sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Vantor si vybrala BAE Systems pro stavbu své nové generace družic pro zobrazování s vysokým rozlišením. Tato volba spojuje Vantor s bývalou divizí Ball Aerospace, která pomáhala vyvíjet satelity pro pozorování Země společnosti DigitalGlobe.
Společnost York Space Systems 24. června oznámila, že družice, kterou postavila pro americké vesmírné síly, úspěšně demonstrovala obousměrnou taktickou komunikaci s využitím ultravysokofrekvenčních (UHF) při spojení z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost VAST podepsala smlouvy s dalšími partnery pro výzkum mikrogravitace, který bude probíhat na komerčních vesmírných stanicích společnosti VAST.
Společnost Boeing získala kontrakt v hodnotě až 2 miliard dolarů na stavbu dvou vojenských komunikačních družic nové generace pro americké vesmírné síly.
Generální inspektor NASA ve své nejnovější zprávě varuje, že kapacita startovacích ram se blíží jejich limitům a jaké to představuje problémy pro kosmodromy.
Německá kosmická společnost OHB získá prostřednictvím prodeje akcií přibližně půl miliardy eur, což jí umožní rozšířit zařízení a usilovat o potenciální akvizice.
Společnost Astroscale, která se zabývá servisem družic, pracuje na přechodu od technologických demonstrací k pravidelné sérii misí, k čemuž přispěla i nedávná kapitálová injekce.
Společnost Rocket Lab vynesla družici pro americké vesmírné síly, aby zahájila vojenské cvičení Victus Haze zaměřené na rychlou identifikaci a charakterizaci potenciálních hrozeb ve vesmíru.
Bílý dům vydal výkonné nařízení, jehož cílem je sjednotit a urychlit vývoj kvantových technologií v USA, včetně vesmírných systémů, které by mohly umožnit navigaci, snímání a bezpečnou komunikaci nové generace.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tento týden byl především ve znamení příprav SpaceX na start z opravené rampy SLC-40. Nicméně mimo hlavní dění se dělo i mnoho dalších zajímavých událostí. Třeba se jedna připravovaná sonda určená pro průzkum Slunce podrobila velmi zajímavým testům. Podíváme se i na pošťuchování SpaceX a Boeingu a nevynecháme ani tradiční rubriky. Vítejte u aktuálního vydání Kosmotýdeníku, přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
V polovině října jsme Vás seznámili s fotkami z výroby evropského servisního modulu pro americkou loď Orion, která vyrazí na misi EM-2. Půjde tedy o první pilotovaný let této lodi. V říjnu ještě bylo vidět jednotlivé díly modulu, ale za několik týdnů udělali technici velký krok vpřed. Servisní modul je totiž po stránce vnitřní struktury dokončený. Hlavním úkolem této nosné struktury je poskytnout celému servisnímu modulu potřebnou pevnost. Tuto strukturu tvoří dva kruhové díly – horní a spodní, které jsou spojené vertikálními panely.
Ačkoliv již několik dní víme, že se letos nedočkáme premiérového startu rakety Falcon Heavy, stále se můžeme těšit alespoň na statický zážeh tohoto obra, nebo alespoň na jeho vývoz na startovní rampu, které mohou přijít v letošním roce. SpaceX zatím ohledně těchto událostí mlčí a tak musíme vycházet z nepřímých náznaků jako jsou třeba dostupné fotografie. Před několika hodinami se na americkém fóru nasaspaceflight.com objevilo několik snímků pořízených v uplynulých třech dnech, které ukazují, že transportní zařízení TEL by již mohlo být připraveno na Falcon Heavy.
Právě v těchto dnech v Evropě vzniká složitá planetární sonda JUICE (šťáva), která by se už na jaře roku 2022 mohla vydat na svou pouť k Jupiteru, kde se zaměří především na tři ledové měsíce Europu, Ganymedes a Callisto. Tyto měsíce lákají některé vědce už opravdu dlouho. Stačí si vzpomenout na americko/evropský projekt EJSM/Laplace (Europa Jupiter Systém Mission – Laplace) či plánovanou americkou misi JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter). Tyto programy však bohužel doplatily na škrty v rozpočtech. Na sondu JUICE snad čeká lepší osud, protože její realizace je tentokrát mnohem více reálná a je už téměř „za dveřmi“. Proč si však Evropa vybrala zrovna Jupiter za svůj další cíl? A jaké ambice má vlastně tato mise?
Listopad 2017 byl po měsících hojnosti kosmonautických událostí trochu chudší. Asi nejvíce se točil okolo soukromých zásobovacích lodí. Ať už máme na mysli aktuálně používané, jako je loď Cygnus, jež úspěšně dovezla zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici, tak ty budoucí, jejímž zástupcem je miniraketoplán Dream Chaser, který se po nehodě předchozího exempláře znovu učí bezpečně přistávat. Další reportáž nám představí legendární raketu Delta II a hlavně její náklad, meteorologickou družici JPSS-1. Závěr Vesmírných výzev zmonitoruje situaci okolo startů raket společnosti SpaceX.
Když se ve středu ve 21 hodin našeho času na Floridě zapálily motory rakety Falcon 9, šlo o neklamnou známku toho, že už nám na dveře ťuká další start v podání SpaceX. Tento však bude ještě zajímavější – vůbec poprvé totiž NASA souhlasila s tím, aby Dragon vynášela raketa Falcon s již jednou použitým prvním stupněm, jedná se o druhou misi, na kterou poletí již jednou použitá přetlaková kabina lodi Dragon a aby toho nebylo málo, tak se navíc poletí z rampy 40, která byla více než rok a čtvrt mimo provoz.
Prvního září 2016 se na floridské rampě číslo 40 připravoval statický zážeh Falconu 9, ale tato rutinní operace skončila explozí rakety, zničením družice Amos 6 a velmi výrazným poškozením rampy. Dělníci s její opravou nezačali hned, ale míst toho se vrhli na rampu 39, která se pro rok 2017 stala hlavní rampou SpaceX. Teprve po jejím dokončení se mohli stavebníci přesunout na rampu 40 a pomalu ji začít opravovat. Původně se čekalo, že bude připravená už na začátku podzimu, ale nakonec se to trochu protáhlo. Dnes by měl přijít statický zážeh Falconu 9 před misí SpaceX CRS-13, který by měl tuto rampu vrátit do provozu.
Plány na stavbu nástupce ISS, tedy stanice Deep Space Gateway (DSG) sice stále zůstávají na rýsovacích prknech, ale jsou jasně cítit snahy o jejich překlopení do skutečného světa. NASA totiž rozjíždí vývoj prvního dílu nové stanice na několika frontách. Ve spolupráci s firmami, které se pohybují v kosmickém průmyslu se snaží pracovat na návrhu vývoje, testování a celkovém hodnocení prací na modulu PPE (Power Propulsion Element). Zároveň neopomíjí ani studii toho, na jakou dráhu by měl být tento základní kámen nové stanice umístěn a jak se sem dostane poté, co bude vynesen raketou SLS při misi EM-2.
O tom, že experimentální nafukovací modul BEAM (Bigelow Expandable Activity Module) zůstane u ISS připojený déle, než měl a že bude využit jako sklad, jsme Vás již informovali. Astronauti v minulých týdnech z útrob modulu odstranili již nepotřebný hardware a bezdrátové senzory nahradili kabelovými (kvůli eliminaci rizika rušení signálu uloženým nákladem). Dalším krokem byla instalace vzduchových rozvodů a hlavně sítí, které definují samotný úložný prostor. Dalším krokem, na kterém NASA a Bigelow spolupracují, je instalace elektrického a datového rozhraní, které by umožnilo další technologické demonstrace.
Dnes v 16:05 dojde k historicky prvnímu obrazovému spojení České republiky s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Žáci a studenti se shromáždí v budově Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze a po dobu dvaceti minut budou mít možnost anglicky hovořit s italským astronautem Paolo Nespolim, který právě pobývá na ISS. V historii se Česká republika již dokázala spojit se stanicí, ale vždy šlo o hlasové spojení. Dnes ale bude poprvé v historii našeho státu možné realizovat propojení i s přímý přenosem obrazu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
