sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.
Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Studenti by si už zítra dopoledne měli užívat první desítky minut letních prázdnin a my jim přinášíme tip, jak největší volno ve školním roce stylově zahájit. Zváni jsou pochopitelně i zájemci dřívějšího data narození, kteří již školou povinní nejsou. Z floridského kosmodromu by měla odstartovat raketa Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon. První stupeň Falconu bude použit podruhé a dost možná se jedná o vůbec poslední start z vývojové verze Block 4. To jsou jen ty nejzákladnější důvody, proč Vám chceme zprostředkovat tento start živě a s českým komentářem.
Ještě před několika lety by si nikdo nedokázal představit kosmonautiku bez raket Proton, tažného koně ruské kosmonautiky. Ale situace na trhu s raketovými nosiči se v posledních letech drasticky mění. Nedávná dlouhá pauza způsobená nedostatky ve výrobě tak může předznamenat konec těchto raket. S tím, jak razantně poklesl počet startů raket Proton, zbarvují se finanční ukazatele jeho výrobce stále více do červena. Situace je poměrně vážná, protože Chruničevova konstrukční kancelář přišla v loňském roce o 23 miliard rublů (cca. 8 miliard Kč) a požádala o státní podporu v hodnotě 30 miliard rublů (10,5 miliardy Kč). Před pár dny Dmitrij Rogozin, šéf Roskosmosu, potvrdil probíhající snahu o napravení finanční situace Chruničevovy kanceláře a zároveň oznámil plány na urychlení prací vedoucích k přesunu startovní zátěže z Protonů na rakety z rodiny Angara.
Na třetím veřejném zasedání Národní rady pro vesmír, orgánu, jehož znovuobnovení inicioval prezident Donald Trump, právě on inicioval založení takzvaných Space Force, tedy samostatné armády, která bude mít za úkol řídit a hlídat vojenské aktivity ve vesmíru. Co to vlastně znamená? Máme se bát vesmírných bitevníků létajících kolem Mezinárodní vesmírné stanice? A má toto prohlášení zákonnou platnost? Na to i na další záležitosti se podíváme v článku. Mimochodem, dohody o mírovém využití vesmírného prostoru zatím stále platí.
V noci na sobotu jsme společně ponocovali při čekání na třetí start rakety Electron, který má být první komerční misí tohoto malého nosiče startujícího z Nového Zélandu. Nejprve chladné počasí na místě startu a pak i technická závada na anténě sledovací stanice však způsobily zrušení pokusu o start. V dalších dnech se firma Rocket Lab o start ani nepokoušela – na Novém Zélandu bylo nevhodné počasí. Nyní to však již vypadá dobře – anténa se dočkala opravy, počasí se vylepšilo a tak si opět můžeme nařídit budíky, aby nám tento start neunikl.
O tom, že je výzkum na ISS velmi pestrý, se toho napsalo už hodně. Ale stejně jako vždy, je i zde neocenitelný nějaký konkrétní příklad. NASA je v tomto směru hodně aktivní a na svém webu vydává poměrně pravidelná shrnutí činností, které astronauti na stanici provádí. Kupříkladu v pátek 22. června jsme se dozvěděli, že Serena Auñón-Chancellor uložila do vědeckého mrazáku geneticky upravené mikroorganismy, na kterých se bude zkoumat jejich schopnost konkurovat běžné petrochemické výrobě. Její kolega Richard Arnold se zase třeba věnoval rostlinám pěstovaným v zařízení Plant Habitat-1, kde se studují rozdíly v růstu rostlin ve stavu beztíže oproti růstu na Zemi.
Poslední start od SpaceX jsme viděli 4. června, kdy Falcon 9 vynesl telekomunikační družici SES-12. Od té doby byl klid, ale nyní by celý kolotoč startů měl opět nabrat vyšší tempo. Na konci června se dočkáme vypuštění lodi Dragon, která poletí k ISS v rámci mise SpaceX CRS-15 a pak to bude také zajímavé – 19. července by mohl ze stejné rampy odstartovat Falcon s telekomunikační družicí Telstar 19 Vantage a o pouhý den později je plánován start z Kalifornie, který má vynést sedmou várku družic Iridium NEXT. Ve zbytku roku by SpaceX chtěla vypouštět minimálně dvě rakety každý měsíc.
Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část červnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Ve druhé části se ohlédnete za otevřením Planetární stezky a nakonec vás budou čekat poslové z hlubin vesmíru. Akce začíná v 17:30.
Týden je v podstatě hned pryč – v měřítkách historie má sedm dní jen mizivý podíl. Přesto se za tento časový úsek může často odehrát velké množství zajímavých momentů. Aby Vám pokud možno žádný takový moment neutekl, máme tu seriál Kosmotýdeník. Ten našim čtenářům připomene, jaké články jsme v uplynulém týdnu vydali a informuje i o událostech, na které se během týdne nedostalo. Kosmotýdeník tak cílí jak na pravidelné čtenáře, tak i na ty, kteří v průběhu týdne nestíhají číst všechny články a rádi by si přitom udrželi přehled o aktuálním dění. V dnešním díle se podíváme na evropské družice sledující Zemi a zmíníme se i o novinkách ve SpaceX.
Webbův teleskop tvoří momentálně dva samostatné díly. Prvním z nich je OTIS – sestava tvořená zrcadly, vědeckými přístroji a nosnou konstrukcí, druhým je Servisní prvek SCE tvořený slunečním štítem a servisním modulem. Vůbec poprvé v historii byly obě tyto poloviny současně aktivovány na jednom místě. K tomuto důležitému milníku na cestě k integraci obou polovin došlo v hale firmy Northrop Grumman v kalifornském Redondo Beach. V montážní hale se k napájení používají externí zdroje, které čerpají elektřinu ze sítě a převádí ji na parametry, které jsou kompatibilní se systémy teleskopu. Elektřina v tomto případě slouží k aktivování systémů a k simulaci jejich chování ve vesmíru. Až se JWST dostane do vesmíru, bude mu elektřinu dodávat solární panel, který dokáže zásobovat jak Servisní prvek, tak i vědecké přístroje.
Člověk létá do vesmíru již půl století, ale stále jsme v mnoha směrech na začátku a vyvíjíme nové technologie. S tím, jak se NASA v posledních letech zaměřuje na novou éru průzkumu, je potřeba zapracovat na nových technologiích a schopnostech, které jí vydláždí cestu k vytyčeným cílům jako je pilotovaná výprava k Měsíci a dál. Agentura moc dobře ví, že jednou z kriticky důležitých schopností je doplňování paliva a právě k vylepšení těchto postupů poslouží zařízení označované zkratkou RRM-3, která vznikla z názvu Robotic Refueling Mission 3. Tento systém by ale jednou mohl pomoci i nepilotovaným misím či družicím, které již na oběžné dráze jsou.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
