Artemis 2
Kosmická loď Orion pro misi Artemis 2 byla instalována na raketu Space Launch System, přičemž přípravy na oblet Měsíce stale pokračují.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Kosmická loď Orion pro misi Artemis 2 byla instalována na raketu Space Launch System, přičemž přípravy na oblet Měsíce stale pokračují.
Společnost Arianespace potvrdila, že první let výkonnější verze rakety Ariane 64 byl odložen na příští rok.
Německý startup HyImpulse získal 45 milionů eur, které využije k vývoji SL1, malé nosné raketě schopné vynést na oběžnou dráhu až 600 kilogramů.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že získal vládní schválení pro svůj první pokus o vypuštění na orbitální dráhu, který by se mohl uskutečnit již koncem měsíce.
Společnost ECAPS AB, švédský poskytovatel pohonných technologií, oznámila úspěšné testování své nové technologie Fast-Start Thruster (FAST), který umožňuje kapalným pohonným systémům LMP-103S dosáhnout provozní teploty a plné připravenosti do 48 sekund od zapálení.
Plány společnosti Innovative Rocket Technologies (iRocket) na plně opakovaně použitelný nosič pro vynášení družic získaly podporu po prvním letovém testu střely krátkého doletu IRX-100, u které startup doufá, že v blízké budoucnosti vygeneruje příjmy na podporu svého orbitálního nosiče Shockwave.
Ministerstvo letectva schválilo návrh společnosti SpaceX zdvojnásobit počet startů na vesmírné základně Vandenberg a začít tam využívat druhou odpalovací rampu.
Polský výrobce optických systémů Scanway Space získal svou první zakázku od americké společnosti, v tomto případě od Intuitive Machines, na multispektrální dalekohled pro mapování povrchu Měsíce.
Společnost Beyond Gravity zvažuje rozšíření výroby pohonných mechanismů solárních panelů na Floridě na podporu projektu Golden Dome a dalších amerických vesmírných projektů poté, co zdvojnásobila výrobní prostor v Evropě pro hardware, který udržuje družice namířené směrem ke Slunci.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vánoce se nezadržitelně blíží a před námi často vystává otázka „co si přát“ nebo „co někomu nadělit“. Kosmofandové (kosmošílenci…) to mají těžší: na rozdíl od chovatelů křečků nebo konzumentů rumu nemají specializované obchody, takže najít něco nápaditého není až tak jednoduché. Na následujících řádcích několik námětů přinášíme. POZOR! Vezměte prosím na vědomí, že ani autor těchto řádků, ani server Kosmonautix.cz a nikdo kolem něj nemá s následujícími obchody/odkazy nic společného! Nemáme z toho žádnou provizi, nic podobného. Autor vychází pouze z osobní zkušenosti a naopak bude vděčný za jakékoliv doplnění: levnější nabídky, zajímavé nápady, náměty apod.
Přesně za týden se do hlubokého vesmíru vydá pokročilý meziplanetární průzkumník, který je jedním z nejambicióznějších projektů Evropské kosmické agentury tohoto desetiletí. Po dobu následujících sedmi let pak bude k první planetě Sluneční soustavy putovat jedinečná dvojice sond pod společným jménem BepiColombo. My se celou misi samozřejmě chystáme bedlivě sledovat a došli jsme k závěru, že tento významný počin si zaslouží více, než jen čas od času nějaký ten článek. Proto jsme se rozhodli k vytvoření nového seriálu, který bude na našem webu pravidelně vycházet několik následujících sobot. Můžete se těšit na různorodou nabídku článků, videí, fotografií a infografik, které Vás podrobně seznámí se všemi důležitými aspekty mise od vývoje sondy, přes její konstrukci, vědecké přístroje, nesmírně složitou cestu k Merkuru, až po vědecké cíle a očekávané výsledky. Doufáme, že se vám nový seriál bude líbit.
Vážení čtenáři a fanoušci našeho portálu. Rádi bychom vás pozvali na přednášku Dušana Majera, která se bude konat 11. října v Plzni. Přednáška bude o SpaceX – o její minulosti, současnosti i budoucnosti. Navíc, po samotné přednášce, která proběhne ve výjimečných prostorách Západočeského muzea, bude následovat posezení v hospodě s Dušanem Majerem a Lukášem Houškou a společně budeme moct podiskutovat o kosmonautice. Jde tedy i o setkání fanoušků kosmonautiky z Plzně a okolí.
Sonda OSIRIS-REx putuje vesmírem již dva roky. Za tu dobu urazila miliardy kilometrů a k cíli jí zbývá už pouze několik měsíců. Míří k fascinujícímu asteroidu jménem Bennu, ke kterému by měla dorazit v prosinci letošního roku. Sonda zde pak zahájí téměř dvouletý výzkum tohoto kosmického balvanu, zmapuje jeho terén a bude hledat bezpečné a přitom zajímavé místo, ze kterého by mohla odebrat vzorky. V červenci 2020 se na několik sekund zlehka dotkne povrchu a nasbírá minimálně 60 gramů prachu a kamínků. Teoreticky může nabrat až dva kilogramy materiálu, což by byl největší odběr z mimozemského tělesa od éry programu Apollo. Sonda pak materiál uloží do návratového pouzdra, které má v roce 2023 přistát v poušti v americkém Utahu, kde už na něj budou čekat vědci. Mnohaletá mise, která patří mezi nejsložitější svého druhu, se celá točí kolem asteroidu Bennu. Ten je však jen jedním ze zhruba 780 000 známých asteroidů ve Sluneční soustavě. Nabízí se tedy otázka, proč si vědci vybrali právě tento objekt? NASA před několika dny vydala článek s deseti důvody, který Vám nyní přinášíme.
Vážení čtenáři, na internetu můžete najít články nezajímavé, průměrné, ale i atraktivní. Občas ale narazíte na dílo, které svým rozsahem a množstvím informací vysoce přesáhne Vaše očekávání. Podobné dílo věnované vývoji rakety Big Falcon Rocket se před několika týdny objevilo na anglicky psaném webu nasaspaceflight.com. Vytvoření článku s délkou cca. 10 000 slov trvalo několik měsíců a na jeho vytvoření se podíleli i experti z uzavřené sekce tamního diskusního fóra, kde často diskutují i lidé, kteří se na kosmických programech aktivně podílí. Ti tak mohli do článku doplnit unikátní informace a výsledkem je dílo, které ohromí. Nyní Vám přinášíme první část tohoto článku, který jsme pro potřeby našeho webu přeložili do češtiny a rozdělili na pět částí a každá vyjde v úterý.
Americká sonda Parker Solar Probe bude během své mise pracovat v extrémních podmínkách, aby mohla sbírat data ze sluneční koróny. Dostane se k naší životodárné hvězdě blíže než jakákoliv sonda před ní. Čtveřice vědeckých přístrojů má za úkol charakterizovat podmínky v této dynamicky se měnící oblasti v těsné blízkosti Slunce pomocí měření částic, elektrických a magnetických polí, přičemž každý z nich byl speciálně navržen, aby dokázal odolat drsnému prostředí u Slunce. Každého určitě napadne, že přístroje budou muset odolávat vysokým teplotám, ale v koróně je potřeba pamatovat i na radiační odolnost.
Nestává se příliš často, že bychom příliš odbočovali od kosmonautiky. Tentokrát však uděláme malou výjimku a v našem seriálu Top 5 tentokrát zůstaneme na Zemi. Konkrétně zavítáme na vodu, respektive na lodě ve službách SpaceX, jak napovídá už sám název. Na první pohled se možná může zdát, že lodí společnost nevyužívá tolik, ale opak je pravdou. SpaceX už si pronajímá slušně početnou flotilu nejrůznějších plavidel a na některé z nich se podíváme trochu podrobněji právě teď. Myslím si totiž, že si to nejen zaslouží, ale je dobré vědět také to, že bez jejich pomoci by dnes jen těžko byla znovupoužitelnost kosmických raket tam kde je. Lodě měly v kosmonautice vždy své místo, ale nikdo ještě nevyužil jejich služeb tak, jako právě SpaceX.
Je to rok, co jsme se v seriálu TOP 5 věnovali „Letadlům ve službách kosmonautiky“. Dnes se zaměříme na jeden jediný konkrétní typ letounu: Boeing 747 Jumbo Jet. Jde o ikonický stroj, který se stal synonymem opravdu velkého a silného letadla. Jeho nejznámější „kosmická aplikace“ je převážení kosmických raketoplánů po Spojených státech – a v počátcích programu i série zkoušek ALT (Approach and Landing Test) vedoucí k samostatným letům zakončeným přistáním raketoplánu Enterprise.
Japonská sonda Hayabusa vypuštěná v roce 2003 se o sedm let později stala prvním lidským výtvorem, který dokázal na Zemi dopravit vzorky z asteroidu. Mise si prošla mnoha technickými závadami a můžeme považovat za malý zázrak, že se dokázala dostat zpátky na Zemi a navíc zvládla dopravit i nějaké vzorky. V návratovém pouzdru se podařilo objevit 1500 mikroskopických prachových zrnek, která sonda odebrala z povrchu asteroidu Itokawa. Tato zrnka, která nejsou normálním okem vidět, se stala cílem zájmu mnoha odborníků. Tři zrnka jsou nyní i v Evropě, konkrétně v technologickém středisku Evropské kosmické agentury v nizozemském ESTECu.
O existenci Hubbleova kosmického teleskopu vědí i lidé, kteří se o kosmonautiku nijak nezajímají. Důvodů je mnoho – od poutavého příběhu o očekávaném teleskopu, který nakonec potřeboval brýle, přes servisní mise až po okouzlující fotky dalekého vesmíru, kterými nás tento teleskop zásobuje již dlouhé roky. Ale položili jste si někdy otázku, kam Hubble hledí právě nyní a co zrovna zkoumá? Pokud ano, pak pro Vás máme dobrou zprávu. Na internetu je totiž webová stránka, která je určena právě k tomu, abyste mohli zjistit, co Hubbleův teleskop zrovna zkoumá.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.