Siwei Gaojing
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
Federální úřad pro letectví vydal 20. listopadu aktualizovanou verzi návrhu environmentálního hodnocení pro zvýšení počtu ročních startů a přistání Starship/Super Heavy z Boca Chica. Vydáním aktualizovaného návrhu začíná období pro veřejné připomínky, které potrvá do 17. ledna.
NASA plánuje použít nákladní verze lunárních landerů pro program Artemis, které vyvíjejí společnosti Blue Origin a SpaceX, k dopravě přetlakového roveru Měsíc. Přetlakovaný dopravní prostředek vyvíjí japonská vesmírná agentura JAXA na základě dohody oznámené v dubnu.
Raketa New Shepard, společnosti Blue Origin, vynesla misi NS-28. Kabina RSS First Step New Shepard, která provedla svůj 11. let , přistála asi 10 minut po startu.
Informační portál SpaceNews oznámil jmenování Mika Grusse novým ředitelem pro obsah a strategii (CCSO).
Společnost Anduril získala zakázku od U.S. Space Force za 99,7 milionů dolarů na modernizaci Space Surveillance Network (SSN), využívající umělou inteligenci ke zvýšení povědomí o vesmírné doméně a detekci hrozeb.
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.
Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Další týden utekl jako voda a máme tu konec víkendu. Ještě než ale začne nový pracovní týden, můžete si s pomocí našeho tradičního seriálu Kosmotýdeník zrekapitulovat všechny zajímavé informace, které se na poli kosmonautiky odehrály v uplynulých sedmi dnech. Nejprve se podíváme na přípravy na průlet komety kolem Marsu, připomeneme si přistání nepilotovaného miniraketoplánu X-37B a na závěr se podíváme na výstup dvou amerických astronautů do volného prostoru.
Po 675 dnech na oběžné dráze se včera v 18:24 SELČ zpátky na pevnou zemi vrátil americký miniraketoplán X-37B. Stal se tak rekordmanem, protože avizovanou životnost na oběžné dráze překonal více než dvakrát. O úkolech, které na oběžné dráze plnil, můžeme pouze spekulovat, protože armáda informuje pouze o věcech, které se utajit nedají – řeč je o startu a přistání. Včerejšek byl navíc derniérou pro ranvej na kalifornské Vandenbergově základně. Další stroje by už měly podle dohody dosedat na floridskou ranvej u Kennedyho vesmírného střediska. V našem dnešním článku ale ještě zůstaneme v Kalifornii a podíváme se na fotografie a video z přistání.
Systémy jako jsou GPS, nebo Galilelo jsou takzvané globální navigační systémy, které dokážou určit polohu kdekoli na světě. Existují i menší, takzvané regionální navigační systémy, které budují samostatné státy. V roce 2006 vyhlásila Indie záměr vytvořit právě regionální navigační systém s názvem Indian Regional Navigation Satellite System (IRNSS), který se měl skládat ze sedmi družic, které budou schopny kdykoli obsloužit jakékoli místo na indickém území. A skutečně, 15. října odstartovala již třetí družice indického navigačního systému a to ve 22:02 našeho času z indického Satish Dhawan FLP (Satish Dhawan Space Centre First Launch Pad).
Už jen pár dní nás dělí od neděle 19. října, kdy se kometa C/2013 A1 Siding Spring prožene kolem našeho rudého planetárního souseda. V 18:27 světového času (20:27 SELČ) se planetě přiblíží na vzdálenost 139 500 km. To je o něco více než třetina vzdálenosti Země – Měsíc. Koncem srpna jsme podrobně rozebírali v samostatném článku přípravy jednotlivých kosmických agentur na toto neopakovatelné setkání, které – samozřejmě kromě mise sondy Rosetta a landeru Philae u komety 67P Čurjumov-Gerasimenko – nemá obdoby. Dnešní článek vlastně volně navazuje na ten předchozí. Upřesníme si některá technická data a zajímavé detaily, které nebyly tenkrát veřejně publikovány, neboť i přes rozsáhlý projekt modelace chování C/2013 A1 při průletu kolem Marsu byly pořád pro astronomy velkou neznámou. Jak výstižně poznamenala jedna z odbornic NASA, Kelly Fast: „Komety jsou jako kočky – mají ocas a dělají si, co chtějí.“
Mezinárodní vesmírná stanice zažila včera další předem naplánovanou vesmírnou procházku. Astronauti Barry Wilmore a Gregory „Reid“ Wiseman, měli dva hlavní úkoly. Tím prvním byla oprava elektrického přepínače, který zajišťoval převod elektrické energie z jednoho pole solárních panelů. Druhým úkolem byla příprava stanice na situaci, která sice nastane až za několik let, ale je potřeba se na ni začít připravovat už nyní. Řeč je o příletech soukromých pilotovaných kosmických lodí, které by měly na stanici vozit astronauty od roku 2017.
Dnes ve 13:00 našeho času začala NASA TV vysílat živý přenos z výstupu dvou amerických astronautů do volného prostoru. Výstup, který začne ve 14:20 našeho času má trvat šest a půl hodiny a úkolem Barryho Wilmora a Gregry Wisemana je třeba výměna poškozeného elektronického zařízení na solárním panelu, o kterém jsme Vás informovali v tomto článku. Naplánované jsou také úpravy, které mají v dalších letech umožnit připojování soukromých lodí ke stanici. Celý výstup můžete sledovat živě v našem dnešním krátkém článku, do kterého jsme vložili přehrávač s živým přenosem.
Před pár dny dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici soukromá loď Dragon. Kromě tradičních zásob pro posádku nesla na své palubě i velké množství vědeckých přístrojů. V nehermetizované sekci, takzvaném trunku bychom našli nenápadný přístroj RapidScat, jehož vývoj stál 26 milionů dolarů. Tento přístroj se zaměří na monitorování větrů nad oceány na naší planetě. Díky tomu, že ISS přelétá nad většinou povrchu Země, by měli mít vědci k dispozici komplexní data, která pomohou zpřesnit předpovědi počasí – ať už ty běžné, nebo mimořádné – třeba při předvídání dalšího vývoje tropických bouří. Ty se totiž rodí nad pustými oceány, v oblastech, které jsou pozemní meteostanice příliš daleko. Ke slovu proto musí přijít kosmonautika.
Před necelými dvěma roky započala tajemstvím obestřená vojenská mise bezpilotního raketoplánu amerického letectva X-37B. Ten se vydal do vesmíru 11. prosince 2012 v 18:03 UT na špici nosiče Atlas V 501. Původně měla sestava odstartovat už 25. října 2012, problémy s nosičem však zapříčinily odsunutí startu na prosinec. Pak už vše fungovalo podle plánu. Start z odpalovacího komplexu 41 základny Cape Canaveral Air Force Station proběhl bez problémů a bezpilotní raketoplán mohl začít plnit své úkoly, ať už byly jakékoli. Jedná se o celkově třetí misi typu X-37B, oficiální označení letu je OTV-3, přičemž na orbit se dostal exemplář, který v průběhu roku 2010 vykonal první let tohoto typu (v roce 2011 pak startoval druhý kus X-37B na misi OTV-2). USAF předem neoznámilo parametry dráhy, ovšem velmi záhy kosmický letoun zpozorovali amatérští stopaři satelitů. X-37B obíhal po dráze 345 x 363 km se sklonem 43,497° vzhledem k rovníku a v průběhu mise se tyto charakteristiky měnily minimálně.
O minulém víkendu se v centru ESA v nizozemském Noordwijku konal tradiční ESTEC Open Day. V jeho rámci měli návštěvníci možnost hovořit se členy týmů různých projektů, které ESA momentálně plánuje nebo provozuje. Jeden z velmi frekventovaných stánků během nedělního dne patřil týmu kolem projektu Galileo. Systém Galileo má být odpovědí na americký systém GPS a ruský GLONASS, a plné operační kapacity by měl dosáhnout v roce 2020. Je samozřejmé, že Galileo je sám o sobě velmi zajímavým projektem, pro našince o to zajímavějším, že jeho centrum sídlí v Praze, ovšem za zvýšený zájem může také incident, který se odehrál před několika týdny.
Nástupce Hubbleova kosmického teleskopu, tedy dalekohled Jamese Webba má do startu ještě 4 roky, ale už nyní je potřeba otestovat všechny palubní systémy. Jelikož je dalekohled moc velký, nevešel by se v rozloženém stavu pod žádný aerodynamický kryt rakety. Technici jej proto musí složit do kompaktního stavu, ve kterém přečká start a vymyslet, jak pak celou sestavu na oběžné dráze automaticky rozložit. V minulých dnech se proto zkoušelo vyklápění konstrukce, která bude držet sekundární zrcadlo vlastního teleskopu. V našem krátkém článku Vám přinášíme časosběrné video z celé operace.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
