sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dnes slavíme přesně 56 let od historicky prvního pilotovaného přistání lidí na jiném tělese, než je Země. Dne 20. července 1969 přistál lunární modul Eagle v Moři klidu s Neilem Armstrongem a Edwinem Aldrinem na palubě. Samotné přistání se uskutečnilo ve 20:17:40 UTC.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na Kennedyho středisko dorazilo zařízení se zkratkou ICPSU (Interim Cryogenic Propulsive Stage Umbilical). Jde o zařízení, které bude před startem spojovat mobilní odpalovací plošinu a horní stupeň rakety SLS. Přes ICPSU budou do horního stupně proudit nejen pohonné hmoty, ale postará se i o tlakování, či zásobování elektrickou energií. Kromě toho jsou na těchto pohyblivých ramenech umístěny i senzory, které hlídají případný únik plynů a měří i další veličiny v okolí horního stupně. V dalších týdnech by mělo celé zařízení podstoupit důkladné zkoušky, než začne plnit své úkoly na mobilní odpalovací rampě ve výšce 73 metrů.
Čína opět dokázala, že její plány a kroky jsou skutečně nevyzpytatelné. Sice se už delší dobu hovořilo o tom, že bychom se letos měli dočkat letové premiéry nové rakety Čchang-čeng 6, ale termín se nijak neupřesňoval. Čína žádné nové informace nezveřejňovala, chyběla jakákoliv mediální kampaň a proto této raketě nikdo moc nevěnoval pozornost. Poměrně překvapivá je tedy informace, která se včera začala šířit internetovým éterem – nosič má za sebou svůj premiérový let. V dnešním článku se zaměříme nejen na aktuální misi, ale také na samotnou konstrukci nové čínské rakety.
Již třetí rok, každý týden v neděli ve dvanáct hodin vychází souhrn kosmických událostí uplynulých sedmi dní: Kosmotýdeník. Ani jedinkrát během těch tří let jste o tento souhrn nepřišli a nejinak tomu bude dnes. Tento týden se stalo mnoho zajímavých věcí. Podíváme se na floridský kosmodrom, kde společnost Blue Origin přebrala startovací komplex 36. Podíváme se i na dění v ULA a Boeingu. Zavítáme na měsíc Enceladus, kde s největší pravděpodobností bylo definitivně potvrzeno, že se pod jeho povrchem nachází globální oceán. Během tohoto týdne došlo ke třem startům raket, ani ty samozřejmě nevynecháme. A ani tento týden nepřijdete o snímek týdne. S přáním hezké neděle, přeji příjemné čtení.
Pro kamenné planety a měsíce s poměrně velkou gravitací se skvěle hodí k cestám po povrchu vozítka s koly. Ostatně rovery jako Curiosity a Opportunity na Marsu nebo Lunochod a Yutu na Měsíci to jasně potvrdily. Ale co na malých tělesech jako jsou komety či asteroidy? Tam je gravitace tak nízká, že i sonda o hmotnosti 100 kg váží na povrchu takového tělesa jako list papíru na Zemi. Zdá se, že JPL, Stanfordská univerzita a MIT si ví rady.
Jak se přibližuje první pilotovaný let soukromé lodi CST-100 Starliner, je potřeba řešit praktické otázky jejího provozu. Jednou z nich je i přístupová věž s výtahem a bílou místností, přes kterou se kosmonauti dostanou do útrob lodi. Jenže rampa číslo 41 se používá pro starty raket Atlas V. Není možné rampu na několik měsíců uzavřít, než se věž postaví. Technici proto přistoupili k originálnímu řešení – jednotlivé segmenty přístupové věže se budou svařovat na stanovišti několik kilometrů od rampy, pak se převezou na místo stavby, kde se pomocí jeřábu sestaví na sebe. V dnešním článku uvidíte nejen video popisující význam této stavby, ale také tři fotky z přípravy jednotlivých segmentů obslužné věže.
Pomalu už nám začínají docházet superlativy, kterými bychom ohodnotili snímky, které nám posílá americká sonda New Horizons. Ta v červenci prolétla kolem trpasličí planety Pluto a nyní nám postupně posílá své fotky. Jestliže minulé nadílky ukázaly, že Pluto je mnohem zajímavější, než jsme si mysleli, pak nová série snímků bez přehánění posadí na zadek všechny fanoušky kosmonautiky. Nepřeháním! Pluto, které bylo ještě na začátku roku prachbídnou tečkou v černé tmě se nám teď ukazuje v detailech, které doslova berou dech.
V tomto článku potěšíme technicky zaměřené čtenáře, kteří rádi nahlédnou pod ruce technikům, kteří sestavují kosmické sondy, či teleskopy. Dnes nás čeká pohled do montážní haly Goddardova střediska ve státě Maryland. V této čisté místnosti se momentálně pracuje s tzv. backplane pro dalekohled Jamese Webba. Tato konstrukce je pro teleskop mimořádně důležitá, protože právě na ni budou připojeny šestiúhelníkové segmenty tvořící primární zrcadlo. Backplane zároveň poslouží i k připojení dalších optických členů a vědeckých přístrojů o celkové váze 2400 kg. Backplane pro JWST je jedním z největších kompozitních dílů, jaké kdy byly vyrobeny s touto úrovní přesnosti. Technici nyní celou osmimetrovou konstrukci vztyčili, aby mohli pokračovat v přípravných pracích. V dalších měsících se na konstrukci začnou pomocí robotické paže umísťovat jednotlivé segmenty primárního zrcadla.
Pokud jste se těšili, že sedmého ledna příštího roku odstartuje z Bajkonuru raketa Proton, která k Marsu dopraví první část evropsko-ruského projektu ExoMars, budete asi lehce zklamaní. Včerejší jednání společné skupiny ESA a Roskosmosu totiž rozhodlo o odsunu startu o dva měsíce na záložní startovní okno. Za všechno může odhalená výrobní vada na pouzdru EDM Schiaparelli, které má otestovat technologie nutné pro přistání u příští mise.
Minulý pátek opět rozvířil vody internetových fanoušků vesmírného výzkumu tým mise New Horizons, dokonce rovnou jeho vedoucí Alan Stern. V pátek večer proběhla v rámci pravidelného pořadu Weekly Space Hangout (o který se starají redaktoři serveru Universe Today) webová konference s opravdu zajímavými hosty. Za všechny jmenujme Sterna, jeho „pravou ruku“ Alici Bowman (ta dohlíží na tým letové kontroly), či neúnavnou publicistku Emily Lakdawalla ze Společnosti pro planetární výzkum. Pojďme si teď stručně shrnout některé novinky kolem tohoto zajímavého projektu.
Ještě než se dostaneme ke klíčové novince konce pracovního týdne, zrekapitulujme si krátce, jak je na tom nyní sonda i její tým. Pro Alana Sterna bylo toto léto nejzajímavějším obdobím jeho profesní dráhy. Vědecký tým mise vypracoval rozsáhlý odborný článek na základě dat, která stačila dorazit do sítě DSN v průběhu konce července a srpna. Text je momentálně pod odbornou kontrolou před publikací, a je pod ním podepsaných plných 152 spoluautorů. V současné době členové týmu připravují ještě rozsáhlejší práci (tzv. white paper), která by měla být dokončena příští měsíc, a veřejně publikována na listopadové „Planetary Science Conference“. Tam bude
Pokud všechno půjde podle plánu, měla by se dnes ve 21:00 našeho času vydat z kosmodromu Bajkonur k obloze ruská raketa Proton-M s horním stupněm DM-03. Nákladem je telekomunikační družice Ekspress-AM8, která bude pracovat nad 14. západním poledníkem a po dobu 15 let bude šířit televizní signál. Družice o váze 2,1 tuny disponuje 24 transpondéry v pásmu C, 16 v pásmu Ku a dvěma v pásmu L. Úkolem vypouštěné družice je nahradit Ekspress-A4 vypuštěný v roce 2002. Svým signálem pokryje západní a střední část Ruska, Evropu, Afriku, Střední Východ i Ameriku. V tomto článku jste měli možnost sledovat celý start živě. Nyní jsme okno s přehrávačem nahradili záznamem startu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
