LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jaro na Zemi je v plném proudu a také na Marsu roboti nezahálejí. Věnujme jim proto malé ohlédnutí. Podíváme se na to, jaké výzkumy plánuje tým kolem stařičké Opportunity a co zajímavého právě prováděla větší Curiosity. V úvodu článku vidíme mimořádný snímek. Pořízen byl sice již 31. března tohoto roku během solu 4332, ovšem podobných záběrů jsme se nedočkali již léta. Na snímku je krásně vidět větrný prachový vír (anglicky dust devil), který se proháněl pláněmi uvnitř velkého kráteru Endeavour (kráter o průměru 22 km je tak velký, že vypadá jak rovná pláň s dunami). V popředí jsou svahy tvořící vlastně valy kráteru a stopy vozítka v nich. Opportunity totiž aktuálně opět popojíždí a cílem jsou smektity. To je minerál ze širší skupiny jílovitých minerálů, které by měly být v této oblasti Marsu hojné.
Program Space Shuttle, v rámci něhož NASA provozovala své raketoplány, je již několik let minulostí. Poslední start raketoplánu proběhl před pěti lety, 8. července 2011. Kola orbiteru Atlantis se naposledy dotkla přistávací dráhy o necelých třináct dní později. Tím okamžikem se uzavřela jedna z významných kapitol dobývání vesmíru. Raketoplány a jejich příslušenství čekalo „odstrojení“, konzervace a převod do sbírek vybraných muzeí. Nejatraktivnějšími exponáty jsou samozřejmě orbitery Discovery, Atlantis a Endeavour, nicméně ani další dobové artefakty nezůstaly opomenuty a nacházejí si pomalu cestu do expozic. Ovšem jak ukázaly události těchto dní, ani tyto cesty nemusí být vždy přímočaré a prosté vzrušení…
Nedělní poledne značí vydání čerstvého dílu pravidelného přehledu těch nejdůležitějších událostí v kosmonautice za uplynulý týden. 191. díl Kosmotýdeníku vám tentokrát přiblíží úspěšné ukončení zásobovací mise CRS-8, kterou završilo přistání lodi Dragon do vln Pacifiku. Dále se podíváme na možné plány pro destrukci ISS, v případě nečekaných komplikací. Nebude chybět první stupeň rakety Falcon, který se vrátil na plošině do přístavu. Prozradíme také příčinu odložení prvního startu z kosmodromu Vostočnyj. Podíváme na novou várku objevů z teleskopu Kepler, který hledá planety mimo naší Sluneční soustavu. Nakonec zamíříme do Číny, kde startovala raketa CZ-2D se satelitem Yaogan 30. To a další informace najdete v aktuálním dílu Kosmotýdeníku, přeji vám příjemné čtení a vydařenou neděli.
Jména použitá v názvu článku se váží ke dvěma navigačním družicím evropského systému Galileo, konkrétně ke 10. a 11. plně operačnímu satelitu – před nimi se na oběžnou dráhu podívaly i dvě testovací družice GIOVE, proto se aktuální dvojice označuje čísly 13 a 14. Tyto satelity se v minulých dnech dočkaly důležitého kroku na cestě ke startu – do jejich nádrží naplnili technici palivo. Jelikož palubní trysky využívají toxický hydrazin, museli technici k tankování přistoupit velmi opatrně a na sobě měli speciální přetlakové skafandry. Zatímco satelit s pořadovým číslem 13 dostal palivo 3. května, „čtrnáctka“ se dočkala o den později. Palivo v nádržích umožní družicím provádět drobné korekce oběžné dráhy během jejich dvanáctileté služby.
V letošním roce je několik momentů, které si žádají větší pozornost, než ostatní a na které se těšíme už několik let. Start mise ExoMars 2016 máme úspěšně za sebou, JUNO se blíží k Jupiteru a ke startu se přibližuje i ostře sledovaný projekt OSIRIS-REx, který má startovat v září na raketě Atlas V. Technici z firmy Lockheed Martin, kteří zodpovídají za stavbu této sondy právě dokončili sérii kontrol, které jsou nezbytné pro odeslání na kosmodrom. Kennedyho středisko bude pro tuto sondu poslední pozemskou štací před vysláním do meziplanetárního prostoru.
V těchto dnech finišuje v Praze velká konference Living Planet Symposium, která je zaměřená na prezentaci a diskuzi výsledků družicového pozorování naší planety. Podobně jako během minulých ročníků konference byla také akce doprovázena vzdělávacím programem pro střední školy – ESA School Lab. Tuto akci organizuje Vzdělávací kancelář Evropské vesmírné agentury (ESERO Czech Republic) a Univerzita Karlova ve spolupráci s ESA, National Space Academy of United Kingdom a DLR – Německým výzkumným centrem pro letectví a kosmonautiku. Pro studenty bylo mimo zajímavého povídání připraveno velké množství experimentů a demonstrací. Výklad byl veden jak v Angličtině tak v Češtině a pro demonstrace nechyběly drony, termokamery, spektrometry ani 3D obrazovky.
Ten závod může s trochou fantazie připomínat soupeření Sovětského svazu a Spojených států v rané éře kosmonautiky. I tentokrát jde o ostře sledovaný „souboj“ dvou stran o to, kdo jako první dopraví člověka na oběžnou dráhu. Jenže doba se posunula – v rolích obou soupeřů už nejsou kosmické agentury stojící na opačných stranách železné opony, ale dvě americké soukromé společnosti – SpaceX a Boeing. Právě ony mají v dalších letech zajišťovat dopravu amerických astronautů na ISS a proto je jejich vzájemné soupeření velmi atraktivní.
Technici na Kennedyho vesmírném středisku úspěšně dokončili sérii testů přetlakové kabiny návratového modulu lodi Orion, která v roce 2018 vyrazí na nepilotovaný oblet Měsíce. Při této misi ještě na palubě nebudou lidé, ale při dalších letech už ano. Je proto potřeba mít jistotu, že konstrukce lodi bude plnit hlavní úkoly, tedy že svary udrží tvar kabiny i při namáhání při startu a návratu na Zemi, stejně tak i to, že kabina udrží atmosféru, kterou bude posádka dýchat. Zkoušky dopadly dobře a tak se může pokračovat v naplánovaném harmonogramu prací.
Nákladní loď Dragon splnila hlavní část svojí mise a nyní už jí čeká návrat zpátky na Zemi. Astronauti naložili loď vědeckými experimenty a rozbitými přístroji, protože Dragon je jediná nákladní loď, která neshoří v atmosféře, takže umí navrátit cenný náklad bez poškození. Zbytek nákladového prostoru pak vyplní odpadky. Loď bude nejprve odpojena od stanice pomocí robotické paže Canadarm2 a pak bude vypuštěna. Sérií krátkých zážehů se nejdříve vzdálí do bezpečné vzdálenosti od ISS a pak už Dragon zamíří zpátky do atmosféry. Odpojení a odlet lodi můžete sledovat naživo na NASA TV. Samotné odpojení by mělo přijít v 15:18 našeho času.
Od spektakulární havárie rakety Antares v říjnu roku 2014 už uběhlo celkem dost času. Aby společnost Orbital ATK nepřerušila dodávku zásob na ISS, koupila si mezitím 2 starty raket Atlas V od společnosti ULA, které úspěšně dopravily k ISS dva exempláře lodi Cygnus. Nový Antares už je ale téměř připravený k návratu do služby. Tento týden je v plánu vývoz prvního stupně rakety na startovní rampu a poté série testů, včetně krátkého 30 sekundového statického zážehu, pro ověření správné funkce všech systémů. Pokud půjde vše podle plánu, mohl by se Antares vydat k obloze už v červenci tohoto roku, tedy za méně než dva měsíce.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.