Pave Space
Švýcarský startup Pave Space získal 40 milionů dolarů na vývoj orbitálního transportního zařízení, které by mohlo přesouvat družice z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na určenou oběžnou dráhu během hodin.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Švýcarský startup Pave Space získal 40 milionů dolarů na vývoj orbitálního transportního zařízení, které by mohlo přesouvat družice z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na určenou oběžnou dráhu během hodin.
Agentura NASA je znepokojená pomalým rozvojem komerčních trhů a zvažuje přepracování své strategie na podporu budování komerčních vesmírných stanic, které by nahradily Mezinárodní vesmírnou stanici.
Společnost Redwire oznámila první zakázku na své nové solární panely, kontrakt v hodnotě 12,8 milionu dolarů od společnosti Moog.
Astronstone, jeden z čínských startupů v oblasti vývoje nosných raket, si zajistil nové financování pro přípravu prvního letu své opakovaně použitelné rakety AS-1.
Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.
Společnost SES objednala od startupu K2 Space prvních 28 družic pro meoSphere, síť nové generace na střední oběžné dráze Země (MEO), která by měla být uvedena do provozu do roku 2030.
Kanadské a mezinárodní organizace mohou přistupovat ke snímkům a službám poskytování úkolů pro družice SpaceEye-T prostřednictvím společnosti Pacific Geomatics Limited, jednoho z prvních autorizovaných uživatelů družice.
Společnost Parsons Corporation zavádí novou pozemní druzicovou anténu s cílem využít trh, který vznikl po nedávném zrušení plánovaného nákupu antény Vesmírnými silami.
Společnost Amazon slíbila zdvojnásobit roční tempo vypouštění svých širokopásmových družic na nízkou oběžnou dráhu Země na více než 20 misí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V minulom dieli som sa venoval iba roveru Spirit a Opportunity som nechal na pokoji. Mohli ste sa dočítať o jeho poslednom roku strávenom na planéte Mars vo funkčnom stave. Počas toho obdobia bol zapadnutý a nikomu sa nepodarilo vyslobodiť ho zo zovretia pôdy v lokalite Troy. Počas zimy mu solárne panely nedodali dostatok energie, a tak prerušil komunikáciu so Zemou. Sol 2118 však nebol jeho posledný. Aj naďalej pokračoval v ohrievaní svojich aparatúr. Keďže energie mal vážne málo, pomaly prestával podporovať infračernený spektrometer, elektromotory na kolieskach, robotickú ruku, otočný kĺb na panoramatickej kamere, ktorá tvorila jeho akoby hlavu. Všetky tieto vedecké prístroje a súčiastky sa samozrejme následkom nízkych teplôt nenávratne poškodili. To vedel aj realizačný tím a preto neprestal posielať príkazy na opätovné nadviazanie kontaktu. Avšak Spirit tieto žiadosti ignoroval. Naďalej zotrvával v hlbokom spánku a zlyhávala mu jedna súčiastka za druhou, až nakoniec nezostal dostatok energie ani na vykurovanie elektronickej časti, kde sa nachádzal hlavný počítač, a to spôsobilo kompletné zlyhanie celej sondy.
Když se řekne „kosmonautika“, „kosmická loď“, „raketa“, každý si vybaví prostředí, ve kterém panuje chladná racionalita a hi-tech technologie, které jsou pro většinu smrtelníků nepochopitelné a z laického pohledu na hranici magie. Pilotované lety do vesmíru jsou skutečně velmi exaktním odvětvím, kde se neodpouští sebemenší chyba. Mnoho lidí má kosmonauty a astronauty zafixovány jako osobnosti, které zůstávají ledově klidné i tváří v tvář smrtelnému nebezpečí a u nichž není místo pro běžné lidské emoce. Jenže překvapivě i kosmonauti jsou jen pouhými lidmi, se všemi slabostmi a nedostatky. I oni mají svá „měkká místa“ a stejně jako ostatní smrtelníci spoléhají na tradice a rituály, které jim mají zajistit štěstí a úspěch během jejich misí. Právě tento mix technologie a předsudků nabízí netradiční pohled na lidskou činnost, která je sama o sobě fascinujícím, ale často jednostranně nahlíženým odvětvím. Pojďme se nyní na ony rituály a pověry kosmonautů, astronautů i lidí, kteří jejich let zajišťují, podívat trochu zblízka.
Toto je pokračovanie článku z minulého a predminulého týždňa. Venovať sa v ňom budem pestovaniu potravín vo vesmíre, landeru, ktorý raz pristane na Marse a ekonomickej stránke celého projektu. Týmto dielom zároveň aj trojčlánok končí a nabudúce sa vrátime z histórii kozmickej techniky.
Veľmi zaujímavou témou je samozrejme aj to, čo budú astronauti počas dlhých rokov v kozme jesť. No, priznám sa, že aj ja som na to veľmi zvedavý. NASA, Roskosmos ani nijaká iná kozmická agentúra momentálne na tejto otázke nepracuje. Existuje síce niekoľko projektov financovaných z vládnych peňazí, ale tie neriešia tú najpálčivejšiu otázku. Je možné pestovať nutrične bohaté rastliny v prostredí mikrogravitácie? Teoreticky to možné je. Avšak momentálne ide tento problém akoby stranou. Avšak aj na to raz dôjde. Momentálne nie je veľmi drahé, vyviezť dostatok jedla pre posádky na ISS v nákladných lodiach.
Dnešní díl se bude zabývat další etapou vývoje rentgenového pozorování z oběžné dráhy. Čestné místo tu bude mít Německo-Americko-britská sonda Rosat. Není to sice revoluční průkopník, ani technicky neznamenala zásadní průlom, ale byla v činnosti velmi dlouhou dobu a předznamenala systematické pozorování v rentgenovém oboru. Čeká nás také jediná významná sovětsko-ruská sonda – Granat. Blíže se podíváme na typy a činnost detektorů rentgenových sond, čímž budeme mít téměř hotové technické minimum. Na závěr se podíváme na bezesporu jedny z nejtajemnějších objektů hlubokého vesmíru – kvasary.
Trosky Columbie pomalu vytvářely na podlaze hangáru KSC na Floridě obrysy orbiteru. Hledání trvalo dlouho, oblast, do které trosky dopadly, byla obrovská. První dlaždice termální ochrany dopadly jen pár kilometrů od místa, nad kterým se od raketoplánu oddělily. Hlavní části motorů SSME, nazývané „powerheads“ pak dopadly o 400 km dále a v rychlosti, která dvojnásobně překračovala rychlost zvuku, se zaryly do měkké lesní půdy. Veškeré ostatní trosky se nacházely v protáhlé elipse mezi těmito dvěma body. Bylo štěstím v neštěstí, že rozpad Columbie proběhl v daném místě a čase. Pokud by se odehrál o něco dříve, trosky by dopadly do hustěji obydlených oblastí a zřejmě by došlo ke zranění či usmrcení osob na zemi.
Minulý týždeň som vám v priniesol letmý pohľad na náročnosť letu na Mars z pohľadu kozmonauta. Dnes je rada na oveľa zaujímavejšom, technickom aspekte celej výpravy za hranice gravitačného poľa Zeme. Aby sme postavili loď schopnú letu na iné planéty, budeme musieť vyriešiť veľa problémov. Časť z nich som odhalil už minule. Dnes si povieme o konštrukcii budúcich vesmírnych lodí, ktoré snáď raz dovezú ľudí k iným planétam.
O tom, že Spirit už nie je žiadny mladík sa laboratórium JPL mohlo presvedčiť už niekoľkokrát. Naposledy sa tak stalo počas 1872. Solu, keď sa jednoducho neprebudil. A potom zaspal všetkých päť komunikačných okien. V riadiacom stredisku sa náhla zdvihol vietor. Čo sa stalo? Je to iba menšia chyba v časovači alebo sa rover nenávratne poškodil? Odpoveď poslala retranslačná sonda Mars Odyssey až po dvadsiatich – siedmych hodinách. Odvysielal obvyklé telemetrické údaje a jeho palubný počítač sa potom sám od seba resetoval. To sa už písal Sol číslo 1874. Druhý reset bol zaznamenaný o deň neskôr. Rovnako boli zistené problémy s flash pamäťou. Dáta nezbierané počas Solov 1874-1875 sa jednoducho vymazali. Takéto anomálie sa počas fungovania vozítka už raz vyskytli. Počas 17. Solu bolo zaznamenané rovnaké správanie. Anomáliu sa vtedy podarilo do dvoch týždňov vyriešiť. Pre riadiaci tým to teda nebolo nič nové. Problémy boli zapríčinené zahltením pamäte flash. Nejšlo pritom o objem údajov uložených na pevnom disku, ale problém robil hlavne vysoký počet súborov. Už pri počte 6 000 sa dalo očakávať nepredvídateľné správanie. Počas výpadku ich
Když se 1. února 2003 rozpadl raketoplán Columbia během návratu z mise STS-107, nejvíce zasaženou obydlenou oblastí byl texaský okres Nacogdoches a stejnojmenné městečko, které je jeho centrem. Trosky stroje byly snad všude, větší či menší kusy se válely na ulicích, v lesích, na pastvinách. Místní kluci prohledávali místa, která ze svých her znali jen oni a přinášeli stále nové úlomky kdysi krásného a složitého stroje. Mnoho lidí si říkalo, že paradoxně místo, které bylo toho dne nejlépe připraveno na podobnou událost, byl právě okres Nacogdoches. Nedaleko totiž zrovna probíhalo cvičení Národní gardy, jejíž jednotky tak mohly dorazit na místo v rekordním čase. Zanedlouho se po krajině pohybovaly skupinky lidí s podivnými žlutými anténami na zádech- pomocí zaměřovačů GPS značili přesnou polohu nalezených trosek.
Dnes som pripravil časť problematiky letu k Marsu. Možno vás trochu sklamem, pretože reč nebude o technológii, ani o tom, čo budú kozmonauti na ceste jesť, či ako pristanú. Dočítate sa tu hlavne o biologickej stránke, na ktorú mnohí zabúdajú. To, že na nízkej obežnej dráhe vieme pol roka udržať nažive človeka ešte neznamená, že sme toho schopní aj na ďalekej ceste k cudzím planetám. Preto som sa rozhodol spraviť menšie zhrnutie najväčších problémov, ktoré bude treba vyriešiť, než sa rozhodneme prikročiť k realizácii celého projektu. Reč bude najmä o psychike. O týždeň potom budete mať možnosť prečítať si niečo o technologických problémoch a nakusnem aj problematiku výroby a skladovania potravín či ekonomickú stránku celej misie. Po prečítaní článku možno prídete o niektoré ilúzie, možno sa dozviete niečo nové, možno to nakoniec budete považovať za stratu času. V rámci písania som si urobil menší prieskum. Prečítal som zopár strán o dôvodoch, prečo lietať k planétam. Musím povedať, že s nimi nesúhlasím. V prvom rade si nemyslím, že ľudstvo je na takúto cestu pripravené. Teda, určite sme na tom lepšie ako predchádzajúca generácia, ale na to, aby sme
Pred sedemdesiatimi dňami som publikoval na tomto blogu svoj prvý článok. Rozpracoval som várku raketoplánov a začal som písať Kozmickú Strojovňu. Tento seriál sa od toho okamžiku stal súčasťou môjho života. Nielen že som veľa článkov publikoval, ale tiež som sa veľmi veľa naučil. Hlavnou témou väčšiny príspevkov boli rakety. Zobral som to pekne od začiatku. Najprv som napísal niečo o pionierskych časoch kozmonautiky a opísal som rakety 50. rokov. V prvých desiatich dieloch ste sa tiež mohli dočítať o najznámejších raketoplánoch a tiež som načrtol cestu, ktorou by sa kozmonautika mohla v ďalších desaťročiach uberať. Nosnou časťou celého seriálu je hlavne minulosť a technická charakteristika strojov z čias minulých. Počas písania článkov som sa veľmi veľa naučil. Dnes si budete môcť svoje znalosti otestovať aj vy. V tomto špeciály som pre vás prichystal tri test. Všetky odpovede na otázky nájdete v seriály Kozmická Strojovňa a tiež na konci tohto článku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.