sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V kosmonautice často chybí měřítka, která by umožnila divákům plně pochopit, jak velká technika ve skutečnosti je. Výjimku netvoří ani Dalekohled Jamese Webba, který disponuje primárním zrcadlem o průměru šest a půl metru. Jak jsme Vás již informovali před několika týdny, základní konstrukce teleskopu v tajnosti opustila Goddardovo středisko, kde byly v minulých měsících instalovány segmenty primárního zrcadla a provedeny základní zkoušky. Cestu citlivého nákladu ve speciálním kontejneru STTARS na Johnsonnovo středisko ale monitorovaly kamery a díky nim se nyní můžeme podívat na to, jak obtížně se s takovým kolosem manipuluje. Na náhledové fotce tohoto článku navíc můžete vidět opatrnou manipulaci s tělem teleskopu, který se ukládal do největší vakuové komory A-1. I na tomto snímku máme porovnání s velikostí lidské postavy, což dokresluje velikost primárního zrcadla.
Být astronautem – tohle dětské přání u drtivé většiny lidí nevydrží do dospělosti. Za pozlátkem letů do vesmíru se ukrývá mnoho těžké práce, složité pozemní přípravy a hlavně nesmírné množství znalostí. Většina z nás tak po zbytek života jen obdivně vzhlíží k výškám, kam se odvážní muži a ženy vydávají, aby rozšířili naše obzory a posunuli znalosti celého lidstva vpřed. Ve středu večer našeho času se do elitního výběru amerických astronautů zařadilo dvanáct nových jmen – pět žen a sedm mužů vzešlo z rekordního počtu více než 18 300 přihlášek. I počet vybraných astronautů stojí za pozornost – jde o největší množství lidí přijatých od roku 2000.
Představte si svět, který vypadá úplně jinak, než jak jsme zvyklí. Svět, ve kterém by čajová lžička jeho materiálu vážila miliony tun, svět, který má tak silné magnetické pole, že si jej ani nedokážeme představit, svět, který vznikl zmenšením hvězdy až na pouhou stotisícinu původního průměru. Ne, to není žádná šílená představa – seznámili jsme Vás s neutronovými hvězdami – pozůstatkem, který zbyde po výbuších supernov. Hustota těchto objektů se pohybuje mezi 8×1013 až 2×1015 g/cm³ a magnetické pole, které u většiny hvězd měříme v setinách Tesla, dosahuje 106 až do 109 T.
Už dnes večer se dozvíme jména osmi až čtrnácti lidí, kteří doplní oddíl amerických astronautů. Stanou se kandidáty na kosmonauty a bude na ně čekat rok a půl dlouhý základní výcvik. Po něm už se budou moci těšit na zařazení do kosmické mise – čekají na ně lety v soukromých lodích Crew Dragon a CST-100, ale je téměř jisté, že některý z těchto lidí zažije i let v lodi Orion a pobyt na nástupci ISS, který vznikne u Měsíce. Součástí ceremoniálu v Johnsonově středisku v Houstonu bude i americký viceprezident Mike Pence, zastupující administrátor NASA Robert Lightfoot, ředitelka Johnsonova střediska Ellen Ochoa, nebo ředitel letových operací Brian Kelly. Jmenování začíná ve 20:00 našeho času a mělo by trvat zhruba jednu hodinu. NASA TV bude celou událost vysílat živě a v tomto článku máte možnost sledovat vše živě. V dalších dnech Vám zkusíme přinést článek, který představí vybrané kandidáty.
Čínská kosmická agentura CNSA má za sebou další úspěšné kroky na cestě k trvalému osídlení nízké oběžné dráhy Země. Na stanici Tiangong-2 pobývala dvoučlenná posádka po dobu 33 dní a nyní je zde připojena nová automatická zásobovací loď Tiančou-1. Ta testuje poslední klíčové prvky, které Číně chybí do skládačky k tomu, aby mohla započít stavbu své připravované modulární kosmické stanice. Orbitální stanice však nejsou jen o technologiích. Jsou také o lidech, kteří na stanici žijí a pracují. A právě proto je potřeba, aby Čína rozšířila řady svých kosmonautů. Stane se tak již letos a o tom, jaké požadavky by tito noví kosmonauti měli splňovat a kolik jich bude, se veřejně vyjádřil zástupce ředitele kanceláře pro čínský pilotovaný program a zároveň první čínský kosmonaut v historii Yang Liwei.
Bylo 9. června roku 2016, když z Bajkonuru startovala raketa Proton-M s relativně obyčejnou telekomunikační družicí Intelsat 31. Nikdo tehdy netušil, že na další start tohohle dlouhověkého tahouna budeme čekat téměř přesně rok. Nyní už Proton-M opět stojí na startovní rampě Bajkonuru a chystá se vynést téměř sedmitunovou telekomunikační družici Echostar-21, Ke startu by mělo dojít zítra v 5:31 našeho času a v tomto článku můžete celou událost sledovat živě, kromě toho si ale představíme i trnitou cestu na startovní rampu. Věřme, že se Protonu návrat do služby po nejdelší odstávce v její téměř padesátileté historii podaří.
Doslova před pár minutami se začala internetovým éterem šířit velmi nečekaná zpráva. Jak uvedly třeba weby agentury Reuters, nebo usnews.com, Heather Wilson z amerického letectva oznámila, že Falcon 9 by měl v srpnu letošního roku vynést na oběžnou dráhu první náklad pro tohoto zákazníka. Později pak upřesnila, že oním nákladem má být armádní miniraketoplán X-37B. Ten má za sebou již čtyři mise, přičemž ta poslední skončila teprve minulý měsíc.
Před zhruba pěti týdny jsme Vám přinesli fotografie, které zachycovaly pokrok ve stavbě letounu Stratolaunch. Od té doby technici evidentně hodně zapracovali, protože letoun byl před pár dny poprvé vyvezen z montážního hangáru v kalifornském Mojave. Stroj, který disponuje dvojicí trupů a šesti motory z Boeingu 747 vypadá majestátně a zároveň trochu děsivě – jako kdyby to byl technologický Frankenstein sešitý z několika různých dílů. Vývoz před hangár ale v žádném případě neznamená, že se blíží první ostrý start. Na ten si budeme muset počkat minimálně do roku 2019.
Jako setkání dvou starých známých má probíhat zachycení lodi Dragon u Mezinárodní vesmírné stanice. Dragon, který se do vesmíru vydal v sobotu večer našeho času je totiž poprvé v historii znovupoužitý a u ISS již v roce 2014 strávil jeden měsíc. Aktuální mise má být zhruba stejně dlouhá, přičemž k záchytu staniční robotickou paží by mělo dojít v 16:00 našeho času. Canadarm bude obsluhovat dvojice amerických astronautů Peggy Whitson a Jack Fischer. Ti po záchytu předají řízení ramene pozemnímu středisku, které se zachycenou lodí domanévruje ke spodnímu stykovacímu portu na modulu Harmony. V tomto článku můžete celou operaci sledovat živě.
Indická raketa GSLV Mk. III klame názvem. Na první pohled se zdá, že jde jen o drobně upravenou raketu GSLV Mk. II, ale to by byl velký omyl. Trojka totiž vznikla jako zbrusu nový projekt, který svého předchůdce moc nepřipomíná. Vývoj začal na počátku tohoto století a cílem byla raketa se schopností dopravit deset tun na nízkou oběžnou dráhu a čtyři tuny na dráhu přechodovou ke geostacionární. Po mnoha letech složitého vývoje přichází den, na který Indové čekali. Dnes tento nosič čeká první ostrá mise, při které má vynést na geostacionární dráhu telekomunikační družici GSAT-19. Přímý přenos by měl probíhat na webu indické kosmické agentury ISRO, nebo na webu spaceflightnow. Start je zatím plánován na dnešek, konkrétně na 13:58 našeho času. Mise samotná bude trvat lehce přes 16 minut.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
