sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost AST SpaceMobile žádá regulační orgány o schválení možnosti poskytování přímého družicového připojení k chytrým telefonům pro záchranné složky ve Spojených státech poté, co dosáhla dohody o využívání spektra pro veřejnou bezpečnost, které provozuje společnost AT&T.
Národní průzkumný úřad (NRO) prodloužil smlouvu se startupem Hydrosat, který se zabývá termovizním snímkováním, v rámci programu Strategic Commercial Enhancements (SCE). Nová dohoda agentuře poskytuje přístup k datům z prvních dvou misí družice Hydrosat.
Provozovatel družicového vysílání určeného přímo do chytrých telefonů, společnost Lynk Global, oficiálně ukončila fúzi se společností Slam Corp. Fúze byla ukončena prostřednictvím čistého rozchodu a právního příměří.
Společnost Tendeg, společnost zabývající se vesmírnými anténami, obdržela opakovanou objednávku od americké technologické společnosti Capella Space, která se zabývá radary se syntetickou aperturou a družicovými řešeními, na dvanáct dalších antén s velkou aperturou pro podporu další fáze své konstelace Acadia.
Polská společnost SatRev, která se zabývá vesmírnou infrastrukturou, předala svému klientovi z Ománu novou pozemní stanici. Výstavba stanice je součástí expanze polské společnosti do vesmírného sektoru Blízkého východu.
Američtí poslanci v senátu zamítli snahu Bílého domu o ukončení financování civilního systému koordinace vesmírné dopravy TraCSS.
Americké vesmírné síly převzaly dodávku první verze svého dlouho odkládaného operačního řídicího systému nové generace (OCX), což představuje klíčový milník v modernizaci infrastruktury GPS.
Dnes slavíme přesně 56 let od historicky prvního pilotovaného přistání lidí na jiném tělese, než je Země. Dne 20. července 1969 přistál lunární modul Eagle v Moři klidu s Neilem Armstrongem a Edwinem Aldrinem na palubě. Samotné přistání se uskutečnilo ve 20:17:40 UTC.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vítám vás u nejnovějšího vydání pravidelného souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden. V Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na fotografie z mrazivého přistání posádky Sojuzu TMA-17M. Poté zamíříme k Venuši a zjistíme, jak se daří sondě Akatsuki, nevynecháme ani úspěšný start lodi Cygnus, nebo postup prací při stavbě dalekohledu Jamese Webba. To i mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.
NASA nedávno uveřejnila mozaiku záběrů pořízených kamerou LORRI, které ukazují povrch Pluta v tom nejmenším detailu, který New Horizons při svém zběsilém úprku kolem Pluta stihla pořídit. Nyní byla tato data doplněna o barevnou informaci z trochu méně detailních snímků kamery MVIC. Snímky byly pochopitelně pořízeny už 14. července 2015, ale na Zemi putují postupně v pomalém tempu, jak to umožňuje tento „meziplanetární pradědeček“ dnešního internetu na vzdálenost více než 5 miliard km. Barevná mozaika zahrnuje jen část sekvence, kterou jsme mohli obdivovat zhruba před týdnem.
Už když se na začátku letošního roku americká sonda Dawn blížila k trpasličí planetě Ceres, byly na fotkách vidět podivné body, které byly mnohem jasnější než okolní terén. Vědci byli pochopitelně zvědaví,z čeho se tyto útvary skládají, hledači senzací měli další z řady „potvrzených“ důkazů mimozemské civilizace a nedočkavci ještě několik měsíců hartusili, proč ta sonda neklesne níž a neprozkoumá ty skvrny? Sonda Dawn ale měla jasně daný program včetně postupného snižování oběžné dráhy. Jelikož se vědělo, že skvrny nemají kam utéci, vědci věděli, že čas na jejich průzkum přijde a nyní se zdá, že máme konečně k dispozici relevantní údaje.
Už dnes se na Zemi vrátí tříčlenná posádka v Sojuzu TMA-17-M. Oleg Kononěnko, Kjell Lindgren a Kimija Jui nastoupili do svého lodi dnes poměrně brzy ráno našeho času. Pět minut před půl osmou se zavřel průlez mezi Sojuzem a stanicí a v 10:48 by se měl Sojuz od stanice oddělit. Až se od stanice vzdálí, otočí se proti směru letu a sníží svou rychlost, aby mohl vstoupit do atmosféry. K přistání do kazašské stepi by mělo dojít ve 14:12 našeho času, což je zhruba dvě hodiny po místním soumraku.Sojuz tedy bude poměrně netradičně přistávat za tmy.
Technici před několika hodinami vyvezli ukrajinsko-ruskou raketu Zenit po kolejích na startovní rampu 45 kosmodromu Bajkonur. Tady byla s pomocí hydraulických zvedáků vztyčena do svislé polohy a nyní tu čeká na start. Na první pohled nic neobvyklého – Zenit přece startoval více než osmdesátkrát. Nad tímto startem se ale vznáší podivný opar nejistoty. Všechny ukazatele totiž naznačují, že jde o vůbec poslední start této rakety. V dnešním článku se podíváme jak na samotný start, tak i na výhled do dalších let, který není vůbec růžový.
Je to už zhruba týden, co si může robot Curiosity zblízka prohlížet tmavý písek velké marsovské duny. Kromě kamer na stěžni k tomu využívá mikroskopickou kameru na konci robotické paže. Mezitím probíhá dálkový průzkum blízkého i vzdáleného okolí. My se ale zaměříme především na dvě hlavní věci. Tou první bude pochopitelně tmavý písek. Jak je velký, má různě veliká zrna? Proč je tmavý? Dále se podíváme na zajímavé světlé žilky i tlustší žíly v okolních horninách. V nedávném článku, kde jsme rozebírali aktuální dění, jsme zmínili, že Curiosity nejprve podrobně prozkoumá velkou písečnou dunu označenou číslem 1. Ovšem robotické vozítko mezitím zakotvilo nejprve u vedlejší „Dune 2“ a průzkum probíhá nejprve zde.
Čtvrtá zásobovací loď Cygnus a zároveň první zástupkyně z vylepšené řady dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici. V útrobách lodi se ukrývá téměř tři a půl tuny nákladu – hlavně zásoby pro posádku, ale jsou tu i vědecké přístroje, nebo potřeby pro počítače, či výstupy do volného prostoru. Pokud půjde všechno podle plánu, měli by astronauti zachytit loď s pomocí staniční robotické paže a následně ji připojit k modulu Unity. Zachycení je plánováno na 12:10 našeho času a v tomto článku budete mít možnost celou operaci sledovat živě.
Když se 20. května roku 2010 vydala k Venuši japonská sonda Akatsuki (též označovaná jako Venus Climate Orbiter (VCO), nebo PLANET-C), spřádali vědci plány na to, jak to bude pěkné, až se sonda usadí na oběžné dráze kolem druhé planety Sluneční soustavy. Kolem Venuše v té době kroužila evropská sonda Venus Expres, takže se nabízelo krásné spojení dat z obou sond, což je po vědecké stránce vždycky ohromně důležité – každá sonda zkoumá jiné místo planety, takže odborníci mohou porovnávat podmínky ve stejném čase na různých místech. Jenže všechny naděje vyhasly šestého prosince 2010.
Včera se kolega Lukáš Houška ve svém Kosmotýdeníku věnoval kromě jiného startu ruské rakety Sojuz 2-1v, která měla na oběžnou dráhu vynést armádní satelit Kanopus ST, který je podle všeho určený k detekci ponorek. Selhalo jedno ze čtyř pyrotechnických zařízení, které mělo zajistit separaci vynášené družice od horního stupně Volga. Obě tělesa nyní zůstávají spojená a míří k nekontrolovatelnému zániku v atmosféře, který by mohl přijít už zítra, tedy v úterý 8. prosince. Přesné místo zániku zatím neznáme, ale v průběhu dalších hodin by se mohly začít odhady alespoň částečně zpřesňovat. V tomto článku se Vám budeme snažit přinášet průběžně aktualizované informace.
Studentka Akatsuki v roce 2010 ve třídě „Venuše“ nezvládla předmět „brzdící zážeh“ a profesorka „nebeská mechanika“ byla nekompromisní – šance na reparát přijde až za dlouhých pět let! Tak nějak by mohl vypadat personifikovaný příběh japonské sondy Akatsuki, který byl dnes ráno korunován úspěchem. „Studentka“ nic nepodcenila a opakovaný pokus zvládla na výbornou. 51 minut po naší půlnoci začal brzdící zážeh trvající 20 minut a 30 sekund a po jeho dokončení byla Akatsuki na protáhlé oběžné dráze kolem druhé planety sluneční soustavy.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
