sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Společnost Rocket Lab uvedla, že vyvinula kontejnerizovaný odpalovací systém pro své rakety Electron a HASTE. Cílem je usnadnit provoz těchto nosičů i z míst mimo stálé startovací základny společnosti a nabídnout vojenským zákazníkům více možností pro orbitální a hypersonické testovací mise.
Dceřiná společnost společnosti Redwire, která se zabývá biotechnologiemi a farmaceutickými aplikacemi ve vesmíru, podepsala dohodu o přepravě výzkumných nákladů pro výzkum v mikrogravitaci na palubě zařízení Starfall společnosti SpaceX.
Společnost Katalyst Space Technologies , která vyvinula družici určenou ke zvýšení oběžné dráhy observatoře SWIFT agentury NASA, uvedla, že se jí daří pokročit v řešení problémů, které postihly družici.
Dnes ve 14:02 vzlétla z kosmodromu Wenchang raketa Dlouhý pochod 7A pravděpodobně s vojenskou komunikační družicí Zhongxing-4B. Minutu a půl po startu však došlo k výbuchu rakety.
Evropská komise dosáhla dohody s průmyslovým konsorciem o pokračování projektu zabezpečené komunikační družicové konstelace IRIS², přičemž se zvýší jak počet družic, tak i náklady na projekt.
Federální komunikační komise (FCC) pověřuje zástupkyni vedoucího oddělení Space Bureau Jennifer Gilsenan, aby zajistila pokračování reformy regulace družic, zatímco se její šéf Jay Schwarz připravuje na konci tohoto měsíce do důchodu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sonda MRO jedinečná! Vím, říká se to o každé kosmické sondě, ale každý, kdo se zajímá o kosmonautiku, moc dobře ví, co sonda známá pod trojpísmennou zkratkou originálního názvu Mars Reconnaissance Orbiter umí. V první řadě je vybavena nejdokonalejší kamerou, jakou jsme kdy dostali na oběžnou dráhu Marsu – HiRiSE je ve své podstatě teleskop mířící k planetě. Právě z této kamery získáváme neskutečně podrobné fotky povrchu Marsu. Druhým, neméně důležitým úkolem je, že MRO zajišťuje oboustrannou komunikaci mezi vozítky na povrchu a Zemí. Vozítka sice mohou komunikovat i přes jiné sondy, ale MRO poskytuje opravdu „vysokorychlostní připojení.“
Předstartovní přípravy každé mise jsou komplexní procedurou, ve které se dá najít několik významných momentů, které připomínají, že se start blíží – namátkou jde třeba o tankování paliva, uzavření do aerodynamického krytu spojení s nosnou raketou, nebo její vývoz na startovní rampu. Po dnešku můžeme říci, že evropsko-ruská mise ExoMars 2016 má všechny jmenované kroky za sebou. Na rampu kosmodromu Bajkonur totiž již stojí vztyčená raketa Proton-M, která už v pondělí 14. března v 10:31 našeho času vynese do vesmíru družici TGO a přistávací modul EDM. V tomto článku jsme pro Vás připravili krátkou fotogalerii.
Vždy, když se na oběžnou dráhu vypustí nová družice, čekají pozemní týmy dlouhé týdny zkoušek všech systémů a pozvolné kalibrace palubních vědeckých přístrojů. Stejnému procesu se nevyhnula ani vědecká družice Sentinel 3A, která se na oběžnou dráhu dostala 16. února. Jako první se aktivovaly optické přístroje, které mají za úkol snímkovat naši planetu. Všechny tři snímky v tomto článku vznikly vědeckým přístrojem OLCI (Ocean and Land Colour Instrument), který navazuje na odkaz legendární družice Envisat a disponuje 21 spektrálními pásmy. Jeho rozlišení je 300 metrů a každý snímek pokrývá oblast širokou 1270 kilometrů.
Máte rádi evropské sondy? Baví vás nahlédnout za oponu tajemství, která obklopuje jejich přípravu na start? Líbí se Vám časosběrná videa? Pokud jste alespoň na část otázek odpověděli kladně, pak Vás jistě potěší video, které připravila Evropská kosmická agentura. jde o časosběrný záznam z několik kamer, které natáčely přípravu na start satelitu Sentinel 3A na kosmodromu Pleseck. Čtyři a půl minuty dlouhé video vás provede přesunem satelitu, jeho zapouzdřením i přípravou na start a při pohledu na tento technologický balet, který je dostupný i v ultravysokém 4K rozlišení občas nebudete vědět, na co koukat dříve.
Do posledních hodin minulého měsíce se čekalo, zda odstartuje raketa Falcon-9 s družicí SES-9. Nakonec byl start odložen a tak se událost dostala pouze do krátkých zpráv a jako hlavní téma nás tento start čeká až v březnu. V únorových Vesmírných výzvách se tak můžete těšit na velké reportáže o vypuštění a účelu družice Sentinel-3A, která je zaměřena hlavně na výzkum oceánů. Druhé téma nás zavede do rentgenové části spektra, jíž na vesmír pohlédne satelit Hitomi (Astro-H). Reportáž číslo 3 ukáže výstup ruských kosmonautů do volného prostoru a na závěr vás čeká transport a příprava letového exempláře lodi Orion. Ta se do kosmu vydá v roce 2018.
Na ISS zatím stále ještě pobývá šestičlenná posádka, ale již za pár hodin se na Zemi vrátí Sojuz TMA-18M a na rodnou planetu dopraví nejen Sergeje Volkova, který na orbitálním komplexu strávil půl roku, ale i Scotta Kellyho a Michaila Kornijenka, kteří si tu odkroutili dvojnásobnou „šichtu“. Aby se počet obyvatel ISS co nejdříve vrátil zpět na tradičních šest, probíhají na Zemi přípravy ke startu. 18. března by měla k ISS vyrazit kosmická loď Sojuz TMA-20M, která na stanici dopraví ruské kosmonauty Sergeje Ovčinina a Olega Skripočku i jejich amerického kolegu Jeffreyho Williamse. Dnes jsme pro Vás připravili dvě videa, která rekapitulují, jaké procedury trojice podstupuje.
Britský astronaut Tim Peake, který momentálně pobývá na ISS, čas od času pořídí snímky pro časosběrná videa. V posledních dnech se na oficiálním kanálu Evropské kosmické agentury objevila hned dvě taková videa. Na prvním Tim Peake zachytil křehkou krásu polárních září těsně před orbitálním východem slunce a na druhém pak vidíme přelet přes kanál La Manche vstříc severní Evropě a Rusku. Každé video má sice jen okolo 20 sekund, ale jde o velmi uvolňující pohled.
NASA pro nás připravila úchvatné timelapse video, které zachycuje Slunce z pohledu sondy SDO v průběhu celého minulého roku. SDO neboli Solar Dynamics Observatory nepřetržitě pozoruje Slunce už od roku 2010. Observatoř je umístěna na geosynchronní dráze, proto můžete například ve videu pozorovat, že se velikost disku Slunce mění s tím, jak se v průběhu roku mění vzdálenost Země-Slunce. Video zachycuje pozorování mezi 1.1.2015 a 28.1.2016 což znamená, že při 30 snímcích za vteřinu připadají na každý snímek zhruba dvě hodiny skutečného času. Každá vteřina tedy obsahuje snímky za dva a půl dne a jelikož se Slunce otočí zhruba každých 25 dní, na videu to bude 10 vteřin. Slunce je zobrazené ve falešných barvách, protože použité obrázky byly zachyceny na vlnové délce 17,1 nanometrů, tedy v ultrafialovém spektru, které je pro člověka neviditelné.
Fanoušci kosmonautiky si jistě vzpomenou na video, které vzniklo z fotek pořízených sondou Dawn u asteroidu Vesta. Zcela logicky se proto čekalo, až stejná sonda nasbírá dostatek materiálu u trpasličí planety Ceres. Nyní jsme se dočkali a animátoři na Zemi mohli z fotek vytvořit animaci, která simuluje, co bychom viděli, pokud bychom se prolétli nad povrchem Ceres. Sonda Dawn momentálně snímkuje tuto trpasličí planetu z nejnižší oběžné dráhy, aby nafotila co nejvíce detailů. možná se proto časem dočkáme i nějakých podrobnějších animací.
NASA zveřejnila úžasné 360° video z marsovského vozítka Curiosity. To je poskládáno z obrázků, které rover nafotil 18. prosince roku 2015, neboli v průběhu solu 1197. Dominantním objektem ve videu je tmavá duna Namib, která je od vozítka vzdálená asi sedm metrů a sama je vysoká až pět metrů. Vedle duny je pak možné spatřit vrchol Mount Sharp (Aeolis Mons). Podle snímků z oběžné dráhy bylo zjištěno, že se duny v této oblasti mohou pohnout až o jeden metr za pozemský den. Barvy ve videu jsou upraveny tak, aby měly kameny a písek přibližně takovou barvu, jako kdybychom je pozorovali na Zemi. Také byla upravena jasnost některých částí samotného vozítka, které by jinak ve výsledném videu moc zářily.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
