Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Věž pro Starliner jde do finiše

Před zhruba šesti týdny jsme Vás informovali o průběhu stavby obslužné věže, která vyrůstá vedle rampy 41 na floridském kosmodromu. Úkolem této věže bude umožnit astronautům nastoupit do útrob lodi Starliner. V těchto dnech již dostala hlavní část věže svou finální podobu, což pěkně zachycuje přiložené časosběrné video. Pozornost pracovníků se nyní zaměřuje na vrchol samotné věže, kde bude umístěna čistá bílá místnost, kterou známe třeba z éry raketoplánů. Tato místnost bude umístěna na konci výklopného ramene, které technici sestavují na staveništi v Oak Hill. Během příštího roku by se měla celá konstrukce připojit k věži.

Přistaneme na Marsu díky metanovým motorům?

Možná se u budoucích landerů pro Mars dočkáme nasazení metanu, tedy paliva, které americká agentura zatím ještě nikdy nepoužila na žádném kosmickém stroji. Na Marshallově středisku je v těchto týdnech k vidění výrazně modrý plamen šlehající z trysky – právě barva prozrazuje poměrně netypické palivo – nejjednodušší z uhlovodíků – metan. Právě zde totiž probíhají zkoušky motorů, které sází na spalování molekuly s jedním atomem uhlíku a čtyřmi atomy vodíku.

Kosmotýdeník 164. díl (2.11. – 8.11.2015)

Týden opět utekl jako voda a k nedělnímu obědu jako již tradičně vychází aktuální vydání Kosmotýdeníku. O čem bude ten dnešní? Podíváme se na Mezinárodní kosmickou stanici, kde v sobotu proběhla kosmická vycházka, během které se astronauti pokusili napravit nedodělky z havárie chladicího systému, který stanici postihl v roce 2012. Poté se vypravíme na Floridu, kam dorazila první zásilka satelitů pro první let rakety Falcon 9 po její havárii. Povíme si o tom, jak skončí mise sondy Rosetta, navštívíme sondu Dawn a trpasličí planetu Ceres a nevynecháme ani dění za oběžnou drahou Pluta. To a mnoho dalšího se dozvíte v Kosmotýdeníku. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Zkušební servisní modul pro Orion

Jak již fanoušci kosmonautiky dobře vědí, Evropa dodá Spojeným státům servisní modul pro misi lodi Orion v roce 2018, kdy se tento stroj vydá k Měsíci. Tento servisní modul bude z velké části odvozen z osvědčené lodi ATV, která v minulých letech vozila zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici. Aby ale všechny systémy pracovaly správně, musí nejprve vzniknout testovací exemplář. V dnešním článku Vám proto přinášíme menší fotogalerii, která ukazuje, jak probíhaly práce na tomto neletovém, byť velmi důležitém exempláři.

Boeing nebude na ISS vozit zásoby

Jak jsme na našem portálu již informovali, momentálně je v plném proudu příprava na druhé kolo programu pro dopravu nákladů na ISS, tedy CRS-2. Společnosti předložily své nabídky v prosinci loňského roku. V článku vydaném v polovině března jsme psali o tom, že NASA oznámí vybrané firmy v červnu, ovšem nestalo se tak. Kosmická agentura oznámila, že pro posouzení potřebuje více času a rozhodnutí tak přesunula na začátek listopadu. Ovšem aktuální zprávy z NASA hovoří o dalším odkladu finálního výběru. Přestože se může zdát, že se nic neděje, minimálně jedna velká změna už na veřejnost prosákla.

ŽIVĚ: Astronauti opravují chlazení na ISS

Pokud půjde vše dobře, vystoupí dnes ve 13:10 našeho času Scott Kelly a Kjell Lindgren do volného prostoru z modulu Quest na ISS. Celý výstup můžete sledovat v tomto článku živě. Hlavním úkolem dnešního výstupu bude oprava chladícího systému. Astronauti se zaměří na kontrolní systém 2B na segmentu P6 staniční příhradové konstrukce. V roce 2012 byl totiž upraven tak, aby se eliminovaly důsledky úniku chladícího čpavku, který se tu objevil už v roce 2006. Opravy chladícího systému ale pokračovaly i výměnou čpavkového čerpadla a instalací propojky dvou čpavkových okruhů. Tím byl zajištěn nominální chod chlazení stanice a dnes tak mohou Kelly a Lindgren úplně dokončit celou proceduru.

Jak Slunce očesává Mars

Americká sonda MAVEN byla vypuštěna v listopadu 2013 k Marsu s jediným hlavním úkolem – prozkoumat horní atmosféry Rudé planety a zjistit jejich složení i to, jak atmosféra reaguje na vnější vlivy – především pak na proud nabitých částic z naší nejbližší hvězdy zvaný Sluneční vítr. Sonda díky tomu podnikla několik zanoření do horních vrstev atmosféry, kde prováděla rozbory. Na včerejší tiskové konferenci tak mohli odborníci oznámit, že konečně mají k dispozici dostatek dat, aby mohli vysvětlit procesy, které vedly k proměně původně teplého a vlhkého prostředí, kde mohl vzniknout život, na dnešní chladný a suchý svět.

Nová lehká raketa při premiéře havarovala

Před několika dny jsme Vás informovali o tom, že je na konec října naplánován první letový test nové rakety SPARK, zvané též Super-Strypi. Původně plánovaný termín se nakonec nepodařilo splnit, ale včera brzy ráno se zapálil motor nosiče a raketa se vydala k obloze. Leč neletěla dlouho – po minutě práce prvního stupně došlo ke zničení rakety. První let experimentální SuperStrypi, která vznikla s přispěním amerického ministerstva obrany při své neúspěšné misi zničila i 13 vynášených cubesatů. Raekta byla postavena ve spolupráci s firmou Sandia a jejím cílem je dosáhnout levné možnosti vynášení malých družic. Raketa přitom využívá technologií ze starších suborbitálních raket Strypi.

Dubnová ztráta Progressu pořád dělá vrásky na čele

Na 21. listopadu byl naplánován start prvního zástupce nově modernizované verze ruské zásobovací lodi Progress. Zatímco v posledních letech létaly ke stanici lodě Progress M-čísloM, nová verze se bude označovat jako Progress MS-číslo. Jenže před několika hodinami ruské úřady oznámily, že start nové lodi odkládají o 4 týdny. Pro důvod tohoto odkladu se musíme vrátit v čase o několik měsíců zpátky – ke ztrátě lodi Progress M-27M.

Vesmírné výzvy – Říjen 2015

Říjen 2015, sonda VERITAS nad Venuší zdroj:nasa.gov, wikimedia.org

Je první listopadový den a tak nemohou chybět Vesmírné výzvy, které shrnují to nejdůležitější a nejzajímavější, co se událo v kosmonautice minulý měsíc. Takových „pecek“ jako v září, jsme se v říjnu nedočkali. I tak nemůžeme říci, že by se v kosmonautice nic neudálo. Sonda Dawn slétla níže k trpasličí planetě Ceres a my jsme tak mohli vidět větší detaily, kosmonauti na ISS vyrazili na kosmickou procházku, stavba teleskopu JWST zaznamenala dílčí pokroky a program Discovery zúžil počet kandidátů pro nízkonákladové meziplanetární mise z 28 na 5, které si představíme podrobněji.