teleskop, který opustil područí pozemské atmosféry, jež nás sice po miliardy let chrání před smrtícím působením tvrdého kosmického záření, ale zároveň znemožňuje pozorovat vzdálené kosmické objekty ve většině důležitých oborů elektromagnetického záření. Dobrá – působivý začátek, ale není už HST jen zastaralou vlajkovou lodí kosmického výzkumu, který už řekl vše co mohl a veškeré další náklady na jeho údržbu jsou jen zbytečnou investicí?
Po kratší přestávce opět přichází další díl našeho nepravidelného seriálu, který se snaží přehledným způsobem ukázat, že výpočty v kosmonautice nemusí být nepochopitelné a že je možné do nich proniknout docela snadno. Matematika je pro mnoho žáků a studentů nepříjemný předmět, proto se náš seriál snaží všechny potřebné údaje vysvětlit srozumitelně, aby obsahu porozuměli i ti, kdo si s čísly obvykle moc netykají. Dnes se zaměříme na změnu sklonu oběžné dráhy.
Minulý článek o výpočtu rychlosti družice na oběžné dráze kosmického tělesa sklidil u čtenářů docela velký úspěch. Není se co divit, kosmonautika je obor, který se matematice vyhnout nemůže. Přesto může být, především pro některé nováčky v oboru, docela komplikované do tohoto rozjetého vlaku naskočit. Dnes proto přichází další díl našeho seriálu, který cílí právě na nové zájemce o kosmonautiku. Zaměříme se na změnu rychlosti na oběžné dráze a stejně jako v minulých dílech, i tentokrát budeme všechno vysvětlovat pomalu a názorně.
Jde o jednu z nejčastějších otázek jak na webu, tak v reálu, třeba při setkání s kamarády. Bohužel se tento problém ještě více zkomplikoval po přistávacím manévru roveru Curiosity, jenž vešel ve známost jako „Sedm minut hrůzy“ a díky mohutné mediální kampani zdomácněl i v debatách laiků. Bohužel byl zaměněn čas, po který probíhalo přistání (od průletu svrchními vrstvami tenké atmosféry až po odpojení zařízení SkyCrane a usazení roveru na marsovský povrch, což činilo oněch sedm minut), s dobou prodlení signálu – latence nutné pro světlo a všechny ostatní frekvence elektromagnetického záření, aby se dostalo z povrchu Marsu k talířům pozemských trackovacích stanic. To ale bylo v tu dobu něco kolem dvanácti minut.
Velmi krátce po velkém třesku se existující časoprostor tvořený extrémně hustým a horkým plazmatem vzdouval a třepotal v rytmu kvantových fluktuací. Miliardy let poté daly tyto nepatrné zárodky nehomogenity vzniknout obřím galaktickým kupám čítajícím na stovky či tisíce galaxií, které jsou k sobě vázány mocnou silou té nejslabší ze všech sil – gravitací. Ale po loňských měřeních detektoru Planck přišlo řádné rozčarování. Výsledky měření se neshodovaly s teoretickou předpovědí založenou na prvotních kvantových fluktuacích. Vypadá to, že ve vesmíru chybí až 40 % galaktických kup, jež by tam podle teorie měly být. Někteří teoretičtí fyzici navrhovali pozměnit standardní model kosmologie, aby byly nesrovnalosti vysvětleny. Ale možná to nebude třeba – sladění obou veličin je možná už na dohled. A mohlo by se ukrývat v přesnějším měření hmotností galaktických klastrů.
Kosmonautika je krásný obor, to my všichni, kdo se o ni zajímáme, dobře víme. Jenže nalijme si čistého vína – dříve nebo později nás láska k tomuto oboru zavede do fáze, která se velmi přibližuje matematice. Není se co divit – kosmonautika je exaktní věda plná výpočtů a úplně se jim vyhnout nemůžeme. Jenže jak se v těch vzorečcích orientovat? Matematika není obor, který by milovala většina populace, sám jsem toho zářným příkladem. Přesto si ukážeme, že matematika v kosmonautice nemusí být vůbec složitá a nepochopitelná. Náš nepravidelný seriál je zaměřený především na ty, kdo si nejsou v matematice příliš jistí a proto budeme všechno vysvětlovat názorně.
Díky pozorování HST cílenému na našeho trpasličího galaktického souputníka, Velký Magellanův oblak (LMC, PGC 17223), byli poprvé v dějinách astronomie vědci schopni měřit jeho rotační moment pomocí změření drobných rozdílů v pohybech místních hvězd. A opravdu nejde o fádní či nudné zjištění. Výsledky měření poukazují na to, že hvězdy oběhnou centrum Velkého Magellanova oblaku přibližně jednou za 250 milionů let – to je takřka stejná doba, kterou trvá našemu slunečnímu systému, aby jednou oběhl centrum Galaxie.
A opravdu nejde o fádní, či nudné zjiištění. Výsledky měření poukazují na to, že hvězdy oběhnou centrum Velkého Magellanova oblaku přibližně jednou za 250 milionů let – to je takřka stejná doba, která trvá našemu slunečnímu systému aby jednou oběhl centrum naší Galaxie.
Nová americká raketa SLS by mohla nastartovat novou éru kosmonautiky, dopravit lidské posádky dál, než kam se člověk kdy dostal. Mohla by vynášet těžkotonážní družice s ohromným vědeckým přínosem a bez přehánění rozjet další fázi světové kosmonautiky. Prozatím má ale nasmlouvané a pevně dané pouze dva starty, což je na nějakou revoluci proklatě málo. Nyní se ale zdá, že si NASA začíná tuto situaci plně uvědomovat a ledy by se tedy mohly dát konečně do pohybu. Svůj zájem kromě vědců navíc začínají projevovat i soukromé firmy a ani armáda jistě nezůstane pozadu.
Mezinárodní vesmírná stanice, největší lidmi vybudovaný objekt ve vesmíru bude nad 90% světové populace kroužit minimálně do roku 2024. Fanoušci kosmonautiky jsou pochopitelně zvědaví, co se odehrává na palubě orbitálního komplexu s vnitřním hermetizovaným objemem přes 800 metrů krychlových. V dnešní době internetu už ani takové přání není problém. Dnešní článek si klade za cíl ukázat všem zájemcům snadné možnosti, jak nakouknout na palubu stanice, proniknout do spousty aktuálních údajů a ukrátit si dlouhé čekání třeba na autobus.
Po delší době vychází na našem blogu opět jeden cestovatelský článek. Náš seriál Cesty za kosmonautikou chce upozorňovat na zajímavá místa, která autor navštívil a která by stála za návštěvu i pro naše čtenáře. Ono se sice může zdát, že fanoušci kosmonautiky jsou odkázáni jen na internetové přenosy, nebo psané články, ale při bližším pohledu člověk zjistí, že i v Evropě, v rozumné vzdálenosti od naší vlasti najdeme mnoho kosmonauticky atraktivních míst. A co víc – některá jsou dokonce přímo v ČR. Právě na jedno takové místo se zaměříme v dnešním článku. V Plzni totiž vloni na podzim otevřeli v rámci areálu Techmania první 3D planetárium v ČR. Své pevné místo tu má i kosmonautická sekce.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
