Momentus
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
Bulharská společnost EnduroSat oznámila 30. října další investici rizikového kapitálu ve výši 104 milionů dolarů na rozšíření své výrobní kapacity malých družic.
Čínská komerční firma StarDetect získala předběžné finanční prostředky, aby se etablovala jako poskytovatel řešení pro sledování vesmíru a družicové výpočetní techniky.
Společnost SpaceX oznámila, že vyvíjí zjednodušenou architekturu pro přistání na Měsíci a zároveň obhajuje pokrok, kterého dosáhla na lunárním modulu Starship pro program Artemis.
Saúdskoarabská telekomunikační společnost stc Group podepsala desetiletou smlouvu, která zahrnuje závazek předem splatit 175 milionů dolarů za využívání plánované vesmírné mobilní širokopásmové sítě společnosti AST SpaceMobile.
Společnost Slingshot Aerospace jedná s dalšími zeměmi o vytvoření nebo rozšíření kapacit pro sledování vesmíru poté, co prodala optické senzory Spojenému království, což je první obchod této kalifornské společnosti s hardwarem, který stojí za jejím monitorovacím softwarem.
Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 28. října hlasovala pro návrh na vytvoření modulární licenční linky, která by přepracovala proces podávání žádostí k družicím s cílem urychlit jejich posuzování a snížit byrokracii.
Společnost Iridium Communications plánuje v příštím roce uvést na trh malý čip, který bude chránit zařízení závislá na navigačních družicích před rušením a spoofingem. Tím posílí jednu z hlavních silných stránek operátora v pásmu L.
Společnost MTN, specialista na sítě se sídlem na Floridě, spustila službu, která umožňuje družicím Starlink provozovat součást soukromě zabezpečeného komunikačního systému. To firmám dává možnost propojit vzdálená místa bez použití veřejného internetu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vždy, když se na oběžnou dráhu vypustí nová družice, čekají pozemní týmy dlouhé týdny zkoušek všech systémů a pozvolné kalibrace palubních vědeckých přístrojů. Stejnému procesu se nevyhnula ani vědecká družice Sentinel 3A, která se na oběžnou dráhu dostala 16. února. Jako první se aktivovaly optické přístroje, které mají za úkol snímkovat naši planetu. Všechny tři snímky v tomto článku vznikly vědeckým přístrojem OLCI (Ocean and Land Colour Instrument), který navazuje na odkaz legendární družice Envisat a disponuje 21 spektrálními pásmy. Jeho rozlišení je 300 metrů a každý snímek pokrývá oblast širokou 1270 kilometrů.
Máte rádi evropské sondy? Baví vás nahlédnout za oponu tajemství, která obklopuje jejich přípravu na start? Líbí se Vám časosběrná videa? Pokud jste alespoň na část otázek odpověděli kladně, pak Vás jistě potěší video, které připravila Evropská kosmická agentura. jde o časosběrný záznam z několik kamer, které natáčely přípravu na start satelitu Sentinel 3A na kosmodromu Pleseck. Čtyři a půl minuty dlouhé video vás provede přesunem satelitu, jeho zapouzdřením i přípravou na start a při pohledu na tento technologický balet, který je dostupný i v ultravysokém 4K rozlišení občas nebudete vědět, na co koukat dříve.
Do posledních hodin minulého měsíce se čekalo, zda odstartuje raketa Falcon-9 s družicí SES-9. Nakonec byl start odložen a tak se událost dostala pouze do krátkých zpráv a jako hlavní téma nás tento start čeká až v březnu. V únorových Vesmírných výzvách se tak můžete těšit na velké reportáže o vypuštění a účelu družice Sentinel-3A, která je zaměřena hlavně na výzkum oceánů. Druhé téma nás zavede do rentgenové části spektra, jíž na vesmír pohlédne satelit Hitomi (Astro-H). Reportáž číslo 3 ukáže výstup ruských kosmonautů do volného prostoru a na závěr vás čeká transport a příprava letového exempláře lodi Orion. Ta se do kosmu vydá v roce 2018.
Na ISS zatím stále ještě pobývá šestičlenná posádka, ale již za pár hodin se na Zemi vrátí Sojuz TMA-18M a na rodnou planetu dopraví nejen Sergeje Volkova, který na orbitálním komplexu strávil půl roku, ale i Scotta Kellyho a Michaila Kornijenka, kteří si tu odkroutili dvojnásobnou „šichtu“. Aby se počet obyvatel ISS co nejdříve vrátil zpět na tradičních šest, probíhají na Zemi přípravy ke startu. 18. března by měla k ISS vyrazit kosmická loď Sojuz TMA-20M, která na stanici dopraví ruské kosmonauty Sergeje Ovčinina a Olega Skripočku i jejich amerického kolegu Jeffreyho Williamse. Dnes jsme pro Vás připravili dvě videa, která rekapitulují, jaké procedury trojice podstupuje.
Britský astronaut Tim Peake, který momentálně pobývá na ISS, čas od času pořídí snímky pro časosběrná videa. V posledních dnech se na oficiálním kanálu Evropské kosmické agentury objevila hned dvě taková videa. Na prvním Tim Peake zachytil křehkou krásu polárních září těsně před orbitálním východem slunce a na druhém pak vidíme přelet přes kanál La Manche vstříc severní Evropě a Rusku. Každé video má sice jen okolo 20 sekund, ale jde o velmi uvolňující pohled.
NASA pro nás připravila úchvatné timelapse video, které zachycuje Slunce z pohledu sondy SDO v průběhu celého minulého roku. SDO neboli Solar Dynamics Observatory nepřetržitě pozoruje Slunce už od roku 2010. Observatoř je umístěna na geosynchronní dráze, proto můžete například ve videu pozorovat, že se velikost disku Slunce mění s tím, jak se v průběhu roku mění vzdálenost Země-Slunce. Video zachycuje pozorování mezi 1.1.2015 a 28.1.2016 což znamená, že při 30 snímcích za vteřinu připadají na každý snímek zhruba dvě hodiny skutečného času. Každá vteřina tedy obsahuje snímky za dva a půl dne a jelikož se Slunce otočí zhruba každých 25 dní, na videu to bude 10 vteřin. Slunce je zobrazené ve falešných barvách, protože použité obrázky byly zachyceny na vlnové délce 17,1 nanometrů, tedy v ultrafialovém spektru, které je pro člověka neviditelné.
Fanoušci kosmonautiky si jistě vzpomenou na video, které vzniklo z fotek pořízených sondou Dawn u asteroidu Vesta. Zcela logicky se proto čekalo, až stejná sonda nasbírá dostatek materiálu u trpasličí planety Ceres. Nyní jsme se dočkali a animátoři na Zemi mohli z fotek vytvořit animaci, která simuluje, co bychom viděli, pokud bychom se prolétli nad povrchem Ceres. Sonda Dawn momentálně snímkuje tuto trpasličí planetu z nejnižší oběžné dráhy, aby nafotila co nejvíce detailů. možná se proto časem dočkáme i nějakých podrobnějších animací.
NASA zveřejnila úžasné 360° video z marsovského vozítka Curiosity. To je poskládáno z obrázků, které rover nafotil 18. prosince roku 2015, neboli v průběhu solu 1197. Dominantním objektem ve videu je tmavá duna Namib, která je od vozítka vzdálená asi sedm metrů a sama je vysoká až pět metrů. Vedle duny je pak možné spatřit vrchol Mount Sharp (Aeolis Mons). Podle snímků z oběžné dráhy bylo zjištěno, že se duny v této oblasti mohou pohnout až o jeden metr za pozemský den. Barvy ve videu jsou upraveny tak, aby měly kameny a písek přibližně takovou barvu, jako kdybychom je pozorovali na Zemi. Také byla upravena jasnost některých částí samotného vozítka, které by jinak ve výsledném videu moc zářily.
První měsíc roku 2016 nám přinesl některé zajímavé události, které je třeba si zrekapitulovat ve formě pravidelného souhrnu, zvaného Vesmírné výzvy. Leden narozdíl od prosince nebyl tak nabitý událostmi, aby překonal půlhodinu. I tak vás ale čeká téměř 25 minut kosmonautiky. Čtyři velká témata zahrnují poslední let rakety Falcon 9 ve verzi 1.1, výběr firem, které budou po roce 2018 zásobovat nákladem ISS, britsko-americký výstup z ISS a znovupoužití pohonného stupně New Shepard.
New Horizons nás stále zásobuje daty, která naměřila během průletu okolo Pluta 14. července 2015. Sonda je v tuto chvíli vzdálena už asi 1,6 astronomických jednotek (střední vzdálenost Země–Slunce) od Pluta a míří za dalším průzkumem Kuiperova pásu. Mezitím vědci zpracovávají data, která sonda průběžně odesílá. Těm trvá i při rychlosti světla celých čtyři a půl hodiny, než k nám od sondy doletí a typická rychlost přenosu je pouze 1–4 kilobity za vteřinu. Dnes se podíváme na několik obrázků, které NASA zveřejnila v posledních dnech.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.