Archiv rubriky ‘Foto a video’

Vesmírná technika: Ruční fotoaparáty a kamery při prvních pilotovaných kosmických misích

VT_2022_30

Dnes, v době digitálních fotoaparátů, jsme zaplaveni fotografiemi ve vysokém rozlišení. Během pár kliknutí máme k dispozici i nepřeberné množství fotek, které pořídili astronauti v kosmickém prostoru. Cesta k tomuto stavu však nebyla krátká a jednoduchá. Přitom už od prvopočátků pilotovaných kosmických misí jsou jejich součástí nejrůznější typy ručních kamer a fotoaparátů, které zaznamenávají průběh kosmického letu.

Vesmírná technika: Výrazně utajovaná mise Zuma

VT_2022_29

V historii kosmonautiky najdeme jen několik skutečně velmi utajovaných a na informace skoupých misí, u kterých nejsou k dispozici ani kusé informace o nákladu, jeho úkolech a provozovateli. Mezi tyto nejvíce utajované mise patří i Zuma, která startovala 8. ledna roku 2018 na raketě Falcon 9. Tato mise však s velkou pravděpodobností skončila předčasně – vinou závady na družicovém adaptéru se náklad neoddělil od horního stupně nosné rakety a celá sestava tak shořela v atmosféře Země.

Vesmírná technika: Ruský rentgenový teleskop ART-XC

VT_2022_28

Po německém rentgenovém teleskopu eROSITA přichází čas, abychom si představili i druhý vědecký přístroj na palubě rusko-německé kosmické observatoře Spektr-RG. Dnes si proto posvítíme na ruský rentgenový dalekohled ART-XC, jehož měření doplňovala pozorování německého přístroje. Pro leckoho překvapivě se navíc na vývoji tohoto ruského teleskopu podílela také americká agentura NASA – Marshallovo středisko vyrobilo a zkalibrovalo letové exempláře jeho zrcadel.

Široké spektrum vědy v nových snímcích JWST

Výřez ze snímku mlhoviny Carina pořízený JWST. Zdroj: esawebb.org

Dnes v odpoledních hodinách zveřejnila americká NASA několik dalších snímků a spekter napozorovaných Vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Týkají se nejrůznějších odvětví astronomie, od výzkumu exoplanet, přes mlhoviny, až po kosmologii a výzkum objektů ve velmi vzdáleném vesmíru. Proto si společně prozradíme základní informace k těmto snímkům, ukážeme si čím jsou zajímavé a důležité, ale naznačíme si také na co se můžeme těšit v budoucnu. Nejprve se podívejme na dvě zkoumané mlhoviny.

Hubbleovo hluboké pole už není nejhlubším snímkem vesmíru

Na snímku je oblast oblohy, jak se vyjádřil Bill Nelson, šéf NASA, velká asi jako zrnko písku, když jej podržíme na natažené ruce. Přesto je zde nepřeberné množství velmi vzdálených galaxií. A gravitace těchto galaxií zobrazuje ještě mnohem starší světlo galaxií za ní. Hvězd, které vznikly krátce po velkém třesku. Credit: NASA/ESA, zdroj: nasa.gov

V pondělí 11. července jsme se dozvěděli, že alespoň jeden snímek z vesmírného dalekohledu Jamese Webba bude uveřejněn už ve 23:00 našeho času, tedy téměř o den dříve, než bylo původně oznámených 16:30 v úterý 12. července. Ihned se v našich hlavách začaly rojit spekulace, s čím prezident Spojených států přijde. Přeci jenom, dlouho dopředu bylo známo alespoň to, že snímky, o kterých se bude hovořit, pokrývají široké spektrum objektů, od nejstaršího světla z dob právě vzniklého vesmíru, přes snímky mlhovin až po spektrum atmosféry exoplanety. Nabízela se odpověď, že by mohlo jít o nejhlubší pohled do vesmíru vůbec, jaký dosud máme. Tím je Hubbleovo extrémně hluboké pole. Snímek mladých galaxií z vesmíru krátce po velkém třesku. Bylo by stylové, kdyby přišlo porovnání s výkonem nového dalekohledu JWST. Nakonec jsme se dočkali po půlnoci 12. 7. 2022 a v přímém přenosu nám byl odhalen snímek velmi vzdálených galaxií, jejichž světlo bylo deformováno gravitací blíže ležící kupy galaxií.

Vesmírná technika: Konstrukce rentgenového dalekohledu eROSITA

VT_2022_27

Projekt rentgenového teleskopu ROSITA pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS se nakonec nerealizoval a přetransformoval se do podoby teleskopu eROSITA, což s sebou neslo i některé konstrukční změny. Mezi ty nejdůležitější patří zvětšení průměru sedmi teleskopů a zvětšení detektorů. V nedávné době bylo o teleskopu eROSITA slyšet v souvislosti s pokusy o neoprávněné obnovení jeho provozu. Německá strana totiž předtím přerušila s Ruskem spolupráci v důsledku invaze na Ukrajinu.

OBRAZEM: Dění na Boca Chica

Superheavy B7 při převozu na rampu k testování.

Jelikož se pomalu blíží první orbitální let Superheavy Starship, který mají obstarat prototypy Superheavy B7 a Starship S24, začíná SpaceX čím dál častěji zveřejňovat fotky dvou zmíněných prototypů. Začíná být tak čím dál tím jistější, že se pro první orbitální let chystají právě tyto prototypy, a proto se SpaceX stará o jejich propagaci. Například pokud si to porovnáme se Starship S20, se kterou se původně počítalo na první orbitální let, nebylo ze strany SpaceX ani zdaleka zveřejňeno tolik fotek. Nyní už se ale můžete kochat nádhernými záběry jak na Starship S24, tak Superheavy B7 v celé jejich kráse. Doporučuji obrázek rozkliknout a prohlédnout si je v plném rozlišení. 

OBRAZEM: Letové kusy motorů BE-4

Raketové motory BE-4 spalující kapalný kyslík a kapalný metan mají pohánět hned dvě kosmické rakety. Tyto produkty firmy Blue Origin najdou uplatnění nejen na prvním stupni jejich vlastní rakety New Glenn, ale i na prvním stupni rakety Vulcan od firmy United Launch Alliance. Právě druhý jmenovaný nosič bude jejich prvním příjemcem a kvůli zpoždění v jejich výrobě nabrala zpoždění i raketa samotná. Čekání na raketové motory BE-4 je však již u konce. Šéf United Launch Alliance, Tory Bruno, se nedávno na Twitteru pochlubil fotografiemi letových exemplářů těchto motorů pro první let Vulcanu.

Vesmírná technika: Rentgenový dalekohled eROSITA

Na teleskopu Spektr-RG najdeme pouze dva vědecké přístroje a v obou případech jde o rentgenové dalekohledy – jde o ruský ART-XC a německý eROSITA. V dnešním díle se zaměříme na druhý jmenovaný přístroj, který má zajímavou historii. Své místo v ní má třeba selhání jeho předchůdce, ale také plány na jeho umístění na vnější platformu Mezinárodní kosmické stanice.

Vesmírné výzvy – červen 2022

VV_2022_06

V úvodní reportáži červnových Vesmírných výzev se vydá na prověření dráhy pro budoucí stanici Gateway lunární CubeSat CAPSTONE. Dále se podíváme na nácvik předstartovních činností rakety SLS a dění na základně Boca Chica. Poté nás čeká plejáda několika startů z celého světa. Nejprve to bude čínská pilotovaná loď Shenzhou 14, poté ruská nákladní loď Progress MS-20 následovaná německou družicí SARah-1 a utajeným nákladem na americké raketě Falcon 9. Vesmírné výzvy zakončí start mise Starlink 4-19. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.