Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Havárie při zkouškách SpaceX

Podle informací, které se objevily v článku na webu nasaspaceflight.com, došlo při zkouškách prvního stupně rakety Falcon 9 k blíže nespecifikované havárii. Na základně McGregor v Texasu měl minulý pátek (5. února) proběhnout statický zážeh prvního stupně, který má být použit pro vyslání zásobovací lodi Dragon k ISS v rámci mise CRS-8. V pondělí 8. února se v testech mělo pokračovat, konkrétně mělo jít o zkoušky vektorování (naklánění) motorů. Během těchto zkoušek mělo dojít k nehodě, při které došlo ke značnému poškození stupně. Na diskusním fóru kosmo.cz uvedl uživatel s nickem Raul, že mělo dojít k poškození všech osmi obvodových trysek motorů Merlin. Firma SpaceX zatím nehodu nepotvrdila.

Armádní průzkumník s radarem

Včera ve 12:39 našeho času se z Vandenbergovy základny v Kalifornii vznesla raketa Delta IV. Jednak šlo o její první letošní start, ale také to byl první letošní start pod hlavičkou Národního průzkumného úřadu NRO. Ten má na starosti vývoj, vypouštění a provozování tajných satelitů, které z oběžné dráhy sbírají informace, které se používají v armádě a příbuzných oborech. Je možné určit, co přesně má tento satelit dělat? Pokud přistoupíme na určitou míru spekulování, může z toho být zajímavá hra, se kterou je ale možné dosáhnout až překvapivě dobrých výsledků. Tajné družice jsou už ze své podstaty obklopeny určitou úrovní neznáma. Ano, máme tu sice přímý přenos ze startu, ale ten končí ve chvíli, kdy se odhazuje aerodynamický kryt. Národní průzkumný úřad zkrátka a dobře sdělí jen to, co se nedá utajit – například start rakety a její směr. Pak nastupuje tradiční mlčení, což je vzhledem k podstatě nákladu pochopitelné.

AKTUALIZOVÁNO: Tajný Topaz odstartoval

Ke kosmonautice již neodmyslitelně patří starty tajných družic. K těm nejznámějším patří ty, které patří pod americký národní průzkumný úřad a označují se zkratkou NROL. Ani v letošním roce nebudou tyto starty chybět. První z nich, NROL-45, je ke svému startu připraven na Vandenbergově základně. Jako nosič se použije osvědčená raketa Delta IV M+ (5,2), která by se měla k obloze vydat ve 12:39 našeho času. V tomto článku máte možnost celý start sledovat živě.

PlavidloX

SpaceX_ASDS zdroj: upload.wikimedia.org

Firma SpaceX se mimo jiné dlouhodobě zabývá znovupoužitelností svých raket z rodiny Falcon, které si ve vlastní režii sama vyvíjí a je na to patřičně pyšná. Není divu, poslední dobou sbírá tento nosič na poli kosmonautiky prvenství, která mohou do jisté míry ovlivnit budoucnost vynášení nákladů do kosmu. V této cestě by mohly pomoci plovoucí pontony, které firma vyvinula za účelem možnosti přistávání svých prvních stupňů na vodě v oblasti blízké startu. Moc se o těchto plavidlech neví a kolují kolem nich některé polopravdy a nepřesnosti. Nautika mi není cizí a tak se pokusím i ze svých zkušeností některé informace upřesnit a doplnit. Pojďme se tedy přesunout na nepříliš známou stranu SpaceX, na vodu.

Glonass-M č. 51

Start Sojuzu 2-1B s družicí Glonass. Zdroj: Ruské ministerstvo obrany

Minulý týden byl ve znamení navigačních družic. Jak jsme již informovali, v pondělí Čína vypustila další satelit sítě Beidou, poté USA vypustily další satelit GPS a konečně v neděli v 1:21 SEČ odstartovala raketa Sojuz 2-1B s urychlovacím stupněm Fregat-M, na jejíž palubě byla 51. družice Glonass-M. Pěkné záběry startu z primárně vojenského kosmodromu Plesetsk ukazují 46 metrů vysokou raketu, jak stoupá k nočnímu nebi. Jako obvykle pracovaly nejprve čtyři postranní bloky a centrální stupeň, aby posléze odpadly a později došlo k zapálení třetího stupně o chvíli dřív, než došlo k oddělení stupně centrálního (hot staging). Vše šlo podle plánu a tak se po devíti a půl minutách ocitl Fregat-M na prozatímní oběžné dráze.

Juno po korekci dráhy pět měsíců letu od Jupiteru

Juno u Jupiteru v představě malíře. Zdroj: NASA/JPL

3. února 2016 provedla vesmírná sonda NASA Juno první ze dvou větších korekčních manévrů, které vyšperkují už tak dost přesnou dráhu, která ji navede přesně ke královské planetě již za necelých pět měsíců, 4. července letošního roku. Přílet by měl nastat přesně v 17:18 SELČ. Juno je neobvyklá také díky svým obřím solárním panelům. Jedná se totiž o prozatím nejvzdálenějšího průzkumníka světů Sluneční soustavy, který je poháněn sluneční energií. Konkurovat jí může se svými obřími solárními panely snad jedině Rosetta, která obíhá kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, která se nyní nachází 2,3 astronomické jednotky od Slunce, tedy něco málo více, než obíhá planeta Mars.

Kosmotýdeník 177. díl (1.2. – 7.2.2016)

Pravidelný souhrn zajímavých událostí, které přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice, vám již tradičně shrne Kosmotýdeník. Dnes se podíváme na dokončení primárního zrcadla pro dalekohled Jamese Webba. Zjistíme něco o dalších plánech společnosti SpaceX a také jak pokračují přípravy na osmou zásobovací misi k ISS. Nevynecháme ani start severokorejského satelitu, který se uskutečnil dnes nad ránem a zavítáme i do Číny, kde jim z nebe pršely raketové stupně. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Kam se hrabe hvězda smrti – rentgenová astronomie

Dnes tu máme pozoruhodný multispektrální pohled směrem do souhvězdí Malíře, přesněji na Seyfertovu galaxii Pictor A, vzdálenou bratru 500 milionů světelných let. Snímek má dost vysoké rozlišení, aby nadšencům mohl posloužit třeba pro tisk plakátu. Na vzniku snímku se bezmála 130 pozorovacími hodinami podílela velkovýrobna efektních rentgenových obrazů observatoř Chandra a soustava radioteleskopů ATCA.

Co se nachází uvnitř komety?

O velmi úspěšné Rosettě jsme poslední dobou moc neslyšeli. Sonda ale stále obíhá okolo komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a neustále nás zásobuje novými fotkami a vědeckými daty. V září minulého roku prolétla kometa společně se sondou perihéliem, neboli nejbližším místem na dráze vzhledem ke Slunci. Od té doby klesá intenzita slunečního záření a tím klesá i aktivita samotné komety. Kvůli tomu se bohužel také vytrácí šance na obnovení komunikace s přistávacím modulem Philae, který bude mít stále méně energie ze svých solárních panelů. Členové řídícího týmu si už přiznali, že navázání dalšího kontaktu je velice nepravděpodobné. Jak ale vědci postupně analyzují naměřená vědecká data, přicházejí s novými a zajímavými objevy.

AKTUALIZOVÁNO: Další GPS satelit na startu

Pokud se vše podaří podle plánu, měla by dnes ve 14:38 našeho času odstartovat z komplexu 41 raketa Atlas V s navigačním satelitem GPS IIF-12. Pokud by ke startu opravdu došlo, jednalo by se o první start nosiče Atlas v letošním roce, ale cesta k zážehu motoru RD-180 nebude snadná. Meteorologové zatím dávají startu pouze 30% pravděpodobnost. Kolem Floridy totiž prochází studená fronta a tím pádem zřejmě budou dělat problémy silný vítr a silná vrstva mraků. Pokud byste měli zájem sledovat tento pokus o start, připravili jsme pro Vás okno přehrávače s přímým přenosem, který se spouští automaticky.