LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Čtvrtá zásobovací loď Cygnus a zároveň první zástupkyně z vylepšené řady dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici. V útrobách lodi se ukrývá téměř tři a půl tuny nákladu – hlavně zásoby pro posádku, ale jsou tu i vědecké přístroje, nebo potřeby pro počítače, či výstupy do volného prostoru. Pokud půjde všechno podle plánu, měli by astronauti zachytit loď s pomocí staniční robotické paže a následně ji připojit k modulu Unity. Zachycení je plánováno na 12:10 našeho času a v tomto článku budete mít možnost celou operaci sledovat živě.

Když se 20. května roku 2010 vydala k Venuši japonská sonda Akatsuki (též označovaná jako Venus Climate Orbiter (VCO), nebo PLANET-C), spřádali vědci plány na to, jak to bude pěkné, až se sonda usadí na oběžné dráze kolem druhé planety Sluneční soustavy. Kolem Venuše v té době kroužila evropská sonda Venus Expres, takže se nabízelo krásné spojení dat z obou sond, což je po vědecké stránce vždycky ohromně důležité – každá sonda zkoumá jiné místo planety, takže odborníci mohou porovnávat podmínky ve stejném čase na různých místech. Jenže všechny naděje vyhasly šestého prosince 2010.

Včera se kolega Lukáš Houška ve svém Kosmotýdeníku věnoval kromě jiného startu ruské rakety Sojuz 2-1v, která měla na oběžnou dráhu vynést armádní satelit Kanopus ST, který je podle všeho určený k detekci ponorek. Selhalo jedno ze čtyř pyrotechnických zařízení, které mělo zajistit separaci vynášené družice od horního stupně Volga. Obě tělesa nyní zůstávají spojená a míří k nekontrolovatelnému zániku v atmosféře, který by mohl přijít už zítra, tedy v úterý 8. prosince. Přesné místo zániku zatím neznáme, ale v průběhu dalších hodin by se mohly začít odhady alespoň částečně zpřesňovat. V tomto článku se Vám budeme snažit přinášet průběžně aktualizované informace.

Studentka Akatsuki v roce 2010 ve třídě „Venuše“ nezvládla předmět „brzdící zážeh“ a profesorka „nebeská mechanika“ byla nekompromisní – šance na reparát přijde až za dlouhých pět let! Tak nějak by mohl vypadat personifikovaný příběh japonské sondy Akatsuki, který byl dnes ráno korunován úspěchem. „Studentka“ nic nepodcenila a opakovaný pokus zvládla na výbornou. 51 minut po naší půlnoci začal brzdící zážeh trvající 20 minut a 30 sekund a po jeho dokončení byla Akatsuki na protáhlé oběžné dráze kolem druhé planety sluneční soustavy.

Přes ne zcela pozitivní zprávy o momentálním stavu financování ruského kosmického programu a ještě horší výhled přísunu financí na další roky probíhá na stránkách Roskomosu zajímavá anketa. Veřejnost v ní dostala možnost vybrat jméno pro pilotovanou loď nové generace, která je zatím známa pod akronymem PTK-NP („Пилотируемый Транспортный Корабль Нового Поколения“ – pilotovaná transportní loď nové generace). Na výběr je z deseti více či méně patriotických názvů a hlasovat nemusí pouze občané Ruské federace. Možnost zasáhnout do výběru jména pro novou ruskou loď tak mají i naši čtenáři. Jedná se o jedinečnou příležitost, kterou si asi málokterý fanoušek kosmonautiky nechá ujít. Ovšem, jak už to občas chodí, celá záležitost má pár malých háčků…

Ve čtvrtek 3. prosince vypuštěná evropská sonda LISA Pathfinder dnes prošla důležitou zkouškou. O půl páté ráno našeho času vyzkoušely pozemní týmy správnou funkci hlavního motoru na pohonné sekci. Motor hořel celkem tři minuty, během kterých se neobjevila žádná vážná závada. Pozemní týmy nyní budou analyzovat data nasbíraná během jeho chodu – především se zaměří na výkon a chování motoru. K zážehu došlo v době, kdy byla sonda v zorném poli patnáctimetrové antény umístěné na kosmodromu v Kourou.

Další týden je za námi a přichází druhá adventní neděle. Ani v adventu však nepřijdete o pravidelný souhrn událostí, které v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautiky. Vítejte u čtení Kosmotýdeníku. Tentokrát se vydáme na stupu příčiny výbuchu jednoho vyřazeného satelitu na oběžné dráze, který má známého pachatele, jenž má na svém kontě už více zářezů. Následně se podíváme na spektakulární snímky trpasličí planety Plutu. Nevynecháme čerstvé informace o chystané premiéře letu rakety Falcon 9 po její nehodě a mnoho dalšího. Hezkou neděli a dobré čtení.

Původně měla raketa Atlas vynést loď Cygnus na oběžnou dráhu ve čtvrtek, ale počasí startu nepřálo – meteorologové dávali úspěšnému odstartování jen 10%, start se tedy přeložil na pátek, kdy byly podmínky vhodné s pravděpodobností 40%. Leč nárazový vítr plány zhatil a start se odkládá na sobotní večer. Jelikož jsme včera spustili náš přímý přenos a YouTube neumožňuje navázat na již ukončené vysílání, musíme založit nový stream. Ke startu by mělo dojít dnes ve 23:10 našeho času a přímý, česky komentovaný přenos bychom chtěli spustit okolo 22:55. Snad nám bude počasí přát více než v minulých dnech.

Jedním z velmi očekávaných momentů příštího roku je vypuštění statické sondy pro výzkum Marsu – landeru InSight (Interior Exploration Using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport). Ten má dosednout na povrch Rudé planety, s pomocí robotické paže vyskládat do okolí jednotlivé vědecké aparatury, které budou po dobu dvou let měřit seismickou aktivitu Marsu a tím pádem pochopit tajemství vnitřní stavby této planety. Start je zatím naplánován na březen příštího roku, nicméně nyní se objevil poměrně závažný problém.

Už více než půl roku uplynulo od chvíle, kdy se raketa Falcon 9 rozpadla ve vzduchu. Už tehdy bylo jasné, že se budou muset výrazně odkládat starty, nejméně o několik týdnů, mnohem pravděpodobněji ale v řádu měsíců. Postupně se objevovaly spekulace o tom, kolik by mohla SpaceX stihnout letos startů, číslo se pomalu snižovalo, až jsme nakonec zůstali pouze na start jediný. Pojďme sitedy říci, jak by mohl vypadat návrat Falconů do služby a na co se můžeme těšit v prvních dnech roku 2016.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.