Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nejméně na pět let se prodlouží mise speciálního slunečního spektrografu NASA. První pozorování se uskutečnilo 27. června 2013 a nyní bylo oznámeno prodloužení pozorování o dva roky. IRIS (= Interface Region Imaging Spectrograph) patří mezi menší projekty (typu Small Explorer). K jeho vypuštění posloužila i adekvátně menší raketa Pegasus, která startuje z podvěsu letadla. Úkolem observatoře je studium spodních vrstev sluneční atmosféry. Vědci by rádi blíže poznali způsob, jakým zde plasma získává energii, ohřívá se a pohybuje. Pochopení principu, jakým tato vrstva funguje, by mohlo vést k lepšímu popisu, jak se potom uvolňuje plasma do okolního vesmírného prostoru, což známe jako sluneční vítr, nebo jako koronální výrony hmoty (CME) při eruptivních jevech na Slunci. Důsledkem proudění plasmy a především CME jsou potom magnetické bouře na Zemi, které mají zase zásadní vliv na náš život, čím dál více závislý na technologiích a elektřině. Extrémně silná a dobře mířená sluneční erupce by mohla vyřadit z provozu jak některé satelity, tak komunikaci pomocí rádiových vln. V elektrickém vedení zase může naindukovat takové proudy, že by to vyřadilo části energetické sítě z provozu.
Měsíčky velkých planet to mají složité. Zatímco ty velké měsíce vídáme často i malým dalekohledem, malé mají kvůli jasu planety často smůlu. K jejich objevu přispěla až pokročilá pozemní technika a především průlety kosmických sond. Tyto často jen malé ledové balvany či větší kusy skal nejsou tedy zrovna na očích a často ani nehrají v dynamice celého systému výraznou úlohu. Jinak je to ovšem v případě některých měsíčků Saturnu. Ty, které se nachází poblíž výrazných prstenců, hrají hlavní roli ve formování jejich tvaru a dokonce se mohou podílet i na tom, že někde částice v prstencích ani být nemohou a my pozorujeme mezery. Takovým příkladem je i měsíček Pan.
Stanice Tiangong-2, která byla vypuštěna minulý týden, už dosáhla své určené oběžné dráhy. Ta je kruhová a nachází se ve výšce 393 kilometrů nad zemským povrchem. Po startu se stanice nacházela na nižší oběžné dráze s parametry 200×347 kilometrů (nejnižší a nejvyšší body dráhy), ze které musela vystoupat pomocí vlastních motorů. Čína také odhalila zajímavé informace o vybavení stanice, na palubě Tiangongu-2 se totiž nacházejí velice přesné atomové hodiny, které používají pokročilou technologii studených atomů. Tyto hodiny by se měly v časovém horizontu 30-300 milionů let zpozdit o méně než jedinou sekundu. Hlavním účelem takto přesných hodin by kromě výzkumu měla být synchronizace ostatních atomových hodin ve vesmíru. Ty se používají převážně na navigačních satelitech, které si musí pro správnou funkci udržovat velmi přesný čas. Lepší synchronizace mezi jednotlivými satelity by tak přinesla vyšší navigační přesnost.
Ještě před pár dny to vypadalo, že plejáda satelitů snímkujících zemský povrch se rozroste o nový přírůstek. Družice Worldview-4 měla původně odstartovat v pátek 16. září. Technická závada na jednom z ventilů, jimiž byl do nosiče Atlas V tankován kapalný vodík, však přinutila techniky zrušit start a vadný ventil vyměnit. Zajímavostí v této souvislosti je, že pro Atlas V se jednalo o první technický odklad během prvního startovního pokusu za čtyři roky a po více než třiceti startech. Původně bylo v plánu po výměně ventilu startovat v sobotu 17. září, problémy během výměny si pak vyžádaly ještě jeden posun termínu na neděli 18. září. Nakonec se vše zkomplikovalo působením zcela neočekávaného faktoru. Hlavu si tentokrát postavil suchý porost v areálu základny Vandenberg…
Prázdniny skončily a tak je čas opět se vrhnout do pravidelných Kosmoschůzek pod záštitou Kosmoklubu, na kterých jsou vždy pro vás připraveny zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů jako astronomie či fyzika.
Zařijová Kosmoschůzka se uskuteční v úterý 27. září 2016 v restauraci Zorto na adrese Nekázanka 6, 11000 Praha.
Kvůli svým konfliktům s Ukrajinou přišlo Rusko o možnost využívat raketu Zenit, která už má za sebou pravděpodobně svůj poslední start. Tento nosič byl odvozen od urychlovacích bloků rakety Energia a svojí nosností vyplňoval místo mezi lehkým Sojuzem a těžkým Protonem. Nyní se ale v Rusku objevil návrh na nový nosič s názvem Sunkar (Сункар, v překladu Sokol), který by mohl nahradit Zenit. Svojí konstrukcí by byl Zenitu podobný, první stupeň by pravděpodobně používal stejný motor, tedy RD-171M. S nosností okolo pěti tun na dráhu přechodovou ke geostacionární by tento nosič vyplňoval současnou mezeru mezi Sojuzem a Protonem. Má ale vývoj další nové rakety vůbec smysl?
Raketa Atlas V se snímkovacím satelitem WorldView 4 měla startovat už 16. září. Během tankování druhého stupně Centaur však došlo k drobnému úniku kapalného vodíku, což vedlo k vytvoření ledové koule. Kvůli této anomálii byl start přerušen a posunut o 24 hodin. Technici ale potřebovali více času pro výměnu problémového ventilu, a tak byl start posunut o dalších 24 hodin, na neděli 18.9. Mezitím ale stihla na Vandenbergově základně nastat velmi nestandardní situace – požár zachvátil vegetaci na jih od startovní rampy a start musel být zrušen, aby mohli hasiči dostat plameny pod kontrolu. Další nemilá zpráva přišla z Ruska, na lodí Sojuz MS-02 byla odhalena zatím nespecifikovaná závada, další pilotovaný let na ISS bude tedy také opožděný
„V sobotu 10. září se v prostorách Masarykovy koleje v Praze bude konat debata občanů o směřování, programech a roli Evropské kosmické agentury.“ Pro ty, k nimž tato zpráva během prázdnin přes přátele a známé, diskuzní fóra či přes sociální sítě doputovala, by se mohlo jednat o nenápadnou noticku, jaká bývá relativně snadno přehlédnutelná v mediálním šumu. Ovšem při bližším pohledu byli čtenáři této zprávičky vyveden z omylu. ESA se poprvé v historii rozhodla zeptat evropských občanů na to, jak by si představovali další směřování Evropy v kosmickém programu. Koncept veřejné debaty byl o to zajímavější, že ve stejný čas podobné debaty probíhaly ve všech 22 členských státech ESA a zapojilo se do nich kolem dvou tisícovek účastníků. Výstupy z debaty budou použity mimo jiné jako podkladové materiály pro zasedání rady ESA na ministerské úrovni, jež proběhne v prosinci tohoto roku.
Vozítko Curiosity právě dokončuje svůj výzkum v oblasti Murray Buttes, kde narazilo na geologicky i vizuálně velmi zajímavé okolí. Už před časem jste se po této oblasti mohli rozhlédnout v jiném našem článku, ale dnes se na útvary podíváme trošku více zblízka. V následujících dnech by se Curiosity mělo vydat dále na své cestě k centrálnímu vrcholku kráteru Gale.
Uběhlo přesně 10 080 minut od vydání minulého Kosmotýdeníku a je tu pro vás nový díl, který rekapituluje dění právě uplynulého týdne. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na start rakety Vega s velmi zajímavými satelity. Necháme se navnadit prosakujícími informacemi z chystané konference v Mexiku, kde by měly být odhaleny plány SpaceX na osídlení Marsu.To a mnohem více vás čeká v aktuálním vydání Kosmotýdeník
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
