sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Zažíváme fantastické dny. Americká sonda New Horizons se blíží k trpasličí planetě Pluto a fotky, které nám přichází na Zemi jsou stále podrobnější. Je fascinující sledovat, jak se na povrchu Pluta objevuje stále více detailů, jak se z temnoty začínají vynořovat i malé měsíce. Dnes jsme pro Vás připravili další článek s fotkami ze sondy New Horizons. Fotky, které zde uvidíte jsou složené z originálních fotek NASA. Samotné složené fotky ale nejsou produktem státní agentury, nýbrž šikovných internetových uživatelů, kteří dokáží z několika nekvalitních snímků udělat jeden dechberoucí. Autorem náhledové fotky je uživatel portálu unmannedspaceflight.com s nickem ZL Doyle.
Za poslední rok selhaly tři zásobovací mise k ISS – mezi nimi i Progress M-27M, který ke stanici nedoletěl vinou problémů horního stupně rakety Sojuz 2-1A. Od té doby uplynuly dva měsíce a pár dní a na nás čeká start Progressu M-28M. O jeho vynesení se má postarat osvědčená raketa Sojuz-U, na které absolvoval desítky bezproblémových startů. Doufejme, že tomu tak bude i tentokrát. Progress při této misi bude usilovat nejen o vylepšení svého jména, které je po nehodě pošramocené, ale také o bezpečný stav zásob na ISS. Posádka má sice dostatek všeho až do října, ale doplnění zásob z ruské lodi bude jistě vítané.
Představujeme Vám první díl našeho nového seriálu, který se jmenuje stručně FAQ. Tato trojpísmenná zkratka je mezi uživateli internetu známá již mnoho let a vychází z anglického výrazu „Frequently asked questions“, tedy „Často kladené dotazy“. Tento nepravidelný seriál bude čas od času odpovídat na dotazy, na které se ptá hodně lidí. Stačí si přečíst různé stránky, online diskuse a podobně a člověk zjistí, že mnoho dotazů je velmi podobných. Dnes si posvítíme na nedělní havárii rakety Falcon 9 v1.1 s lodí Dragon, které jsme se věnovali v tomto článku. Do budoucna samozřejmě připravujeme i další tématické okruhy.
V kosmonautice je možné sledovat mnoho statistik. Od těch málo vypovídajících, až po ty, které o rekordmanech leccos prozradí. Třeba statistika souhrnné délky pobytů ve stavu beztíže ukazuje, jak jsou kosmonauti dobří. Samozřejmě, všichni jsou profesionálové, ale na vrchol se mohou dostat jen nejlepší z nejlepších. Od roku 2005 držel rekord v této královské disciplíně ruský kosmonaut Sergej Krikaljov (viz jeho životopis na našem webu) s úctyhodným „skóre“ 803 dní pobytu ve stavu beztíže. Když právě Krikaljov vybral do 43. a 44. dlouhodobé expedice na ISS svého krajana Gennadije Padalku, bylo jasné, že se bude pořadí na prvním místě měnit. Padalka měl v době startu 710 dní 6 hodin 23 minut ve stavu beztíže. 28. června přišla historická chvíle, kdy se právě Gennadij Padalka stal světovým rekordmanem v délce souhrnného pobytu ve vesmíru. S každým dnem se hodnota jeho rekordu zvyšuje.
Do průletu americké sondy New Horizons už zbývají jen 2 týdny a kvalita fotek se den ode dne zlepšuje. Fanoušci kosmonautiky, kteří si rozumí s potřebnými programy nelení a nečekají, až jim snímky naservíruje NASA. Vlastními silami sbírají originální surové snímky a z mnoha na první pohled nekvalitních fotek skládají detailnější snímky. Na našem diskusním fóru se této činnosti věnuje uživatel Keny007 a v dnešním článku Vám přinášíme jeho nejnovější díla. Na fotkách z 29.června, které vznikly ve vzdálenosti 18, milionu kilometrů můžeme vidět výrazný kráter, který zabírá téměř třetinu průměru trpasličí planety. Zda jsou naše odhady správné se ukáže už za pár dní, až New Horizons přiletí k Plutu ještě blíže. Každopádně se už teď ukazuje, že se bude jednat o mimořádně zajímavé fotky.
Fanoušci kosmonautiky netrpělivě vyhlíželi datum 28. června. Odpoledne je v plném proudu a blíží se start sedmé ostré zásobovací mise lodi Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici. Pokud půjde všechno podle plánu, zažehnou se dnes v 16:21 našeho času motory rakety Falcon 9 v1.1 a téměř 70 metrů vysoký nosič se vydá k obloze. Zatímco se pozornost kamer při online přenosu bude upírat k lodi Dragon, všichni budou alespoň v myšlenkách s prvním stupněm rakety, který by se měl pokusit o měkké přistání na novém prámu s (opět) nezvyklým jménem Of Course I Still Love You. V tomto článku máte možnost sledovat celý start živě.
Je právě neděle a čas oběda. Krom toho je to i ideální čas na tradiční vydání Kosmotýdeníku. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších událostí, které přinesl uplynulý týden v Kosmonautice, se podíváme třeba na start čínské rakety se satelitem Gaofen. Tento start však nebyl ohlášen a samotný satelit neměl být vyslán. Nevynecháme samozřejmě ani sdělení všech důležitých informací k nadcházejícímu start rakety Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon a přidáme vám linky, kde budete moct sledovat online přenosy. Tento týden však do Kosmotýdeníku přibyla i nová kategorie. Chceme, aby tento nejstarší seriál na našem portálu stále podléhal vývoji a změnám, které vám čtenářům umožní, aby pro ně byl ještě příjemnějším. Novinku naleznete na konci článku. Nyní již přeji příjemné čtení a hezkou neděli.
Od znovuprobuzení evropského modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko s ním evropská sonda Rosetta komunikovala 13., 14., 19., 20., 21., 23. a 24. června. Jenže kvalita signálu výrazně kolísala. Malý příklad – komunikační okno 19. června trvalo 19 minut a přineslo stabilní a dobrý signál, který byl však nečekaně rozdělen do dvou krátkých dvouminutových úseků. Naopak 24. června běžela komunikace celých 20 minut, ale kvalita signálu kolísala a podařilo se přenést jen asi 80 datových balíčků. Do třetice 23. června byl navázán pouze 20 sekundový kontakt, ale během něj nedošlo ani k přenosu telemetrie.
Brýle HoloLens, umožňují dosud nevídanou interakci reality a počítačového světa a bavíme se nejen o jeho pouhém zobrazení, ale i ovládání veškerého dění svými gesty. Psali jsme tu o nich docela nedávno v souvislosti s tím, jak dokáží usnadnit vědcům kooperaci výzkumu na Marsu a na dalších tělesech. V neděli 28. června v 16:21 našeho času, jak jste se mohli dozvědět v předchozím článku, se na palubě zásobovací lodi Dragon vydají na Mezinárodní kosmickou stanici. O tom, v čem všem by mohly kosmonautům být nápomocny, si prozradíme nyní.
Každá technologie musí překonávat překážky – čím je spolehlivější, ozkoušenější a důvěryhodnější, tím větší výzvy jsou před ni pokládány. Okolnosti tomu ale chtěly, že tentokrát bude na Dragon čekat skutečně prubířský kámen. Důvody jsou minimálně dva, možná i tři – všechny si v dnešním článku představíme. Zjistíme tak, že start, který je naplánovaný na 28. června bude opravdu mimořádný a všichni fanoušci kosmonautiky budou SpaceX držet palce ještě o trochu víc, než obvykle.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
