Falcon 9
Raketa Falcon 9 vynesla 7. února družice Starlink. Stalo se tak poté, co společnost SpaceX dokončila vyšetřování poruchy motoru druhého stupně během předchozího startu rakety o pět dní dříve.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Raketa Falcon 9 vynesla 7. února družice Starlink. Stalo se tak poté, co společnost SpaceX dokončila vyšetřování poruchy motoru druhého stupně během předchozího startu rakety o pět dní dříve.
Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.
Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.
Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.
Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.
Společnost Viridian Space Corp. podepsala dohodu o společném výzkumu a vývoji (CRADA) s Výzkumnou laboratoří letectva.
Senátní výbor odložil projednání návrhu zákona, který má urychlit přezkum žádostí o licence na družicové vysílání Federální komunikační komisí, a to z důvodu obav, že by návrh mohl být příliš shovívavý.
Vědecký výbor Sněmovny reprezentantů 4. února jednomyslně schválil zákon o autorizaci NASA po přijetí desítek pozměňovacích návrhů.
Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Osmnáctého února 2021 bude na Zemi několik lidí prožívat velmi napínavých sedm minut. Těch sedm minut se bude skrz atmosféru Marsu drát k povrchu MarsRover 2020. Jeho cílem bude přistát v kráteru Jezero. Přistávat bude bez přímého spojení se Zemí, od které jej bude dělit několikaminutové časové zpoždění. Mise bude přistávat podobně jako v roce 2012 vozítko Curiosity. Nejdříve horký vstup do atmosféry následován rozevřením padáku, následně odhození aerodynamického krytu, odhození horního krytu s padákem, krátký volný pád, načež se zažehnou motory nebeského jeřábu, který by měl na lanech zajistit dosednutí samotného vozítka měkce do cílové pozice. Lidé na Zemi se výsledek dozví až ve chvíli, kdy bude vozítko již několik minut stát na povrchu Marsu. A takovou operaci je třeba důkladně nacvičit ještě zde na Zemi. Na Marsu musí software a hardware dokonale pracovat autonomně.

Mezinárodní kosmická stanice je největším objektem, jaký kdy lidstvo vytvořilo mimo pevný povrch naší rodné planety. Jedná se o unikátní vědeckou laboratoř, která poskytuje prostor pro realizaci vědeckého výzkumu v mnoha různých oborech. Jak to na ISS vypadá v současné době, jaké jsou plány do dalších let a co stanici čeká ve vzdálenějším časovém horizontu? Na to jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který je také hlavním českým delegátem v Programové radě ESA pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum sluneční soustavy.

Sny o letadle, které by dokázalo cestovat do kosmu, jsou již opravdu staré. V průběhu druhé světové války přišel raketový inženýr s českými kořeny Eugen Sänger s myšlenkou kosmického bombardéru Silbervogel (Stříbrný pták), ten se však nikdy nepřesunul z rýsovacích prken do reality. Tam by se však mohl konečně posunout koncept letadla Skylon, který by díky svému unikátnímu pohonu měl být schopen létat do kosmu. Tento, prozatím nepilotovaný letoun, bude schopen dosáhnout oběžné dráhy bez jakýchkoliv přídavných motorů – jedná se tedy v podstatě o jednostupňový systém (Single Stage To Orbit, SSTO), který se v dosavadní historii kosmonautiky zatím nepovedlo realizovat.

Začátkem března kanadský ministr inovací, vědy a rozvoje hospodářství Navdeep Bains vyhlásil Národní vesmírnou strategii, která uznává význam vesmírného výzkumu pro Kanadu. Kanadská vláda se zavazuje k účasti na budování a provozu lunární stanice – Gateway. To tvoří základ pro Novou vesmírnou strategii pro Kanadu: Průzkum, představivost, inovace – Exploration, Imagination, Innovation: A New Space Strategy for Canada. Tato strategie se snaží využít kanadské přednosti, jako je např. robotika, a podpořit postupující výzkum a inovace v oblastech, jako jsou umělá inteligence a biomedicínské technologie. Navíc napomůže přípravě nové generace na budoucí pracovní příležitosti. Iniciativa Mladý astronaut využije inspirační sílu kosmu k zaujetí mládeže pro vědu, technologie, inženýrství a matematiku, i pro další dovednosti a činnosti potřebné pro život a práci ve vesmíru.

Moskva 24, zpravodajská televizní stanice založená Všeruskou státní televizní a rozhlasovou společností, uveřejnila na Youtube jedenáctiminutové interview s nezávislým kosmickým expertem, kandidátem technických věd, Vadimem Lukaševičem, o Crew Dragonu Ilona Muska (jak říkají) a ruských reakcích na DM1. Vadim Pavlovič Lukaševič byl členem sboru vesmírných expertů Skolkovo a znelíbil se v roce 2015, kdy veřejně oponoval přeměně Roskosmosu z vládní agentury na státní podnik pro vesmírné aktivity a jejímu spojení se Sdruženou raketovou a kosmickou společností (ORKK). Lukaševič je mj. autorem webu Buran.ru. Pokusím se vybrat (z mého pohledu) to podstatné, či zajímavé, a převyprávět je (nikoli doslovně přeložit), popř. ještě je o něco doplnit.

Vesmírní turisté jsou dosud oficiálně nazýváni (FAA, NASA, Roskosmos) podle dohody z roku 2003 účastníky vesmírného letu (spaceflight participants, učastniki kosmičeskavo poljota). Astronauty nazývají vesmírné turisty společnosti a agentury, které jim let do vesmíru zprostředkovávají nebo zajišťují. Podle wikipedie je astronautem každý, kdo byl vybrán k výcviku pro pilotovaný kosmický program, aby velel, pilotoval nebo sloužil jako člen posádky kosmické lodě. Tento přístup vychází z velké části z postoje NASA, která na svých stránkách věnovaných životopisům astronautů (Astronaut Biographies) uvádí tři skupiny astronautů a jejich definice.

Firma, která je hlavním výrobcem ukrajinské raketové techniky, představila plány na kosmodrom, který by mohl vyrůst u pobřeží Černého moře. Pokud by se plány zhmotnily, bylo by to poprvé, kdy tato postsovětská republika získá možnost dosáhnout oběžné dráhy z vlastního území. Společnost KB Južnoje v únoru letošního roku předložila návrh úřadu v ukrajinském městě Dnipro. Tento návrh počítá s tím, že by z nového kosmodromu startovaly nové rakety. Mělo by jít o lehké nosiče označované jako Cyklon-1M, které by podle dostupných informací mohly mít dva raketové stupně, přičemž ten první by poháněl jediný motor.

Americká agentura NASA vybrala novou vědeckou misi, která vědcům pomůže lépe porozumět systému kosmického počasí. V ideálním případě by nabyté znalosti mohly pomoci tyto jevy a jejich změny lépe předpovídat. Kosmické počasí umí výrazně ovlivnit nejen fungování družic, ale i ohrozit zdraví astronautů. Ani lidé na Zemi nejsou před účinky tohoto fenoménu plně chráněni. Kosmické počasí umí narušit rádiovou komunikaci a v extrémních případech ničí i elektrické sítě. Ostatně o tom, co dokáží takzvané výrony koronální hmoty napáchat, jsme psali předevčírem v článku o evropské misi Lagrange. Dnes se podíváme na americký projekt, který by chtěl tento jev lépe prozkoumat.

Když se v kosmonautice řekne Lagrange, každý si asi vzpomene na librační centra v soustavě dvou hmotných objektů, které ve svém díle definoval francouzský matematik a fyzik Joseph Louis Lagrange. Za pár let si ale budeme zřejmě muset zvyknout, že tento název ponese i kosmická sonda, kterou připravuje evropská kosmická agentura. Jak si ukážeme na dalších řádcích, tak jméno nedostala náhodu a bude mu dělat čest – s libračními, nebo chcete-li Lagrangeovými, body totiž bude mít společného víc než dost.

Tento článek se tak trochu vymyká standardům, našeho webu. Pravidelní čtenáři už vědí, že Vám čas od času přinášíme články, ve kterých informujeme o nové anketě, která je pak několik měsíců k dispozici v pravém sloupci našeho webu. Dnes to však bude jiné. Všimli jsme si totiž, že diskuse pod články o nové americké raketě SLS a lodi Orion velmi často sklouzne do diskusí o budoucnosti a možnostech tohoto systému. Proto jsme si řekli, že Vám přineseme článek, ve kterém budete mít možnost projevit své názory – najdete v něm hned deset anketních otázek!
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.