Pave Space
Švýcarský startup Pave Space získal 40 milionů dolarů na vývoj orbitálního transportního zařízení, které by mohlo přesouvat družice z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na určenou oběžnou dráhu během hodin.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Švýcarský startup Pave Space získal 40 milionů dolarů na vývoj orbitálního transportního zařízení, které by mohlo přesouvat družice z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na určenou oběžnou dráhu během hodin.
Agentura NASA je znepokojená pomalým rozvojem komerčních trhů a zvažuje přepracování své strategie na podporu budování komerčních vesmírných stanic, které by nahradily Mezinárodní vesmírnou stanici.
Společnost Redwire oznámila první zakázku na své nové solární panely, kontrakt v hodnotě 12,8 milionu dolarů od společnosti Moog.
Astronstone, jeden z čínských startupů v oblasti vývoje nosných raket, si zajistil nové financování pro přípravu prvního letu své opakovaně použitelné rakety AS-1.
Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.
Společnost SES objednala od startupu K2 Space prvních 28 družic pro meoSphere, síť nové generace na střední oběžné dráze Země (MEO), která by měla být uvedena do provozu do roku 2030.
Kanadské a mezinárodní organizace mohou přistupovat ke snímkům a službám poskytování úkolů pro družice SpaceEye-T prostřednictvím společnosti Pacific Geomatics Limited, jednoho z prvních autorizovaných uživatelů družice.
Společnost Parsons Corporation zavádí novou pozemní druzicovou anténu s cílem využít trh, který vznikl po nedávném zrušení plánovaného nákupu antény Vesmírnými silami.
Společnost Amazon slíbila zdvojnásobit roční tempo vypouštění svých širokopásmových družic na nízkou oběžnou dráhu Země na více než 20 misí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Počátky kosmického věku jsou neoddělitelně propojeny s množstvím vojenských zájmů na využití prostoru nacházejícího se za hranicemi naší atmosféry. Zájmem každé země vždy bylo mít na oběžné dráze nějaký špionážní satelit. Díky těmto armádním projektům, studené válce a vesmírným závodům kosmonautika zažila v šedesátých letech nebývale prudký rozvoj. Bez těchto nepřátelských ambicí a jejich štědrého financování by dnešní vesmírné technologie byly nejspíš o mnoho let pozadu. Kolektiv evropských zemí však nebyl toho příkladem. Ba naopak, už od samotného počátku svého vesmírného angažování se vydal zcela jiným směrem. ESA zasvětila svou činnost výhradně mírovému využití kosmického prostoru. Její projekty se vždy nesly ve jménu vědeckého bádání, spolupráce a budování základů pro zkvalitnění a zjednodušení našeho pozemského života. Dnes si povíme o prvních krůčcích, které Evropa uskutečnila na poli svého vesmírného programu. Popíšeme si vědecké projekty, které byly uskutečněny ještě pod hlavičkou ESRO, předchůdce Evropské kosmické agentury.

Pred dvoma týždňami som napísal článok o prvých sovietskych vesmírnych lodiach, Vostok a Voschod. Dnes sa budem venovať tým americkým. Sovietsky Zväz na začiatku dobývania vesmíru jednoznačne vyhrával. Prvý satelit na obežnej dráhe, prvý kozmonaut, prvá EVA a množstvo ďalších prvenstiev odštartovali takzvané vesmírne preteky. V nich Američania očividne ťahali za kratší koniec. To všetko iba kvôli tomu, že v ZSSR vedeli vyrobiť poriadnu raketu. Zatiaľ čo rodina R-7 sa pomaly rozrastala, Američania svoju raketu snov ešte len hľadali. V roku 1957 vystrelil Sovietsky Zväz Sputnik-1. O mesiac nasledoval Sputnik-2 s Lajkou na palube. Bolo jasné, čo bude ďalšie. Obidve veľmoci sa zamerali na vyslanie človeka do vesmíru.

Člověk odjakživa otáčel hlavu k noční obloze a snil o tom, že jednou prozkoumá onen prostor, který je tak lákavý. Vesmír lidstvo přitahuje jako magnet po tisíciletí. Jenže lidské bytosti se od začátku svého vývoje pohybovaly v prostředí, které nám poskytuje naše Země. Jako štědrá matka nás opečovává vzduchem k dýchání, tlakem, kterému jsou naše těla přizpůsobena, gravitací, která nám umožňuje pohyb a běžné fungování. Ovšem vesmír- to je něco úplně jiného. To, co po miliony let bereme jako normální a neměnné, zde neplatí. Poměry, které v něm panují, se často vymykají naší pozemské logice. Přesto nedokážeme odolávat jeho vábení. K tomu, abychom se do vesmíru dostali, bylo třeba mnoho úsilí, pokusů a výpočtů. Po dlouhé generace byly cesty do vesmíru romantickým výstřelkem snílků a spisovatelů. Až na konci 19. století začali někteří tuto problematiku studovat se vší vážností. A tady začíná náš další příběh Vesmírných osudů. Příběh muže, který jednou řekl: „Země je kolébkou lidstva, ale v kolébce nelze zůstat věčně…“

Každý zná Sputnik, první družici na oběžné dráze Země. Všichni vědí, kdo to byl Jurij Gagarin nebo Neil Armstrong. Je všeobecně známo, že Američani přistáli na Měsíci díky programu Apollo. Mezi lidmi se najde jen několik málo jedinců, kteří nevědí, co znamenají pojmy Mir, Space Shuttle, Sojuz, Hubbleův kosmický teleskop, Spirit a Oportunity nebo Lunochod. To všechno jsou veleúspěšné projekty dvou zakladatelských států kosmického věku – USA a Sovětského svazu, respektive Ruska. Jaký má ale podíl na dobývání vesmíru starý kontinent? Dokázali byste jmenovat alespoň tři důležité či úspěšné projekty? Možná ne, jelikož Evropská kosmická agentura není v podvědomí obyčejných lidí příliš známá, na rozdíl od NASA a její promyšlené, masové mediální propagace. Pojďme se tedy podívat blíže na evropský podíl na kosmickém výzkumu. Dnes si povíme, co je to Evropská kosmická agentura a jaké události vedly k jejímu založení.

V tomto diely sa budem venovať raketám deväťdesiatych rokov. O nich som začal písať už pred dvoma týždňami a teraz túto tému vyčerpám. Koncom storočia sa americká kozmonautika niesla v duchu znovuobjavenia rakiet. Mnoho ľudí si totiž mylne myslelo, že s príchodom raketoplánov pôjdu do starého železa. Nič také sa však samozrejme nestalo. Ďalší smer ukázala havária Chellengeru v roku 1986, pri ktorej zomrelo deväť astronautov. Obrovská tragédia donútila NASA a aj armádu zmeniť plány do budúcnosti a celé smerovanie do vesmíru. Návrat ku starým dobrým raketám sa stal skutočnosťou. Štartov pribúdalo a k slovu sa dostali aj súkromné spoločnosti, ktoré už na tomto poli nepôsobili iba ako dodávatelia dielov, ale poskytovali kompletne vyrobené rakety, ktoré mohli štartovať aj pod hlavičkou iných korporácií, nie len NASA. To samozrejme odľahčilo celý ten birokratický aparát ktorým sa po štyroch desaťročiach existencie stala a pomaly sa pred Amerikou otvorila dovtedy nemysliteľná cesta, ktorá je viac viditeľná dnes. NASA sčasti prestala vyrábať vlastné rakety, ale radšej si kúpila štart, podobne, ako to robia iné súkromné spoločnosti. V súčasnosti tento trend pokročil ešte ďalej a NASA si

24.duben je dnem výročí vypuštění Hubbleova dalekohledu. Pár dní předtím jsem přemýšlel, jak ho společně „oslavit“. Všichni znáte stovky jím pořízených úžasných fotek. Udělat z nich zde bohatou galerii by sice šlo, ale spíš jsem se pokusil v krátkosti popsat události, které někdy ne úplně všichni znají, jsou však spojeny s existencí tohoto úžasného přístroje. Snad vás neotrávím psaným slovem. Článek by možná mohl být inspirací pro ty, které dané téma zaujme a nasměruje při hlubším hledání detailů a souvislostí – celá tématika je totiž bohužel tak obsáhlá, že by vydala na desítky knih a zdaleka překračuje mé (nejen časové) možnosti a schopnosti.
Začnu příběhem, který možná některé z vás překvapí, ale není jen historickou předzvěstí jedné z největších intelektuálních revolucí v dějinách lidstva. Odehrál se totiž bez dvou dnů přesně 70 let před vypuštěním Hubbleova vesmírného dalekohledu…

Opportunity stála na okraji najväčšieho impaktného kráteru v okolí. Miesto Spirit Point predstavovalo pomyselnú hranicu, ktorú práve prekročila a vydala sa na ďalšie dobrodružstvo. Písal sa desiaty október 2011 a nadišiel čas opäť zahájiť vedeckú prácu. Extrémne dlhá cesta z kráteru Victoria ku kráteru Endavour jej trvala tri roky. Pritom sa striedali obdobia presunov a obdobia výskumov. Opportunity navštívila niekoľko kráterov a aj malé pole impaktov. Všetky tieto udalosti som opísal v predchádzajúcich častiach tohto miniseriálu. Posledných štyri a pol kilometra prešla za necelý polrok a mohlo sa opäť začať s výskumom. Počas čítania tohto článku prosím myslite na to, že na planine Meridiany sa pomaly schyľovalo k zime. Elektrickej energie solárne panely vyrábali každý Sol menej, klesali teploty a vrstva prachu bola už tak hrubá, že cez ňu prešla iba polovica fotónov. Podobne na tom boli aj zanesené kamery a spektrometre. Napriek tomu nám aj v tomto období denne poskytovala cenné informácie o Marse.

Cesty do vesmíru jsou každodenní realitou moderního světa. Kosmonautika každému z nás usnadňuje každodenní život, aniž to často tušíme nebo vnímáme. Jedná se o jedno z nejbouřlivěji se rozvíjejících odvětví lidské činnosti, jehož vznik a vývoj se datuje mnohem dříve, než první družice v roce 1957 zamířila na oběžnou dráhu. Kdo ale jsou lidé, kteří „mají na svědomí“ kosmonautiku tak, jak ji známe dnes? Kdo byli oni snílkové a pionýři, kteří prošlapávali cestu dnešním následovníkům? Jak vypadaly osudy těch, jejichž myšlenky a práce předběhly svou dobu často i o celé generace? To se vám budeme snažit přiblížit v našem novém seriálu „Vesmírné osudy“. Každý díl bude malým medailónkem osobnosti, bez níž by dnešní kosmonautika nebyla myslitelná. Hned v prvním díle bychom rádi vzdali hold člověku, který sice neměl na kosmonautiku praktický vliv, jehož obrazotvornost však předběhla svou dobu o několik desetiletí a někdy se až překvapivě blížila realitě kosmických cest.

Dnes sa budem v Kozmickej Strojovni venovať prvým ruským vesmírnym lodiam, Vostok a Voschod. Tieto na prvý pohľad rovnaké stroje sa zlatým písmom zapísali do histórie pilotovanej kozmonautiky. Za všetko by som rád spomenul napríklad v tej dobe najťažší objekt na obežnej dráhe. To bola vlastne testovacia verzia Vostoku vypustená v roku 1960. Kvôli prísnemu utajeniu celého projektu ľudia poznali tento projekt pod menom Sputnik 4. Určite najznámejšie prvenstvo tejto lode bol prvý človek vo vesmíre, Jurij Gagarin. Ten si užil jeden oblet okolo Zeme a po niekoľkých minútach strávených v beztiažnom stave sa vrátil späť. Na povrchu pristál vďaka svojmu osobnému padáku. O katapultovaní kozmonautov pred pristátím sa dočítate nižšie. Ďalšie prvenstvo získali lode Vostok 3 a 4. Tie totiž ako prvé leteli vo formácii. Priblížili sa k sebe až na vzdialenosť šiestich kilometrov. Kvôli nemožnosti manévrovať sa však od seba začali vzďaľovať. Zatiaľ čo Vostoky pozná každý, iba skutoční nadšenci a fanúšikovia vedia o vylepšenej verzii tohto legendárneho stroja. Voschod sa zapísal do histórie ako prvá loď, ktorá bola schopná niesť viacčlennú posádku. Počas letu Voschod-1 sa do vesmíru

Deväťdesiate roky nám priniesli množstvo prelomových udalostí, vďaka ktorým sa zmenilo smerovanie kozmonautiky v Sovietskom Zväze, neskôr Rusku a aj vo zvyšku sveta. V prvom rade musím spomenúť projekt Buran-Eněrgija, ktorý bol kvôli nedostatku financií zrušený. Najdrahší kozmický program v dejinách sovietskej (ruskej) kozmonautiky sa stopol tesne pred cieľom, keď už bolo všetko otestované a minimálne raketa dokonca aj zalietaná! Za všetko samozrejme mohla revolúcia a rozpad ZSSR na viac štátov. Hlavný ruský kozmodróm pripadol Kazachstanu, niektoré továrne zasa Ukrajine. Smutný vek pre kozmonautiku a raketový priemysel sa však veľmi pozitívne prejavil vo svete. Zatiaľ čo záujem ruských politikov o vesmír bol takmer nulový a financoval sa hlavne projekt stanice Mir do ktorého boli prizvaní aj Američania, napätie zo Studenej vojny konečne po takmer polstoročí opadlo a začala sa spolupráca. Spod nadvlády ZSSR sa oslobodilo aj Československo, ktoré bolo od roku 1968 okupované vojskami Varšavskej zmluvy. Pád svetovej veľmoci spôsobil v kozmonautike poriadny chaos a Rusi začali hľadať lacnejšiu cestu do vesmíru. Ľudí ku hviezdam vynášal starý Sojuz-U, na veľké náklady sa naďalej používal Proton, ktorý mal byť zmodernizovaný a pre malé družice
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.