Evropa
Vysoký německý vojenský představitel prohlásil, že Evropa potřebuje koordinovaný přístup k vojenským vesmírným operacím a navrhl vytvoření Evropského vesmírného velitelství, které by hostilo Německo a bylo by otevřené účasti spojenců.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Vysoký německý vojenský představitel prohlásil, že Evropa potřebuje koordinovaný přístup k vojenským vesmírným operacím a navrhl vytvoření Evropského vesmírného velitelství, které by hostilo Německo a bylo by otevřené účasti spojenců.
Jihokorejská společnost TelePIX, která se zabývá vývojem optických zařízení, a indická společnost Bellatrix Aerospace, která se specializuje na pohonné systémy, spojí své síly při geoprostorové demonstrační misi na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO), která je plánována na rok 2028.
Americké vesmírné síly udělily společnosti SpaceX kontrakt v hodnotě 4,16 miliardy dolarů na vybudování konstelace družic určených ke sledování vzdušných cílů z oběžné dráhy, což představuje jednu z dosud největších sázek Pentagonu na přesun misí sledování bojiště z letadel do vesmíru.
Italsko-nizozemská společnost Revolv Space oznámila, že francouzský poskytovatel služeb na oběžné dráze Infinite Orbits si pro své služby na geostacionární oběžné dráze (GEO) vybral její solární pohonné sestavy (SADA), zařízení používaná ke správě a optimalizaci zachycování sluneční energie.
Společnost Observable Space, která vyvíjí optické systémy pro laserovou komunikaci a povědomí o vesmírné oblasti, získala 90 milionů dolarů a zajistila si kontrakt s americkými Vesmírnými silami.
Navrhovaný rozpočet amerických Vesmírných sil na fiskální rok 2027 ve výši 71 miliard dolarů přitahuje pozornost investicemi do družic pro varování před raketovými útoky, rozsáhlých konstelací družic na nízké oběžné dráze Země a dalších drahých systémů.
Během pokusu o statický zážeh před plánovanou misí s družicemi Amazon LEO došlo dnes v noci k explozi rakety New Glenn na startovní rampě. Krom nosiče samotného byla z části zničena a velmi poškozena pozemní infrastruktura, včetně integrační budovy. Exploze byla pozorována i ze vzdálenosti přes 70 kilometrů.
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
NASA plánuje přidat do smlouvy o komerční dopravě posádek společností SpaceX další mise. To agenturu ochrání před možností, že kosmická loď společnosti Boeing nikdy nezíská certifikaci pro mise na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nejsilnější indická komunikační družice všech dob se již brzy vrátí z kosmodromu v Kourou do výrobního areálu v indickém Bangalore, kde ji čekají dodatečné zkoušky. Květnový start rakety Ariane 5 se tak zcela jistě nestihne a na vypuštění musí čekat i spolucestující s indickou družicí – satelit pro Intelsat a Ázerbájdžán určený k televiznímu vysílání. Družice GSAT 11 se vrací do Indie pravděpodobně v reakci na ztrátu jiné indické družice – GSAT 6A, která se odmlčela několik dní po startu na raketě GSLV. Podle pozemních týmů je velmi pravděpodobné, že ztrátu družice způsobila závada na elektrickém systému.
Pomalu končí již sedmnáctý týden roku 2018 a je pravý čas na celkem 293. Kosmotýdeník, který vás opět provede všemi zajímavými událostmi kosmonautiky, které přineslo právě uplynulých sedm dní. Dnes se v hlavním tématu vypravíme do Číny, kde lehkotonážní raketa CZ-11 vynesla pětici družic, které budou na Zemi online posílat video a data o naší planetě. V dalších tématech se podíváme na prasknutý tepelný štít mise Mars Rover 2020, nebo stav aerodynamického krytu Falconu 9 z mise TESS. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Ještě před několika měsíci se Delta IV Heavy mohla pyšnit titulem nejsilnějšího nosiče současnosti. Z trůnu ji sice sesadil Falcon Heavy, ovšem to téhle raketě z jejího šarmu a atraktivního startu neubírá vůbec nic. Tento třítrupý nosič nestartuje moc často a proto se na každý start kosmonautická veřejnost právem těší. Pomalu, ale jistě se nám blíží další start této rakety, která má navíc do vesmíru dopravit velmi atraktivní náklad – vědeckou sondu Parker Solar Probe, která se bez přehánění dotkne Slunce. Start je momentálně plánován na 31. července.
Ještě než se do článku začtete, chtěl bych jen podotknout, že jsem zprvu váhal, zda se do jeho sepsání pustit. Na začátku března jsme totiž vydali článek, který sliboval na duben kanonádu Falconů – dočkat jsme se mohli v ideálním případě pěti startů ze tří různých ramp. Realita však byla jiná – viděli jsme dva starty a oba byly z jedné rampy. Mějme proto na paměti, že i tento článek, který se zaměří na očekávané starty v květnu, vychází z aktuálních plánů a že do všeho mohou zasáhnout odklady. Pokud by se tedy všechno povedlo, mohli bychom v květnu sledovat tři starty Falconů ze tří ramp a dvakrát by se použil již jednou využitý stupeň.
Teleskop TESS zažehl včera své motory, aby protáhl svou oběžnou dráhu blíže k Měsíci, kolem kterého má 17. května proletět, aby využil jeho gravitace k dosažení unikátní vysoké oběžné dráhy. K zážehu došlo ve chvíli, kdy teleskop prolétal tzv. perigeem, tedy nejnižším bodem protáhlé oběžné dráhy. Nosná raketa Falcon 9 doručila cenný náklad na dráhu s nejvyšším bodem ve výšce 270 000 a nejnižším 250 km vysoko. Vůbec první zkouška trysek přišla už v sobotu, kdy TESS vytáhnul nejnižší bod do výšky 2 250 km.
Prvenství zmíněné v nadpisu článku není přehnané. Evropská sonda Gaia totiž svými pozorováními vytvořila vůbec největší hvězdný katalog dosavadní historie. Jeho součástí jsou mimořádně přesná měření téměř 1,7 miliardy hvězd, která odhalila dříve neznámé detaily spojené s naší Galaxií. Na tiskové konferenci v Berlíně při příležitosti konání letecké a kosmické výstavy byly včera představené objevy založené na 22 měsíců dlouhém sledování vesmíru. V nasbíraných datech jsou velmi přesné údaje o pozicích, vzdálenostech a pohybech velkého množství hvězd, ale i asteroidů ve Sluneční soustavě, nebo dokonce i o hvězdách mimo naši Galaxii.
Evropský environmentální satelit Sentinel 3B bude studovat především pozemské oceány. Na oběžné dráze se připojí ke svému dvojčeti, Sentinelu 3A, který startoval už před více než dvěma roky. Náš živě a česky komentovaný přenos bychom chtěli spustit přesto, že nosná raketa Rokot odstartuje z ruské vojenské základny Pleseck. Tamní technika není příliš připravena na vysílání na internet, takže není jisté, jakou bude mít přenos kvalitu. ESA však na svém webu uvádí, že přímý přenos pojede. Nezbývá tedy, než si přát, aby to vyšlo.
Evropská kosmická agentura má v programu americké lodi Orion významný úkol – postavit servisní modul, který bude lodi dodávat energii, vodu, či vzduch. Nyní přišel významný posun vpřed, protože na své místo už byly umístěny všechny palivové nádrže a testují se i solární panely. V harmonogramu do startu nepilotované mise EM-1 v roce 2019 však stále zbývá ještě mnoho důležitých kroků. Odeslání hotového servisního modulu do Spojených států je zatím plánováno na léto. V USA pak servisní modul podstoupí další zkoušky a nakonec se dočká spojení s návratovou kabinou a dalším hardwarem.
Při pohledu na známé sondy, které zlepšily naše znalosti o kosmických objektech, si můžeme všimnout jednoho společného rysu – ať už se podíváme na Voyagery, Galileo, či Cassini, ve všech případech se bavíme o stroji, jehož rozměry jsou více či méně srovnatelné s menším autobusem. V minulých letech však značný boom prodělala rodina malých družic. Především takzvané cubesaty otevřely cestu do vesmíru mnohem širšímu spektru zákazníků. Družice, jejichž hmotnost (i cena) jsou zlomkové oproti velkým projektům se mnohem více zaměřují na testování nových technologií. Zatím však tyto krychličky a kvádry kroužily pouze kolem Země. To se však již za pár týdnů změní.
Američané ve spolupráci s ruskými kolegy zvažují možnosti potenciálního prodloužení pobytů posádek na Mezinárodní vesmírné stanici. Před několika dny tuto možnost zmínil zastupující administrátor americké kosmické agentury, Robert Lightfoot a podle jeho slov by se mělo jednat o pojistku proti případným zpožděním ve vývoji a nasazení do provozu soukromých pilotovaných lodí od firem Boeing a SpaceX. Lightfoot uvedl, že NASA hledá cesty, které zajistí, aby američtí astronauti byli na ISS i v případě, že soukromé lodě nebudu schopné vstoupit do operačního provozu v době, kdy vyprší současný kontrakt s Ruskem, tedy na konci roku 2019.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.