Jim Bridenstine
Bývalý administrátor NASA Jim Bridenstine vyzval Senát, aby urychleně potvrdil Jareda Isaacmana na pozici nového administrátora.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Bývalý administrátor NASA Jim Bridenstine vyzval Senát, aby urychleně potvrdil Jareda Isaacmana na pozici nového administrátora.
Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) zveřejnil 11. března oznámení o příležitostech, které oficiálně otevřelo misi Tianwen-3 mezinárodní spolupráci. Tianwen-3 si klade za cíl shromáždit vzorky z Marsu a vůbec poprvé je doručit na Zemi.
Společnost Isar Aerospace 12. března oznámila, že podepsala smlouvu na vynesení dvou družic pro program agentury Arctic Ocean Surveillance (AOS) v roce 2028. Start rakety Spectrum na sluneční synchronní dráhu se uskuteční z kosmodromu Andøya.
RBC Signals rozšiřuje svou globální síť pozemních stanic akvizicí 10 šestimetrových antén pro družicové sledování v pásmu S a X od společnosti Microsoft.
Společnost Momentus oznámila 11. března dohodu, která zákazníkům využívající orbitální tahač Vigoride poskytne konektivitu na vyžádání prostřednictvím partnerství se společností Solstar Space.
Operátoři mobilních družicových služeb (MSS) Viasat a Space42 zkoumají sdílenou multiorbitovou infrastrukturu, aby vylepšili a rozšířili své služby přímého připojení k zařízení po celém světě.
Společnost Rocket Lab oznámila 11. března plány na koupi dodavatele optických komunikačních terminálů Mynaric, který minulý měsíc vstoupil do restrukturalizace po zpoždění výroby a problémech s dodavatelským řetězcem.
Představitelé SpaceX na dvou brífincích 7. března o nadcházejících startech pro NASA poskytli nové podrobnosti o příčinách ztráty boosteru Falconu 9,který vynesl družice Starlink. K úniku paliva z jednoho motoru došlo už 85 sekund po startu.
Orbitální testovací zařízení X-37B přistálo na základně Vandenberg Space Force Base v Kalifornii 7. března a ukončilo svou sedmou misi poté, co strávilo více než 434 dní na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pokud se v těchto dnech mluví o čínském kosmickém programu, pak je řeč v naprosté většině o prozatím úspěšné sondě Chang’e-3,která v těchto dnech krouží kolem Měsíce. Ovšem ne vždycky se daří všechno a tak se nejlidnatější země světa musela v posledních hodinách vyrovnat i s neúspěchem. Ten naštěstí nepotkal mediálně atraktivní lunární sondu, ale „jen“ družici pro dálkový průzkum Země. Každopádně se ale přetrhla více než dva roky dlouhá šňůra učebnicových startů čínských raket.
Pravidelný souhrn kosmonautických událostí z uplynulého týdne je opět připraven k vašemu přečtení. Tento týden nebyl tak bohatý na velké události jako ten minulý, přesto se udály věci, které je třeba připomenout. Už minulou neděli úspěšně odstartovala čínská raketa s měsíční sondou Chang’e 3, která má přistát na povrchu našeho přirozeného satelitu. Falcon 9 v1.1 úspěšně zvládl svůj premiérový start směřující na geostacionární dráhu. Loď Cygnus od OSC už zná datum svého prvního operačního startu a dnešní kosmotýdeník uzavřeme zprávou o tom, jak se daří MAVENu na jeho cestě k Marsu.
Americký kosmodrom na základně Vandenberg se v těchto dnech připravuje na start rakety Atlas V v konfiguraci 501. O nákladu toho ale mnoho nevíme. Je schovaný za krycím kódovým názvem NROL-39. Přesto si dnešní článek klade za cíl sesbírat z internetu všechny možné informace o této družici a pokusit se z nich složit alespoň částečnou představu o nyní vynášeném armádním nákladu.
Jednou z nejatraktivnějších událostí příštího kosmonautického roku bude mise EFT-1, při které se vydá poprvé do kosmu nová americká loď Orion. V několika minulých článcích, kdy jsme se této misi věnovali, jsem sliboval, že se k tématu vrátíme i v dalších týdnech a že budeme tuto atraktivní událost sledovat. V posledních hodinách NASA zveřejnila několik dalších informací, které jistě nenechají fanoušky kosmonautiky chladnými a které zároveň ukáží, že mise EFT-1 pomalu začíná klepat na dveře. Tepelný štít je hotový a stejným výsledkem skončily i práce na záchranném systému lodi.
Hodně vody uplynulo od roku 1976, kdy se do lunárního prachu zabořily přistávací nohy sovětské sondy Luna 24. Šlo o poslední měkké přistání na povrchu Měsíce a od té doby náš soused na celých 37 let osiřel. Ještě dále do historie, až do roku 1973, musíme jít, abychom se dostali k poslednímu vozítku, které brázdilo lunární regolit – řeč je o sovětském Lunochodu 2. Od jeho přistání už uplynulo těžko uvěřitelných 40 let. Od té doby lidstvo na Měsíc trochu zanevřelo. Když už k němu letěla nějaká sonda, tak jen kroužila po jeho oběžné dráze, ovšem hlavní pozornost se zaměřila na okolní planety, především Mars. Nyní ovšem Čína sfoukne z těchto letitých rekordů prach.
Jako každou neděli i dnes se můžete těšit na pravidelný souhrn toho nejzajímavějšího, co se událo v kosmonautice a protože změna je život, tak si dnes ukážeme více, jak tři události, už jen proto, že tento týden byl kosmonautickými událostmi nabitý k prasknutí. Doufám tedy, že vám menší změna formátu nebude vadit a dáte přednost informační hodnotě článku. Dnes se tedy můžete těšit na celkem šest témat. Nejdříve se podíváme na úspěšný odlet sondy Mangalyaan k Marsu, poté zmapujeme pokusy o start Falconu 9. Navážeme zprávou o aktivaci tří českých akcelerometrů na družicích SWARM, prozkoumáme problémy, které provázely vozítko Curiosity. Nezapomeneme ani na let zásobovacího Progressu M21-M, který se neobešel bez problémů a dnešní kosmotýdeník uzavřeme pozvánkou na start jednoho ambiciózního čínského projektu.
Vozítko Curiosity už mělo na Marsu několik nepříjemných problémů – věnovali jsme se jim třeba v tomto starším článku. V minulých dnech si tunový rover vybral další z komplikací, ale nyní se konečně zdá, že by se měl vrátit zpátky do práce. Právě rozboru aktuálních potíží se bude věnovat náš dnešní článek. Řeč ale nebude jen o samotných problémech. Na zoubek se podíváme i aktuálnímu stavu kol, na kterých už jsou vidět známky opotřebení.
O tom, že bude pondělí k fanouškům kosmonautiky velmi přívětivé se asi moc nedalo spekulovat – v rozmezí pouhých pár hodin měly odstartovat dvě rakety – Sojuz a Falcon (více v našem článku). Jenže celé se to nějak zvrtlo. Sojuz s Progressem ještě odstartoval dobře (ačkoliv živý přenos trpěl značnými nedostatky), ale raketa Falcon se rozhodla, že tentokrát prostě do vzduchu nepůjde i kdyby se pozemní týmy rozkrájely. Právě o problémech s přípravami startu vylepšeného Falconu pojednává náš dnešní článek.
Kosmonautika umí být ke svým fanouškům opravdu štědrá. O tom se můžeme přesvědčit právě dnes, kdy se můžeme těšit na dva mimořádně zajímavé starty raket. Ať už půjde o vypuštění ruské zásobovací lodi Progress-M 21M pro ISS, nebo o komunikační satelit SES-8, který bude startovat na vylepšené raketě Falcon 9 v1.1, tak ani v jednom případě nemůžeme říct, že půjde o běžnou rutinu. Právě naopak – v mnoha ohledech na nás čekají atraktivní premiéry.
I poslední listopadová neděle bude vyhrazena kosmotýdeníku, tedy souhrnu toho nejzajímavějšího, co se za poslední týden událo v kosmonautice. Dnes se budeme věnovat misi Swarm, určené pro studium magnetického pole země, navážeme zprávou o problémech a řešeních, které aktuálně provází SpaceX a jejich raketu Falcon 9. Kosmotýdeník dnes uzavřeme vizuální vzpomínkou na start amerického MAVENu, který úspěšně míří k Marsu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
