Aktuální dění

  • Situace kolem padáků ExoMarsu se zlepšuje

    Situace kolem padáků ExoMarsu se zlepšuje

    Díky úspěšnému zahájení pozemních zkoušek vytahování padáků chystané mise ExoMars 2020 z jejích pouzder se začíná nálada týmu zlepšovat. Výsledky jsou totiž nadějné a mise tak stále může mířit ke startu v příštím roce. Přistání na Marsu není nic jednoduchého a na chyby tu není místo. Během pouhých šesti minut je potřeba, aby sestupový modul, ve kterém se ukrývá cenný náklad zpomalil z původní rychlosti zhruba 21 000 km/h v horních vrstvách atmosféry na nulu při měkkém přistání na povrchu rudé planety.

  • Gateway (prosinec 2019)

    Gateway (prosinec 2019)

    Koncem šedesátých let docházelo ve Spojených státech k velkým demonstracím proti válce ve Vietnamu. Rozdělený národ se však dokázal spojit úspěchem jedné velké nevojenské akce. Povzbuzen odhodláním udělat něco ohromujícího, dotáhl do úspěšného konce vizi Johna F. Kennedyho „Věřím, že tento národ….“ Projekt Apollo dokázal, že kosmický průzkum jiného světa může spojovat lidi. Nyní, po padesáti letech, má tento národ dosud nejreálnější šanci zopakovat podobnou akci znovu. A nejen tento národ. Kosmický výzkum spojuje státy a národy. Na Mezinárodní kosmické stanici společně pracují astronauti a kosmonauti nejen z USA a Ruska. Na posledním Mezinárodním astronautickém kongresu mluvili zástupci třinácti zemí plus Evropské kosmické agentury o tom, že společně půjdou k Měsíci a na jeho povrch. „Tentokrát, když jdeme na Měsíc, zůstaneme s cílem naučit se žít a pracovat na jiném světě, abychom mohli použít tyto znalosti a informace na Marsu“, řekl 9. prosince v montážním zařízení v Michoud administrátor NASA Jim Bridenstine.

  • Sentinel 5P zmapoval následky výbuchu

    Sentinel 5P zmapoval následky výbuchu

    Evropská družice Sentinel 5P se zaměřuje na přesná měření látek obsažených v atmosféře. Její citlivé přístroje například v únoru 2019 odhalily, že při explozi naleziště zemního plynu v americkém Ohiu došlo k uvolnění 50 000 tun metanu. Nehoda tak během 20 dnů do atmosféry vypustila více tohoto skleníkového plynu, než kolik běžně za rok vyprodukuje většina Evropy svým naftařským průmyslem. Tento objev byl prezentován v tomto týdnu v Proceedings of the National Academy of Sciences, přičemž studie odhalila význam používání družicových dat k hledání a kvantifikování zdrojů znečištění. Údaje, které zajistil přístroj Tropomi na palubě Sentinelu 5P jasně ukazují, že každou hodinu došlo k uvolnění 120 tun metanu.

  • Kosmotýdeník 379 (16.12. – 22.12.)

    Kosmotýdeník 379 (16.12. – 22.12.)

    Předvánoční týden byl hektický nejen v obchodech a nekolabovaly pouze platební terminály, ale mnoho událostí se odehrálo i v kosmonautice. Pojďte si nyní v pravidelném týdenním přehledu toho, co se stalo v kosmonautice, počíst, co se dělo. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na jeden IT problém stanice, kde jsou kritické systémy Mezinárodní kosmické stanice řízeny prastarými počítači, na které již nemáme součástky a jak se tento problém dá vyřešit. Dále se vypravíme do Číny, kde se chystá start největší čínské rakety CZ-5. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Starliner se předčasně vrací

    ŽIVĚ A ČESKY: Starliner se předčasně vrací

    Původně mělo k návratu nepilotované lodě Starliner z mise OFT dojít až za týden, ale věci nabraly krátce po startu úplně jiný směr. Starliner neprovedl zážeh nutný k usazení na oběžné dráze a k pronásledování ISS, takže po krátkém rozhodování bylo jasné, že zůstane na oběžné dráze jen dva dny. V neděli po poledni by měla jeho mise skončit. Přistání je plánováno na základně White Sands v novém Mexiku a dojde k němu nejdříve ve 13:57 našeho času. Jelikož jsme dnes z logických důvodů nemohli vysílat připojování Starlineru k ISS, chtěli bychom Vás pozvat alespoň ke sledování přistání této lodi.

  • Starliner k ISS nedoletí – v neděli přistává

    Starliner k ISS nedoletí – v neděli přistává

    Včera ve 12:36 našeho času odstartovala z floridské rampy číslo 41 raketa Atlas V s cenným nákladem. Na špičce nesla první exemplář kosmické lodi Starliner od firmy Boeing, která by měla už za několik měsíců vozit astronauty na ISS. Raketa pracovala bezchybně včetně dvoumotorového horního stupně Centaur. Oddělení kosmické lodě od Centauru proběhlo podle plánu a jak později uvedl Tory Bruno, šéf firmy ULA, podařilo se jim „zasáhnout střed terče“. Atlas V tedy prodloužil svou fantastickou sérii úspěšných startů, ale loď samotná se dostala několik minut po oddělení od Centauru do problémů.

  • SLEDUJEME: Starliner potkaly problémy

    SLEDUJEME: Starliner potkaly problémy

    Kosmickou loď Starliner potkaly při jejím prvním startu komplikace spojené s dosažením oběžné dráhy. Komentátoři přenosu zprvu hlásili, že se odkládá zážeh pro dosažení oběžné dráhy (orbital insertion burn). Následně se objevily informace o prodlouženém zážehu menších trysek. Poté jsme se dozvěděli, že dosažená dráha není optimální (Off nominal insertion), ale měla by být stabilní. Nejnovější informace hovoří o orientaci kosmické lodi na Slunce, aby Starliner získával energii. Situace je momentálně nepříliš srozumitelná, ale přesto jsem se rozhodli založit tento článek s psaným přenosem, kde budeme přinášet aktuální informace.

  • Mars 2020 je už opravdu „rover“

    Mars 2020 je už opravdu „rover“

    Nové americké vozítko pro výzkum Marsu, tedy Mars rover 2020 prošel první jízdní zkouškou. Předběžné vyhodnocení výsledků testu, který proběhl 17. prosince ukazuje, že rover splnil během krátké jízdy všechny úkoly. Na první pohled nešlo o nic složitého – vozítko vyjelo vpřed, pak zacouvalo zpátky a nakonec udělalo otočku na místě. Tato zkouška proběhla v čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně. Inženýři moc dobře vědí, že příští jízda už bude na povrchu rudé planety.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Starliner vyráží na nepilotovanou misi

    ŽIVĚ A ČESKY: Starliner vyráží na nepilotovanou misi

    Dočkali jsme se! Jeden z nejočekávanějších startů konce letošního roku je tu. Už v pátek ve 12:36 našeho času se na Floridě zažehnou motory rakety Atlas V, která vynese na oběžnou dráhu kosmickou loď Starliner od firmy Boeing. Ta má v dalších měsících vozit na ISS astronauty, ale k tomu potřebuje prověření systémů – právě k tomu poslouží aktuální nepilotovaná mise. Přijměte proto naše srdečné pozvání k živě a česky komentovanému přenosu, při kterém se třeba dočkáme práce dvoumotorového horního stupně Centaur.

  • Astrobee

    Astrobee

    V průběhu roku 2006 byly v rámci misí Progresu M-56, STS-121 a 116 na ISS dopraveny tři různobarevné koule, každá o průměru 21 cm a hmotnosti 4,1 kg. Ve skutečnosti se tedy jednalo o hranaté 18 stěny a s lehkou nadsázkou se dá říct, že nástupem do služby navýšily počet členů stálých posádek. Projekt SPHERE se nepochybně stal prvním krokem ke standardnímu zapojení robotů do pilotovaného kosmického programu, ale k hemžení droidů tak, jak jej známe například ze ságy Star Wars má daleko.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗