LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Vítám vás u dalšího vydání Kosmotýdeníku, který přináší to, co přineslo právě uplynulých sedm dní v kosmonautice. Ani tentokrát tomu nebude jinak. Podíváme se na události, které formovaly tento týden ve vesmíru. Nejdříve zamíříme na Kourou, kde odstartovaly dva nové satelity navigačního systému Galileo. Navštívíme kazašské stepi, kde přistála návštěvnická expedice, která byla součástí Mezinárodní kosmické stanice. Následně se zaměříme na obhlídku našich vyslanců po Sluneční soustavě. Navštívíme vozítko Curiosity a sondy Maven, podíváme se na nové fotky ze sondy New Horizons a podrobněji nahlédneme na povrch trpasličí planety Ceres. To však není vše. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Včera ve 23:29 našeho času se od zadního dokovacího portu modulu Zvezda uvolnila kosmická loď Sojuz TMA-16M. Na její palubě mířil domů jak rekordman v souhrnné délce pobytu ve vesmíru, Gennadij Padalka, tak i první dánský kosmonaut Andreas Mogensen a Kazach Ajdin Ajmbetov. Návratová kabina Sojuzu přistála ve stepích Kazachstánu dnes brzo ráno – ve 2:51 našeho času. Posádka byla v pořádku a na ISS zůstala šestičlenná sestava tvořící 45. dlouhodobou expedici, kterou vede Američan Scott Kelly.

Posledních několik týdnů jsme mohli jen s nostalgií vzpomínat na dny po průletu kolem Pluta, kdy jsme se těšili ze stále nových fotek trpasličí planety. Jenže sonda potřebovala poslat i data z nefotících experimentů a tak byla naplánována pauza ve zveřejňování fotek. Teď ale půst končí a začíná období, o kterém Alan Stern před pár týdny řekl, že v něm budou „pršet fotky“. NASA před několika hodinami zveřejnila snímky Pluta a Charonu a opět je to dech beroucí podívaná.

Kráter se záhadnými bílými skvrnami je ve středu pozornosti odborné i laické veřejnosti už od chvíle, kdy DAWN přinesla první detailnější snímky Cerery. NASA právě uveřejnila zdaleka nejdetailnější snímek tohoto kráteru s úžasnými detaily záhadných bílých skvrn. Kráter byl pojmenován Occator a sonda DAWN jej zobrazila s rozlišením 140 metrů na pixel. Můžeme doufat, že v tomto rozlišení už to pomůže geologům lépe porozumět tomu, co je na snímku vlastně zobrazeno. Protože hlavní bílá skvrna je zdaleka tím nejjasnějším, co na planetce nalezneme, proto výsledný obrázek byl vytvořen kombinací běžné expozice a snímku výrazně podexponovaného.

Dočkali jsme se! V dubnu jsme Vás informovali o tom, že v Michoudově středisku probíhají přípravy na svařování inženýrského demonstrátoru. Ten poslouží k praktickému vyzkoušení všech montážních procesů. Tyto zkušenosti se pak budou hodit při stavbě letového Orionu. Zároveň jsme psali, že po prázdninách začne svařování ostrého letového modelu. A je to tu – 5. září byl na obří svářečce dokončen první ze sedmi svárů, které spojí dohromady jednotlivé díly pro přetlakovou kabinu lodi Orion, která se v roce 2018 vydá bez posádky na špičce rakety SLS k Měsíci. NASA k této události připravila obsáhlou fotogalerii a když jsme začali vybírat, které fotky Vám v článku ukážeme, bylo nám líto některé vyřadit nakonec tedy přinášíme kompletní fotogalerii od NASA. Článek obsahuje více fotek, než bývá na našem webu zvykem, ale věřte tomu, že snímky za to opravdu stojí. Právě totiž začala vznikat nová kosmická loď schopná letů mimo zemské gravitační pole.

Hned na začátek článku si vysvětleme slovo telerobotika. Wikipedia nám k tomuto heslu říká, že jde o oblast robotiky, která se zabývá řízením poloautomatických a automatických strojů na dálku. Už dnes tyto stroje pomáhají například pyrotechnikům, nebo lékařům. Do budoucna se jedná o velmi progresivní směr, který může hrát důležitou roli i při průzkumu cizích planet. I o tom se v dnešním článku zmíníme. V pondělí 7. září se dánský kosmonaut Andreas Mogensen, v současné době pobývající na Mezinárodní vesmírné stanici, pustil do telerobotických zkoušek. Na tom by nebylo nic tak neobvyklého, pokud by operátora a ovládaný stroj nedělila vzdálenost v řádu tisíců kilometrů.

Od čtenářů jsme se dozvěděli, že by ocenili častější informace o přípravě misí. Rozhodli jsme se tento trend vyslyšet a budeme se snažit o pokrocích ve stavbě sondy informovat častěji. Dnes Vám přinášíme fotografie americké sondy InSight, která se v březnu příštího roku vydá k Marsu společně se dvěma cubesaty. Sonda byla ve druhé polovině srpna uložena do bílé přeletové schránky, která bude chránit cenný interiér až do té chvíle, než dorazí k Marsu. Sonda InSight je stacionární lander velmi podobný projektu Phoenix. jeho úkolem bude přistát v lokalitě Elysium Planitia, kde začne pomocí citlivých přístrojů zkoumat vnitřní složení Rudé planety.

Ano, ano, je to tak – Samantha Cristoforetti opět píše! Život často přináší vtipné, paradoxní a hlavně nečekané situace. Minulý týden jsme Deník astronautky ukončili. Více než dva měsíce po ukončení mise Samanthy jsme čekali na její dojmy z návratu na Zemi a snažili se náš seriál do té doby udržet. Nakonec jsme se tedy přeci jen dočkali. Samantha velice podrobně píše o svých posledních okamžicích ve vesmíru a prvních dojmech a aktivitách po návratu. Oživme tedy ještě na chvíli náš seriál a začtěme se do vyprávění italské astronautky… „Po letní rehabilitaci a předání mnoha hlášení (a ano, po dvou týdnech dovolené), je čas dovést vyprávění o mé misi na ISS ke zdárnému konci. Toto je první zápis ze závěrečné série v mém deníku, ve kterém se ohlédnu zpět za svým odletem ze stanice, přistáním a adaptací na život na Zemi!

Další týden utekl jako voda a to zejména díky velkému počtu velmi zajímavých kosmických událostí. V aktuálním vydání Kosmotýdeníku, který každý týden shrnuje to nejzajímavější z dění právě v kosmonautice se proto podíváme hned na několik zajímavých věcí. Nejdříve navštívíme japonský rentgenový teleskop Suzaku, jehož mise musela být ukončena. Zamíříme k Mezinárodní kosmické stanici, kde v současnosti pobývá devět astronautů. Nevynecháme ani dění v soukromém sektoru a navštívíme kosmodrom na Floridě, kde k nebi vzlétl Atlas V. Mnoho dalších událostí vás čeká již v samotném článku. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

V říjnu minulého roku z čínského kosmodromu Xichang odstartovala raketa CZ-3C se zajímavou sondou Chang’e 5 T1. Šlo o misi, která měla především otestovat návrat tělesa na Zemi druhou kosmickou rychlostí. Čína totiž chce už za dva roky dopravit na Zemi vzorky lunární horniny. Na dráhu volného návratu se tehdy vydala sonda s návratovým pouzdrem Xiaofei, které po obletu Měsíce úspěšně přistálo zpět v Zemi Draka. Samotná sonda však Zemi minula a po jejím obletu se vydala do libračního centra L2 soustavy Země – Měsíc. Odtud měla nerušený výhled na odvrácenou stranu našeho souputníka, kterou studovala celý prosinec. Poté se vydala zpět k Měsíci a vstoupila na jeho oběžnou dráhu, kde pracuje dodnes. Veškerá její práce se soustřeďuje na přípravu následujících čínských lunárních výprav, testování klíčových technologií ale i studium Měsíce.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.