sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Eutelsat

Společnost Eutelsat podepsala finanční balíček v hodnotě 975 milionů eur s francouzskou exportní úvěrovou agenturou, který má pomoci financovat 440 náhradních družic pro konstelaci širokopásmové sítě OneWeb na nízké oběžné dráze Země (LEO).

Space Systems

Společnost Space Systems oznámila smluvní dohodu se společností PickNik Robotics na podporu vývoje softwaru pro misi Fly Foundational Robotics (FFR) agentury NASA. FFR se zaměřuje na rozvoj schopností robotické manipulace na oběžné dráze.

The Exploration Company

Francouzsko-německá letecká společnost The Exploration Company dokončila simulované testy přistání na vodní hladině své lodi Nyx, modulární, opakovaně použitelné kosmické loďi určené k přepravě nákladu i posádky na nízkou oběžnou dráhu Země.

Orbex

Britská společnost Orbex, která se zabývá vyvojem nosných raket, oznámila, že podala návrh na nucenou správu poté, co selhalo několik pokusů o zachování financování společnosti.

SpaceX

Investoři a obchodníci ve vesmírném sektoru očekávají, že plánovaná primární veřejná nabídka akcií (IPO) společnosti SpaceX v letošním roce vyvolá nárůst kapitálu v celém odvětví, ale ne bez rizika, že v budoucnu odvede pozornost investorů od ostatních společností.

Německé letecké a kosmické centrum

Bavorský ministerský předseda Markus Söder 4. února oznámil, že Německé letecké a kosmické centrum (DLR) obdrží 58 milionů eur na vybudování Centra pro řízení lidského výzkumu, které bude podporovat budoucí robotické a lidské výzkumné mise. Celkové náklady na zařízení činí 78 milionů eur a kromě bavorského financování DLR investuje 20 milionů eur ze svého institucionálního rozpočtu.

ULA

Vedoucí pracovníci společnosti United Launch Alliance uvedli, že odchod dlouholetého generálního ředitele Toryho Bruna měl na společnost dopad. Podle nich to však nezměnilo schopnost společnosti ULA plnit její hlavní úkol: zvyšovat rychlost startů nové rakety Vulcan.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

Už zítra Cassini prolétne výtryskem

Je to pěkná náhoda – zítra, tedy 28. října slaví Česká republika významný svátek. Mnoho milionů kilometrů od našeho státu i od naší planety dojde také ke sváteční události – americká sonda Cassini vykoná dosud nejhlubší zanoření do výtrysků (48 km nad povrchem), které se objevují nad jižním pólem ledového měsíce Enceladus. Ten by podle dosavadních zjištění mohl mít podmínky umožňující vznik jednoduchých forem života. Když se Cassini stavěla, nikdo nečekal, že bude jednou plnit takové úkoly. Palubní přístroje nikdy nebyly konstruovány na to, aby hledaly život a proto to od nich nemůžeme čekat.

Plnění zásob do lodi Cygnus

Letos 3. prosince by se měla do vesmíru vydat čtvrtá zásobovací loď Cygnus. Bude to více než rok poté, co cesta minulé lodi skončila v plamenech jen pár desítek metrů nad startovní rampou. O prosincový start se postará osvědčená raketa Atlas V, která dočasně nahradí nosiče Antares, které momentálně prochází přestavbou na nový typ motorů. Technici již začali plnit útroby lodi prvními zásobami. Tento proces bude pokračovat během příštího měsíce, až se nakonec bude v útrobách lodi ukrývat tři a půl tuny nákladu.

Kosmotýdeník 162. díl (19.10. – 25.10.2015)

Týden opět utekl jako voda a já doufám, že jste v tento výjimečně dvacet pět hodin trvající den připraveni si přečíst aktuální vydání Kosmotýdeníku. Tentokrát se podíváme, jak je na tom s testováním americká sonda OSIRIS-REx. Nad Tichým oceánem zuřil hurikán Patricia a díky tomu vznikly zajímavé snímky, na které se podíváme. Nevynecháme ani dění misí New Horizons a Dawn. Zavítáme také k Saturnu a poodhalíme odtajněné plány tajné vojenské vesmírné stanice, která měla létat v sedmdesátých letech. Přeji příjemné čtení a dobře prožitou prodlouženou neděli.

SLS má definitivně prověřené systémy

Tomu procesu se říká CDR – Critical Design Review a jde o mimořádně podrobnou analýzu všech systémů, které projekt potřebuje pro svou realizaci. Raketa Space Launch System (SLS) tímto důkladným rozborem prošla na výbornou. Analýza trvala 13 specializovaným týmům celých 11 týdnů. Během nich odborníci z NASA, ale i z odborných firem, které s projektem nesouvisí analyzovaly na tisíc dokumentů a 150 GB dat. Výsledkem jsou jen drobné změny projektu. Aktuální CDR byl zaměřený pouze na nejslabší verzi rakety SLS s nosností 70 tun na nízkou oběžnou dráhu. Dokončení tohoto podrobného rozboru bylo klíčové pro další pokračování přípravných prací. Letový hardware se sice už vyrábí, ale stále je možné dělat drobné změny.

Vážka na testovacím stanovišti

Jak jsme Vás informovali v posledním díle Kosmotýdeníku, na testovací areál McGregor v Texasu, dorazila zkušební kabina nové pilotované lodi firmy SpaceX. Jde o modul určený k testům motorů SuperDraco a nese jméno DragonFly, tedy v češtině Vážka. S pomocí tohoto testovacího zařízení by SpaceX ráda získala další zkušenosti s motorickým přistáváním. O tomto projektu jsme Vás na našem blogu již informovali v květnu loňského roku, kdy SpaceX tyto plány poprvé zveřejnila. Za tu dobu se pár věcí změnilo, některé se upřesnily a proto přicházíme s novým aktuálním článkem.

Na průzkumníka Merkuru si musíme počkat

Společná evropsko-japonská mise Bepi Colombo, určená ke studiu první planety Sluneční soustavy měla odstartovat v lednu roku 2017. Jak ale na našem diskusím fóru informoval Michal Václavík z České kosmické kanceláře, projektu se nevyhýbají problémy. Největší starosti dělá pointační mechanizmus vysokoziskové antény, dále energetická jednotka pro elektrický pohon a komplikace neminuly ani laserový výškoměr BELA. Další startovní okna se otevírala v červenci a říjnu roku 2017, což by znamenalo přílet k Merkuru v lednu 2024, nebo v prosinci 2025. V takovém případě by ale muselo definitivnímu usazení na oběžné dráze předcházet 8 průletů kolem nejmenší planety Sluneční soustavy.

Stav výstavby zatím jediné startovací rampy ve Vostočném v červenci 2014. Pro orientaci – rakety budou přivážený „zezadu“. Šedá betonová konstrukce uprostřed je samotná odpalovací rampa, na které bude raketa následně ustavena. „Pánev“ ve tvaru V směřující kupředu slouží k odvodu spalin raketových motorů. Celá přijde vybetonovat…

První start z Vostočného se odkládá

„Z kosmodromu Vostočnyj odstartuje první raketa do konce roku 2015,“ tyto odpovědi jsme od prezidenta Ruské federace Vladimira Putina slýchali již několik let – prakticky od roku 2007, kdy se začalo se stavbou obřího komplexu v hustých lesích Dálného Východu. Tomuto cíli bylo přizpůsobeno všechno – ačkoliv na kosmodromu má stát několik startovních ramp, stavěla se jediná – aby se to stihlo. Nyní je ale jasné, že po sérii problémů, které stavbu Vostočného potkaly, bude potřeba termín odložit. Start naplánovaný na 23. prosince letošního roku se tak s jistotou nestihne.

Třetí člen rodiny Sentinel je hotový

Evropská řada družic Sentinel zaměřená na studium planety Země spadá do programu Copernicus. Plány hovoří o vypuštění pěti různých typů družic, přičemž každý typ bude disponovat dvěma satelity. Sentinel 1 zaměřený na radarové snímkování už na oběžné dráze krouží od dubna 2014, kdy jej z Kourou vynesla raketa Sojuz. Letos v červnu se díky raketě Vega podíval na oběžnou dráhu Sentinel 2A zaměřený na multispektrální snímkování povrchu především ve viditelné a blízké infračervené části spektra. Na pomyslné dveře ale už klepe zástupce třetího typu družic Sentinel, který by měl startovat na začátku prosince.

Kosmotýdeník 161. díl (12.10. – 18.10.2015)

Po vědecké stránce nás tento týden nepotkala žádná mimořádná událost. Přesto je vhodné si připomenout všechny události, které uplynulých sedm dní přineslo. Hlavním tématem dnes bude rozhodnutí NASA o výběru tří malých raket pro vynášení cubesatů. V krátkých zprávách pak najdete třeba informace o vypuštění dvou telekomunikačních družic, nebo o změnách v managementu projektu Orion a SLS. Závěrečný snímek týdne Vám ukáže, že na různých místech Sluneční soustavy mohou vznikat podobné útvary.

Družice MMS stanovily rekord

Na začátku kosmonautiky bylo potřeba vyřešit mnoho problémů. Mezi nimi bychom našli i let dvou objektů ve formaci, což je nezbytným předpokladem pro spojení obou těles. Tento princip je dnes při letech zásobovacích lodí na ISS tak běžný, že jej ani nevnímáme. Přesto na starém dobrém letu ve formaci zbývá ještě hodně prostoru pro posouvání hranic. Jednou z výzev je zvyšování počtu objektů, které ve formaci letí. Čtyři družice amerického systému MMS zrovna teď přepisují historii, protože letí v doposud nejtěsnější formaci, jaké tento počet objektů kdy dosáhl.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.