Starfish Space
Společnost Starfish Space získala více než 100 milionů dolarů na rozšíření výroby svých kosmických zařízení Otter pro obsluhu družic.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Starfish Space získala více než 100 milionů dolarů na rozšíření výroby svých kosmických zařízení Otter pro obsluhu družic.
Maďarský dodavatel obranných a vesmírných technologií 4iG oznámil uzavření dohod se společnostmi L3Harris a Apex na výrobu obranných systémů a družic.
Společnost Seagate Space Corporation dnes oznámila memorandum o porozumění (MOU) se společností Firefly Aerospace o spolupráci na vývoji pobřežní startovací platformy, která umožní start rakety Firefly Alpha z moře.
Španělský startup FOSSA Systems, výrobce malých družic, se po získání lokálního partnera v Japonsku prosazuje na japonský trh s obranným průmyslem.
Pentagon udělil společnosti RTX modifikaci kontraktu v hodnotě 45,3 milionu dolarů na podporu pozemních operací amerických vojenských družic GPS, a to i přesto, že úředníci zvažují omezení problémového programu Next Generation Operational Control System.
Společnost Phantom Space získala dodavatele termálně používaného hardwaru pro družice Thermal Management Technologies (TMT), aby podpořila rozvoj své plánované konstelace orbitálních datových center Phantom Cloud.
NASA zastavila práce na druhé mobilní startovací plošině ML-2 určené pro modernizovanou verzi systému Space Launch System, který agentura již neplánuje vyvíjet.
NASA upravila provoz astrofyzikální kosmické družice Swift na klesající oběžné dráze, aby získala více času pro misi společnosti Katalyst Space, která se letos pokusí zvýšit její oběžnou dráhu.
Italská společnost Argotec oficiálně otevřela své první zařízení na výrobu družic v Americe. Připojila se tak k dalším zahraničním firmám zabývajících se vesmírným průmyslem.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tragická událost, která se stala na východní Ukrajině, zřejmě zasáhla celý svět. Zpravodajské servery se předhání v poskytování aktuálních informací z místa, kam se zřítil sestřelený Boeing 777, znesvářené strany se navzájem obviňují ze sestřelení stroje. Náš portál si chce i v tomto případě zachovat neutralitu a proto se nepřikloníme k verzi ani jedné strany. O případu bychom ani neinformovali, ale v posledních dnech se ukazuje, že při rozkrývání detailů neštěstí, při kterém zahynulo téměř 300 lidí, by mohly pomoci satelity. Náš seriál Kosmonautika pomáhá se tedy nevyhne ani tomuto smutnému tématu.
Týdenní souhrn toho nejzajímavějšího, co přinesla kosmonautika vám opět k nedělnímu obědu přináší kosmotýdeník, který se tentokrát zaměří na tři velké události. Nejprve se podíváme na zachycení soukromé zásobovací lodi Cygnus robotickou paží u ISS, následně zamíříme k další zásobovací lodi, tentokrát k ATV, jejíž start musel být odložen. Posléze se zaměříme na zajímavý experiment Foton-M, který vypustilo Rusko. Kosmotýdeník jako obvykle uzavřeme souhrnem krátkých zpráv.
Koncem května se na kometu C/2013 A1 Siding Spring zaměřil detektor Swift. Ta proletí v druhé půli roku kolem planety Mars a dostává se proto stále častěji do hledáčku astronomů. Swift snímkoval v ultrafialové oblasti a pomohl astronomům prokázat k jak překotnému úniku vody z jádra dochází. Tím je možné zároveň lépe odhadnout její velikost.
„Siding Spring proniká hlouběji do naší sluneční soustavy poprvé, bude tedy hodně zajímavé sledovat, co s ní udělá zahřívání slunečním zářením“, vysvětluje astronom Dennis Bodewits z University of Maryland College Park (UMCP).“Tato pozorování jsou součástí dvouletého pozorovacího programu, což je dostatečně dlouhá doba na to, abychom mohli pozorovat spoustu zajímavých detailů.“
Pevné jádro komety obsahuje prvotní a nemetamorfovaný materiál ze kterého se tvořila naše sluneční soustava. jeho uvolňování z povrchu (sublimace) intenzivním slunečním zářením umožňuje vědcům stát se kosmickými archeology. Až se kometa přiblíží na vzdálenost 2,5 AU ke Slunci, její povrch se zahřeje natolik, že voda bude jedním z hlavních složek plynů, jenž se budou uvolňovat na různých místech povrchu s rozdílnou intenzitou.
66 dní. Přesně tak dlouho byl odkládán poslední start rakety Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX. Jejím nákladem byla tentokrát šestice komunikačních satelitů firmy Orbcomm. Odklady startů nejsou v kosmonautice, zejména té soukromé, ničím výjimečným. V tomto případě však již fanoušci kosmonautiky přecházeli z fáze nedočkavosti a mírné rozladěnosti do fáze beznadějného čekání s občasným satirickým smíchem. Tento start, s prvotním termínem stanoveným na 10. května, si totiž vyžádal nadprůměrné množství odkladů. Nejdříve byly na vině dodatečné testy rakety, poté prasklá héliová nádrž prvního stupně, dále zlobil samotný náklad, tedy jeden ze šesti satelitů Orbcomm, a když už to 20. června vypadalo, že se start konečně vydaří, v čase T-12 minut se objevil problém s tlakem nádrží druhého stupně. Hned o den později Falcon dostal další šanci, kterou ale opět propásl. Aby toho totiž nebylo málo, do hry se připletlo špatné počasí. Po dlouhé sérii odkladů jsme se tedy startu dočkali až 14. července. Ke cti SpaceX budiž připsáno, že vše opět fungovalo na jedničku a Falcon 9 tak potvrdil svou vzrůstající roli spolehlivého nosiče.
K nedělnímu poledni už více než rok a půl patří náš seriál, který rekapituluje dění v uplynulém týdnu, tedy Kosmotýdeník. Také dnes jsme pro Vás připravili tři největší kosmonautické události a pár menších zpráv, které sice nevydají na velký článek, ale rozhodně bychom na ně neměli zapomínat. Ze všeho nejdříve se podíváme na premiérový let zbrusu nové ruské rakety Angara. Pro druhé téma se přesuneme ze severního Ruska do Jižní Ameriky – na start rakety Sojuz, která z Francouzské Guyany vynesla na oběžnou dráhu čtyři telekomunikační satelity. Na závěr si necháme menší pozdvižení, které v Austrálii způsobila raketa Sojuz.
Čekání na start soukromé rakety Antares, která by měla k ISS dopravit již třetí zásobovací loď Cygnus bylo dlouhé, ale nyní se zdá, že se konečně chýlí ke svému konci. Nosič společnosti Orbital Sciences Corporation se před několika hodinami vydal na odpalovací rampu, kde podstoupí poslední přípravy před zážehem motoru, který je naplánovaný na sobotní večer středoevropského letního času. V dnešním článku si připomeneme problémy, které způsobily odklad startu a zaměříme se i na samotnou misi lodi Cygnus.
V pondělí ráno, ještě před svítáním, se na 700 metrů dlouhou cestu z montážní haly na odpalovací rampu jihoamerického kosmodromu v Kourou vydala další, celkově již osmá, raketa Sojuz. Tentokrát se pod jejím aerodynamickým krytem ukrývaly 4 družice rodícího se telekomunikačního systému O3B. V poledne už byla vztyčená do vertikální polohy pomocí hydraulického systému. Na konci dne se k raketě přisunula montážní věž, která umožní připojit samotný náklad.
Pokud jste se dnes, tedy v neděli, těšili na tradiční zhodnocení uplynulého týdne z hlediska kosmonautiky, tedy seriál Kosmotýdeník, dočkali jste se již jeho 94. pokračování. Stejně jako obvykle jsme pro Vás připravili tři hlavní témata – srážku ISS s kosmickým smetím, pokroky v přípravě evropského zařízení IXV a na závěr navštívíme jihočínský ostrov Hainan, kde pokračuje stavba nového kosmodromu Wenčang. Na konci článku opět najdete tři menší zprávy, které sice nevydají na delší povídání, ale určitě by byla škoda je vynechat.
Sezóna hurikánů začala teprve před pár dny a už tu máme prvního zástupce. V Karibiku se v minulých desítkách hodin zformovala tropická bouře, která vzhledem ke svému prvenství musela dostat jméno začínající na „A“ – Arthur. Na anomálii, která se zatím ještě nedá označit za hurikán se ihned zaměřily zraky všech meteorologických satelitů, které vidí do Karibiku. Se svou troškou do mlýna přispěchala i Mezinárodní vesmírná stanice – ostatně právě z fotoaparátů a širokoúhlých objektivů pochází úvodní fotografie dnešního článku.
Dosavadní odhady hovoří o tom, že lidstvo vyprodukuje každý rok zhruba 40 miliard tun oxidu uhličitého. Mezi jednotlivými státy jsou samozřejmě značné rozdíly – například rozvojové země produkují řádově méně tohoto plynu, než státy průmyslově rozvinuté. Pokud však množství vypuštěného CO2 zprůměrujeme, vyjde nám, že každý člověk na planetě Zemi vyprodukuje za rok 5,5 tuny tohoto plynu. Zhruba polovinu pohltí oceány a zemský povrch. Tento týden vypuštěná družice OCO-2 odhalí, odkud oxid uhličitý pochází, ale také kde přesně je absorbován, nebo kde se hromadí.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.