Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Další prázdninový týden je za námi, tento byl první srpnový a i během něj se stalo několik zajímavých kosmonautických událostí, které vám připomene aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku. Podíváme se tedy především na Měsíc, kde po několikerém překročení své plánované životnosti definitivně umrzl čínský rover Yutu. Dále se podíváme na zajímavé plány Ruska v jejich plánovaném výzkumu planety Jupiter, zkontrolujeme, jaké aktuální starty nás čekají od společnosti SpaceX, nebo zamíříme do Číny a podíváme se, jak pokračují přípravy na vynesení druhé čínské orbitální stanice.
Americká komunikační družice MUOS-5 určená pro armádu startovala 24. června na raketě Atlas V. Ta jej dopravila na dráhu přechodovou ke geostacionární s nejnižším bodem ve výšce 3 830 km, nejvyšší pak 36 000 km vysoko, přičemž dráha byla o 19° skloněna vůči rovníku. Družice měla sedmi zážehy svého hlavního motoru BT-4 vytáhnout nejnižší bod do výšky 36 000 km, stáhnout sklon dráhy na 3 – 5° a dosáhnout tak geostacionární dráhy nad Indickým oceánem. K tomu mělo dojít 3. července, aby mohla být družice v době Vánoc přivedena do provozu. Jak se ale ukázalo v dalších dnech, plány to byly předčasné.
Nedávno uplynulo 4444 marsovských dnů, které už vozítko Opportunity strávilo na povrchu Marsu a dnes už tu máme sol 4455. Od přistání v lednu 2004 na plánovanou tříměsíční misi, zvládl rover cestu od kráteru ke kráteru a dlouhá léta také studoval duny při cestě pláněmi Meridiani. Vědci se už v podstatě dostali všude tam, kde chtěli. Především jsme mohli zblízka pozorovat menší i velké krátery a horniny na valech obřího kráteru Endeavour. Podrobný průzkum prokázal, že marsovské horniny v této oblasti byly kdysi ovlivněny vodou a o to šlo především. Během cesty vozítko překonalo řadu rekordů, jako třeba v překonání prvního maratónu na Marsu, nebo že jde o nejdéle trvající misi na povrchu. Dnes už to považujeme za samozřejmost, ale když přišla první marsovská zima a nebo první velká bouře, panovaly oprávněné obavy o přežití roveru, ale pokaždé se ukázalo, že vozítko je nezlomné a dokonce prodělává samočistící procesy. Nyní začíná další dvouletá prodloužená mise.
Když ještě létaly americké raketoplány, mohli jsme je na fotkách pořízených po přistání vidět, jak sedí na speciálním podvalníku opatřeném 76 koly. Tento transportér se jmenoval OTS (Orbiter Transporter System) a zajišťoval přesunování orbiteru do montážních hal. Když ale raketoplány dolétaly, přestal mít transportér využití. NASA neměla žádnou možnost, jak jej dále používat, ale nabídnuté šance se chopila firma SpaceX. Stačilo na horní část transportéru přivařit vyztužující kovovou páteř a společnost získala skvělý prostředek pro převoz zachráněných prvních stupňů.
Americká sonda SDO (Solar Dynamics Observatory) je neúnavným dříčem, který s vysokou frekvencí snímkuje naši životodárnou hvězdu, ale v těchto dnech přidělává vrásky na čelech pozemních specialistů. Druhého srpna mezi 13::13 a 14:07 středoevropského letního času přecházel Měsíc mezi sondou SDO a Sluncem. Jelikož během tranzitu není Slunce vidět, neprovádí SDO v této době žádná měření. Po tomto přechodu ale došlo k zatím neznámé anomálii, když se sonda nedokázala přepnout zpátky do vědeckého režimu. Pozemní týmy zatím analyzují dostupná data a hledají příčinu závady.
Událostí roku by se dal nazvat přílet sondy Juno k Jupiteru. Opět je tedy na orbitě nějvětší planety naší sluneční soustavy zástupce lidstva. Díky němu se v dalších měsících můžeme těšit na nové obrázky a vědecká data. Razantně vylepšený Sojuz s označením MS se vydal poprvé k ISS. Zásobovací loď Dragon také k Mezinárodní kosmické stanici dorazila a první stupeň její nosné rakety Falcon podruhé úspěšně přistál na pevnině.
Ve čtvrtek 28. července startovala z Floridy raketa Atlas V, která vynášela na oběžnou dráhu tajnou družici NROL-61. Amatérští pozorovatelé družic po celém světě si už na nový cíl brousili zuby. Nového objektu si už zhruba hodinu po startu všiml Paul Camilleri z Austrálie, který téměř dvě hodiny pozoroval dvě tečky – horní stupeň Centaur, který zrovna vypouštěl zbytky paliva z nádrže a samotnou tajnou družici. Na základě fotek, které Camilleri pořídil mohli jeho kolegové Cees Bassa a Ted Molczan vypočítat parametry oběžné dráhy.
Máme tu poslední červencovou neděli a její pravé poledne. To je ideální čas na další díl Kosmotýdeníku, který vás i tento týden provede všemi zajímavými událostmi, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice. V hlavních tématech se podíváme na to, jak a proč NASA pomůže společnosti SpaceX s plánovaným letem Red Dragonu k Marsu. Zkontrolujeme i to, jak pokračuje příprava soukromých pilotovaných lodí. V souhrnu krátkých zpráv se vypravíme k Jupiteru, Marsu i na kometu. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Na začátku července jsme sledovali, jak se americká sonda Juno díky 35 minutovému zážehu usadila na oběžné dráze kolem Jupitera. Dráha, na které se sonda nachází, má nejnižší bod 5 000 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti a nejvzdálenější bod leží celých 8,1 milionů kilometrů od planety. Zítra Juno projde právě tímto nejvzdálenějším bodem a díky gravitaci planety začne opět padat vstříc Jupiteru. Do nejnižšího bodu dráhy se dostane na konci srpna a tohoto průletu využije ke kalibraci svých vědeckých přístrojů.
SpaceX včera udělala další drobný krůček na cestě ke znovupoužitelnosti svých raket. Na testovací základnu McGregor v Texasu před pár dny převezla první stupeň rakety Falcon 9, která 6. května vynesla do vesmíru telekomunikační družici JCSat-14. Tento stupeň jako druhý v historii úspěšně přistál na mořské plošině a průchod atmosférou na něm nechal výrazné stopy – na první pohled měl hodně opálenou barvu a poškozená roštová kormidla. První stupeň Falconu byl vztyčen na základně McGregor, aby včera absolvoval plný statický zážeh. Jinými slovy se zažehlo všech devět motorů Merlin, které hořely stejně dlouho, jako kdyby se jednalo o ostrý let na oběžnou dráhu. A jelikož byla u testovacího stanoviště také kamera, můžeme si prohlédnout celý průběh tohoto zkušebního zážehu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
