sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Na tiskové konferenci během pařížského aerosalonu 17. června Roberto Cingolani, generální ředitel společnosti Leonardo, uvedl, že jednání mezi společnostmi Airbus Defence and Space, Thales Alenia Space a Leonardem o sloučení jejich kosmických divizí se blíží k rozhodnutí zda ano/ne.
Společnost BlackSky oznámila plány na vývoj nového typu družice pro pozorování Země, která bude určena k zachycení velkých oblastí planety. Nová družice se zaměří na aplikace vyžadující široké geografické pokrytí, včetně mapování v měřítku jednotlivých zemí, monitorování námořní dopravy a vytváření virtuálních replik fyzických lokalit.
Společnost Astroscale 16. června oznámila uzavření britské vládní zakázky v hodnotě přibližně 7 milionů dolarů na nasazení dvojice cubesatů v roce 2027, které budou monitorovat vesmírné počasí a zároveň sledovat další objekty na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Federální komunikační komise (FCC) mění způsob regulace vesmírných systémů. Jay Schwarz, šéf kosmického oddělení, nastínil řadu probíhajících reforem zaměřených na modernizaci licencování družic a otevření nových spektrálních pásem.
Raketa Dlouhý pochod 2D vynesla seismoelektromagnetickou družici, jejímž cílem je detekovat elektromagnetické projevy přírodních katastrof, jako jsou zemětřesení. Družice CSES-2 je založena na sondě CSES-1, která byla vypuštěna v roce 2018 a vyvinuta ve spolupráci s Itálií.
Francouzská společnost Look Up, která se zabývá situačním povědomím o vesmíru, získala téměř 50 milionů eur na pokračování ve vývoji radarové sítě pro sledování vesmírných objektů.
Čínská společnost CAS Space dokončila statický zážeh prvního stupně rakety Kinetica-2, která je plánována na první orbitální start v druhé polovině roku.
Společnost AST SpaceMobile dosáhla dohody, která umožňuje zkrachovalému družicovému operátorovi Ligado Networks zaplatit více než 500 milionů dolarů, které dluží společnosti Viasat, výměnou za dlouhodobý přístup ke spektru v pásmu L.
Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na tiskové konferenci po zasedání Rady ESA uvedl, že rada schválila usnesení, které umožní program European Resilience from Space (ERS). Program pro pozorování Země, který bude mít civilní i vojenské využití.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Raketoplány, symboly americké kosmonautiky po dlouhé desítky let, dnes již důstojně odpočívají v muzeích. Fanoušci kosmonautiky mohou už jen vzpomínat na dobu, kdy tyhle spanilé stroje létaly do vesmíru. Divácky nejefektnější částí byly vždy starty těchto okřídlených kosmických lodí. Jejich tajemná krása spojená se zkrocením neuvěřitelného množství energie se nesmazatelně zapsaly do paměti všech fanoušků kosmonautiky. Ale i když jste viděli desítky startů raketoplánů, tak jste nikdy neviděli to, co najdete v dnešním článku. Není žádným tajemstvím, že zpomalené záběry často odhalí detaily, kterých si člověk v běžné rychlosti nevšimne. Dnes jsme si pro Vás připravili lahůdku – ultra-slow-motion záznam startu raketoplánu s podmanivou podkresovou hudbou. Přejeme Vám příjemné sledování.
Do prvního letu nové americké superrakety SLS sice zbývají 4 roky, ale tohle dlouhé čekání si můžeme alespoň trochu zkrátit pomocí různých vizualizací a animací, jak bude jednou tenhle kolos vypadat. Čas od času se na YouTube objeví video, které kvalitou modelů, nebo celkovým pojetím překročí běžný standard těchto propagačních videí. Dnes přichází jedno takové mimořádně povedené video, u kterého se všichni fanoušci kosmonautiky mohou kochat tím, co už snad za pár let bude realitou. Dnešní poutavá animace startu rakety SLS pochází z YouTube profilu Marshallova střediska.
Mezinárodní vesmírná stanice – největší lidmi vyrobený objekt mimo zemský povrch. Její budování trvalo mnoho let, spolykalo mnoho peněz. Výsledkem je unikátní vědecká laboratoř, která nemá obdoby a na jejíž palubě se mohou provádět experimenty, které jinde nemají šanci. Orbitální komplex řítící se po oběžné dráze rychlostí 27,600 km/h nabízí přetlakový prostor o objemu 837 m3, který využívá šestičlenná mezinárodní posádka. Jak to ale vypadá v útrobách stanice?
V historii kosmonautiky není větší mise, než byl lunární program Apollo. Američtí technici dokázali v rekordně krátkém čase zkonstruovat celou řadu úžasných technologií. Všechny byly pro úspěch mise stejně důležité. Ale málo platné – v paměti lidí stejně nejvíce utkvěl Saturn V – nejvýkonnější raketa v historii lidstva. Životní výtvor raketového konstruktéra Wernhera von Brauna, díky kterému se lidé dostali na Měsíc. Je to sice bohužel už hodně dávno, co tenhle úžasný stroj dolétal, ale i po těch letech stále obdivujeme um jeho tehdejších tvůrců. V dnešním krátkém článku se podíváme na infografiku, která vzdává této raketě hold. Díky mimořádně detailnímu popisu si alespoň můžeme udělat představu o neuvěřitelné komplexnosti celého systému.
Dnes vyšel na našem webu článek rozebírající pokrok v přípravách mise Hayabusa 2, která se na konci roku vydá k asteroidu 1999 JU3, ze kterého odebere vzorky a následně je dopraví na Zemi. V rámci dne otevřených dveří pro média mohli žurnalisté nafotit dokončenou sondu ve výrobní hale kampusu Sagamihara v Tokyu. Jedním z těch, kdo se k nové sondě dostali byl japonský bloger Koumei Shibata, jehož povedené snímky převzal specializovaný portál spaceflightnow.com. Nyní Vám tuto galerii přinášíme také se všemi popisky přeloženými do češtiny.
Kosmonautika existuje teprve pár desítek let. Ovšem za tu dobu už dokázali lidé vymyslet a hlavně zkonstruovat nepřeberné množství raket. Od malých sondážních nosičů, které létají pouze na suborbitální skoky až po těžkotonážní rakety schopné dopravit náklad k jiným planetám. Asi jen stěží byste hledali fanouška kosmonautiky, který by nevěděl, jak vypadá Saturn V, nebo ruský Proton. Ale co třeba francouzský nosič Diamant, izraelský Šavit, nebo britský Black Arrow? To jsou perličky, o kterých se moc často nemluví, přesto by se na ně zapomínat nemělo. Naštěstí ale existují šikovní lidé, kteří umí prohledat archivy a dát všechny možné rakety dohromady. Náš dnešní krátký příspěvek přináší jednu takovou povedenou rekapitulaci.
Tento článek je prvním „krátkým“ článkem v historii našeho portálu. Jak jsme již avizovali – i nadále bude každý den vycházet jeden dlouhý článek (jako doposud) a kromě toho se během dne čas od času objeví článek krátký. Dnes se budete moci kochat krásným videem, které 15. srpna pořídil německý astronaut Alexander Gerst na palubě ISS. Metodou časosběrného snímání zachytil oddělení soukromé zásobovací lodi Cygnus od stanice. Celá několikahodinová operace se tak rázem smrskla na pár desítek sekund.
Fotografie naší rodné planety pořízené z výšky několika set kilometrů jsou vždy velmi působivé. Ovšem pokud se jejich autor focení věnuje trochu detailněji, vzniknou pak snímky, nad jejichž krásou se tají dech. My máme to štěstí, že jedním z těchto fotograficky nadaných astronautů je Němec Alexander Gerst, který momentálně pobývá na Mezinárodní vesmírné stanici. Nemůžeme Vás ochudit o další porci snímků z jeho aparátu. Vybrali jsme pro Vás dvacet nejhezčích fotek, které Alex nafotil za uplynulý měsíc. Pohodlně se tedy usaďte do svých křesel, kochací cesta kolem světa začíná.
Oblíbený seriál Krásy modré planety se k letnímu období skvěle hodí. Lidé během prázdnin rádi odkládají problémy a k podobně pohodové náladě se skvěle hodí články, které čtenářům umožňují na chvíli „vypnout“ a jen se klidně kochat krásou naší rodní planety. Stejně jako v minulém díle našeho seriálu se i tentokrát můžete těšit na dvacet fotografií, které pořídil německý astronaut Alexander Gerst – ten v posledních týdnech pobývá na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Pohodlně se tedy usaďte do svých křesel – virtuální cesta kolem světa právě začíná.
Milí čtenáři, prázdniny jsou v plném běhu a určitě jste si všimli, že náš blog krom vážného zpravodajství a seriozních témat v tuto dobu přináší i čtení pohříchu „letní“. A v této odlehčené náladě se ponese i dnešní článek. Archivy kosmických agentur, fanouškovských fotoblogů a facebookových profilů totiž občas přinášejí fotografie, které… jak to říci… ne zcela korespondují s aurou, kterou astronauti a kosmonauti kolem sebe šíří. A myslím, že by byla škoda tyto fotografie nechat skryté zrakům vás, návštěvníků blogu Kosmonautix. Předem však chci laskavého čtenáře upozornit, že následující fotografie mohou zcela změnit jeho náhled na živočišný druh, jež se zove „kosmonaut“ nebo „astronaut“. Pokud jste však odhodláni a nebojíte se o své iluze- račte svůj zrak posunout níže…
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
