Boeing
V tiskové zprávě z 23. ledna Boeing poskytl předběžné finanční výsledky za čtvrté čtvrtletí roku 2024. Boeing očekává, že u programu CST-100 Starliner utrpí další ztráty.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V tiskové zprávě z 23. ledna Boeing poskytl předběžné finanční výsledky za čtvrté čtvrtletí roku 2024. Boeing očekává, že u programu CST-100 Starliner utrpí další ztráty.
Spojené státy americké a Norsko podepsaly dohodu, která umožní vývoz amerického vesmírného hardwaru do Norska. Dohoda pokrývá záruky amerických nosných raket a družic, které jsou vyváženy do Norska za účelem tamních startů.
Kancelář pro komerční družicovou komunikaci (CSCO) U.S. Space Force oznámila kontraktační příležitosti v hodnotě přibližně 2,3 miliardy dolarů na komerční družicové služby v nadcházejícím roce.
Rocket Lab oznámila 22. ledna kontrakt na vynesení sady osmi družic pro sledování lesních požárů pro německou společnost OroraTech.
První letový kus lodě Gaganyján dostal orientační motorky. Plánovaný start druhá polovina roku 2025. Zdroj
Společnost Thales Alenia Space a španělský operátor Hispasat zajistily vládní financování na vývoj geostacionární technologii, která využívá kvantovou technologii k distribuci šifrovacích klíčů. QKD využívá kvantové vlastnosti fotonů k vytvoření šifrovacích klíčů, které nelze zachytit beze změny jejich stavu.
Finsko podepsalo Artemis Accords. Finsko je 53. zemí, která podepsala dohody, a první, která tak učinila v roce 2025.
Společnost Planet jmenovala bývalého generála vesmírných sil USA Johna Raymonda do své správní rady. Cílem společnosti je rozšířit svou stopu na trzích obrany a zpravodajství.
Sean Duffy, kandidát na ministra dopravy v nově nastupující administrativě prezidenta Trumpa, sdělil členům obchodního výboru Senátu, během slyšení 15. ledna, že přezkoumá pokuty udělené společnosti SpaceX a také šířeji přezkoumá regulační proces pro komerční starty.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská kosmická agentura hraje v americkém programu Artemis významnou roli. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že nejdůležitější částí kosmické lodi Orion je návratová kabina, není tomu tak. Ano, v návratové kabině budou od mise Artemis II sedět lidé a právem se na tento díl bude zaměřovat pozornost, ale bez servisního modulu by loď neměla elektrickou energii, nemohla by manévrovat a komplikované by byly také další činnosti. Tohle všechno má na starost právě servisní modul, který vyrábí Evropská kosmická agentura.
20. září roku 1970 přistála na povrchu Měsíce sovětská sonda Luna 16. Jejím úkolem bylo odebrat z Měsíce vzorky a dopravit je na Zemi. V tomto díle si představíme události, které této misi předcházely, popíšeme si start sondy ze sovětského kosmodromu Bajkonur na špici nosné rakety Proton-K a přes přelet k Měsíci, usazení na jeho oběžné dráze se dostaneme až k okamžiku přistání.
Astronauti jsou lidé jako my. To znamená, že se neobejdou bez jídla a pití. Zatímco u jiných systémů podpory života (vody a vzduchu) existuje určitá úroveň recyklace či zpracování na palubě kosmických lodí a stanic, u potravin nic takového možné není – vše se tedy musí dovážet nákladními loděmi. Zapomeňte však na jídlo nevalné chuti v tubách, jídelníček dnešních kosmonautů je o poznání pestřejší.
V dnešním dílu Vesmírné techniky se podíváme na další z živlů, který člověk potřebuje k tomu, aby mohl žít na palubě kosmických příbytků. Po vzduchu, který jsme probírali minule, je dnes na řadě voda. Bez vody se nedá žít. Astronauti na kosmických stanicích se bez ní také neobejdou. Sice vodu přijímají i pitím, ale většinu ji snědí s potravou. A aby se nemusela všechna voda na oběžnou dráhu složitě vozit, je potřeba ji recyklovat.
Listopad měl dvě skutečně velké události. Podíváme se na ně hned v úvodu těchto Vesmírných výzev. K ISS se vydala mise Crew-1 se čtyřmi astronauty na palubě. Z čínského kosmodromu Wenchang startovala sonda Chang’e 5. Její další dobrodružství zpracují až prosincové Výzvy. Smutně dopadl start rakety Vega. NROL-101 zamířil k obloze na vrcholku rakety Atlas V. O první přistání 1. stupně se pokusila raketa Electron. Dále shlédneme starty družic GPSIII-04, Sentinel 6A a Starlink. Budete moci sledovat i ruský výstup do volného prostoru z ISS. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes možná o něco později než ve 20:00, kvůli delšímu času zpracování dat na Youtube.
Minulý díl Vesmírné techniky byl takovým základním představením systémů, které v kosmických lodích a na stanicích zajišťují optimální podmínky pro lidskou posádku. Dnes se zaměříme na systém ze všech nejdůležitější. Bez dýchatelné atmosféry by totiž nemohla existovat žádná kosmická mise. Je potřeba zajistit nejen optimální složení vzdušné směsi, ale i její tlak či teplotu.
Poměrně dlouhou dobu se Vesmírná technika nevěnovala pilotované kosmonautice. Dnes by to ráda napravila. Stejně jako všichni ostatní lidé, musí astronauti v kosmických lodích a na kosmických stanicích dýchat vhodnou atmosféru, pít vodu, jíst potraviny, ale také se zbavovat odpadů. Aby byly tyto nezbytné podmínky splněny, se starají systémy zajištění životních podmínek pro posádku, které se někdy také označují jako systémy podpory života.
Od Měsíce, do kterého jsme narazili v minulém dílu, se vrátíme zpět k Zemi, nikoliv však na její nízkou oběžnou dráhu. V dněšní Vesmírné technice budeme kroužit podstatně výše. Pod zkratkou TDRSS (Tracking and Data Relay Satellite System) se skrývá systém tvořený družcemi TDRS (Tracking and Data Relay Satellite) na geostacionární dráze a pozemními stanicemi. Díky tomuto systému můžeme nepřetržitě obousměrně komunikovat s desítkami družic na nízké oběžné dráze Země.
Od Fobosu z předchozího dílu se přesuneme k souputníku naší Země. V roce 2009 vyrazila k Měsíci americká sonda LRO, která funguje dodnes. Spolu s ní ale letěla ještě jedna sonda, jejíž mise byla doslova sebevražedná. Sonda LCROSS totiž měla narazit do Měsíce, což se jí i podařilo. Ještě předtím ale přinesla cenné informace o přítomnosti ledu v trvale zastíněných kráterech.
Říjen byl na kosmonautické události opravdu bohatý. Dočkali jsme se v něm odběru vzorků z planetky Bennu sondou OSIRIS-REx. Těch bylo tolik, že panovala obava, zda se vejdou do návratového pouzdra. Na ISS proběhla výměna posádky. Nejprve se podíváme na start lodi Sojuz MS-17 a poté na přistání lodi Sojuz MS-16. Směrem k ISS se vydal i Cygnus NG-14 plný zásob. Tempo nabral program Starlink. Falcon 9 s nákladem družic se v říjnu vydal na oběžnou dráhu hned třikrát. Do obrovských obrátek se dostalo také dění na Boca Chica, kde probíhají zkoušky prototypu Starship SN8. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa dnes opět od 20:00.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
