sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

OHB

Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.

Kratos Defense & Security

Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.

ISPTech

ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.

TransAstra

Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Historie

České dotyky vesmíru – Frank Malina

Česká republika nemá svou vlastní kosmickou agenturu, své vlastní nosiče a (až na čestné výjimky) ani své satelity. V době RVHP jsme měli svého kosmonauta a máme krajanskou vesmírnou komunitu – někteří američtí astronauté měli české předky (nebo manželku Indíru). Již 10 let jsme členy ESA a malým dílem se podílíme na její činnosti. Některá naše pracoviště dodávají komponenty pro přípravu řady sond. V tomto článku se zmíním o jednom krajanovi, o kterém toho v obecném povědomí moc nevíme, a který se ve své době podstatným způsobem vesmíru dotkl.

Uplynulo 90 let od prvního letu raketového letadla

Téměř vše v historii lidstva začíná postupným vývojem, a proto někdy bývá velmi těžké označit či určit jednoznačný počátek. Podobné je to i s kosmonautikou a raketovou technikou. Když však nahlédneme do historie a budeme pečlivě hledat nějaký skutečný moment prvního praktického využití raket v letectví, tak to bude zřejmě legendární let raketové „kachny“. Letos od tohoto památného dne uplynulo již 90. let a my si nejen tuto událost v následujících řádcích připomeneme.

Evoluce systému Big Falcon Rocket (4)

Náš seriál mapující vývoj nové supertěžké rakety od SpaceX se pomalu chýlí ke konci. Dnes vychází jeho předposlední díl, ve kterém navážeme na situaci, ve které jsme skončili minule. V roce 2016 už i veřejnost věděla, že SpaceX připravuje nějakou raketu tohoto jména, ale detaily stále chyběly. Blížilo se však Muskovo prohlášení, ve kterém představil dosavadní výsledky. I dnes budeme pokračovat v překladu rozsáhlého článku, který několik měsíců tvořili experti soustředění kolem portálu nasaspaceflight.com.

Oddělení lodi BFR od nosiče BFS.

Evoluce systému Big Falcon Rocket (3)

Náš pětidílný seriál mapující vývoj připravované rakety BFR od společnosti SpaceX se dnešním vydáním přehoupne do své druhé poloviny. I dnes se podíváme na přeloženou část obřího článku, který vyšel před několika týdny na webu nasaspaceflight a který má dohromady kolem deseti tisíc slov. Na přípravě tohoto anglicky psaného originálu pracovalo několik měsíců několik specialistů z tamního fóra a právě díky tomu se podařilo do článku dostat ověřené a v mnoha případech i doposud nezveřejněné informace. Minulý díl končil v roce 2014, kdy se experti z webu NSF pustili do simulací a předpokladů podoby rakety BFR, o které byly k dispozici jen hrubé náznaky.

Evoluce systému Big Falcon Rocket (2)

V prvním vydání našeho pětidílného seriálu o vývoji systému BFR, jsme se věnovali základnímu popisu celé architektury a kromě toho jsme začali rozplétat historii tohoto projektu. První díl končil v době, kdy se Elon Musk se svými kolegy nedokázal dohodnout s ruskou stranou na zakoupení rakety Dněpr, která měla vynést na Mars robotický skleník. V dnešním díle se podíváme na pokračování celého příběhu – opět půjde o překlad části masivního článku s délkou deset tisíc slov, který vyšel na webu nasaspaceflight a který několik měsíců tvořili specialisté z tamní uzavřené sekce L2.

asahi-hino-de

Solární mise asijských států

Současný zvýšený zájem o výzkum Slunce podnícený nedávným startem sondy Parker Solar Probe, která se stane lidským výtvorem, který se přiblíží ke Slunci na bezkonkurenčně nejbližší vzdálenost (v přísluní jen 6,2 mil. km), je dobrou příležitostí k rekapitulaci i jiných – předešlých, současných i budoucích – solárních misí. Tentokráte necháme stranou solární mise vypravené samostatně (i společně) americkou NASA a evropskou ESA a zaměříme se na solární mise tří asijských států: Japonska, Číny a Indie (vč. případných spoluprací s agenturami jiných států). Nejvíce aktivní v oblasti výzkumu fyziky Slunce zatím bylo Japonsko, které vypustilo tři sondy (Hinotori, Jókó a Hinode) a start čtvrté (zatím označené kódově jako Solar-C) má přichystaný předběžně na únor roku 2019. U Národního vesmírného vědeckého centra Čínské akademie věd (CAS – NSSC) a Indické vesmírné výzkumné organizace (ISRO) se jedná o mise připravované do blízké budoucnosti.

Rakesh Sharma, jediný občan Indie v kosmu

Digitální časopis ThePrint uveřejnil interview s prvním indickým mužem v kosmu, podplukovníkem Rakeshem Sharmou, který letěl v roce 1984 jako 125. člověk v kosmu. 69 letý Sharma prohlásil, že je nadšen oznámením o indické pilotované misi tříčlenné posádky v roce 2022, a že se 34 let po svém letu cítí trochu osamocený jako jediný kosmonaut (vyomanaut – vyom = vesmír v sanskrtu) v Indii. Pilotovaná mise ISRO, kterou provede vlastními silami, vyžaduje finance, mozky a odhodlání. ISRO podle Sharmy dosáhla bodu, kdy je technologicky schopná tuto misi uskutečnit již dnes. Vláda nyní ISRO poskytla podporu a finance, které ji umožní postoupit v uskutečnění tohoto cíle o krok dále, dodal. Ocenil také, že Modi (indický předseda vlády) nechce let uskutečnit pomocí cizí technologie a z cizího území.

Administrátoři NASA – 7. díl

V minulém díle jsme probrali dva poslední „historické“ administrátory NASA – Mika Griffina a Charlieho Boldena – a dva poslední zastupující administrátory – Chrise Scolese a Boba Lightfoota. Celkem jsme za 6 předchozích dílů prošli spolu období 60 let existence NASA a řekli si něco i o její předchůdkyni – NACA která existovala 47 let. Je to tedy více než století, kdy ve Spojených státech amerických existuje agentura specializovaná na lety člověka, na výzkum a vývoj v této oblasti. Zaznamenali jsme medailonky 12 administrátorů NASA a 12 zastupujících administrátorů NASA (což byli většinou zástupci administrátora pověření vedením NASA od rezignace jednoho po přísahu dalšího administrátora). Čtyřikrát se stalo, že zastupujícím administrátorem byl člověk z nižší pozice – přidružený administrátor, protože v té době nebylo obsazeno místo zástupce administrátora. Z hlediska řízení NASA to nebyl příznivý stav, protože tito odborníci nebyli, na rozdíl od zástupců administrátora nominováni prezidentem a schvalováni Senátem.

Komety fotografované sondami k roku 2014. NASA/JPL/Emily Lakdawalla

TOP5: Blízká setkání kometárního druhu

Léto se chýlí k závěru a dává nám to pocítit i příroda. Věřme, že se i v září ohřejeme a že sucho už bude menší. Ještě předtím, než se konec prázdnin stane realitou, máme tu pro vás poslední letošní díl našeho seriálu TOP5. Pokud jde o výzkum komet, nemůžeme si pochopitelně klást za cíl podrobně se jím zabývat od dávné minulosti až po současnost. Řekli jsme si ale, že by bylo určitě zajímavé se podívat alespoň na ty komety, jejichž jádra byla fotografována kosmickými sondami. Historie tohoto výzkumu nesahá příliš do minulosti. Konkrétně do roku 1986, kdy byla zkoumána slavná Halleyova kometa. Poslední kometu máme také ještě v živé paměti díky sondě Rosetta a modulu Philae. Méně bulvární název dnešního dílu by tedy asi měl být Výzkum komet kosmickými sondami. Pojďme se tedy pokochat kometami pod drobnohledem kosmických sond.

Administrátoři NASA – 6. díl

V minulém díle jsme se dostali do roku 2005 a pověděli jsme si o administrátorech a zastupujících administrátorech NASA v 90. letech a na začátku nového milénia. Byli to pánové adminstrátoři Daniel S. Goldin a Sean C. O’Keefe a zastupující administrátoři Daniel R. Mulville a Frederic D. Gregory. V tomto díle se budeme věnovat administrátorům s pořadovým číslem 11. a 12. – vědci a technikovi Mikeovi Griffinovi a astronautu a generálu námořní pěchoty Charliemu Boldenovi. Stranou nezůstanou ani zastupující administrátoři – ředitel Goddardu Chris Scolese a nejdéle sloužící zastupující Bob Lightfoot. Tímto dílem také končí naše povídání o bývalých administrátorech a zastupujících administrátorech NASA. Příště nás čeká poslední díl tohoto seriálu, který se bude krátce věnovat současnému administrátoru, kongesmanu Jimu Bridestinovi a přehledu všech těch, o kterých jste se dočetli (i o některých dalších).

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.