EchoStar
Provozovatel geostacionárních družic EchoStar prodává další část rádiových frekvencí, aby pomohl zlepšit služby SpaceX pro přímou komunikaci s buňkami ve Spojených státech, výměnou za akcie společnosti v hodnotě 2,6 miliardy dolarů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Provozovatel geostacionárních družic EchoStar prodává další část rádiových frekvencí, aby pomohl zlepšit služby SpaceX pro přímou komunikaci s buňkami ve Spojených státech, výměnou za akcie společnosti v hodnotě 2,6 miliardy dolarů.
Společnost Sceye vyvíjející stratosférické platformy pro telekomunikace a související aplikace získala ocenění od agentury NASA za využití této platformy pro monitorování životního prostředí.
Společnost BlackSky, která se zabývá satelitními snímky, 6. listopadu uvedla, že tržby společnosti ve třetím čtvrtletí nedosáhly očekávání. Důvodem je úprava výdajů americké vlády v rámci důležité zpravodajské smlouvy, ve které došlo ke škrtům ze strany Bílého domu.
Evropská kosmická agentura upřesnila svůj plán pro program European Resilience from Space (ERS) a nastínila rozsah programu v hodnotě 1 miliardy eur, který přímo propojí pozorování Země, telekomunikace a navigaci s rostoucími potřebami Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti.
Společnost Astranis 5. listopadu oznámila plány na spuštění mobilní ad-hoc síťové služby s názvem Vanguard, která bude využívat její malé geostacionární družice k rozšíření dosahu komunikace typu point-to-point pro pomoc při katastrofách nebo pro bezpečné obranné operace.
Německý výrobce družic Reflex Aerospace získal 50 milionů eur díky rostoucímu zájmu a investicím do evropských vesmírných systémů.
Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.
Společnost Intuitive Machines, která vyvíjí lunární moduly a další zařízení, 4. listopadu oznámila, že kupuje společnost Lanteris Space Systems, výrobce družic dříve známého jako Maxar Space Systems.
Společnost SES se obrátila na japonského vlajkového operátora s žádostí o dodatečné přidělení šířky pásma pro družice, aby udržela krok s rostoucí poptávkou po připojení ze strany cestujících létajících napříč Asií, a to i po výrazném rozšíření vlastní flotily koupí družic Intelsat.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Už jsme si zvykli na to, že loga tajných družic, které spadají pod americký Národní průzkumný úřad NRO jsou velmi zajímavá, byť někdy třeba kontroverzní. Grafici, kteří vytvářeli symbol pro misi NROL-61, však měli evidentně smysl pro humor, protože jako nosný prvek využili postavičku zelené ještěrky (možná to má být drak) s velkýma očima, která sedí na startující raketě a podle všeho si start velmi užívá. Takové logo sice zaujme na první pohled, ale my se dnes podíváme na zoubek samotné misi schované pod označením NROL-61, jejíž start se už nezadržitelně blíží. Stejně jako v minulých případech, kdy jsme hledali účel tajných družic, budeme i tentokrát vycházet z nepřímých náznaků, které ale mohou prozradit mnoho informací.

Takzvané analogové studie jsou velmi oblíbenou metodou, jak v pozemských podmínkách jednoduše ověřit technologie nutné pro kosmické lety. Již tradiční akcí je projekt NEEMO, při kterém tráví několik specialistů zhruba dva týdny v podmořské laboratoři u břehů Floridy. Mezi odborníky letos najdeme i Matthiase Maurera z ESA, ale i americké astronauty – Megan McArthur (STS-125) a Reida Wisemana (Sojuz TMA-13M). Mise NEEMO každý rok probíhají jak v útrobách podmořské stanice, která svou odlehlostí simuluje kosmickou loď, tak i mimo ni. V minulých letech se třeba při výstupech mimo laboratoř simulovala práce s asteroidem.

V nedávném článku jsme si představili vědecké experimenty, které na ISS dopravila zásobovací loď Dragon. Na konci článku jsme zmínili, že nejdůležitější části nákladu, tedy adaptéru IDA budeme věnovat samostatný článek. A protože se sliby mají plnit, přinášíme Vám avizované představení tohoto klíčového prvku pro další vývoj stanice. Díky tomuto nenápadnému prstenci se k ISS budou připojovat soukromé pilotované lodě Crew Dragon od SpaceX a Starliner od společnosti Boeing. Dnes se seznámíme s konstrukcí tohoto adaptéru a nastíníme si i jeho komplikovanou cestu na stanici.

Už na začátku loňského roku jsme Vás informovali o tom, že firma SpaceX chce vstoupit na trh výrobců telekomunikačních družic. Jejich letka by mohla obsahovat až 4000 malých satelitů, které by kolem Země kroužily po nižších drahách, než je dráha geostacionární. Díky jejich velkému počtu by bylo možné dosáhnout větších objemů přenášených dat, což by kompenzovalo jejich menší výkon oproti větším satelitům. Tyto malé družice se mají vyrábět sériově, což sníží náklady na jejich výrobu. Ještě než se s touto produkcí začne, je potřeba celý systém otestovat. K tomu poslouží dvojice zkušebních družic MicroSat-1a a MicroSat-1b. Jak na našem fóru poznamenal uživatel Mirek Pospíšil, firma SpaceX získala v pátek 22. července od Federal Communications Commission povolení pro komunikaci na radiových vlnách jak mezi testovacími satelity, tak i mezi družicí a pozemním střediskem.

Další týden je za námi a pokud si užíváte léta, mohlo se stát, že jste nestihli zachytit všechny události, které se v kosmonautice staly. Ale to vůbec nevadí. I pro tyto účely je tu náš seriál Kosmotýdeník, který Vám přehledně zrekapituluje všechno, co byste měli vědět. Hlavní prostor bude věnován pátému úspěšnému přistání prvního stupně rakety Falcon 9, ale podíváme se i na snažení společnosti Copenhagen Suborbitals, která o víkendu zkoušela svou raketu Nexø I. Čeká nás toho ale ještě více – v krátkých zprávách se podíváme na pokroky při přípravě na novou éru americké kosmonautiky a nahlédneme i pod pokličku plánů firmy SpaceX.

Pokud sledujete kosmonautiku, zřejmě Vám neutekly informace o dánské společnosti Copenhagen Suborbitals. Ta se proslavila především tím, že se snaží ke kosmonautice přistupovat jednodušším stylem s maximálním zapojením běžně dostupných technologií. Dnes nás čeká start jejich rakety Nexø I, která má odstartovat z plovoucí odpalovací rampy. Nosič o délce 5,6 metru spaluje kapalného pohonné látky a firma počítá s tím, že dosáhne výšky 5 – 6 kilometrů. O záchranu hardwaru se postarají padáky. V tomto článku máte možnost celý start sledovat živě.

Většina lidí chce strávit letní měsíce hezky v teple a přeje si pokud možno nebe bez mráčku, které zajistí vysoké teploty. Satelity si ale vybírat nemohou. Kupříkladu evropská družice Sentinel 2B bude právě během léta vystavena mrazivým podmínkám, které ověří, jak bude fungovat při své hlavní vědecké fázi. V rámci evropského programu Copernicus jsme se dočkali několika úspěchů – na oběžné dráze již krouží dva zástupci rodiny Sentinel 1, jeden zástupce Sentinel 2 a jeden zástupce Sentinel 3. Pokud nepočítáme satelit Sentinel 5P, který je jen mezistupněm mezi odkazem družice Envisat a Sentinel 5, pak příští družicí, která se podívá do vesmíru bude právě Sentinel 2B – druhý zástupce rodiny Setinel 2.

Vozítko Curiosity, které brázdí již téměř 4 roky povrch Marsu, se dočkalo softwarového vylepšení, které mu umožňuje provádět autonomní průzkum cílů pomocí laserového spektrometru ChemCam. Pozemní operátoři sice stále většinu cílů stále vybírají sami, ale vozítko samotné si za týden zvolí několik objektů, u kterých dálkově prozkoumá jejich složení. Nový autonomní režim nemá za úkol nahradit člověka, jeho úkolem je přinést nové možnosti, které vhodně doplní už tak dost široké možnosti tohoto roveru.

Družice WorldView 2 byla na oběžnou dráhu vypuštěna v říjnu 2008 a jejím úkolem bylo pod hlavičkou společnosti DigitalGlobe poskytovat detailní satelitní snímky různých míst na Zemi. Téměř tři tuny těžká družice se podle zprávy, kterou v úterý 19. července zveřejnilo středisko Joint Space Operations Center zodpovědné za monitorování kosmického odpadu, srazila s blíže neidentifikovaným objektem. Kolize vytvořila osm pozorovatelných úlomků nespecifikované velikosti. Zajímavé ale je, že satelit tuto událost přežil a i nadále funguje. Aby firma, která družici provozuje, prokázala, že mluví pravdu, zveřejnila snímek Oaklandu, který vznikl v úterý ve 23:34 SELČ, tedy několik hodin poté, co se podařilo objevit výše zmíněné úlomky. Firma ale zahájila vyšetřování, které by mělo odhalit, k čemu přesně mělo dojít.

V posledních dnech bylo u Mezinárodní vesmírné stanice opravdu rušno. Během dvou dnů se k ní totiž připojily hned dvě nákladní lodě. Vše začalo startem rakety Sojuz-U, která v sobotu večer vynesla již třetí exemplář vylepšené verze nákladní lodě Progress. V pondělí ráno se pak dostala ke slovu raketa Falcon 9, která vyslala nákladní loď Dragon na oběžnou dráhu a svůj výkon korunovala úspěšným přistáním prvního stupně na pevnině. Oběma nákladním lodím trvalo přiblížení ke stanici okolo dvou dnů. Progress se úspěšně připojil za použití modernizovaného automatického systému Kurs-NA, zatímco Dragon, který není schopný samostatného připojení, musel byl zachycen staniční robotickou paží, která ho následně spojila se stanicí.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.