Siwei Gaojing
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
Federální úřad pro letectví vydal 20. listopadu aktualizovanou verzi návrhu environmentálního hodnocení pro zvýšení počtu ročních startů a přistání Starship/Super Heavy z Boca Chica. Vydáním aktualizovaného návrhu začíná období pro veřejné připomínky, které potrvá do 17. ledna.
NASA plánuje použít nákladní verze lunárních landerů pro program Artemis, které vyvíjejí společnosti Blue Origin a SpaceX, k dopravě přetlakového roveru Měsíc. Přetlakovaný dopravní prostředek vyvíjí japonská vesmírná agentura JAXA na základě dohody oznámené v dubnu.
Raketa New Shepard, společnosti Blue Origin, vynesla misi NS-28. Kabina RSS First Step New Shepard, která provedla svůj 11. let , přistála asi 10 minut po startu.
Informační portál SpaceNews oznámil jmenování Mika Grusse novým ředitelem pro obsah a strategii (CCSO).
Společnost Anduril získala zakázku od U.S. Space Force za 99,7 milionů dolarů na modernizaci Space Surveillance Network (SSN), využívající umělou inteligenci ke zvýšení povědomí o vesmírné doméně a detekci hrozeb.
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.
Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Firma SpaceX dosáhla v posledních měsících úctyhodného startovního tempa navzdory tomu, že téměř výhradně dvě rampy – kalifornskou SLC-4E a floridskou SLC-40. Floridská rampa 39A v minulých měsících obsloužila pouze menší počet misí, které však vyžadují delší čas na přípravu – ať už je řeč o startech Falconu Heavy, pilotovaných lodí Crew Dragon nebo nákladních lodí Dragon 2. Pokud bychom se podívali do statistik, zjistili bychom, že zatím poslední misí, která z této rampy odstartovala a nepatřila mezi případy zmíněné v minulé větě, byla mise Starlink 5-3, ke které došlo 2. února. V noci na pondělí se však dočkáme po téměř přesně půl roce návratu Starlinků na tuto historickou vzletovou rampu. SpaceX má v průběhu noci hned několik termínů vhodných pro start, přičemž ten první nastane v 1:25 SELČ.
Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi a před vámi je připraven tradiční přehled těch nejzajímavějších událostí, které kosmonautika přinesla. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu tentokrát podíváme na poslední přípravy před příletem drahocenného nákladu vzorků z planetky Bennu, kterou na Zemi doručí sonda OSIRIS-REx už na konci září. V dalších tématech nahlédneme pod pokličku výroby prvního nákladního raketoplánu Dream Chaser, popřípadě se podíváme na start indické rakety PSLV-XL, která vynášela indickou sluneční sondu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rok 2023 aspiruje na doposud nejúspěšnějších 12 měsíců indické kosmonautiky. Přistání na Měsíci a úspěchy dosažené v rámci mise Čandraján-3 nebude lehké překonat. Už jen proto, že jde o velice prestižní záležitost. Troufnu si však tvrdit, že vědecky hodnotnější misí je přeci jen Aditya-L1 (Áditja-L1). První indická mise zaměřená čistě na studium naší nejbližší hvězdy – Slunce. Sonda si „posvítí“ na jedno solárních tajemství. Očekává se, že přístroje poskytnou důležité informace pro pochopení problému koronálního ohřevu. Koróna je nejvzdálenější vrstva Slunce, ale její teplota dosahuje teploty až 1 milion stupňů Celsia! Paradoxně je však teplota povrchu Slunce „jen“ 5 500 stupňů Celsia. Což znamená, že vrstva, která je od povrchu nejdále je mnohem teplejší než samotný povrch Slunce. Tento jev zůstává do dnešních dnů nevyřešen. Aditya-L1 má ovšem ambice na tuto otázku najít odpověď. A to samozřejmě není jediný cíl.
Indická kosmonautika zažívá v těch týdnech doslova žně. Po úspěšném přistání sondy Chandrayaan-3 na povrchu Měsíce se nyní chystá start mise Aditya-L1, která prozkoumá nejznámější objekt, jaký na obloze vidíme, naši životodárnou hvězdu – Slunce. Jak už název sondy naznačuje, Aditya bude procesy na Slunci a v jeho okolí sledovat z dráhy kolem libračního bodu L1 soustavy Slunce – Země, který se nachází cca 1,5 milionu kilometrů od naší planety ve směru ke Slunci. Sonda, která při startu váží necelou tunu a půl, je vybavena souborem přístrojů pro dálková i lokální měření o celkové hmotnosti lehce pod čtvrt tuny. Start indické rakety PSLV-XL je zatím naplánován na 2. září v 8:20 SELČ a my bychom Vás rádi pozvali ke sledování našeho komentovaného přenosu. Na sobotní odpoledne pak připravujeme přímý přenos ze startu rakety Falcon 9 se 13 vojenskými družicemi.
Srpnové Vesmírné výzvy nemůžeme zahájit ničím jiným než úspěšným přistáním mise Chandrayaan-3 u jižního pólu Měsíce. Ruská kosmická agentura tolik štěstí s Lunou-25 neměla, průběh její mise mapuje další reportáž. Dále se budeme věnovat dění u ISS, nejprve startu mise Crew-7, pak výstupu ruských kosmonautů do kosmického prostoru, poslednímu startu rakety Antares 230+, při kterém vynesla loď Cygnus NG-19 a také startu lodi Progress MS-24. Potom se podíváme na Starbase. Na závěr nás čekají starty Intelsat Galaxy 37 a Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Firma SpaceX plánuje na 1. září v 1:52 start rakety Falcon 9, která má vynést dalších 22 družic Starlink 2. generace mini. Jenže v cestě tomuto startu zatím stojí počasí. Florida byla ještě před pár hodinami sužována hurikánem Idalia a i když oblast kosmodromů nedostala plný zásah běsnícími živly, tak se zdejší podmínky nedaly označit jako bezpečné. Pro začátek startovního okna zatím meteorologové předpokládají 80% pravděpodobnost špatných podmínek. SpaceX ale má na další hodiny nachystané další možnosti ke startu a v průběhu času se počasí bude postupně zlepšovat až na 60% pravděpodobnost příznivých podmínek. Jak tedy tento rébus dopadne, se dozvíme za pár hodin. My každopádně budeme připraveni Vám poskytnout komentovaný přenos.
SpaceX připravuje další start Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii, tentokrát pro Americkou vojenskou rozvojovou agenturu. Při něm bude na oběžnou dráhu s výškou 950 kilometrů a sklonem 81° vůči rovníku vyneseno celkem třináct družic, z nichž jedenáct bude součástí tzv. Transport layer, neboli transportní vrstvy, která slouží pro sběr informací. Zbylé dvě družice budou součástí sledovací vrstvy, která má za úkol monitoring balistických a hypersonických raket. Co se týče prvního stupně, tak ten bude mít při této misi po separaci stupňů dost pohonných látek, aby se mohl pokusit o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-4.
Vítám Vás u již v pořadí čtvrtého dílu nepravidelného seriálu s názvem Svět startupů, který v jednotlivých dílech rozebírá vybrané startupy, jež jsou něčím zajímavé, vyplatí se je sledovat a působí v kosmickém průmyslu. Právě soukromé firmy menší velikosti jsou totiž jeho nedílnou a rychle rostoucí součástí. Startup by se tedy dal charakterizovat jakožto mladá firma, která nemá velký počet zaměstnanců a ve svém odvětví využívá nekonvenčních a inovativních postupů. Její velikost a praktická absence byrokracie a zdlouhavých vnitřních procesů pak takové firmě umožňuje rychle růst, na trh přinášet originální produkty a v konečném důsledku celý kosmický průmysl posouvat vstříc větší dostupnosti komerčním zákazníkům a novým technologiím.
Dvojice družic má v rámci mise Proba-3 provádět let ve formaci s přesností na milimetr. Jenže k dosažení takového úkolu musí jedna družice neustále sledovat tu druhou – ať už je přesvětlena slunečním svitem, nebo se koupe v černočerné tmě. Za tímto účelem připravili inženýři zařízení pro vizuální detekci, kterou si dnes ukážeme. Ta však nebude jediným prostředkem pro určení vzájemné polohy a vzdálenosti. Mise využije také rádiové spojení, data z navigačních družic a laserový dálkoměr. Dnes se zaměříme pouze na vizuální detekci, ke které se sáhne, pokud budou od sebe obě družice maximálně 250 metrů. Světla z LED diod na družici – koronografu (viz animace níže) budou zachycena kamerami na družici – stínítku. Kamera tak bude moci jejich jas zachytit oproti tmavému okolí.
Starty raket s utajenými náklady mají své neoddiskutovatelné kouzlo neznáma a spekulací, které se s nimi pojí. Stejné je to i v případě aktuálního startu rakety Atlas V, která by měla 29. srpna ve 14:34 SELČ odstartovat z floridské rampy SLC-41 na misi NROL-107 pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství. Právě tato instituce provozuje americké zpravodajské družice, o kterých se ví jen velmi málo. A podobné je to i v případě aktuální mise, u které se často používá označení Silent barker (v doslovném překladu tichý „štěkač“). Podle dostupných informací by tato (nebo tyto) družice mohla (mohly) vyhledávat a sledovat kosmické objekty, pokud to bude potřeba.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
