ESA
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.
Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.
Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.
Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.
Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.
Společnosti Phi Earth Technologies a australská firma zaměřená na zpravodajství o Zemi, LatConnect 60 (LC60), oznámily strategické partnerství, jehož cílem je překlenout mezeru v propojení družicového pozorování Země s ověřenými informacemi přímo z terénu pro projekty zaměřené na přírodě blízká řešení.
Tým NASA a průmyslových partnerů připravuje pokračování mise cubesatu k Měsíci. Vyvíjí dvojici malých družic, které budou na Měsíci testovat přiblížení a operace v těsné blízkosti jiného kosmického tělesa.
Společnost Redwire bude na základě licenční smlouvy s lucemburskou společností Edge Aerospace vyrábět jednotky pro zpracování dat a síťové přepínače. Firmy to oznámily 25. srpna na konferenci Small Satellite Conference.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Vozítko Opportunity se z Marsu ozvalo naposledy desátého června, kdy se na Rudé planetě rozhostila prachová bouře, která se o pár dní později stala bouří celoplanetární. Rover, který na Marsu fungoval již 15 let, čerpá energii ze solárních panelů, ale atmosféra byla prostoupená prachem, který blokoval sluneční světlo, takže vozítko upadlo do hibernace. Ale před pár týdny se začala situace zlepšovat, takže všichni čekají, zda a případně kdy se obloha vyčistí natolik, aby solární panely generovaly dostatek energie k obnovení provozu, aby rover mohl zavolat domů.

V oblasti výzkumu slunce teď na sebe největší pozornost poutá nedávno vypuštěná Parker Solar Probe, ale z vědeckého hlediska nás její objevy teprve čekají. Naopak jiné sondy studující Slunce jsou ve vesmíru již několik let a jejich data jsou pro vědeckou obec nezbytná ke studiu naší nejbližší hvězdy. Není proto od věci si připomenout, jakou službu dělá vědě třeba sonda SDO (Solar Dynamics Observatory) vypuštěná v únoru 2010. Vědci s pomocí pokročilých počítačových modelů vytváří obrazy slunečního magnetického pole. Dnes si ukážeme, jak to vypadá, když se vizualizace těchto siločar promítne na fotku Slunce ze sondy SDO. Snímek vznikl 10. srpna 2018 a zachycuje naši životodárnou hvězdu v extrémní ultrafialové části spektra. Důležité je, že fotka i model překrývajících se čar vznikly ze souběžných měření.

Uteklo přesně 23 % měsíce srpna od vydání posledního Kosmotýdeníku a je tedy čas na další souhrn toho nejzajímavějšího, co nám přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Dnes dojde na dvě hlavní témata. Jednak se podíváme na instalaci tepelného štítu lodě Orion pro misi EM-1. Zamíříme ale také na tiskovou konferenci SpaceX a zblízka si prohlédneme hardware, který tato společnost připravila pro lety s lidmi. Chybět nebudou ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

12. srpna se na svou unikátní misi vydala sonda Parker Solar Probe a už po dvou dnech si mohly pozemní týmy připsat hned několik splněných milníků. Mezi 13. a 14. srpnem byla z uzamčené pozice uvolněna vysokozisková anténa, přes kterou bude sonda posílat velké objemy nasbíraných dat. Během startu se samozřejmě celá konstrukce hodně chvěje a aby se držák antény nezlomil, byla v této fázi zajištěna zámkem, který již není potřeba. Operátoři také s potěšením sledují, jak sonda autonomně používá své korekční trysky k tomu, aby se zbavila setrvačných pohybů. Díky tomu dosáhne stabilní pozice a optimálního letového profilu.

Odborníci z firmy Boeing dokončují integraci prvního ostrého exempláře motorové sekce centrálního stupně nové americké rakety SLS. Při stavbě tohoto systému museli čelit celé řadě technologických výzev. Specialisté v Michoud Assembly Facility (MAF) v New Orleans by měli dokončit svou práci během několika týdnů, přičemž kompletně dokončené by veškeré práce mohly být na konci podzimu. Z celé rakety SLS je právě její motorová sekce nejkomplikovanějším prvkem, který si vyžádal mnoho úprav a korekcí plánů přímo za pochodu.

Gaganyaan, indická pilotovaná kosmická loď (a také celý pilotovaný program) může být podle sdělení předsedy ISRO K. Sivana včas připravena na první indický pilotovaný let, který oznámil indický ministerský předseda v projevu k letošnímu svátku nezávislosti: „v roce 2022, a bude-li to možné i dříve, syn nebo dcera Indie“ vynese indickou trikolóru do vesmíru jako 4. národ po Rusku (SSSR), USA a Číně. Částku potřebnou k dokončení přípravy a k zajištění 7 denního letu třímístné kosmické lodě odhaduje Sivan na 1 – 1,5 miliardy UDS a říká přitom, že většina potřebných technologií je již připravena nebo je před dokončením. Ke startu bude použit nosič GSLV Mk-III, který loď Gaganyaan vynese na orbitu ve výši 300 – 400 km nad povrchem Země. Kosmodrom Sriharikota bude třeba upravit pro nástup posádky do lodě.

O společnosti Capella Space jste možná ještě neslyšeli, ale to se dost možná již brzy změní. Před několika týdny jsme vydali článek, který se věnoval misi SSO-A, kterou na letošní podzim připravuje SpaceX a při které by mělo být vyneseno rekordní množství družic – celkem 114 kusů. V závěru jsme slibovali, že se v budoucnu detailněji zaměříme na některé zajímavé kousky. Dnes to bude právě první výtvor firmy Capella Space, pro kterou půjde o důležitý milník na cestě k plánovanému vybudování globální sítě malých komerčních radarových družic.

Minulé dny byly v ruské části Mezinárodní vesmírné stanice ve znamení příprav na dnešní výstup do volného prostoru. Oleg Artěmjev a Sergej Prokopjev se na vnější část stanice dostanou přes modul Pirs, ze kterého by měli vylézt těsně před šestou hodinou večer našeho času. Jejích prvním úkolem bude vypuštění čtyř malých družic a kromě toho na ně čeká také instalace antén a kabelů, nebo sběr dokončených materiálových experimentů, které byly vystaveny dlouhodobě kosmickému prostředí. Kosmonauti ve skafandrech Orlan by se měli do útrob stanice vrátit po zhruba šesti hodinách.

Na Stennisově středisku ve státu Mississippi začaly v úterý odpoledne místního času další zkoušky motorů RS-25. Tentokrát začala série vývojových testů motorů, které reprezentovala jednotka s výrobním označením E0525. Na stanovišti A-1 proběhl první z devíti testů, jejichž úkolem je certifikovat změny provedené za účelem snazší dostupnosti těchto motorů a také za účelem provozních vylepšení, která mají být součástí nově vyrobených motorů. Ty by měl hlavní výrobce, společnost Aerojet Rocketdyne, začít dodávat na začátku dvacátých let.

Od startu druhé nejsilnější rakety současnosti uplynulo jen pár desítek hodin a do dalšího podobného představení chybí už jen několik týdnů. Ačkoliv Delta IV Heavy běžně startuje zhruba jednou za dva roky, letos se dočkáme dvou jejích startů v rozmezí zhruba dvou měsíců. Při startu sondy Parker Solar Probe jsme říkali, že jde o první a také poslední využití této rakety pro vědeckou misi a všechny další starty už budou pro Národní průzkumný úřad. Nemusíme tedy ani moc dlouho přemýšlet nad tím, co tato těžká raketa při misi NROL-71 ponese. Náklad je sice z vlastní podstaty jako vždy utajený, ale na internetu se objevily velmi zajímavé informace o jeho pravděpodobné podobě.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.