Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V úterý byl problém s loděmi v zakázaném sektoru a s pohyblivým dílem na horním stupni, ve středu zase zlobily silné větry ve větších výškách. Přichází tedy třetí pokus o start rakety Delta II s družicí JPSS-1. Dva naše přímé přenosy skončily neúspěšně – startu jsme se nedočkali, ale nevzdáme se a budeme věřit, že to tentokrát dopadne dobře. Připravili jsme pro vás i třetí přímý přenos, který spustíme ve čtvrtek dopoledne v čase, který již většina našich pravidelných diváků zná velmi dobře.
NASA se snaží připravit na misi svého příštího marsovského vozítka jak to jen jde. 4. října letošního roku vypustila ze základny Wallops ve Virginii dvoustupňovou suborbitální raketu, která vynesla náklad do výšky 50 kilometrů. Tady je hustota vzduchu srovnatelná s podmínkami na Marsu a jelikož sestava letěla nadzvukovou rychlostí, mohl se ozkoušet padesátikilový padák pro tuto misi. V době vystřelení se sestava pohybovala 1,8× rychleji než zvuk, přičemž padák se ve zlomku sekundy otevřel a začal sestavu podle plánu brzdit.
Včerejší start rakety Delta II se nepodařil kvůli dvěma problémům, které se v krátkém startovním okně nedaly vyřešit. Start se tedy odsunul o 24 hodin na středu dopoledne našeho času. Jelikož jde o předposlední start této rakety, která udávala tempo celé dekádě americké kosmonautiky, chceme jej odvysílat živě a s českým komentářem. Budeme rádi, když se k nám přidáte a podíváte se na vůbec poslední let tohoto nosiče s devíti urychlovacími bloky.
Svého času to byla nejpoužívanější americká raketa, která vynášela i drahé meziplanetární sondy. Nyní její příběh pomalu končí – na Deltu II čekají už jen dva starty, přičemž konfigurace 7920 poletí zítra úplně naposledy. Jejím úkolem bude vynést družici JPSS-1, která bude obíhat kolem Země po heliosynchronní dráze a sledovat dění v atmosféře, abychom mohli zpřesnit naši předpověď počasí. Poslední let Delty II s devíti urychlovacími bloky budeme vysílat živě s českým komentářem.
Na našem portálu se stalo už jakýmsi nepsaným zvykem, že když SpaceX provede statický zážeh Falconu 9 na startovní rampě, vydáme v nejbližších dnech článek, který rekapituluje nadcházející misi a na jednom místě shrnuje všechny důležité informace včetně určení nákladu a nějakých údajů o něm. Dnešní článek přesně patří do této kategorie, pouze s tím rozdílem, že o dané misi nevíme prakticky nic – ukrývá se pouze pod označením Zuma. Přesto se pokusíme dostát tradici a v tomto článku shrneme všechny dostupné informace.
Odpočet ukrajuje poslední sekundy a přichází start. Při zážehu motorů se roztáčí kolotoč procesů, které je potřeba nasimulovat ještě dříve, než k nim v reálu dojde. Kupříkladu u rakety SLS se již delší dobu provádí zkoušky zmenšeného modelu v aerodynamickém tunelu. Nyní přichází na řadu zkoušky chování urychlovacích bloků po jejich odhození. Ačkoliv se to nemusí zdát, jedná se o kriticky důležitou část, ve které není prostor pro chybu. Nikdo pochopitelně nechce riskovat, aby se některý z válců po separaci srazil se zbytkem rakety. Separace, ke které dojde dvě minuty po startu, se nyní simuluje v Langley Research Center ve městě Hampton, stát Virginia.
Tento týden nám z pohledu kosmonautiky pěkně vyvrcholil nocí ze soboty na dnešek. V Kosmotýdeníku se tak krom událostí z týdne budeme věnovat i nejaktuálnějším záležitostem, ke kterým patří úspěšný test malého raketoplánu Dream Chaser, či úspěšný statický zážeh Falconu 9. V hlavním tématu se však podíváme na důvody odkladu startu družice ICON, kterou měla vynést raketa Pegasus XL. Dočkáte se i tradičních rubrik. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Přípravy na sobotní start probíhaly podle plánu – počasí bylo skvělé, systémy rakety Antares i kosmické lodi Cygnus pracovaly tak, jak měly. Ke startu však nakonec nedošlo, protože do zakázané oblasti vletělo letadlo, které tam nemělo co dělat. Startovní okno bylo moc krátké a bylo jasné, že odklad nepřipadá v úvahu. Start se tedy posunul o necelých 24 hodin a v neděli po obědě nás čeká opakování. Věřme, že i tentokrát bude přát počasí i technika, ale že se neobjeví zase nějaký nepoučený pilot.
Kosmodrom MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) ležící na ostrově Wallops ve Virginii by se měl dnes stát místem konání startu rakety Antares 230. Ta vynese na nízkou oběžnou dráhu nepilotovanou zásobovací loď Cygnus, která následně zamíří k Mezinárodní vesmírné stanici. Pro Antares to bude první start po více než roce! Tuto raketu tedy moc často létat nevidíme, termín startu potěší středoevropany jak denní dobou, tak i tím, že je sobota. Proto Vám rádi celý start zprostředkujeme živě a s českým komentářem.
Pokud se nic nepokazí, měla by dnes ve 13:37 odstartovat z kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) raketa Antares 230 se zásobovací lodí Cygnus S. S. Gene Cernan. Ta po dosažení oběžné dráhy zamíří k Mezinárodní vesmírné stanici, kam by měla dorazit během pondělí 13. listopadu. italský astronaut Paolo Nespoli a jeho americký kolega Randolph Bresnik zachytí Cygnus staniční robotickou paží a pozemní středisko následně s lodí domanévrují ke spodnímu dokovacímu uzlu modulu Unity, kde zůstane Cygnus připojený do začátku prosince.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
