sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

Kosmotýdeník 187. díl (11.4. – 17.4.2016)

Další týden je za námi a přichází čas na pravidelné shrnutí nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice. Ještě stále doznívají oslavy přistání prvního stupně Falconu 9, nicméně nyní se hlavně řeší jeho převoz. Přesto však ve stínu rozhodně nezůstal nafukovací modul BEAM, který byl úspěšně připojen k Mezinárodní vesmírné stanici. Krom toho se tento týden objevila zpráva o první mezihvězdné sondě. Podíváme se také na přípravu nejsilnější americké rakety současnosti Delty Heavy anebo zamíříme zkontrolovat stav sondy ExoMars 2016. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ: Ke stanici se připojuje nafukovací modul

Dnes okolo 8:15 středoevropského letního času by měla začít zhruba čtyřhodinová operace, která má za úkol připojit vyfouknutý experimentální modul BEAM k Mezinárodní vesmírné stanici. Všechno začne uvolněním držáků, které zajišťují modul v nákladové sekci lodi Dragon. Robotická paže pak provede sérii manévrů, díky kterým dopraví modul až k připojovacímu uzlu modulu Tranquility. Po kontrole všech systémů dojde k finálnímu přiblížení. O definitivní připojení se postarají čtyři sady čtyř automaticky ovládaných šroubů, které se utáhnou a přitáhnou k sobě oba moduly. V dnešním článku budete mít možnost celou operaci sledovat živě.

Jehla v kupce sena, aneb Cassini opět boduje

Americká sonda Cassini byla na cestu k planetě Saturn vyslána s jasným cílem – posbírat co nejvíce informací o nejfotogeničtější planetě naší soustavy i o jejím bohatém systému měsíců. Technici byli postaveni před složitý úkol, protože věděli, že budou zkoumat svět, jehož detaily nikdo neznal. Cassini totiž byla první sondou, která kolem tohoto plynného obra pouze neproletěla, ale usadila se na jeho oběžné dráze. V průběhu let se ukázalo, jak dobrou práci tehdejší inženýři odvedli. Cassini nejenže dokázala splnit všechny úkoly, které se od ní čekaly, ale již mnohokrát excelovala i na poli, se kterým se při startu vůbec nepočítalo.

Obří testovací věž dokončena

Centrální stupeň rakety SLS bude měřit na výšku 65 metrů. Velká část přitom připadá na nádrž, která bude uchovávat zkapalněný vodík. Tato nádrž bude muset projít důkladnými zkouškami, přičemž mezi nejdůležitější patří testy strukturální pevnosti. Právě pro tyto účely vyrostly v Marshallově centru ve státě Alabama dvě věže o výšce 65 metrů. Tyto dvě věže byly následně spojeny a vytvořily tak stanoviště, na kterém budou probíhat strukturální zkoušky nádrží na kapalný vodík. Technici v těchto dnech stavbu dokončili symbolickým usazením posledního ocelového nosníku, který se na cestu k vrcholu vydal za přihlížení desítek pracovníků i s „nezbytnou“ americkou vlajkou. V dnešním krátkém článku Vám přinášíme několik snímků z dokončovacího ceremoniálu a i v budoucnu se určitě budeme tomuto tématu věnovat.

První stupeň opět na pevnině

První stupeň, který v pátek úspěšně přistál na plošině Of Course I Still Love You, je po dlouhé cestě opět na pevnině. Plošina s doprovodnými loděmi Go Quest a Elsbeth III dorazily do přístavu Port Canaveral ve včerejších dopoledních hodinách. Na Floridě byla v tu chvíli ještě tma, ale tým techniků na nic nečekal a ihned začaly práce okolo přesunu stupně na pevninu. Tady ale cesta zdaleka nekončí. Zatímco první stupeň zachráněný při prosincové misi OG-2 zůstane nejspíše jako upomínka stát před velitelstvím SpaceX v Hawthorne, tento stupeň je v plánu znovu použít. Pokud půjde vše podle plánu, mohlo by se tak stát již v červnu.

Zkoušky Orionu s figurínami začínají

Pracovníci v Langley Research Center začali se sérií devíti zkoušek lodi Orion s figurínami astronautů. Během těchto testů se bude simulovat několik scénářů přistání kosmické lodi v oceánu. Pro podobné testy byl v Langley vybudován rozměrný bazén a upravena konstrukce obří houpačky. Maketa lodi Orion, která bude použita pro tyto testy je mnohem přesnějším modelem skutečné lodě, než maketa co byla použita při minulých testech. Uvnitř kabiny lodě sedí dvě testovací figuríny, o kterých si můžete přečíst více v našem předchozím článku. První zkouška proběhla 7. dubna, kdy byl Orion shozen do bazénu zhruba z pěti metrů. V následujících dnech a týdnech budou vyzkoušeny postupně čím dál tím složitější scénáře.

Kosmotýdeník 186. díl (4.4. – 10.4.2016)

Minulý týden jste v našem pravidelném souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech, viděli, jak přistává raketový experimentální stupeň New Shepard. Na závěr článku jsem vyslovil otázku, jak zvládne SpaceX přistání na plošinu se skutečnou raketou na skutečné misi. Otázka byla na místě a odpověď je fascinující. I v Kosmotýdeníku se proto budeme věnovat prvnímu přistání úspěšnému přistání Falconu 9 na plovoucí plošině. Zejména pak zprávám z tiskové konference. Nevynecháme však ani jiné dění. Podíváme se na teleskop Kepler, který má, zdá se, závažné problémy. Vyrazíme také do Číny, kde došlo k vynesení návratové experimentální sondy. To, a mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.

ŽIVĚ: Dragon po roce přilétá k ISS

Psal se 17. duben loňského roku a šestá zásobovací loď Dragon byla připojena k Mezinárodní stanici. Tehdy ještě nikdo netušil, že příští mise k ISS vůbec nedoletí a že se podobného pohledu dočkáme až za téměř jeden celý rok. Páteční start se ale podařil – splněn byl nejen sekundární (byť velmi sledovaný) úkol s přistáním prvního stupně, ale také úkol primární, tedy vynesení v pořadí již osmé zásobovací lodi Dragon na oběžnou dráhu. V dnešním článku budete mít možnost sledovat proces zachycení lodi robotickou paží i následné připojení k modulu Harmony.

Pohled na první stupeň přímo z plošiny.

Historické přistání na plošině v ultra rozlišení

Velké chvíle si zaslouží odpovídající zpracování. SpaceX se rozhodla, že nebude spoléhat na kamery, které byly umístěné na přistávací plošině a které při minulých pokusech vždy přestaly pracovat krátce před pokusem o přistání. Při včerejší misi proto nasadila malý letoun, který z bezpečné vzdálenosti sledoval, jak první stupeň klesá z oblohy na plošinu. Na palubě letadla byla 4K kamera, jejímž záznamem se nyní můžeme společně kochat. V tomto článku kromě toho najdete i záznam z kamery umístěné na prvním stupni! Vychutnejte si ještě jednou pohled na něco, co ještě nikdo nikdy neměl možnost zažít.

Přistání na plošině úspěšné, BEAM letí k ISS!

Po několika stále nadějnějších pokusech se konečně podařilo soukromé firmě SpaceX přistát s prvním stupněm rakety Falcon 9 na plovoucí plošině Of Course I Still Love You. Zatímco první stupeň přistával, druhý stupeň úspěšně doručil zásobovací loď Dragon i s nafukovacím modulem BEAM na oběžnou dráhu. Celou misi tedy můžeme označit za totální úspěch. SpaceX tímto kouskem podnikla další významný krok ke znovupoužitelnosti raket. Většina budoucích raket bude totiž muset přistávat na plovoucí plošině, protože nebudou mít dostatek paliva pro návrat na pevninu. Dnešní den tedy můžeme bez problémů zapsat tučným písmem do dějin kosmonautiky, je to ohromný úspěch který přináší velice nadějné vize budoucnosti.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.