D-Orbit
Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.
Provozovatel geostacionárních družic EchoStar prodává další část rádiových frekvencí, aby pomohl zlepšit služby SpaceX pro přímou komunikaci s buňkami ve Spojených státech, výměnou za akcie společnosti v hodnotě 2,6 miliardy dolarů.
Společnost Sceye vyvíjející stratosférické platformy pro telekomunikace a související aplikace získala ocenění od agentury NASA za využití této platformy pro monitorování životního prostředí.
Společnost BlackSky, která se zabývá satelitními snímky, 6. listopadu uvedla, že tržby společnosti ve třetím čtvrtletí nedosáhly očekávání. Důvodem je úprava výdajů americké vlády v rámci důležité zpravodajské smlouvy, ve které došlo ke škrtům ze strany Bílého domu.
Evropská kosmická agentura upřesnila svůj plán pro program European Resilience from Space (ERS) a nastínila rozsah programu v hodnotě 1 miliardy eur, který přímo propojí pozorování Země, telekomunikace a navigaci s rostoucími potřebami Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti.
Společnost Astranis 5. listopadu oznámila plány na spuštění mobilní ad-hoc síťové služby s názvem Vanguard, která bude využívat její malé geostacionární družice k rozšíření dosahu komunikace typu point-to-point pro pomoc při katastrofách nebo pro bezpečné obranné operace.
Německý výrobce družic Reflex Aerospace získal 50 milionů eur díky rostoucímu zájmu a investicím do evropských vesmírných systémů.
Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.
Společnost Intuitive Machines, která vyvíjí lunární moduly a další zařízení, 4. listopadu oznámila, že kupuje společnost Lanteris Space Systems, výrobce družic dříve známého jako Maxar Space Systems.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Minulý pokus o start rakety Falcon 9 s telekomunikační družicí SES-9 sice nevyšel kvůli problémům s tankováním kapalného kyslíku, ale krásně ukázal jak neskutečný zájem mají naši čtenáři o tohle téma, což nás velmi těší. Článek s přímým přenosem si otevřelo více než osm tisíc čtenářů, ve chvíli maximální sledovanosti bylo na našem přenosu okolo tří set souběžně připojených čtenářů a záznam už má tisíc přehrání. Když SpaceX oznámila náhradní termín startu, bylo jasné, že početné zástupy čtenářů nemůžeme zklamat. Založili jsme proto nový přímý přenos.
Poslední únorová neděle je na svém vrcholu a my vám opět přinášíme tradiční obědový článek, ve kterém se dočkáte shrnutí nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika během posledních sedmi dní. V dnešním Kosmotýdeníku se podíváme na velmi specifický článek o tom, jak probíhá posílání dat ze sondy New Horizons na Zem. Dále se vypravíme do agentury DARPA, kde probíhá vývoj velmi zajímavého raketoplánu. Nevynecháme ani dění v Číně, která se připravuje na vynesení své druhé orbitální stanice. To a ještě několik dalších zpráv naleznete v tomto Kosmotýdeníku, přejeme příjemné čtení a hezkou neděli.
Do haly Rotation, Processing and Surge Facility na Kennedyho středisku dorazily dva tzv. pathfindery, tedy zkušební modelové exempláře segmentů urychlovacích bloků SRB pro raketu SLS. Zkušební segmenty z Promontory v Utahu dorazily po železnici a s jejich pomocí se budu zkoušet postupy manipulace s těmito kusy ještě předtím, než dorazí letový hardware. Má se zkoušet jejich zvedání, přemísťování i skládání. Na těchto zkouškách se budou podílet jak zástupci NASA, tak i inženýři z partnerů, kteří se na výrobě podílejí.
Ze startů a následovných pokusů o přistání raket SpaceX se postupně stávají jedny z nejsledovanějších událostí v kosmonautice. Jinak tomu nebylo ani při posledním pokusu o start. Vylepšený Falcon 9 byl připraven na startovací rampě už v noci ze středy na čtvrtek. Odpočet byl ale zastaven 34 minut před plánovaným startem, ještě před začátkem našeho přímého přenosu. Situace se opakovala o 24 hodin později, v noci ze čtvrtka na pátek. Tentokrát už jste mohli sledovat celé dění v přímém přenosu. Odpočet byl opět zastaven, tentokrát jen minutu a 41 vteřin před startem. I když bylo startovní okno dlouhé celých 97 minut, tým SpaceX se rozhodl pro úplné zrušení pokusu o start.
Nové snímky ze sondy New Horizons ukazují, že oblast severního pólu trpasličí planety zdobí dlouhé kaňony. V oblasti, která zatím nese neoficiální název Lowell Regio podle Percivala Lowella, zakladatele Lowellovy observatoře, která pomohla objevit Pluto, měří nejširší kaňon dokonce 75 kilometrů – na níže přiloženém snímku je tato oblast zvýrazněna žlutou barvou. Jen kousek odtud se nachází zeleně zvýrazněné oblasti s kaňony širokými okolo deseti kilometrů. Stěny těchto kaňonů jsou podle dosavadních analýz zbroušeny erozí, což by naznačovalo, že jsou mnohem starší, než jiné struktury na Plutu, které mají stále relativně ostré hrany. Podle některých názorů mohou být tyto kaňony důkazem dávné tektoniky na Plutu.
Postavit kosmickou sondu není jen tak. Konstruktéři bojují s termíny, zatímco se snaží postavit všechny systémy co nejlépe, jak umí. Přesto už historie mnohokrát ukázala, že se stavba vesmírných průzkumníků neobejde bez nečekaných zádrhelů, komplikací a problémů. Nevyhnul se jim ani společný program Evropské kosmické agentury a Ruska určený k průzkumu čtvrté planety naší soustavy – ExoMars 2016. V tomto článku se podíváme na nepříjemnosti, které se objevily v minulých měsících. O to větší klobouk musíme smeknout před týmy, které sondu připravují ke startu. Momentálně totiž vypuštění první části programu ExoMars nestojí nic v cestě.
Rakety Falcon se po krátké odbočce na kalifornskou Vandenbergovu základnu vrací zpět na svou tradiční rampu, ze které provedly nejvíce startů. Zítra, přesně řečeno 45 minut po půlnoci, by měl z rampy 40 na mysu Canaveral odstartovat druhý exemplář rakety Falcon 9 v1.2 s telekomunikační družicí SES-9. Startovní okno trvá 97 minut a po startu to bude hodně zajímavé. SpaceX totiž společnosti SES nabídla, že jako revanš za zpoždění startu jí vynese satelit na vyšší oběžnou dráhu, aby jeho iontový motor neměl tolik práce. Jak se tato změna odrazí na úspěšnosti přistání není jasné – informace od SpaceX a SES se diametrálně rozchází. Přesto jsme se rozhodli tento start pokrýt živým, česky komentovaným přenosem.
Až do útrob nově vyvíjené lodi Orion usednou první astronauti, aby se vydali mimo nízkou oběžnou dráhu, uplyne v řekách ještě mnoho vody. Už teď je ale jisté, že se astronauti budou moci spolehnout na to, že všechny systémy, na kterých spočívají jejich životy byly v minulých letech velmi důkladně testovány. Nejde jen o systémy, které člověka napadnou jako první, tedy podpora života, tepelný štít, nebo padáky, ale i menší, ovšem neméně důležité prvky. Jedním z nich jsou třeba ovládací panely, s pomocí kterých budou astronauti dávat lodi pokyny.
Dnes v brzkých ranních hodinách zažehl Falcon 9 FT své motory. Nejednalo se ale o start, nýbrž pouze o krátký statický zážeh, který měl prověřit připravenost rakety. Pokud půjde vše podle plánu, tak se Falcon vydá k obloze v brzkých čtvrtečních hodinách, jeho startovací okno začíná v 0:46 našeho času a mělo by být dlouhé 97 minut. Podle aktuální předpovědi je pravděpodobnost vhodného počasí 60 %, se záložním okně o den později je pravděpodobnost 80 %. Vynášeným nákladem je komunikační satelit SES-9, který se svými 5330 kilogramy bude zatím nejtěžším satelitem, který kdy Falcon vynášel na dráhu přechodovou ke geostacionární.
Náš seriál Kosmonautika pomáhá se dnes po delší době dočkal dalšího pokračování. V tomto seriálu se zaměřujeme na technologické novinky, které byly objeveny, nebo rozvinuty díky letům do vesmíru a které postupně nachází uplatnění i v běžném životě. Cílem tohoto seriálu je ukázat, jak jsou cesty do vesmíru důležité. Že nejde jen o zkoumání vesmíru, zjišťování kde se na které planetě vyskytuje jaká sloučenina, ale že i cesta je cílem. Netvrdíme, že by některé technologie nevznikly bez kosmonautiky. Ale díky ní se dočkaly rychlejšího prosazení a vyladění. Stejné to bylo i u palivových článků. Už v době před programem Apollo hledali spolehlivý zdroj energie, který by nepotřeboval mnoho paliva, byl snadný na obsluhu a nebyl příliš rozměrný. Volba tehdy padal na palivový článek, který světu představil už v roce 1838 švýcarský vědec Christian Friedrich Schönbein. Od doby té doby se na vynálezu příliš nepokročilo. Největším nepřítelem palivového článku se stalo dynamo a další navazující technologie výroby elektrické energie.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.