sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Agentura NASA zvolila raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX pro vynesení mise Dragonfly v rámci programu New Frontiers Program. Hodnota kontraktu je 256 mil. dolarů. Mise míří k Titanu, měsíci planety Saturn. Start je plánován na červenec roku 2028.
Společnost Firefly 25. listopadu oznámila , že plánuje zahájit svou lunární misi s landerem Blue Ghost 1 během šestidenního okna v polovině ledna 2025. Lunární lander vynese raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
Federální úřad pro letectví vydal 20. listopadu aktualizovanou verzi návrhu environmentálního hodnocení pro zvýšení počtu ročních startů a přistání Starship/Super Heavy z Boca Chica. Vydáním aktualizovaného návrhu začíná období pro veřejné připomínky, které potrvá do 17. ledna.
NASA plánuje použít nákladní verze lunárních landerů pro program Artemis, které vyvíjejí společnosti Blue Origin a SpaceX, k dopravě přetlakového roveru Měsíc. Přetlakovaný dopravní prostředek vyvíjí japonská vesmírná agentura JAXA na základě dohody oznámené v dubnu.
Raketa New Shepard, společnosti Blue Origin, vynesla misi NS-28. Kabina RSS First Step New Shepard, která provedla svůj 11. let , přistála asi 10 minut po startu.
Informační portál SpaceNews oznámil jmenování Mika Grusse novým ředitelem pro obsah a strategii (CCSO).
Společnost Anduril získala zakázku od U.S. Space Force za 99,7 milionů dolarů na modernizaci Space Surveillance Network (SSN), využívající umělou inteligenci ke zvýšení povědomí o vesmírné doméně a detekci hrozeb.
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnes odpoledne v 16:45 našeho času by měli dva ruští kosmonauti zahájit výstup do volného kosmického prostoru označovaný jako VKD-60. „Sergej Prokopjev obleče skafandr Orlan MKS č. 5 s červenými rozlišovacími pruhy a Dmitrij Petělin Orlan MKS č. 4 s modrými rozlišovacími pruhy,“ uvedl Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Jakmile oba kosmonauti vystoupí do volného prostoru z přechodové komory modulu Poisk, bude na ně čekat hned několik úkolů. Jedním z hlavních úkolů je třeba doplnění protimeteorické izolace na modul Rassvet. Jde o místa, na kterých byla dříve připojena přechodová komora ŠK a radiátor RTOD, které byly v uplynulých měsících přemístěny na modul Nauka.
Data, která na Zemi poslala americká sonda InSight, která přestala fungovat vloni v prosinci, přinesla nové podrobnosti o tom, jak rychle se Mars otáčí a také, jak se kolébá. Abychom byli přesní, vědci mohli díky těmto údajům provést historicky nejpřesnější měření rotace Marsu. Vůbec poprvé se jim také podařilo zaznamenat, jak se planeta kolébá vlivem „šplouchání“ (opravdu v hodně velkých uvozovkách) jejího roztaveného kovového jádra. Jejich objevy, které byly podrobně rozpracovány v nedávném vydání vědeckého časopisu Nature, vychází právě z měření prováděných landerem InSight, který 4 roky pracoval na povrchu Marsu, než mu během nadstavbové mise došla elektrická energie.
Společnost Firefly aerospace dnes představila projekt, který má zajistit rozšíření jejích služeb na oběžné dráze. Jedná se o řadu vysoce mobilních a škálovatelných orbitálních prostředků Elytra, přičemž tento projekt byl dříve označován jako Space Utility Vehicle. Elytra má nabídnou robustnější řešení podle potřeb zákazníků z hlediska orbitální mobility, hostování nákladů, dopravy na určitou dráhu, či servisování i v cislunárním prostoru a dál. Po vypuštění na malé či středně silné raketě firmy Firefly bude Elytra schopna obstarat servis celého životního cyklu vládních či komerčních misí.
Na začátku června bylo oznámeno, že se start pilotované testovací mise lodi Starliner odkládá. NASA a Boeing tak reagovaly na výsledky společného zhodnocení příprav, ke kterému došlo na konci května. Bylo tedy jasné, že start neproběhne v původně plánovaném termínu okolo 21. července, ale konkrétní termín nikdo neznal. Zástupci NASA a Boeingu na telekonferenci pro novináře slíbili, že bližší informace poskytnou, jakmile bude něco k dispozici. Detaily jsme se dozvěděli 7. srpna, když ve 20:00 našeho času začala tisková konference, které se zúčastnili Steve Stich manažer NASA pro program CCP (Commercial Crew Program), Joel Montalbano, manažer NASA pro program stanice ISS a Mark Nappi, viceprezident a programový manažer projektu CST-100 Starliner z firmy Boeing.
V úterý 8. srpna nás čeká další start rakety Falcon 9 s družicemi Starlink. Start je v plánu na šestou hodinu ranní z rampy SLC-4E na Vandenbergově letecké základně v Kalifornii. Stejně jako při přechozích startech se i tentokrát budou vynášet družice Starlink V2-mini. Jde o zmenšenou verzi Starlinků V2, které se budou vynášet pomocí Super Heavy Starship. Informace o počtu družic a prvním stupni zatím nebyly zveřejněny. O přistání se první stupeň pokusí na mořské plošině Of Course I Still Love You, která bude čekat přibližně 660 kilometrů od místa startu.
Psal se 6. srpen roku 2012, když mise Mars Science Laboratory tvořená novým vozítkem Curiosity oficiálně začala – zmíněný rover totiž úspěšně dosedl na povrch Marsu díky premiérovému použití inovativní metody zvané skycrane. Místo přistání roveru Curiosity bylo u úpatí hory Mount Sharp (oficiální název zní Aolis Mons) v kráteru Gale starém 3,5 miliardy let, ve kterém se mělo podle vědců nacházet dávné jezero. V průběhu dalších 11 let rover tento kráter pečlivě prozkoumal, když sbíral údaje o zdejším regolitu, formacích kamenů, počasí a mnoha dalších věcech. V září 2014 (po prozkoumání širšího okolí místa přistání nazvaného Aeolis Palus a dokončení osmikilometrového přesunu k úpatí Mount Sharp) začal rover Curiosity svou vyjížďku po svahu hory, která dominuje zdejší oblasti. Díky tomu mohl při své misi nasbírat důkazy pro vědecké objevy, které navždy změnily planetární výzkum i astrobiologii.
Zatím poslední start věnovaný budování sítě Starlink proběhl 28. července a tak je po více než týdenní pauze opět čas na pokračování. V akci bude opět raketa Falcon 9, která na oběžnou dráhu dopraví 22 družic v2 mini. Start z floridské rampy číslo 40 je momentálně plánován na pondělních 3:00 SELČ, ale pozor – meteorologové slibují na tento termín pouze 30% pravděpodobnost dobrých podmínek. V případě dalších zítřejších vhodných oken se však bude situace zlepšovat až k luxusní 80% pravděpodobnosti dobrých podmínek. Je tedy poměrně pravděpodobné, že první avizovaný termín nemusí vyjít a SpaceX se o start pokusí až později během pondělního rána. My budeme každopádně připraveni Vám zajistit přímý přenos a do článku budeme také vkládat aktualizace v případě odkladů.
Dalších sedm dní je pryč a proto je ideální čas si připomenout ty nejzajímavější události kosmonautiky, které se v týdnu udály. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na posuny data startu pilotované mise Crew-7, která se potýká s vytížeností rampy 39A na Floridě. V dalších tématech zamíříme třeba na Mars, kde vrtulníček Ingenuity uskutečnil další dva lety, anebo se podíváme na přípravy startu ruské lunární mise Luna-24. Připomeneme si také poslední start rakety Antares 230+. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Automatickým rozevřením v čisté místnosti blízko Kennedyho střediska na Floridě byly otestovány fotovoltaické panely, které byly již natrvalo připojeny k tělu sondy. Poté, co oba panely prošly zmíněnou zkouškou vyklápění, došlo k jejich složení a přiklopení k tělu sondy. V této pozici zůstanou až do chvíle, než Psyche opustí Zemi. Pro sondu jde o jeden z důležitých kroků na cestě vstříc 4 miliardy kilometrů dlouhému putování ke kovové planetce. Startovní okno se otevírá už 5. října a ke stejnojmenné planetce mezi Marsem a Jupiterem dorazí sonda Psyche v červenci 2029. Pak začne 26 měsíců dlouhá vědecká fáze, během které má sonda na různých oběžných drahách fotit povrch a měřit další vlastnosti. Vědci věří, že studiem planetky, která teoreticky mohla být jádrem planetesimály (základního stavebního bloku pro vznik planet), nám může prozradit mnoho informací o planetárních jádrech obecně i o vzniku naší Země.
V minulých dnech obletěla svět zpráva o tom, že série pokynů, které NASA 21. července odeslala sondě Voyager 2 způsobila odklon její antény o 2° od Země. Výsledkem bylo, že Voyager 2 nebyl schopen přijímat pokyny ze Země ani na naši planetu posílat žádná data. Při pokusu o vysílání by tato data ze sondy vzdálené 19,9 miliard kilometrů od Země naši planetu minula – nedorazila by tak k anténám systému Deep Space Network, která tyto signály běžně přijímají a starají se také o odesílání pokynů k sondě. Voyager 2 je však naprogramován tak, aby několikrát za rok resetoval svou orientaci a udržel anténu zaměřenou na Zemi. Další reset nastane 15. října, kdy by měla být komunikace obnovena. 1. srpna pak NASA přinesla potěšující aktualizaci.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
