Aktuální dění

  • OBRAZEM: Starship Hopper se připravuje na skoky

    OBRAZEM: Starship Hopper se připravuje na skoky

    Testovací zařízení Starship Hopper (nebo zkráceně Starhopper) absolvovalo na základně Boca Chica v jižním Texasu během dubna dva několikasekundové zážehy jediného motoru Raptor. Ten byl následně z Hopperu vymontován – nikoliv kvůli tomu, že by byl poškozen, ale proto, že Hopper čekala přestavba na další fázi testování. Při obou statických zážezích totiž byly nohy Starship Hopperu připojeny lany k rampě, aby zařízení nemohlo nikam odletět. Nyní se však blíží skoky neupoutané – nejprve na jediném, později na třech motorech Raptor. V dnešním článku najdete fotografie, které ukazují úpravy, kterými Starhopper prochází.

  • Výzkumy NASA o vlivu radiace v kosmu na zdraví

    Výzkumy NASA o vlivu radiace v kosmu na zdraví

    Vliv radiace v kosmu na zdraví je dlouhodobě považován za nejdůležitější problém kosmické medicíny. Zdravotní problematice cest do vesmíru se NASA systematicky věnuje zejména prostřednictvím svého programu Human Research (HRP), který je od roku 2005 součástí Johnsonova výzkumného centra (JRC). Ředitelem programu je dr. William Paloski. Na výsledky výzkumů tohoto programu navazuje a doplňuje je práce Human Health & Performance (HH&P) Directorate – hlavně jeho Biomedical Projects Branch, Biomedical Sciences Branch, Habitability and Human Factors Branch, a Human Space Flight Operations Branch (česky – biomedicínské projekty, biomedicínské vědy, obyvatelnost a lidské faktory, pilotované vesmírné letové operace).

  • Evropský exobiologický experiment pro ISS

    Evropský exobiologický experiment pro ISS

    Na Mezinárodní kosmické stanici probíhá vědecký výzkum širokého množství oborů – prostředí mikrogravitace totiž umožňuje vědcům lépe porozumět procesům, které v pozemských laboratořích komplikuje právě přitažlivost naší planety. Evropská kosmická agentura nyní pracuje na experimentu, který by měl posunout vpřed naše znalosti z oboru exobiologie. Pokud Vám tento název nic neříká, pak vězte, že jeho náplní je studování života (-biologie), ve vesmíru (exo-).

  • První teplotní mapa Bennu

    První teplotní mapa Bennu

    Když se sonda přibližuje ke svému cíli, často její přístroje nezahálejí a sbírají první cenná data. Málokdy se však mluví o výsledcích těchto měření a proto mohou být v očích některých lidí vypadat méněcenně. Dnes si ukážeme příklad, který je založen právě na údajích z přibližovací fáze, který krásně ukazuje význam těchto měření. Odborníci spravující misi OSIRIS-REx nasbírali údaje z palubních spektrometrů OTES a OVIRS v listopadu loňského roku, tedy v době, kdy se sonda přibližovala k asteroidu Bennu. Nyní publikovali globální teplotní mapu této planetky, která je odvozena právě z těchto prvotních dat. Asi není potřeba zdůrazňovat, že měření z oběžné dráhy (a tedy větší blízkosti) umožní model ještě zpřesnit.

  • Prašná bouře pomohla vědcům

    Prašná bouře pomohla vědcům

    Prach nemá rád asi nikdo z nás – zejména když je potřeba jej uklízet. U fanoušků kosmonautiky si navíc tyhle mikroskopické částice vysloužily ještě horší pověst, protože právě kvůli globální prašné bouři, která vloni zasáhla Mars, přestalo fungovat vozítko Opportunity. Jak už to tak ale bývá, nic není jen černé nebo bílé. Nyní se ukazuje, že výzkum prašných bouří na Marsu může pomoci najít odpovědi k mnoha otázkám, které jsou spojeny s rudou planetou. A i když do doby první pilotované výpravy k Marsu ještě nějaký ten rok zbývá, je nezbytné, aby vědci znali všechny procesy spojené s prachovými bouřemi ještě než tam vyrazí první lidé.

  • Kolos dorazil na zkušební stanoviště

    Kolos dorazil na zkušební stanoviště

    Rozměrová a hmotnostní maketa centrálního stupně nové americké rakety SLS zvaná Pathfinder, uložená na kolových přepravnících vyjela z transportního člunu Pegasus a na Stennisově středisku nedaleko St. Louis ve státě Mississippi zamířila k testovacímu stanovišti B-2. Pathfinder má stejný tvar, velikost a hmotnost jako centrální stupeň SLS (bez paliva) a má i stejně uložené těžiště. Na délku měří 64,6 metru, jeho průměr činí 8,4 metru a váží 103,4 tuny – jeho úkolem je umožnit pozemním operátorům nacvičit si práci s takto rozměrným dílem ještě předtím, než se jim dostane do rukou letový exemplář. Mohou se tak veškeré postupy manipulace učit na maketě, jejíž poškození by nebylo ani zdaleka takový problém.

  • ŽIVĚ: Přílet Dragonu k ISS

    ŽIVĚ: Přílet Dragonu k ISS

    V sobotu jsme společně sledovali start zásobovací lodi Dragon do vesmíru. Raketa Falcon 9 splnila svůj úkol a usadila náklad na správnou dráhu. Dragon následně začal pronásledovat ISS a dnes nás čeká finále první poloviny celé mise – připojení k ISS. Nákladní Dragon není narozdíl od svého pilotovaného bratříčka schopen automatického připojení. Proto opět přijde ke slovu robotická paže, kterou bude ovládat David Saint-Jacques. Stane se vůbec prvním Kanaďanem v historii, který na oběžné dráze zachytí zásobovací loď. Po zachycení se ovládání paže ujmou pozemní týmy, které Dragon připojí k volnému portu na modulu Harmony.

  • Kosmotýdeník 346 (29.4. – 5.5.)

    Kosmotýdeník 346 (29.4. – 5.5.)

    K nedělnímu obědu je nejlepší zakousnout jako zákusek Kosmotýdeník. Pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí z kosmonautiky z posledního týdne. Tentokrát bude hlavním tématem let suborbitálního stroje New Shepard společnosti Blue Origin, který na své palubě vezl překvapující množství vědeckých experimentů. V dalších tématech se podíváme na dech beroucí záběry ze startu Falconu 9, anebo na přípravy konstelace Starlink. Přeji vám pěknou neděli a dobré čtení.

  • Věda na palubě Dragonu

    Věda na palubě Dragonu

    Dnes dopoledne se na cestu k ISS vydala zásobovací loď Dragon od firmy SpaceX. Na své palubě nese celkem 2482 kilogramů nákladu – 1517 kg v hermetizované a 965 kg v nehermetizované části. V dnešním článku si posvítíme na vědecké experimenty uložené v přetlakové kabině, kde si je vyzvedne posádka a přenese je do útrob stanice. Jako vždy u podobných článků je i zde potřeba upozornit, že podobné výpisy nikdy nepokrývají všechny vědecké experimenty, pouze ty nejzajímavější – berte proto následující řádky spíše jako průřez třemi různými vědeckými obory, kterým ISS slouží.

  • ŽIVĚ: Electron vynáší zatím nejtěžší náklad

    ŽIVĚ: Electron vynáší zatím nejtěžší náklad

    Společnost Rocket Lab se chystá na další start. z Nového Zélandu. Startovní okno rakety Electron se otevírá zítra a pokud dojde k odkladu na další dny, je k dispozici okno dlouhé 14 dní. Každý den bude okno otevřené čtyři hodiny od 8:00 SELČ. Mise STP-27RD (označovaná též jako That’s a funny looking cactus) bude představovat zatím nejtěžší náklad, jaký kdy Electron vynesl na oběžnou dráhu – celkem totiž družice váží více než 180 kilogramů. Šestý vyrobený Electron bude při této misi vynášet tři družice pro americké letectvo. Start proběhne v rámci programu STP (Space Test Program), který má ověřovat nové technologie využitelné nejen na armádních družicích.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗