Čínský institut
Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.
Společnost Intuitive Machines, která vyvíjí lunární moduly a další zařízení, 4. listopadu oznámila, že kupuje společnost Lanteris Space Systems, výrobce družic dříve známého jako Maxar Space Systems.
Společnost SES se obrátila na japonského vlajkového operátora s žádostí o dodatečné přidělení šířky pásma pro družice, aby udržela krok s rostoucí poptávkou po připojení ze strany cestujících létajících napříč Asií, a to i po výrazném rozšíření vlastní flotily koupí družic Intelsat.
Agentura CMSA oznámila, že se kosmická loď Shenzhou 20 vrátí na Zemi až později. Důvodem je podezření na zásah lodi úlomkem kosmické tříště.
Společnost Telesat se chystá v prosinci 2026 vypustit dvě družice Lightspeed. V následujícím roce by mělo být vypuštěno 96 družic pro první globální širokopásmovou službu z nízké oběžné dráhy Země, která má kompenzovat rostoucí poklesy obchodu s geostacionárními družicemi.
Bílý dům 4. listopadu oznámil, že znovu nominuje Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA.
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
Ukrajinská telekomunikační společnost Kyivstar 31. října oznámila, že se připravuje na testování služby Starlink Direct to Cell od společnosti SpaceX ve většině země, s výjimkou pohraničních oblastí.
Lotyšsko podepsalo Artemis Accords a připojilo se tak nyní ke skupině 60 zemí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Posádka na ISS zažila opravdu velmi rušných 24 hodin. Během takto krátkého časového rámce se k Mezinárodní vesmírné stanici připojily hned dvě zásobovací lodě – Dragon CRS-10 od SpaceX a ruský Progress MS-05. Původně měl být mezi oběma stroji o den větší rozestup, ale středeční přibližování Dragonu se muselo zastavit kvůli chybným údajům, které dostal palubní počítač. Obě lodě dovezly na stanici srovnatelné množství zásob – okolo dvou a půl tuny, takže posádka má o pět tun nákladu více, než před několika hodinami. V dnešním článku si připojení obou lodí připomeneme.
Pokud máte rádi náš seriál „Vesmírná architektura“, mohla by vás zajímat informace o právě probíhající retrospektivní výstavě JKOK v Praze, která je zaměřená na průřez tvorbou architekta a vizionáře Jana Kaplického, o kterém byla řeč v tomto díle seriálu Vesmírná architektura. Na výstavě s podtitulem Nekonečno Jana Kaplického jsou poprvé k vidění dosud nepublikovaná a nezveřejněná díla a právě k těm patří i některé návrhy jeho společnosti Future Systems pro NASA, které Jan vypracoval spolu s Davidem Nixonem. Přijměte tedy touto cestou malou pozvánku na nevšední výstavu, která vám může zpříjemnit některé všední dny. Expozici najdete v Galerii Tančící dům v Praze a to až do dvanáctého března. Otevřeno je každý den od 9 do 20 hodin. Výstava je rozdělena do tří tématických částí, ve kterých jsou k vidění nejen Kaplického působivé architektonické návrhy, ale i dekorační předměty, modely, šperky a hodně nevšední futuristický nábytek připomínající kulisy ze sci-fi filmů.
Včera v sedm hodin večer našeho času NASA TV vysílala tiskovou konferenci, na které byl oznámen opravdu vzrušující objev celkem sedmi exoplanet obíhajících červeného trpaslíka vzdáleného pouze 39 světelných let od Slunce. To by ještě nebylo nic tak mimořádného. V dnešní době známe již přes 3000 planet mimo Sluneční soustavu a dalších více než 2000 jich čeká na potvrzení. To, co řečený objev činí tak výjimečným, je fakt, že všech sedm exoplanet má velikost srovnatelnou se Zemí a tři z nich dokonce obíhají svou mateřskou hvězdu v obyvatelné zóně.
Loď Dragon během dnešního přibližování k ISS postihl problém se softwarem. Konkrétně šlo o tzv. RGPS filtr relativního GPS, který slouží k určování polohy Dragonu v prostoru. Přibližování do té doby probíhalo naprosto v pořádku, loď od SpaceX měla dokonce čtvrt hodiny náskok oproti plánu, ale ve vzdálenosti cca. 1200 metrů od stanice se objevily tyto problémy. Z bezpečnostních důvodů tak bylo rozhodnuto o zastavení přibližovacího manévru s tím, že další pokus přijde zítra dopoledne našeho času.
Evropa a Rusko se chystají na další významnou misi. jejím cílem není nic menšího, než zkusit zjistit, zda na Marsu někdy byl, nebo nebyl život. Celý projekt si v minulých měsících prošel nelehkým obdobím, ale to nejhorší má již zřejmě za sebou. Přesto čeká vývojáře ještě nelehké období, při kterém budou muset bojovat s technologickými překážkami a nelítostnými termíny. Některé vědecké přístroje se totiž dostávají do většího či menšího časového tlak. Jak to momentálně s touto toužebně očekávanou misí vypadá, jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.
Všechno má svůj konec – i služba rakety Sojuz-U, která sloužila stěží uvěřitelná čtyři desetiletí! Zítra ráno našeho času se vydá na svou poslední misi, při které má vynést na oběžnou dráhu zásobovací loď Progress MS-05 určenou pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Uzavře se tak příběh jedné z historicky nejpoužívanějších raket, které vzniklo téměř 800 exemplářů. To už je pořádný důvod k tomu si třeba trochu přivstat a podívat se na náš živý, česky komentovaný přenos.
V tomto týdnu před osmapadesáti lety startovala vůbec první družice, která sledovala počasí na Zemi. Vanguard-2 tehdy však své pozorování neprováděl dobře, protože se ocitl na špatné dráze. Byla to doba, kdy kosmických událostí bylo pár do roka. Od první družice se zaměřením na počasí máme dnes celou flotilu satelitů, díky kterým jsme schopni předpovídat počasí v nejbouřlivěji se měnící atmosféře sluneční soustavy. A také vychází Kosmotýdeník, kde každý týden máme opravdu o čem psát a neustále se dějí nějaké kosmické události. Tímto netradičním úvodem jsem chtěl jen upozornit na bouřlivé dění, které teď v kosmonautice vládne napříč kontinenty a obrovský pokrok, který za tu dobu nastal. V aktuálním vydání Kosmotýdeníku se vydáme na jeden pozapomenutý startovací komplex, podíváme se také na sklizeň, která proběhla na Mezinárodní kosmické stanici a nevynecháme dalších několik zpráv, které nás zavedou i k Jupiteru. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.
Včerejší odpočet startu rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon byl zastaven pouhých 13 sekund před zapálením motorů na pokyn od Elona Muska. Ten totiž nechtěl riskovat, že by se projevily problémy se systémem naklánění trysky horního stupně a i když všechny údaje vypadaly dobře, start byl zrušen kvůli detailnějšímu prozkoumání závady. Start se proto přesouvá na nový termín, který by mohl přijít už dnes krátce po půl čtvrté našeho času. Ani tentokrát Vás neochudíme o živý, česky komentovaný přenos.
Každý start je zajímavý,ale starty SpaceX budí zájem větší, než starty jiné. A i mezi starty raket Falcon se dají najít okamžiky, které jsou významnější, než jiné. K jednomu mimořádně důležitému momentu by mohlo dojít dnes. Falcon 9 má na oběžnou dráhu vynést desátou operační zásobovací loď Dragon pro ISS, ale důležitější jsou věci, které za sebou nechá na naší planetě. Poprvé od roku 2011 bude kosmický stroj startovat z historické rampy LC-39A, která vznikla už pro potřeby programu Apollo. A novinek bude ještě více – nový automatický destrukční systém, nebo vylepšená podpůrná konstrukce, která drží raketu. A jako bonus samozřejmě pokus o přistání prvního stupně na pevnině – pozor – poprvé za denního světla! Tenhle start byste si opravdu neměli nechat ujít.
Evropské satelity Sentinel mají široké využití, které se velmi těsně dotýká života běžných lidí. Sentinel můžeme do češtiny přeložit jako Ochránce a právě tuhle roli satelit plní. Pro nejnovější příběh se musíme vypravit až k nejjižnějšímu kontinentu – k ledem pokryté Antarktidě. Když totiž vědci objevili velkou prasklinu v ledovém příkrovu blízko výzkumné stanice Halley VI, odborníci sáhli po datech z družic Sentinel 1 a Sentinel 2. S pomocí aktuálních a hlavně mimořádně přesných informací mohli specialisté rozhodnout o dočasném uzavření této stanice. Dnes Vás seznámíme s dalším příběhem z nepravidelného seriálu Kosmonautika pomáhá.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.