sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-48)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Swissto12

Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.

Telesat

Kanadská společnost Telesat nabízí družice Lightspeed jako most k IRIS², jelikož její konstelace širokopásmového připojení na nízké oběžné dráze Země (LEO) má být spuštěna v roce 2027, nejméně tři roky předtím, než má být v provozu evropská suverénní síť.

Vast

Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.

Armada

Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.

Boeing

Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Foto a video, Technologie
VT_2022_22

Vesmírná technika: Konstrukce a provoz evropských mrazáků MELFI na ISS

Vývoj chladniček/mrazáků MELFI (Minus Eighty Degree Laboratory Freezer for ISS), které se nacházejí na Mezinárodní kosmické stanici, nebyl jednoduchý. Bylo totiž potřeba splnit celou řadu požadavků. Nakonec se to ale podařilo a výsledkem jsou tři exempláře, které představují kritickou podpůrnou infrastrukturu pro mnoho biologických a fyziologických experimentů.

Jupiter (téměř) na dosah

9. dubna provedla sonda Juno svůj 41. průlet nejnižším bodem své dráhy kolem Jupiteru a její kamera JunoCam během této fáze zachytila, co by viděl člověk, který by se na sondě v danou chvíli nacházel. O zpracování dat do snímků a následně i do animované sekvence se postarala amatérka Andrea Luck, jelikož projekt JunoCam cílí právě na zájemce z řad veřejnosti, kteří si chtějí vyzkoušet zpracování skutečných vědeckých dat. Jupiter je s průměrem zhruba 140 000 kilometrů největší planetou Sluneční soustavy. V okamžiku maximálního přiblížení se sonda Jun dostala na vzdálenost pouze 3 300 kilometrů nad vrcholky barevných jupiterových mraků. V té chvíli si to díky zákonům orbitální mechaniky uháněla rychlostí přibližně 210 000 km/h vůči planetě.

VV_2022_05

Vesmírné výzvy – květen 2022

Květnové Vesmírné výzvy zahájíme důležitou událostí z pilotované kosmonautiky. Dlouho očekávaná testovací mise Starlineru se konečně uskutečnila. Pro české fanoušky kosmonautiky je určitě zajímavá druhá reportáž ze startu cubesatu Planetum-1. Na palubě je kromě mnoha přístrojů i malá postavička Hurvínka. V další reportáži se podíváme na návrat mise Crew-3. Následuje první pokus o zachycení 1. stupně rakety Electron. Na závěr vás čekají starty Tianzhou 4 a družic Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

VT_2022_21

Vesmírná technika: Evropské chladničky/mrazáky MELFI na ISS

Biologické experimenty prováděné na ISS, ale i odebrané lékařské vzorky musí být uchovávány za nízkých teplot, aby nedošlo k jejich znehodnocení. Jak to ale udělat, když se tyto citlivé materiály mají na Zemi vracet až po nějaké době? Ke slovu přichází speciální chladicí/mrazicí boxy, ve kterých je možné tyto vzorky bezpečně uskladnit. Na ISS bychom našli takových zařízení několik, ale bezkonkurenčně největší objem nabízí evropské chladničky/mrazáky MELFI.

Sonda Lucy natočila zatmění Měsíce

Zatmění Měsíce, ke kterému došlo v noci z 15. na 16. května zaujalo mnoho lidí, ale jelikož šlo o astronomický jev, bylo to mimo naše kosmonautické zaměření. Dnes se však k této události vrátíme, protože ačkoliv fotek a videí ze zatmění bylo mnoho, žádný pozorovatel nemohl nasnímat tento jev z úhlu, z jakého jej viděla sonda Lucy. Ta se totiž v době zatmění nacházela ve vzdálenosti zhruba 100 milionů kilometrů od Země – to pro lepší představu zhruba odpovídá 2/3 vzdálenosti Země od Slunce. Sonda využila svou nejpodrobnější kameru L’LORRI, která je vybavena teleobjektivem, aby zaznamenala, jak naše planeta vrhla na Měsíc svůj stín.

VT_2022_20

Vesmírná technika: Evropské inkubátory KUBIK na ISS

Na Mezinárodní kosmické stanici ISS probíhá v každém okamžiku celá řada vědeckých experimentů. Ty by se ale nemohly uskutečnit bez nejrůznějších zařízení, ve kterých mohou experimenty probíhat. Jedním z důležitých systémů, které umožňují výzkum, jsou všestranné evropské inkubátory KUBIK, které slouží především biologickému výzkumu. Ačkoliv disponují pouze jednoduchou elektronikou, nabízí flexibilní vnitřní uspořádání, ve kterém nechybí ani možnost využití malé odstředivky.

Tohle není Arrakis, tohle je Mars!

Po staletí vzhlížejí lidé k rudé planetě s nadějí, že na ní naleznou život. Prvotní nadšení ovšem vystřídalo vystřízlivění. Původní fotografie v nízkém rozlišení ze sond ukázaly něco jiného. Rudý, prašný a zdánlivě mrtvý svět. Bylo to vlastně zklamání, protože očekávaná senzace nepřišla. Čím jsme však zdokonalovali naše přístroje, tím více jsme začali tamním podmínkám rozumět, a vysvitla opět naděje, že tam dole by skutečně někde mohl být mimozemský život. Rozhodli jsme se to zjistit a vyslali na povrch vozítka, která brázdí zpustlou krajinou a hledají důkazy o tom, že tyto pustiny byly dříve jezera a koryta řek.

VT_2022_19

Vesmírná technika: Provoz marsovského vrtulníku Ingenuity

Marsovský vrtulník Ingenuity se 19. dubna roku 2021 stal prvním vrtulovým strojem, který vzlétl na jiné planetě, než je Země. Během své dosavadní mise zaznamenal 28 letů, při kterých dokázal překonat i ty nejoptimističtější odhady, a několikrát také posunul vlastní rekordy. V současné době přichází do jeho oblasti marsovská zima, a tak jsou jeho lety dočasně přerušeny.

VT_2022_18

Vesmírná technika: Elektronika marsovského vrtulníku Ingenuity

Na elektronické vybavení marsovského vrtulníku Ingenuity byly při stavbě kladeny protichůdné nároky. Na jedné straně tu byl omezený rozpočet a také šibeniční termíny. Na druhé straně však vrtulník potřeboval systémy, které odolají kosmickému záření a poradí si také s nepříjemnými výkyvy teplot. Vše se nakonec podařilo vyřešit chytrou kombinací komerčně dostupných dílů a součástek určených pro leteckou a vojenskou techniku. Výsledkem je až nečekaně odolný stroj, který nevídaným způsobem překonává počáteční předpoklady.

VV_2022_04

Vesmírné výzvy – duben 2022

Začátek dubnových Vesmírných výzev bude patřit startu českého CubeSatu BDSAT. Další čtyři reportáže budou z ranku pilotované kosmonautiky, konkrétně o misích Axiom-1, Crew-4 a Shenzhou 13. Pilotovaný blok zakončíme dvěma výstupy z ISS do volného prostoru. Poté se podíváme jaká dostala NASA vědecká doporučení na další desetiletí. Pořad zakončí starty družic NROL-85 a Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.