sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Terran Orbital Corporation, dceřiná společnost Lockheed Martin, oznámila na veletrhu SATSHOW 2026 uvedení své nové produktové řady pro sledování hvězd, čímž rozšiřuje rostoucí portfolio komponent a modulů společnosti
Společnost Sift, startup z jižní Kalifornie, který vyvíjí nástroje, jež pomáhají inženýrům porozumět datům z hardwarových senzorů, získal v investičním kole série B 42 milionů dolarů.
Švýcarský startup Pave Space získal 40 milionů dolarů na vývoj orbitálního transportního zařízení, které by mohlo přesouvat družice z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na určenou oběžnou dráhu během hodin.
Agentura NASA je znepokojená pomalým rozvojem komerčních trhů a zvažuje přepracování své strategie na podporu budování komerčních vesmírných stanic, které by nahradily Mezinárodní vesmírnou stanici.
Společnost Redwire oznámila první zakázku na své nové solární panely, kontrakt v hodnotě 12,8 milionu dolarů od společnosti Moog.
Astronstone, jeden z čínských startupů v oblasti vývoje nosných raket, si zajistil nové financování pro přípravu prvního letu své opakovaně použitelné rakety AS-1.
Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.
Společnost SES objednala od startupu K2 Space prvních 28 družic pro meoSphere, síť nové generace na střední oběžné dráze Země (MEO), která by měla být uvedena do provozu do roku 2030.
Kanadské a mezinárodní organizace mohou přistupovat ke snímkům a službám poskytování úkolů pro družice SpaceEye-T prostřednictvím společnosti Pacific Geomatics Limited, jednoho z prvních autorizovaných uživatelů družice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V rámci snah o lepší pochopení zdraví astronautů a účinků kosmického prostředí na lidské tělo připravila NASA nový experiment na ISS, který má urychlit detekci bakterií odolných vůči antibiotikům, čímž se zlepší bezpečnost nejen astronautů, ale i pacientů na Zemi. Infekce způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům se léčí jen těžko, případně vůbec. Antibiotická rezistence je tak mezi nejčastějšími příčinami celosvětových úmrtí a představuje globální zdravotní riziko.
Nákladní kosmická loď Progress MS-30 (též bývá označován jako Progress 91P) prochází před svou cestou k Mezinárodní kosmické stanici nezbytnou přípravou. Po úspěšných zkouškách mohly být její nádrže naplněny pohonnými látkami a poté se loď přesunula do montážní a testovací oblasti. Tady na ni čeká další kolo předstartovních zkoušek, ale také plnění nákladem. Její start na raketě Sojuz-2.1a je plánován na 27. února ve 22:24 SEČ. K zadnímu dokovacímu uzlu modulu Zvezda by se měl připojit 2. března 3 minuty po naší půlnoci a u orbitálního komplexu zůstane připojen do letošního srpna.
Před příletem k Měsíci bude malá sonda Lunar Trailblazer několik měsíců využívat gravitaci Slunce, Země a Měsíce k postupnému vyrovnání dráhy pro zachycení na oběžné dráze Měsíce. Sonda dorazila na Floridu s dostatečným předstihem před svým startem (plánovaným na konec února) a dnes je již integrovaná na raketě Falcon 9. Sonda byla vyrobena firmou Lockheed Martin v coloradském Littletonu a má startovat z rapy 39A na Kennedyho středisku nejdříve 27. února společně s druhým lunárním landerem od firmy Intuitive Machines.
Nejen z území České republiky, ale i z okolních států mohli lidé dnes ráno sledovat na obloze nezvyklou podívanou, ovšem pouze pokud šlo o ranní ptáčata. Okolo 4:45 SEČ se totiž na obloze objevil pomalu se pohybující zářivý objekt, ze kterého odpadávaly menší kusy a hořely v atmosféře. To, že celé představení trvalo skoro minutu, nám říká, že nešlo o objekt přírodního původu – meteor či bolid, ale o objekt umělý, tedy člověkem vytvořený. Různé kosmické kameny totiž do naší atmosféry vstupují větší rychlostí, často dokonce mnohem větší. Prvotní zprávy hovořily o tom, že se jednalo o zánik družice Starlink, která byla vypuštěna v roce 2020, ovšem pak se pravda ukázala.
Od svého startu v roce 2020 provedla evropská sonda Solar orbiter hned několik gravitačních manévrů u Země i Venuše, které postupně snížily její oběžnou dráhu a sonda se tak mohla více přiblížit ke Slunci. Zatím ještě nikdy se však nedostala tak blízko k povrchu Venuše, jako včera, 18. února 2025. Ve 21:48 SEČ prolétla jen 379 kilometrů od Venuše. Pro srovnání, Mezinárodní kosmická stanice krouží kolem Země ve výšce zhruba 415 kilometrů.
Na průzkum podpovrchových vrstev Měsíce a analýzu prostorového rozložení lunárních zdrojů se připravuje technologický demonstrátor PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment-1). Jeho dva klíčové díly mají v praxi demonstrovat schopnost extrahovat a analyzovat podpovrchový lunární materiál, aby bylo možné lépe porozumět lunárnímu prostředí a podpovrchovým zdrojům. Tento technologický demonstrátor tak vyšlape cestu k udržitelnému pilotovanému průzkumu Měsíce v rámci programu Artemis.
Žijeme na sklonku nové éry letů do vesmíru. Na oběžné dráze Země pomalu, ale jistě dosluhuje doposud největší a nejsložitější kosmický projekt v dějinách – Mezinárodní kosmická stanice ISS. Tato unikátní laboratoř nás učí, jak pracovat ve speciálních podmínkách panujících v blízkosti naší planety a to nepřetržitě již 24 let. Největší partneři tohoto projektu: Spojené státy, Rusko, Japonsko, Kanada a ESA řeší, jakým směrem se po éře ISS vydat. Geopolitická situace se výrazně změnila a do megalomanských mezinárodních projektů se nikomu moc nechce. Čína si na oběžné dráze vybudovala vlastní laboratoř – Nebeský palác a má v plánu v těchto aktivitách i nadále pokračovat. Pracuje se i na pilotovaných misích k Měsíci, které budou spojeny s vybudováním trvalé základny na povrchu. Americký program Artemis je sice ambiciózní, ale postupuje kupředu velmi pomalu. Rusko se zmítá v krizi a jen těžko lze očekávat velké věci na vlastní pěst. Spolupráci na zamýšlené stanici Gateway na cislunární oběžné dráze kdysi odmítlo a růžově nevypadá ani jejich plánovaná účast na čínských projektech. Spojené státy pak ve velkém spoléhají na soukromý sektor. Ten slibuje stavbu menších kosmických laboratoří na nízké oběžné
Evropská kosmická agentura ESA podepsala smlouvu s firmou Thales Alenia Space na vývoj druhého segmentu jejího systému HydRON (High-throughput Digital and Optical Network). Jedná se o pokročilý laserový systém využívající lasery, který má proměnit způsob, jakým v kosmickém prostoru komunikujeme. V této fázi se má na nízkou oběžnou dráhu Země dostat malý družicový sběrač schopný datového spojení s objekty na různých oběžných drahách pomocí špičkové optické technologie.
Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude ve Skotsku. Je hned několik firem, které odtud mají zájem létat, a prvního startu bychom se mohli dočkat už letos. V dalších tématech si ukážeme další pokořený rekord prvního stupně Falconu 9, pojmenování čínských lunárních skafandrů a vozítka a zkontrolujeme i aktuální polohu lunárního landeru Blue Ghost. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na střední škole dělá člověk různé věci. Ale chystat družici a shánět na ni peníze i vědecké vybavení? To není vůbec obvyklé! Přesto se i takoví středoškoláci najdou. Studentský tým LASAR uspěl ve Spojených státech se svou myšlenkou střílet na družice lasery a zkoušet je tak restartovat, případně likvidovat kosmické smetí. S tím, aby se tato myšlenka mohla zhmotnit do praktických zkoušek, pomohla studentům osvědčená brněnská firma Spacemanic, která má bohaté zkušenosti se stavbou malých družic. Svůj hardware nakonec do CubeSatu LASARSat umístily i další společnosti a 21. prosince 2024 mohla být tato družice vynesena raketou Falcon 9 v rámci mise Bandwagon-2. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v lednu roku 2025. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
