Varda Space Industries
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Už dnes večer se dozvíme jména osmi až čtrnácti lidí, kteří doplní oddíl amerických astronautů. Stanou se kandidáty na kosmonauty a bude na ně čekat rok a půl dlouhý základní výcvik. Po něm už se budou moci těšit na zařazení do kosmické mise – čekají na ně lety v soukromých lodích Crew Dragon a CST-100, ale je téměř jisté, že některý z těchto lidí zažije i let v lodi Orion a pobyt na nástupci ISS, který vznikne u Měsíce. Součástí ceremoniálu v Johnsonově středisku v Houstonu bude i americký viceprezident Mike Pence, zastupující administrátor NASA Robert Lightfoot, ředitelka Johnsonova střediska Ellen Ochoa, nebo ředitel letových operací Brian Kelly. Jmenování začíná ve 20:00 našeho času a mělo by trvat zhruba jednu hodinu. NASA TV bude celou událost vysílat živě a v tomto článku máte možnost sledovat vše živě. V dalších dnech Vám zkusíme přinést článek, který představí vybrané kandidáty.
Čínská kosmická agentura CNSA má za sebou další úspěšné kroky na cestě k trvalému osídlení nízké oběžné dráhy Země. Na stanici Tiangong-2 pobývala dvoučlenná posádka po dobu 33 dní a nyní je zde připojena nová automatická zásobovací loď Tiančou-1. Ta testuje poslední klíčové prvky, které Číně chybí do skládačky k tomu, aby mohla započít stavbu své připravované modulární kosmické stanice. Orbitální stanice však nejsou jen o technologiích. Jsou také o lidech, kteří na stanici žijí a pracují. A právě proto je potřeba, aby Čína rozšířila řady svých kosmonautů. Stane se tak již letos a o tom, jaké požadavky by tito noví kosmonauti měli splňovat a kolik jich bude, se veřejně vyjádřil zástupce ředitele kanceláře pro čínský pilotovaný program a zároveň první čínský kosmonaut v historii Yang Liwei.
Bylo 9. června roku 2016, když z Bajkonuru startovala raketa Proton-M s relativně obyčejnou telekomunikační družicí Intelsat 31. Nikdo tehdy netušil, že na další start tohohle dlouhověkého tahouna budeme čekat téměř přesně rok. Nyní už Proton-M opět stojí na startovní rampě Bajkonuru a chystá se vynést téměř sedmitunovou telekomunikační družici Echostar-21, Ke startu by mělo dojít zítra v 5:31 našeho času a v tomto článku můžete celou událost sledovat živě, kromě toho si ale představíme i trnitou cestu na startovní rampu. Věřme, že se Protonu návrat do služby po nejdelší odstávce v její téměř padesátileté historii podaří.
Doslova před pár minutami se začala internetovým éterem šířit velmi nečekaná zpráva. Jak uvedly třeba weby agentury Reuters, nebo usnews.com, Heather Wilson z amerického letectva oznámila, že Falcon 9 by měl v srpnu letošního roku vynést na oběžnou dráhu první náklad pro tohoto zákazníka. Později pak upřesnila, že oním nákladem má být armádní miniraketoplán X-37B. Ten má za sebou již čtyři mise, přičemž ta poslední skončila teprve minulý měsíc.
Před zhruba pěti týdny jsme Vám přinesli fotografie, které zachycovaly pokrok ve stavbě letounu Stratolaunch. Od té doby technici evidentně hodně zapracovali, protože letoun byl před pár dny poprvé vyvezen z montážního hangáru v kalifornském Mojave. Stroj, který disponuje dvojicí trupů a šesti motory z Boeingu 747 vypadá majestátně a zároveň trochu děsivě – jako kdyby to byl technologický Frankenstein sešitý z několika různých dílů. Vývoz před hangár ale v žádném případě neznamená, že se blíží první ostrý start. Na ten si budeme muset počkat minimálně do roku 2019.
Jako setkání dvou starých známých má probíhat zachycení lodi Dragon u Mezinárodní vesmírné stanice. Dragon, který se do vesmíru vydal v sobotu večer našeho času je totiž poprvé v historii znovupoužitý a u ISS již v roce 2014 strávil jeden měsíc. Aktuální mise má být zhruba stejně dlouhá, přičemž k záchytu staniční robotickou paží by mělo dojít v 16:00 našeho času. Canadarm bude obsluhovat dvojice amerických astronautů Peggy Whitson a Jack Fischer. Ti po záchytu předají řízení ramene pozemnímu středisku, které se zachycenou lodí domanévruje ke spodnímu stykovacímu portu na modulu Harmony. V tomto článku můžete celou operaci sledovat živě.
Indická raketa GSLV Mk. III klame názvem. Na první pohled se zdá, že jde jen o drobně upravenou raketu GSLV Mk. II, ale to by byl velký omyl. Trojka totiž vznikla jako zbrusu nový projekt, který svého předchůdce moc nepřipomíná. Vývoj začal na počátku tohoto století a cílem byla raketa se schopností dopravit deset tun na nízkou oběžnou dráhu a čtyři tuny na dráhu přechodovou ke geostacionární. Po mnoha letech složitého vývoje přichází den, na který Indové čekali. Dnes tento nosič čeká první ostrá mise, při které má vynést na geostacionární dráhu telekomunikační družici GSAT-19. Přímý přenos by měl probíhat na webu indické kosmické agentury ISRO, nebo na webu spaceflightnow. Start je zatím plánován na dnešek, konkrétně na 13:58 našeho času. Mise samotná bude trvat lehce přes 16 minut.
Květen přál výstupům astronautů do volného prostoru. Na ISS si vyzkoušeli plánovaný s kulatou číslovkou i jeden mimořádný servisní výstup. Podíváme se také na starty raket. Z Nového Zélandu vzlétla premiérově k nebesům raketa Electron, vyznačující se novátorskými přístupy a využíváním moderních technologií. Falcon 9 od SpaceX nám tentokrát neukázal, co nese pod ochraným krytem, zato se při přistávání předvedl z dosud nevídaných perspektiv. Po rekordně dlouhé misi se vrátil z vesmíru armádní miniraketoplán X-37B. Závěr bude patřit sondě Juno, jež pořídila úchvatné záběry krále planet, Jupitera a přinesla velmi zajímavé poznatky ohledně jeho fyzikálních vlastností.
V posledním týdnu jsme se přehoupli z meteorologického jara do léta a s bouřkami a někde už i ochlazením je tu i další díl našeho pravidelného seriálu, shrnující dění v kosmonautice i na našem portálu. Letní počasí se jen mírně projevilo, když došlo k jednomu odkladu startu, zatímco ostatní proběhly podle plánu. Další významnou zprávou týdne bylo oficiální pojmenování sondy NASA určené k výzkumu Slunce podle žijící osobnosti, astrofyzika Eugena Parkera. Jisté představy o výzkumu Měsíce jsme poodhalili v článku o ruské i americké kosmonautice. No a konečně na začátku víkendu jsme mohli vidět úspěšný návrat posádky z ISS a v noci na neděli úspěšný start Dragonu. Ale nyní se hned v úvodu ještě zaměříme na vylepšení mikroskopu na Mezinárodní vesmírné stanici.
Čtvrteční pokus o start soukromé rakety Falcon 9 s lodí Dragon bohužel nevyšel kvůli počasí. SpaceX nakonec předstartovní přípravy zrušila a start se odložil o téměř 48 hodin. Dvoudenní odklad byl způsoben kromě jiného i výměnou časově citlivého nákladu, tedy 40 živých hlodavců, kteří letí na ISS v rámci vědeckého výzkumu kostních tkání. Ani dnes není předpověď počasí ideální. Meteorologové v minulých hodinách oscilují mezi 60 a 70 %, přesto jsme připraveni Vám tento start zprostředkovat v přímém přenosu s českým komentářem.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
