sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Vast

Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.

Armada

Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.

Boeing

Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.

Eutelsat

Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.

FCC

Federální komunikační komise ukončila vyšetřování společnosti EchoStar, která se chystá prodat spektrum společnostem SpaceX a AT&T v rámci obchodů v celkové hodnotě přesahující 40 miliard dolarů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Foto a video

Dechberoucí záběry plošiny pro SLS

O cestě mobilní odpalovací plošiny pro raketu SLS na startovní rampu 39B jsme Vás na konci srpna již informovali – stejně tak i o jejím přesunu do montážní haly VAB o týden později. Nyní se však k tématu vracíme ještě jednou. Na YouTube se totiž objevilo video, které by Vám rozhodně nemělo uniknout. S pomocí dronu se podařilo natočit úctyhodné záběry z přesunu celé 120 metrů vysoké konstrukce, která i s pásovým dopravníkem vážila skoro 7500 tun. Záběry z obletu kolem rampy jsou pak skutečnou lahůdkou. Člověk jen trochu přivře oči a už na plošině vidí stát i obří raketu Space Launch System. Video má navíc špičkové parametry – bylo natočeno v ultravysokém rozlišení 4K a 60 snímků za sekundu zajišťuje krásně plynulé podání pohybu.

Na palubě Vomit Comet

Na palubě Vomit Comet

Jako Vomit Comet jsou obecně přezdívány letouny, ve kterých astronauti mohou nacvičovat činnosti v simulovaném prostředí mikrogravitace během krátkých parabolických letů. Původně tato přezdívka vznikla pro konkrétní letoun NASA koncem 50. let. Byl jím dvoumotorový turbovrtulový Convair C-131 Samaritan a první lidé, kteří „blicí kometu“, jak lze přezdívku přeložit, doslova pokřtili, byli astronauti programu Mercury a jejich podpůrný tým. Tento levný a dostupný simulátor stavu beztíže se osvědčil a proto je dnes ke stejnému účelu používána řada letounů po celém světě. NASA naposledy provozovala McDonnell Douglas C-9B Skytrain II a od roku 2015 využívá služby společnosti Zero-G, která vlastní upravený Boeing 727-200 přezdíváný G-Force One. Kanadská kosmická agentura naproti tomu používá lehký proudový letoun Falcon 20, který je však pro výcvik astronautů příliš malý a tak se používá pouze pro výzkum. A konečně Evropská kosmická agentura používá Airbus A310, který má na starosti společnost Novespace spadající pod francouzskou CNES. Novespace nabízí své lety i pro komerční účely a turismus a právě na palubě jejich letounu zažil světoznámý fyzik a popularizátor Derek Muller fascinující let.

Jak přistát na Marsu

Jak přistát na Marsu?

Mars je již od počátků dobývání vesmíru nejlákavější planetou pro robotický i budoucí pilotovaný průzkum. V současné době se jedná o nejlépe probádanou cizí planetu, na jejíž oběžné dráze pracuje celá řada automatických sond. Na povrch Marsu se vydaly desítky sond i vozítek, avšak jen zlomku z nich se podařilo úspěšně přistát. Mars je totiž pro přistání nesmírně složitým tělesem. Na jednu stranu obsahuje atmosféru, která nutí přilétající průzkumníky použít tepelný štít pro svou ochranu, na stranu druhou je tato atmosféra až příliš řídká, aby sestupující tělesa zpomalila dostatečně. Z tohoto důvodu je ke zpomalení zapotřebí dále využít raketových motorů. Jakýkoliv pokus o dobytí povrchu Rudé planety tak znamená použití kombinace různých přístupů pro dopravu sond na povrch.

PSP zdroj:nasa.gov

Vesmírné výzvy – srpen 2018

Pět velkých reportáží a množství informací, to jsou srpnové Vesmírné výzvy. Ke Slunci se vydala sonda Parker Solar Probe. Větry bude zkoumat evropská mise Aeolus. Dozvíme se, kdo poletí v nových soukromých lodích. Telekomunikační družice Merah Putih se vydá vstříc geostacionární dráze. Ruská část posádky ISS vyrazí na kosmickou procházku.

To nejlepší ze startu (a přípravy) rakety Vega

Středeční start nejslabší evropské rakety s unikátní družicí Aeolus, která bude studovat globální pohyb větrů v mnoha výškových profilech, máme ještě v živé paměti. Evropská kosmická agentura nyní zveřejnila video, které na první pohled slibuje sestřih toho nejlepšího ze startu. Potěšující je, že kromě záběrů ze startu najdeme ve videu i značnou část věnovanou předstartovním přípravám – od příjezdu kontejneru s družicí do čisté místnosti, přes manipulaci s více než tunovým zařízením, uzavírání do aerodynamického krytu až po jeho usazování na vrchol rakety Vega. Podobná videa umožňují nahlédnout technikům pod ruce a tohle je navíc moc hezky sestříhané.

Úchvatné snímky ze startu Delty IV Heavy

Start kosmické rakety je vždy ohromná podívaná. Není tedy divu, že se fotografové snaží na čipy svých aparátů zachytit onen prchavý okamžik startu a přenést do snímku nespoutanou dravost raketových motorů, které s hromovým duněním tlačí raketu k obloze. Pečlivě proto nastavují clonu, expoziční čas, vybírají nejvhodnější objektiv a pak si ještě se snímky hrají v programech, které umožní zlepšit kontrast fotek. Svými díly se pak právem chlubí na internetu a my, fandové kosmonautiky pak doslova slintáme nad jejich výtvory. Skupina fotografů nevynechala ani nedělní start druhé nejsilnější rakety světa. Delta IV Heavy vynášela sondu Parker Solar Probe a fotky, které se o pár hodin později objevily na internetu, jsou jedním slovem přenádherné. Ostatně přesvědčte se sami.

TESS bude do vesmíru hledět čtyřmi kamerami.

TESS vidí i komety a asteroidy

Teleskop TESS má za úkol hledat exoplanety. Za tímto účelem je vybaven čtveřicí kamer, jejichž zorná pole vytváří dohromady pás s rozměry 24 × 96 stupňů. Tomuto pásu se říká pozorovací sektor a TESS bude do každého sektoru hledět zhruba 27 dní, než se otočí k sektoru sousednímu. V záznamech se budou vyhledávat pravidelné změny jasnosti hvězd, které naznačují, že by kolem nich mohly obíhat planety, které je částečně zastíní. Teleskop vstoupil 25. července do operační fáze, ale ještě předtím zaznamenaly jeho kamery hned několik zajímavých objektů.

Ariane 5 zdroj: esa.int

Vesmírné výzvy – červenec 2018

První prázdninový měsíc jsou pro vás připravena čtyři velká témata plus blok krátkých zpráv, zvaný Kosmonautika v kostce. Začneme startem mise Telstar 19V na raketě Falcon 9. Start družic Iridium NEXT má na svědomí tentýž nosič. K ISS se vydá zásobovací loď Progress MS-09. Na závěr zaburácejí motory nejsilnější evropské rakety Ariane 5 se čtyřmi družicemi Galileo v jejím nákladovém prostoru.

Pomohou astronauti astmatikům?

Astronaut a astmatik spolu mají společného více než jen první tři písmena. Na našem webu se snažíme čas od času věnovat vědeckému přínosu, který kosmonautika má. Jenže v mnoha případech může být složité si průběh experimentu představit a proto velmi oceňujeme videa Evropské kosmické agentury s německým astronautem Alexanderem Gerstem. Ve videích jsou rozhovory natočené ještě před startem, kdy astronaut popisuje daný experiment a obrazovou složku tvoří reálné záznamy z paluby ISS, kde Alexander daný experiment provádí. Dnes se podíváme na pokus zvaný Airway monitoring, který by mohl pomoci milionům lidí s astmatem.

OBRAZEM: Falcon vynesl rekordně těžkou družici

Zatímco ještě v pátek se zdálo, že Telstar 19V váží „jen“ 5,4 tuny, ale další hodiny přinesly nové informace, podle kterých je hmotnost této družice 75 kilogramů nad hranicí sedmi tun. To by z Telstaru dělalo nejtěžší kdy vypuštěnou telekomunikační družici vůbec. Tento rekord zatím držel TerreStar 1 s hmotností 6,910 kg vynesený raketou Ariane 5 v roce 2009. Ještě obdivuhodnější je, že se prvnímu stupni podařilo přistát na mořské plošině. Daní za to však bylo dopravení nákladu na nižší dráhu – nejvyšší bod elipsy totiž nedosahoval ke geostacionární dráze a družice to bude muset dohnat sama. Satelit se dostal na dráhu s nejnižším bodem ve výšce 243 km a nejvyšším 17863 km vysoko při sklonu 27° k rovníku, ale zákazník byl na tuto situaci zcela jistě připraven dopředu. Pojďte se nyní s námi podívat na ty nejpovedenější fotky, kterými se na internetu pochlubili různí fotografové.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.