sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dnes slavíme přesně 56 let od historicky prvního pilotovaného přistání lidí na jiném tělese, než je Země. Dne 20. července 1969 přistál lunární modul Eagle v Moři klidu s Neilem Armstrongem a Edwinem Aldrinem na palubě. Samotné přistání se uskutečnilo ve 20:17:40 UTC.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Třetího dubna roku 2014 startovala z Vandenbergovy základny v Kalifornii raketa Atlas V a pod jejím aerodynamickým krytem se ukrýval nejnovější příspěvek do systému DMSP (Defense Meteorological Satellite Program). Jak již název napovídá jde o meteorologické družice, jejichž údaje jsou přístupné americké armádě. Satelit vypuštěný v dubnu 2014 byl v pořadí již devatenáctou družicí tohoto systému a do dnešních dnů se nedočkal nástupce. V těchto dnech zástupci americké armády potvrdili, že o svůj nejnovější meteorologický satelit přišli.
První exemplář modernizované lodi Progress se na cestu k ISS vydal 21. prosince roku 2015. Tehdy jsme Vám celý start zprostředkovali prostřednictvím živého, česky komentovaného přenosu. Od té doby uběhlo čtvrt roku a to je neklamná známka toho, že nás čeká další start lodi Progress – opět jde o modernizovanou verzi MS a vzhledem k pořadí proto o aktuální lodi hovoříme jako o Progressu MS-2. Termín startu je zatím stanoven na dnešní večer – k zážehu motorů rakety Sojuz 2-1a by mělo dojít v 18:23:58 středoevropského letního času a i tentokrát pro Vás bude připraven česky komentovaný přenos.
Ve včerejším krátkém článku jsme Vás seznámili s fotkami a videem, které vznikly při vývozu rakety Sojuz na startovní rampu kosmodromu Bajkonur. Na dnešek je naplánován start tohoto nosiče, který by měl na oběžnou dráhu dopravit zásobovací loď Progress MS-02. Jak již název napovídá, jde o druhý exemplář modernizované verze ruské automatické lodi Progress. Jak ale může vyšlapat cestu pilotovaným Sojuzům? Nebo jak bude probíhat příprava na start i samotný let? Na všechny tyto otázky najdete odpovědi v našem dnešním článku.
V úterý ráno byla vyvezena raketa Soyuz 2-1A, na jejíž špici je usazena nákladní loď Progress MS-02. Jedná se o druhý exemplář vylepšeného Progressu, který se vydá k ISS. Tím pokračuje velice rušné období u Mezinárodní vesmírné stanice. Před týdnem startovala loď Cygnus, která už se mezitím se stanicí spojila a za zhruba další týden po Progressu bude startovat ještě loď Dragon. Progress doručí na stanici více než dvě a půl tuny zásob, paliva, vody a vědeckých experimentů. Ve středu by se měl od stanice odpojit předchozí Progress M-29M, aby udělal místo pro novou loď. Ta by měla u ISS zůstat až do října, kdy bude naložena odpadky a poté shoří v atmosféře.
Pomalu ale jistě se blíží velice sledovaná událost pro velké množství fanoušků kosmonautiky – další start soukromé firmy SpaceX. Do služby se vrací zásobovací loď Dragon, která poletí poprvé od havárie z 28. června minulého roku. Dragon také poletí poprvé na nově vylepšené verzi rakety Falcon 9, můžeme se tedy opět těšit na další pokus o přistání. I když by byla raketa schopná přistát opět na pevnině, SpaceX se pokusí o přistání na plovoucí plošině, protože to se jim zatím nepovedlo a právě tento mód je potřeba plně ovládnout pro náročnější starty. Dnešní článek se ale nebude věnovat startu samotnému, ale nafukovacím modulům. V trunku Dragonu se totiž bude ukrývat dlouho očekávaný nafukovací modul BEAM, který se připojí k Mezinárodní vesmírné stanici.
Japonští specialisté potvrdili informace, které se v posledních hodinách šířily internetovým éterem – došlo ke ztrátě spojení s rentgenovým teleskopem Hitomi (dříve známým jako Astro-H), který se do vesmíru vydal teprve 17. února. Pozemní pozorování navíc v blízkosti oběžné dráhy dalekohledu detekovaly několik úlomků. Včera, tedy v neděli v 9:40 našeho času ztratilo pozemní středisko komunikaci s teleskopem, který v tu chvíli prolétal nad přijímací anténou. Jen krátce před ztrátou spojení americký armádní program pro sledování kosmických úlomků detekoval pět objektů, které krouží po dráze velmi podobné té, kterou má Hitomi.
I během velikonočních svátků je po vás připraven tradiční souhrn nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice. Ve 184. vydání Kosmotýdeníku se podíváme na start mapovacího armádního ruského satelitu Bars-M. Projdeme si i důležitý milník ve vývoji nové rakety společnosti United Launch Alliance – Vulcanu. Nemůžeme samozřejmě vynechat ani úspěšný start a úspěšné připojení soukromé zásobovací lodi Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici. To a mnohem více naleznete uvnitř článku. Přeji vám hezké čtení a příjemnou sváteční neděli.
Dnes v 11:40 by měla staniční robotická paže zachytit kosmickou loď Cygnus, kterou ve středu ráno našeho času vynesla raketa Atlas V. Hlavním operátorem celého manévru bude Američan Tim Kopra, který má na starosti obsluhování robotické paže. Brit Tim Peake (na úvodní fotce) bude sledovat přílet, posílat lodi příkazy a komunikovat s pozemním týmem. Astronauti před odletem do vesmíru desítky hodin tuto proceduru trénovali a přímo na ISS si celou proceduru nanečisto vyzkoušeli. My máme nyní možnost živě sledovat, jak si budou počínat při ostrém pokusu.
Společnost United Launch Alliance vznikla v 2006 sloučením dvou divizí velkých podniků. Spojila se v ní firma Lockheed Martin, která do té doby produkovala nosiče Atlas V a firma Boeing, která vyráběla rakety Delta. Jejich spojením se tak pouze posvětily postupy, které dlouhé roky formovaly trh s raketovými nosiči. Nově vzniklý kolos pokryl celý trh a nosiče spadající pod jeho hlavičku neměly konkurenci. Atlasy a Delty vynášely všechny typy nákladů – od telekomunikačních družic, přes armádní až po vědecké. Jenže když někde chybí konkurence, může to otevírat vrátka ne zrovna čistému prostředí.
Většina fanoušků kosmonautiky měla opodstatněné obavy při startu evropsko-ruské mise ExoMars na raketě Proton-M. Ta se poslední dobou potýká s velikými problémy se spolehlivostí. Všem se tedy značně ulevilo, když start proběhl přesně podle plánu a horní stupeň Briz-M poslal ExoMars po sérii zážehů na cestu k Marsu. Podle dostupných informací to ale vypadá, že celá mise byla ve velmi vážném ohrožení. Horní stupeň Briz-M totiž nejspíše explodoval krátce po oddělení sondy TGO s přistávacím pouzdrem EDM, pravděpodobně ještě předtím než stačil dokončit všechny úhybné manévry. Trosky po explozi se naštěstí vyhnuly sondě samotné, která nehlásí žádné známky poškození.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
