Muon Space
Výrobce družic Muon Space 12. června oznámil nové financování ve výši 89,5 milionu dolarů na rozšíření výroby a akvizici startupu Starlight Engines zabývajícího se pohony.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Výrobce družic Muon Space 12. června oznámil nové financování ve výši 89,5 milionu dolarů na rozšíření výroby a akvizici startupu Starlight Engines zabývajícího se pohony.
Novozélandská společnost Dawn Aerospace 12. června oznámila, že podepsala závaznou partnerskou smlouvu s Oklahomským úřadem pro rozvoj vesmírného průmyslu (OSIDA) o provozování suborbitálního letounu Aurora Mark 2.
Společnost Logos Space Services získala 50 milionů dolarů na rozvoj technických plánů konstelace o více než 4 000 širokopásmových družicích.
NASA a Axiom Space na neurčito odkládají soukromou misi Ax-4 na Mezinárodní vesmírnou stanici poté, co v části stanice, kde došlo k dlouhodobému úniku vzduchu, zjistily nový únik. Odložení má Roskosmosu poskytnout více času na prostudování nového úniku vzduchu v jednom z oddílů modulu Zvezda.
Kanadský startup Reaction Dynamics dokončuje vývoj a připravuje se na kvalifikaci svého hybridního raketového motoru RE-202 s finanční podporou quebecké vlády a soukromými investicemi.
Společnost Rocket Lab 11. června vynesla radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost iQPS, což je třetí start pro tohoto zákazníka během posledních tří měsíců. Raketa Electron odstartovala ze startovacího komplexu 1, rampy A.
Společnost BAE Systems se spojila s jihokorejským konglomerátem Hanwha Systems, aby prozkoumala využití jejich technologie radaru se syntetickou aperturou (SAR) v Azalea, plánované zpravodajské, sledovací a průzkumné konstelaci.
Společnost Sierra Space se sídlem v Coloradu 11. června oznámila formální spuštění divize Sierra Space Defense zaměřené na programy národní bezpečnosti. Obchodní jednotku povede Erik Daehler, bývalý manažer společnosti Lockheed Martin
Společnost Xplore Inc. odhalila hyperspektrální snímky z družice XCUBE-1, první družice v konstelaci dálkového průzkumu Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Přílet dvou zásobovacích lodí byl na Mezinárodní vesmírné stanici hlavní událostí minulého týdne. Připojení lodi Dragon ale bylo pro náš seriál výrazně zajímavější – operátorem staniční robotické paže byl totiž Thomas Pesquet. Během své služby dokázal zachytit přibližující se soukromou loď nejen staničním ramenem, ale i objektivem svého fotoaparátu. Kromě fotek Dragonu se ale můžete těšit i na snímky zachycující běžný život na stanici. Nebudou chybět ani fotky nejrůznějších míst z celého světa – ostatně tak, jak jste už zvyklí z minulých dílů.
Třináctka není oblíbené číslo, ale věříme, že aktuální díl seriálu Thomasův fotokoutek, který má právě pořadové číslo 13 Vás nezklame. Ani tento týden nás totiž vyslanec Evropské kosmické agentury na Mezinárodní vesmírné stanici nepřestal zásobovat povedenými fotkami, které se tentokrát zaměřují spíše na krásy naší planety. Ale i dnes mezi nimi najdeme zajímavé snímky zachycující život astronautů na orbitální základně, která krouží 400 kilometrů nad našimi hlavami. Zajímá Vás co drží francouzský astronaut v ruce na úvodní fotce, chtěli byste vědět, co Thomase překvapilo na svátek sv. Valentýna? Udělejte si pohodlí a vydejme se na cestu kolem světa.
Kolem Saturnu krouží mnoho zajímavých objektů, které každý den sehrávají zajímavé příběhy. Dnes Vás proto rádi seznámíme se saturnovým měsícem Daphnis. Jeho oběžná dráha leží v prstencích plynné planety a jeho gravitace s sebou strhává některé úlomky z prstenců. Tím vzniká zajímavá zvlněná struktura v Keelerově mezeře v prstenci A. Nově zveřejněný snímek je složený z několika fotek a ukazuje více vln, než dříve. Samotný Daphnis je poměrně malý – v průměru měří jen klem osmi kilometrů, ale i to stačí na to, aby jeho gravitace narušila dráhu drobných částic v prstenci A.
Jak vypadá Země z nadhledu úctyhodných 400 kilometrů, jaké to je vidět 16× denně vycházet a zapadat Slunce, jak vypadá zevnitř nafukovací modul, neslavil někdo na ISS narozeniny, jak je na tom momentálně Robonaut? To jsou otázky, které jste si možná kladli i Vy. Dnešní díl Thomasova fotokoutku Vám na ně přinese odpovědi. Přijměte tedy pozvání na momentálně jediné trvale obydlené místo mimo zemský povrch. A jedna zajímavost – v článku najdete i povedenou fotku, která ovšem není Thomasova. Přesto se do tohohle seriálu hodí – minimálně už jen proto, že ji Thomas Pesquet nahrál na svůj Flickr.
U SpaceX si fanoušci zvykli na to, že statický zážeh rakety Falcon 9 na rampě je jasným potvrzením toho, že se blíží další start. V těchto hodinách nastává období, kdy by měl být Falcon opět natankován, jako kdyby se chystal ke startu. Odpočet bude jako vždy zakončen krátkým zážehem všech motorů na prvním stupni, což definitivně potvrdí, že nosič je připraven na start. Samotný statický zážeh měl přijít už na přelomu včerejška a dneška, ale kvůli menším problémům byl odložený o 24 hodin. Aktuálně to vypadá, že by k zážehu mohlo dojít od dnešních 16:00 do nedělních 11:00 našeho času. Jelikož se včera večer našeho času podařilo raketu na rampě LC-39A vztyčit, mohly vzniknout krásné fotky (nejlepší jsme našli na webu Project Habu), na které fanoušci kosmonautiky dlouho čekali. Rampa LC-39A se probouzí k životu a snad už příští týden (18.2.) bychom se měli dočkat startu. Nejbližším krokem je momentálně statický zážeh, o jehož realizaci Vás budeme informovat prostřednictvím aktualizací tohoto článku.
Už Jan Ámos Komenský říkal, že obrázek vydá za tisíc slov. A modernizovaná verze by mohla pokračovat: „A video vydá za tisíc obrázků“. Můžete stokrát číst o stavu mikrogravitace, ale stejně se Vám bude líbit to, co před pár dny na ISS předvedl francouzský astronaut Thomas Pesquet. Vzal si dvě průhledné nádoby a naplnil je zelenou vodou, Pak s nádobami různě třásl a točil, takže bylo krásně vidět, jak na tyhle síly reaguje kapalina. Osobně se domnívám, že takováhle ukázka může mladé lidi nadchnout ke studiu přírodních věd. Proto za sebe i za celou naši redakci říkám: „Jen víc takových videí, jen houšť a větší kapky!“ Astronauti mají kromě mnoha jiných povinností v pracovním seznamu i popularizaci vědy. A tady se to podařilo přímo skvěle.
Druhého února prolétla americká sonda Juno nejnižším bodem oběžné dráhy kolem Jupiteru. Velmi potěšující je, že při tomto průletu byly v provozu všechny vědecké přístroje na palubě sondy a data sbírala i kamera JunoCam – jediný klasický zobrazovací přístroj, který Juno nese. Dnes Vám proto přinášíme výběr těch nejpovedenějších fotek, které JunoCam pořídila při tomto průletu. Náhledová fotka tohoto článku vznikla 2. února ve 14:52 SEČ, když se sonda pohybovala ve výšce 76 600 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti. Pokud by Vám to bylo málo, můžete se podívat přímo na web celého projektu, kde je fotek nesrovnatelně více.
Pondělí je tu a to je v posledních týdnech neklamnou známkou toho, že je čas podívat se na nové pohledy z ISS. Thomas Pesquet se tento týden doopravdy snažil a na svůj Flickr nahrál opravdu velké množství fotek. Dnešní Thomasův fotokoutek tedy bude trochu delší, než obvykle, ale myslím, že to nikomu nebude vadit. Kromě působivých snímků nejrůznějších koutů naší planety se můžete těšit třeba na fotky pořízené při odletu japonské zásobovací lodi HTV-6, nebo na to, jak se liší oficiální fotka dlouhodobé expedice od té neoficiální.
Leden byl jasně ve znamení návratu SpaceX do aktivní služby. Raketa Falcon předvedla famózní výkon a dokázala nejen vynést náklad na správnou orbitu, ale i dostat svůj první stupeň bezpečně na mořskou plošinu. Ani pilotovaná kosmonautika nezahálela a tak nás v lednu čekaly dva poměrně náročné výstupy do volného prostoru. Přišla dobrá zpráva pro fandy výzkumu asteroidů. Další dvě robotické mise se budou o tyto objekty zajímat. Nakonec nám Boeing představí nové skafandry pro svou loď Starliner.
Kosmodrom Wenčang na ostrově Hainan si odbyl svou premiéru už v loňském roce, když odsud odstartovala střední čínská raketa Dlouhý pochod 7. Následovala úspěšná premiéra těžkotonážního nosiče Dlouhý pochod 5 a na letošní rok se chystají hned dva zajímavé starty, Dlouhý pochod 7 vynese zřejmě v dubnu zkušební zásobovací loď Tiančou-1 a v listopadu bychom se mohli dočkat startu Dlouhého pochodu 5 s misí Chang’e5, která má na Zemi dopravit vzorky z Měsíce. Nový kosmodrom i díky relativní blízkosti rovníku otevírá Číně nové možnosti výzkumu vesmíru a dnes se můžeme podívat na málo vídané snímky ramp hezky z nadhledu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
