Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Enceladus odhalil svůj působivý povrch

Jak jsme Vás informovali již včera, americká sonda Cassini prolétla 14. října kolem saturnova ledového měsíce Enceladus. Prosvištěla 1839 kilometrů nad jeho povrchem a svou pozornost zaměřila hlavně na severní pól tohoto měsíce. Ten byl nyní dobře osvětlený slunečními paprsky, což je velká změna proti prvním rokům služby sondy Cassini, kdy byla tato oblast utopená ve tmě. Fotky, které Vám nyní přinášíme, ukazují, že severní pól je zřejmě nějakým způsobem geologicky aktivní – naznačují to poměrně rozsáhlé rýhy a praskliny, které se nezřídka táhnou i přes krátery. Odborníci, kteří analyzují data ze sondy Cassini tak dostali další příděl zajímavých dat na zkoumání.

Další plány lodi Cygnus

Kosmická loď Cygnus pro čtvrtou zásobovací misi k ISS už je poměrně blízko dokončení. Poté, co minulý let vloni na konci října skončil v plamenech jen pár sekund po startu se událo hodně věcí – firma OSC, která provozuje rakety Antares a lodě Cygnus rozhodla o výměně motorů AJ-26, které se používají na prvních stupních nosičů. Dokud se nepodaří upravit raketu pro nové motory, budou lodě Cygnus létat na raketách Atlas V. A jelikož mají Atlasy větší nosnost než původní Antaresy, je možné na ně posadit větší a těžší kosmickou loď – příští Cygnus, který poletí ke stanici tedy už bude v rozšířené formě s větším nákladovým prostorem, lehčími solárními panely a upravenými nádržemi na palivo. Všechny další lodě už budou využívat tento nový design.

Poslední dva průlety kolem Enceladu

Jak už jsme na našem webu několikrát připomínali, s blížím se koncem mise sondy Cassini, se budou stále častěji objevovat momenty s přídomkem „naposledy“. Zrovna v těchto týdnech se blížíme k jednomu významnému milníku – saturnův ledový měsíc Enceladus je známý hlavně svými vodními výtrysky, které létají do výšky několika kilometrů a sondu Cassini už čekají pouhé dva průlety kolem tohoto zajímavého světa, u kterého pomohla odhalit globální podpovrchový oceán kapalné vody. Pak se sonda s tímto světem definitivně rozloučí. Ale máme se určitě na co těšit. po vědecké stránce je důležitý každý průlet, ovšem při tom předposledním má dojít k průletu sondy skrz gejzír!

LISA Pathfinder už je na kosmodromu

Přípravy na vypuštění sondy LISA Pathfinder, která by nám měla pomoci vyšlapat cestu k detekci tajemných gravitačních vln, jsou v plném proudu. Velkým milníkem byl v tomto směru transport sondy z Evropy do Jižní Ameriky. Před pár týdny jsme se na našem webu věnovali základnímu úkolu sondy LISA Pathfider a jejího plánovaného nástupce – projektu eLISA. V dnešním článku se podíváme na aktuální průběh příprav a zaměříme se i na plánovaný průběh mise samotné.

Tři malé měsíce Pluta

Když se řekne New Horizons, každému se vybaví Pluto, někteří doplní, že tahle sonda snímkovala i největší měsíc Charon. Ale co zbylé měsíce? I na ně sonda pohlédla svými kamerami, ale jelikož jde o malá tělesa, která navíc obíhají relativně daleko od Pluta, bylo už předem jasné, že není možné pořídit mimořádně detailní fotky. Sonda proto zaměřila svou hlavní pozornost na Pluto a Charon. V dnešním článku Vám přinášíme doposud nejlepší snímky tří malých měsíců, které jsou momentálně k dispozici (na náhledové fotce ještě navíc vidíme odděleně měsíc Nix). Je možné, že se časem dočkáme ještě lepších snímků s více detaily, ale nemělo by jít o nic přelomového. Možná si říkáte, kam se poděl Kerberos. Tento měsíček sonda fotila ze všech nejméně a zatím jsme se nedočkali jeho fotek.

Kosmotýdeník 160. díl (5.10. – 11.10.2015)

Právě uplynulý týden by se z pohledu kosmonautiky dal označit za vizuální. Tisíce nepublikovaných snímků z programu Apollo, modrá atmosféra kolem Pluta a další obrázky startujícího Atlasu V na nás podnikly vizuální frontový útok. Avšak Kosmotýdeník vám představí i další události. Podíváme se, jak pokračuje vývoj malého raketoplánu Dream Chaser. V soukromém sektoru zůstaneme při zprávě o postupu přípravy lodi Cygnus, která poprvé poletí ve vylepšené variantě. Zavítáme i do Číny, kde byly vyneseny čtyři technologické družice. Nebude chybět ani snímek týdne a další doprovodné informace. Přeji vám příjemnou neděli a dobré čtení aktuálního vydání Kosmotýdeníku.

Na Plutu je led a „modré nebe“

Zmenšená verze dosud nejdetailnější barevné fotky Pluta.

Sonda New Horizons a Pluto nás nepřestávají překvapovat – variaci na tuhle větu jsme psali už mnohokrát, ale co jiného máme dělat, když nás každý týden odborníci zapojení do projektu zásobují tak zajímavými informacemi. Aktuální dávka novinek se věnuje objevu vodního ledu na trpasličí planetě a také barevnému tónu atmosféry. Opět si neodpustím poznámku, že ještě před pár měsíci jsme Pluto znali pouze jako tečku o několika málo bodech. Plným právem proto můžeme o aktuálním období mluvit jako o vědecké sklizni. V minulých hodinách se veřejnost seznámila s prvními barevnými snímky atmosféry, nebo spíše přesněji mlženého oparu nad Plutem. Fotky ze sondy New Horizons ukazují, že tento plynný obal má poměrně intenzivní namodralou barvu. „Kdo by býval čekal, že v Kuiperově pásu uvidíme modrou oblohu? Je to úžasné!“ nešetřil chválou Alan Stern.

Evropská navigační síť se rozrůstá

Galileo

V pátek 24. července dorazily na evropský kosmodrom v Guyanském kosmickém středisku dva satelity navigačního systému Galileo s čísly 9 a 10, aby podstoupily finální přípravy na svůj start. Jelikož celému systému předcházelo několik prototypů a čtyři testovací exempláře, devítka a desítka jsou pátým a šestým plně operačním satelitem. Stavba dalších čtrnácti kusů v současnosti probíhá v OHB v Německu. Po závěrečných testech byly koncem srpna nádrže Galilea 9 a 10 naplněny hydrazinem a poté byly oba satelity připojeny k hornímu stupni Fregat. Následovalo uzavření do aerodynamického krytu, převoz na startovní rampu a připojení k raketě Sojuz ST-B. Velmi časného rána 11. září pak Sojuz úspěšně odstartoval a Fregat oba satelity správně umístil na plánovanou dráhu s apogeem ve výšce 23 500 kilometrů. Po úspěšném spuštění a otestování systémů byly oba satelity předány řídícímu centru Galilea. Nejvyšší představitelé mise označili start i uvedení na oběžnou dráhu jako učebnicové a doposud nejhladší ze všech. V našem dnešním článku Vám přinášíme časosběrné 4K video, ve kterém se můžete podívat na celou přípravu obou satelitů, jejich převoz a připojení k raketě i jejich start.

„Podporujeme nebeské bojovníky“ alias NROL-55

Text našeho nadpisu není náhodný, právě naopak. Včera ve 14:49 našeho času odstartovala z rampy SLC-3E na kosmodromu Vandenberg na západě Spojených států raketa Atlas V. Jejím úkolem bylo dopravit na oběžnou dráhu misi NROL-55, jejíž logo vidíte na levé straně. Obraz kováře, který zrovna kuje meč obklopuje latinský nápis „sustentantes bellatores de caelis“, což můžeme přeložit právě jako „Podporujeme nebeské bojovníky“. Náklad patří do kategorie tajných, přesto jsme se stejně jako dříve pokusili poodhalit roušku tajemství a zjistit o nákladu nějaké bližší informace. Stejně jako u minulých článků, které se věnovaly možnému určení misí označených zkratkou NROL, musím hned na začátku poznamenat, že informací není mnoho a v některých částech se proto nevyhneme spekulacím. Ve výsledku bychom se však měli dostat velmi blízko určení nově vypuštěného nákladu, který spadá pod národní průzkumný úřad (NRO = National Reconnaissance Office).

AKTUALIZOVÁNO: Tajný americký projekt odstartoval

Pokud všechno dopadne podle plánu, měl by se ve 14:49 našeho času zapálit motor rakety Atlas V. Ta vynese z rampy na Vandenbergově základně v Kalifornii na oběžnou dráhu tajný americký misi označovaný jako NROL-55 a spolu s ním i několik menších družic. Pokud byste měli zájem o bližší informace týkající se NROL-55, pak Vás asi potěším – na zítřek chystáme speciální článek věnovaný tomuto projektu. V našem dnešním článku jste měli možnost sledovat celý start živě v okně vloženého přehrávače. Nyní jsme jej nahradili záznamem startu.